Na konci února představil indický ministr financí Chidambaram rozpočet země na fiskální rok, začínající prvním dubnem 2013. Rozpočet zahrnuje hned několik návrhů, které se dotknou zahraničních investorů působících v Indii. Jednotlivá opatření vycházejí z doporučení expertní komise a budou se týkat především firem, u nichž zahraniční investice tvoří více než 10 %. Výše daní z obchodních příjmů u zahraničních společností se zvýší ze 42,2 % na 43,26 %. Podobně tomu bude i v případě licenčních poplatků a poplatků za technické služby, kdy vzrostou z 10 % na 25 %. Podle analytiků není zřejmé, jak zahraniční investoři na změny platící od dubna zareagují.
Archiv rubriky: Ekonomika
Čínský premiér odmítl kritiku z kybernetických útoků a obhajoval rozvoj země
Čínský premiér Li Keqiang se na nedělní Národní lidové konference vyjádřil k dalšímu směřování země. Základem se mají stát reformy a rozvoj ekonomiky a urbanizace. Zůstat stranou by neměla ani otázka udržitelného rozvoje. „Čína má podmínky k zachování udržitelného a zdravého rozvoje a k pokračování podpory společenského pokroku,“ uvedl premiér. Na konferenci premiér zároveň odmítl kritiku, že by Čína ohrožovala regionální mír a zcela vyloučil obvinění, že se země podílí na celosvětových kybernetických útocích.
Japonskou centrální banku povede její kritik
Novým guvernérem Japonské centrální banky (BJ) je od minulého pátku Haruhiko Kuroda. Ekonomická situace země není příznivá, proto před novým guvernérem stojí snaha stabilizovat ekonomiku. Podle deníku New York Times současný premiér Shinzo Abe, který do své funkce nastoupil v prosinci minulého roku, svými mnohými rozhodnutími v monetární politice přispěl k prohloubení ekonomické krize Japonska. Od nového guvernéra se především očekávají progresivní kroky vedoucí ke stabilizaci japonského bankovního sektoru. Přitom guvernér Kuroda byl dlouholetým kritikem bankovního systému a rozšiřující se monetární politiky, která podle něj měla přibrzdit bankovní systém během globální ekonomické krize.
Srbsko se chce zaměřit na rozvoj chudého jihu země
Premiér Ivica Dacic v sobotu uvedl, že je třeba ekonomicky pomoci jihu země, která je dosud etnicky rozdělena na Srby a Albánce. Podle premiéra Dacice by přijetí finanční pomoci a strategických projektů mohlo zažehnat napětí mezi oběma etniky na jihu Srbska. Prohlášení předsedy vlády Dacice přišlo poté, co zástupci Albánců v jižním Srbsku začali požadovat sdružení albánských obcí minulý týden.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
Ministerstvo pro místní rozvoj nejspíš nestihne vyčerpat všechny peníze z EU
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) oznámil, že je pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj nestihne do konce programového období vyčerpat všechny evropské peníze a Česká republika tak o ně přijde. Finanční prostředky byly připraveny pro operační program Technická pomoc, jehož úkolem je lépe koordinovat ostatní programy, aby lépe a efektivněji čerpaly peníze z EU. Podle kontrolorů však ministerstvo zvolilo špatný program, který peníze rozděloval neúčelně a nehospodárně. Například jedna zakázka za 300 milionů korun, která byla ministerstvem připravena, byla naplánována nekvalitně a se zpožděním, takže poté musela být zrušena.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.
Sálvador a Uruguay jednají o posílení bilaterálních vztahů
Ministr zahraničí Salvádoru Hugo Martínez se sejde se svým uruguayským protějškem Luisem Leonardem Almagrou. Schůze se uskuteční v pondělí v San Salvadoru, hlavním salvadorském městě, a jejím cílem je posílení bilaterálních vztahů obou zemí. Politici projednají témata politická, regionální i ekonomická s důrazem na společný obchod. Salvádor a Uruguay udržují diplomatické vztahy od roku 1929, v posledních letech se spolupráce mezi oběma zeměmi zvýšila.
Barma je třetí nejméně rozvinutou zemí Asie
Podle indexu lidského rozvoje je Barma na 149. místě ze 185 hodnocených států z celého světa. Index je zpracováván OSN na základě příjmů, vzdělání a zdravotních ukazatelů. Podle zjištění je tak Barma třetí nejméně rozvinutou asijskou zemí, stejně jako v loňském roce. Horšího výsledku dosáhly pouze Papua Nová Guinea a Nepál. Do hodnocení OSN nebyla z asijského regionu zahrnuta Severní Korea. Barma podle umístění v indexu spadá do kategorie zemí s „nízkým lidským rozvojem“, nicméně se řadí mezi ty státy v kategorii, které v posledních 10 letech zaznamenávají prokazatelný vývoj. Podle zjištění OSN se Barmánci dožívají v průměru 65,7 let, vzděláváním stráví zhruba 4 roky, a jejich roční příjem činí 1 817 USD na osobu. Vzhledem k situaci, ve které se Barma momentálně nachází, však lze do budoucna očekávat zajisté zajímavé změny a vývoj.
Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří
Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.
V jižním Alžírsku protestovali mladí nezaměstnaní
Ve čtvrtek proběhla ve městě Ourgla v jižním Alžírsku demonstrace proti vysoké míře nezaměstnanosti v regionu. Oblast je významná těžbou ropy a zemního plynu. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal řekl, že důvody spočívají v nízkém rozvoji jižních regionů a silné konkurenci pracovníků ze severu a zahraničí, které naftařské firmy upřednostňují. Premiér, který se snažil rozčilený dav uklidnit uvedl, že nábor není omezen na lokální zájemce o práci. Podle údajů místních úřadů je nezaměstnanost mezi lidmi pod 35 let 21%.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí
V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.
EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.
Kolumbijský ministr navrhuje nové reformy na redukci nerovností mezi obyvateli
Ministr financí Kolumbie Mauricio Cárdenas předložil na 54. výroční schůzi Meziamerické banky rozvoje (BID) návrh na prosazení nových reforem, které by rychleji snižovaly propastné rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva a zvýšily ekonomickou produktivitu. Ministr Cárdenas považuje ekonomiky Latinské Ameriky za stabilní a připravené vyrovnat se dokonce i s mezinárodní krizí. Teď se musí země zaměřit na odstranění problému nerovného rozdělení bohatství. Od BID očekává přinejmenším technickou pomoc pro rozvinutí revoluční strategie reformy sociálního systému. Právě BID by se měla podle ministra Cárdenase stát vůdčím orgánem pro rozvoj projektů v regionech.
Nezaměstnanost v Peru klesá již 38 měsíců
Oficiální statistiky nezaměstnanosti v Peru ukazují, že počet legálně pracujících roste nepřetržitě již 38 měsíců. V prosinci minulého roku se nezaměstnanost snížila o 4 % hlavně díky novým pracovním místem ve finančních institucích a obchodech. Klesající tendence nezaměstnanosti se týkala především městských zón Limy, Sullany a Chachapoyase. V oblasti služeb nejvíce nejvíc posílila poptávka po zaměstnancích ze sektoru služeb, komerčních bank a reklamních agentur. Na konci roku 2012 činila nezaměstnanost Peru jenom 5,6 % celkové práce schopné populace.
Egyptský prezident Mursi v pondělí navštíví Pákistán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.
Vývozci žádají Guatemalu, Kostariku, Panamu a Salvádor, aby ratifikovali smlouvu s EU
Federace vývozců pro Střední Ameriku naléhá na Guatemalu, Kostariku, Panamu a Salvádor, aby urychleně ratifikovaly dohodu s Evropskou unií (EU). Smlouva zahrnuje 3 pilíře: ekonomický, politický a pilíř o vzájemné spolupráci. Dohodu podepsali prezidenti zemí Střední Ameriky loni v červnu a jedná se o první smlouvu tohoto rozsahu mezi regionem Střední Ameriky a EU. V případě, že by země smlouvu neratifikovaly, by se od 1. 1.2014 pro některé z nich zhoršily podmínky exportu zejména pro ovoce, zeleninu a ořechy.
Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách
Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.
Kolumbie a Panama postoupily v jednáních o Dohodě o volném obchodě
V kolumbijském městě Medellín se v sobotu skončilo 6. kolo jednání Dohody o volném obchodě mezi Panamou a Kolumbií. Největší pokroky byly zaznamenány v oblasti zabezpečení obchodu a odstranění celných bariér. Obě strany se dohodly na zprostředkování informací ohledně národních trhů a na dalším společném postupu při splňování závazků. Měla by se vytvořit komise, která bude dohlížet na postupné odstraňování celných překážek mezi těmito zeměmi. Další kolo se uskuteční mezi 28. a 31. květnem v hlavním městě Panama. Vývoz Kolumbie do Panamy se zvýšil v roku 2012 o 32 % a tvoří ho hlavně ropa.
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.
Za nezaměstnaností na Slovensku nejsou vládní kroky, ale krize
Údaje o struktuře nezaměstnaných podle ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že přestože nezaměstnaných na Slovensku v posledních měsících přibývá téměř nejrychleji v Evropské unii, důvodem nejsou změny v zákoníku práce a nové daňové pravidla, které zavedla vláda. Příčina je podle analytiků hlavně v hospodářské krizi a přílišné otevřenosti slovenské ekonomiky, přesto mohla vláda například obnovit souběh výpovědní lhůty a odstupného. Jiní vládu kritizují za to, že se měla věnovat problému dlouhodobě nezaměstnaných, kteří tvoří asi polovinu ze 400 000 lidí bez práce. Premiér Fico připustil možnost úpravy některých přijatých opatření, kdyby se v budoucnu prokázalo, že brzdí tvorbu pracovních míst.