V prvním prohlášení po své inauguraci íránský prezident Hassan Rouhani vyzval k jednání s mezinárodním společenství o íránském jaderném programu. Dle něj mohou být obavy obou stran vyřešeny rychle. USA vidí v novém íránském prezidentovi Rouhani naději pro jednání. „Pokud tato nová vláda si vybere zapojit se věcně a vážně plnit své mezinárodní závazky a nalézt mírové řešení tohoto tématu, najde ochotného partnera ve Spojených státech.“ Západní mocnosti se domnívají, že Írán vyvíjí jadernou zbraň, což Teherán odmítá. Prezident Rouhani je ochoten jednat, ale požadavky nesmí přesáhnout právní a logický rámec, odmítá hrozby. Rusko též vítá slova nového prezidenta Rouhani. V neděli prezident Rouhani představil svou vládu, která se skládá především z technokratů z bývalé vlády exprezidenta Rafsanjani. Nová vláda musí řešit několik problémů, včetně vysoké inflace či sankcí.
Archiv rubriky: Írán
Hassan Rouhani se stane oficiálně prezidentem Íránu
Hassan Rouhani oficiálně nahradí ve funkci prezidenta Íránu Mahmúda Ahmadínežada v neděli, kdy se bude konat veřejná inaugurace. Na ceremonii v Teheránu bude volba potvrzena nejvyšším vůdce ajatolláhem Alí Chameneí. Při svém zvolení slíbil Rouhani reformy a konec mezinárodní izolace. I on nadále odsuzuje Izrael a jeho existenci. V pátek byl den na podporu Palestinců. Ve svém posledním projevu prezident Ahmadínežád varoval před sionismem. Analytici upozorňují, že v Íránu nemá rozhodovací slovo prezident, ale nejvyšší vůdce.
Írán dodá do Sýrie ropu v hodnotě 3,6 miliard USD
Dle syrské státní tiskové agentury SANA byla v pondělí v Teheránu podepsána dohoda mezi Íránem a Sýrii, která zajistí dodávky ropy z Íránu do Sýrie v hodnotě 3,6 miliard USD výměnou za možnost íránských investic na syrském území, nebylo upřesněno, o jaké konkrétní investice se bude jednat. Írán je hlavní podporovatel režimu syrského prezidenta Bashara al-Assada, který již 28 měsíců čelí protestů, které přerostly v občanskou válku. V květnu syrský ministr ropy Sleiman Abbas oznámil, že Sýrie musí dovážet ropu. Těžba ropy na jejím území zkolabovala v důsledku konfliktu, před ním mohla v menší míře ropu i vyvážet.
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Nový prezident Íránu Rouhani vyzývá k větší svobodě
Nově zvolený prezident Íránu Hassan Rouhani, který se ujme úřadu příští měsíc, vyzval vládu, aby méně zasahovala do soukromí lidí. „Silná vláda neznamená vládu, která se vměšuje a zasahuje do všech věcí. To není vláda, která omezuje životy lidí. To není silná vláda.“ Vláda má informovat veřejnost nejen o svých úspěších, ale i neúspěších. Internet a média mají mít svobodu v informování. Mnoho lidí vkládá do nově zvoleného prezidenta Rouhani velké naděje, ale on upozorňuje, že země čelí řadě problémů a jejich vyřešení nebude během dnů či měsíců.
Irán zadržel rybářské lodě Spojených arabských emirátů
Iránské námořní jednotky zadržely 12 občanů Spojených arabských emirátů (SAE) na dvou rybářských lodích, které vpluly do oblasti okolo ostrova Abu Musa, kterou Irán prohlašuje za své výsostné vody. Diplomatické vztahy SAE a Iránu jsou napjaté kvůli sporům o strategické ostrovy Abu Musa a Velký a Malý Tunb v Perském zálivu poblíž vstupu do Hormuzské úžiny. Všechny 3 ostrovy jsou od roku 1971 pod kontrolou Iránu, který je obsadil krátce před vznikem SAE.
OSN: Počet uprchlíků v roce 2012 převýšil 7 milionů
V minulém roce bylo podle OSN nejvyšší číslo uprchlíků od roku 1994, jednalo se o 7,6 milionů lidí, kteří přišli o své domovy. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k vyššímu číslu přispívá především konflikt v Sýrii. Na 55 % všech uprchlíků pochází z 5 zemí – Afghánistánu, Somálska, Iráku, Súdánu a Sýrie. Drtivá většina afghánských uprchlíků směřuje do Íránu a Pákistánu. Uprchlíci z rozvojových zemí tvoří 81 %, což je o 11 % více než předchozí dekádu. „Pokaždé když mrknete, jeden člověk je donucen opustit svůj domov,“ řekl komisař UNHCR Antonio Guterrres. Do konce roku by podle UNHCR mohly ze Sýrie odejít až 2 miliony uprchlíků.
Přes rozdílné názory USA a Rusko chtějí mírovou konferenci o Sýrii
Prezident Obama se setkal s prezidentem Putinem samostatně na summitu států G8, který právě probíhá v Severním Irsku. Přestože se názory USA a Ruska ohledně situace v Sýrii liší, chtějí mírovou konferenci v Ženevě a ukončení násilí v Sýrii. Prezident Putin řekl: „Naše pozice se ne zcela kryjí, ale máme společný záměr ukončit násilí, zastavit rostoucí počet obětí v Sýrii, řešit problémy mírovými prostředky, včetně ženevských rozhovorů.“ Oba prezidenti se shodli o nařízení pro své týmy, aby konferenci zorganizovaly. Dohodli se též na dalším svém setkání v září v Moskvě. USA poskytnou dalších 300 milionů USD na pomoc pro syrské uprchlíky. USA i Rusko vyjádřili naději na zlepšení vztahů s Íránem po zvolení prezidentem Hassana Rouhani.
Nově zvolený íránský prezident Rouhani chce zlepšit vztahy se světem
Na první tiskové konferenci po pátečním zvolení prezidentem Íránu poděkoval Hassan Rouhani Íráncům, že si zvolili umírněnou cestu. Slíbil, že Írán bude více transparentní ohledně svého jaderného programu. Chce zlepšit vztahy se světem a zmírnit sankce, aby mohla posílit ekonomická situace v zemi. Prohlásil, že jeho vláda nezapomene na předvolební sliby. „Potřebujeme být upřímní, mít čistá srdce a měli bychom se poučit z chyb z minulosti, abychom zachránili zemi.“
Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho
Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.
Bahrajn zadržel vůdce opozice napojené údajně na Irán
Bahrajnské úřady oznámily, že zadržely vůdce šíitské opoziční skupiny Koalice revoluce 14. února. Koalice 14. února je hlavní hybnou silou za povstáním proti sunnitské menšině, která řídí stát. Zadržení členové Koalice 14. února jsou podle bahrajnských úřadů napojeni na Irán a měli se podílet na „kriminálních činech“ a „teroristických“ aktivitách. Po dalších členech Koalice 14. února bahrajnské úřady dále pátrají, 13 členů vedení řídí Koalici údajně také ze zahraničí. Většina zadržených osob je podezřelá hlavně ze shánění finanční i morální podpory pro šíitskou opozici v zahraničí, zejména v Iránu, Iráku nebo u libanonského Hizballáhu. Irán jakékoli obvinění ze zapletení do nepokojů v Bahrajnu odmítá.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Rodinám íránským zaměstnancům BBC bylo vyhrožováno íránskými zpravodajskými službami
Íránští zaměstnanci BBC mají přestat pracovat u BBC, jinak můžou být jejich životy v Londýně ohroženy. Členové rodin by mohli přijít o svá pracovní místa, penze a možnost cestovat do zahraničí. Rodiny zaměstnanců perského oddělení BBC byly dotazovány íránskými zpravodajskými službami v Teheránu a dalších městech. Přes značný tlak řekl šéf BBC Persian Sadeq Saba, že „služba zůstane nezávislou a alternativním zdrojem zpráv pro íránský lid“. Počet publika BBC se v Íránu zdvojnásobil na 11,2 milionů. Lidsko-právní organizace kritizují Írán kvůli potlačování disidentů a novinářů. Před prezidentskými volbami bylo zatčeno mnoho aktivistů a novinářů. Přístup a rychlost internetu se v Íránu v poslední době zmenšila.
Dva kandidáti na prezidenta Íránu odstoupili před volbami
Konzervativní bývalý předseda parlamentu Gholam-Ali Haddad-Adel oznámil, že odstupuje z voleb v pondělí. Reformní bývalý víceprezident Mohammad Reza Aref oznámil stejné rozhodnutí o den později. Haddad-Adel je blízký poradce ajatolláha Chameneí a byl jedním ze tří tzv. Principlist, skupiny konzervativních kandidátů. Haddad-Adel vyzval voliče, ať volí jedno z Priciplist, tedy starostu Teheránu Mohammada Baqer Qalibaf či bývalého ministra zahraničí Ali Akbar Velayat. Bývalý víceprezident Aref řekl, že dostal doporučení od bývalého prezidenta Chatamí, že by jeho setrvání ve volbách nebylo účelné. Řekl, že lidé by se měli zúčastnit voleb, ale nepodpořil žádného kandidáta. Nicméně Aref je spojován s umírněným duchovním Hassan Rohani, který zůstává mezi kandidáty na prezidenta.
Pohřeb proreformního duchovního Taheri přerostl v Íránu v protivládní protest
Desítky tisíc lidí se účastnilo pohřbu ajatolláha Jalaluddin Taheri, který zemřel v neděli v Isfahanu. Duchovní Taheri byl oponent proti konzervativnímu vedení Íránu. Během pohřbu lidé provolávali hesla proti vládě, nejvyššího duchovního Alí Chameneí přirovnávali k diktátorovi, chtěli propuštění všech politických vězňů. Jednalo se o největší protest v Íránu během posledních let. Policie proti němu nezasáhla. Analytici se domnívají, že díky blížícím se prezidentským volbám, kdy úřady nechtějí rozčílit lidi.
Nukleární jednání s Íránem se točí v „v bludném kruhu“
Přes intenzivní dialog od ledna 2012 o vojenské dimenzi nukleárního programu Íránu nedošlo k dohodě, řekl Yukiya Amano, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Dle něj se jednání „točí v bludném kruhu“. MAAE stále nezískala strukturovaný přístup k dokumentům. Inspektoři nemohli do vojenského zařízení Parchin, jižně od Teheránu, od roku 2011, i když je možné, že by tam nic nenašli, protože je tam zřetelná aktivita ze strany Íránu.
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
Země Perského zálivu budou jednat o Hizballahu
Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, tedy šest států sdružených v Radě spolupráce Zálivu, budou v neděli v saudskoarabském městě Jeddah jednat o zařazení šíitského hnutí Hizballah na seznam teroristických skupin. Není jasné, zda budou jednat o Hizballahu jako celku či jen o jeho milicích, které nyní bojují v Sýrii. Iniciativu vyvolal Bahrajn, který Radě nyní předsedá. Bahrajn v pondělí zakázal politickým skupinám kontakt s Hizballahem. Rada bude též probírat bezpečnost v Zálivu a hrozbu Íránu kvůli jeho instalování špionů v regionu. Kuvajt již odsoudil několik Íránců a vlastního občana za špionáž a Saúdská Arábie a Bahrajn zatkly buňky, které údajně pracovaly pro Teherán.
Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb
Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.
Írán hostí konferenci o Sýrii
Ve středu bude v Teheránu probíhat mezinárodní konference, která se bude snažit najít politické řešení konfliktu v Sýrii. Zástupce ministra zahraničí Hossein Amir Abdollahian řekl, že více než 40 zemí a reprezentantů má přijet do Íránu a dřívější generální tajemník OSN Kofi Annan je očekáván. Nicméně není známo, které státy se jednání zúčastní. „Cílem je připravit cestu na ukončení násilí a pomoc zorganizovat volby pod mezinárodním dohledem.“ Teherán v loňském roce hostil jednání mezi syrskou vládou a opozičními stranami, které režim prezidenta al-Assada toleruje. Tehdy se ho zúčastnilo na 200 delegátů.
Vůdce Hizballáhu slíbil vítězství v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce militantního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, přislíbil v televizním projevu svým následovníkům, že v Sýrii zvítězí. „Bitva je naše a slibují vám vítězství,“ prohlásil Nasrallah. Zároveň dodal, že pokud by v Sýrii zvítězili sunnitští muslimové, což je většina členů syrské opozice i bojujících rebelů, znamenalo by to ohrožení pro všechny Libanonce, včetně sunnitů, šíitů i křesťanů. Vůdce Hizballáhu Nasrallah navíc prohlásil, že jeho hnutí se nikdy nespojí se syrskými rebely, neboť jsou podporováni USA a Izraelem. Desítky bojovníku Hizballáhu už padly v řadách syrské armády bojující za prezidenta Assada. Podle ministra zahraničí USA Kerryho operují v Sýrii další tisíce bojovníku Hizballáhu, které navíc podporuje Irán. Ten však toto tvrzení odmítá.