Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Archiv rubriky: Demokratická republika Kongo
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
OSN: Sexuálního násilí na východě Demokratické republiky Kongo se dopouštěli i vládní vojáci
Podle středeční zprávy OSN bylo na východě Demokratické republiky Kongo od listopadových bojů s rebelskou skupinou M23 znásilněno vládními vojáky na 97 žen a 33 dívek, z nichž některým bylo pouhých 6 let. Většina znásilnění podle OSN proběhla během 2 dnů u města Minova. Většina žen byla znásilněna více než jedním vojákem. Suspendováno již bylo 12 členů armády, včetně velitelů. Obvinění dopadlo i na 391. jednotku, která byla vycvičena v roce 2010 Spojenými státy americkými „jako model budoucích reforem konžské armády“. Rozsáhlého násilí na ženách se dopouštěla během bojů i rebelská skupina M23.
Jihoafrická republika připojí své jednotky k misi do Demokratické republiky Kongo
Na konci března schválila Rada bezpečnosti OSN vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo, kde mají „neutralizovat“ rebelské skupiny. V neděli Jihoafrická republika uvedla, že se do mise zapojí vysláním vojáků. V březnu při vojenském převratu ve Středoafrické republice bylo zabito na 13 jihoafrických vojáků, prezident Jacob Zuma nicméně odmítl spojitost mezi vysláním jednotek do Demokratické republiky Kongo a zabitím vojáků ve Středoafrické republice.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Rebelové ve Středoafrické republice chtějí po převratu rozpustit parlament a zrušit platnost ústavy
Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
V Jihoafrické republice byli obviněni konžští rebelové ze snahy o převrat
Na 19 rebelů ze Svazu nacionalistů pro obnovu (UNR) bylo jihoafrickým soudem shledáno vinnými ze snahy „provést převrat v Demokratické republice Kongo a svrhnout prezidenta Josepha Kabila“. Muži byli zatčeni na začátku týdne v jihoafrické provincii Limpopo na severu země. Prezident Kabila stojí v čele Demokratické republiky Kongo od roku 2001 poté, co byl jeho otec Laurent Kabila zavražděn. Podle agentury AP byl jeden z rebelů americkým občanem. Konžská vláda na východě země bojuje s desítkami rebelských skupin, právě ve východní oblasti se nachází významná část nerostného bohatství země.
Více než 30,5 milionů USD je potřeba na humanitární pomoc Demokratické republice Kongo
Šestiměsíční humanitární projekt, jež byl zahájen minulý měsíc, má za cíl zajistit humanitární pomoc v oblastech okolo měst Goma, Masisi a Kitchaga, které byly nejvíce postiženi v době eskalace konfliktu. Tisková zpráva Úřadu pro koordinace humanitární pomoci OSN (OCHA) uvádí, že pomoc bude poskytnuta nejprve táborům pro vnitřně vysídlené obyvatele, v druhé fázi půjde na pomoc těm, kteří se vrátili do svých rodných oblastí, ale přišli o své příbytky a zázemí. Největší problém v oblasti spočívá v kvalitě vody, které je velmi znečištěná, právě z důvodů nedostatku pitné vody vypukla v místě cholera. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou hygienickou infrastrukturu v táborech, která v nich doposud chybí.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
V Demokratické republice Kongo se zvyšuje humanitní krize
Mírová mise v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) minulý měsíc provedla kontrolní šetření k posouzení bezpečnostní situace na území Masisi v provincii Severní Kivu, kde podle ní došlo k výraznému nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob. V uprchlických táborech Kalimani, Kalinga, Lushebere a Bihito žije v současné době 20 700 lidí, dalších 8 000 v táboře v centru Masisi. MONUSCO se zavázala navýšit svou přítomnost na těchto územích a poskytnout potřebnou pomoc.
OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo
Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.
OSN uvalila sankce na rebelskou M23 v Demokratické republice Kongo
Od jara probíhá na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený boj mezi rebelskou skupinou M23 pod vedením generála Bosco Ntagandy a vládními jednotkami. Rada bezpečnosti OSN v úterý uvalila sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování na skupinu M23 a na rwandskou FDLR. Sankce přišly pouhý den předtím, než se Rwanda stane na další 2 roky nečlenským státem v Radě bezpečnosti OSN, země je dlouhodobě obviňována z podpory rebelských M23, Rwanda to nicméně odmítá.
OSN: Rebelská M23 v Demokratické republice Kongo útočí na vrtulníky mise
Mírová mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) varuje ozbrojenou skupinu M23 před útočením na vrtulníky OSN, viníci budou trestně stíháni jako váleční zločinci. Podle tiskové zprávy MONUSCO byly vrtulníky napadeny 26. prosince hned ve dvou oblastech, které ovládá skupina M23. Útok byl proveden během rutinního létání 20 kilometrů severně hlavního města provincie Severní Kivu Goma. MONUSCO dodává, že jsou zcela mírovou misí, stroje jsou nevyzbrojeny a využívány výlučně k lékařským účelům.
OSN zatkla 9 vojáků na východě Demokratické republiky Kongo
Podle mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) bylo jen za poslední měsíc na východě země znásilněno 126 žen, většina znásilnění byla podle mise spáchána vojáky konžské armády (FARDC). MONUSCO se porušováním lidských práv v této oblasti zabývá od 20. listopadu, doposud bylo vyslechnuto více než 200 lidí. Prozatím bylo zatčeno celkem 9 vojáků, 2 za znásilnění a 7 v souvislosti s rabování.
Situace na východě Demokratické republiky Kongo i nadále zůstává napjatá
Mluvčí OSN pro mírové operace Kieran Dwyer uvedl, že zůstávají v okolí města Goma na východě Demokratické republiky Kongo rebelové z hnutí M23. Přítomnost rebelů v této oblasti je přitom v rozporu s rezolucí 2076, která byla schválena na konci listopadu poté, co rebelové obsadili hlavní město provincie Severní Kivu. Ozbrojenou skupinu M23 tvoří vojáci bývalých národních jednotek v čele s generálem Ntagandou, údajně je skupina podporována Ugandou a Rwandou.
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.