Země spolu jednaly na úrovni ministrů zahraničí. Etiopie má v plánu vystavět přehradu na Modrém Nilu, což je jeden z přítoku Nilu, a Egypt se obává, že přehrada výrazně sníží průtok Nilu, který zásobuje vodou více než 80 milionů Egypťanů. Minulý týden egyptský prezident Mursi zaujal tvrdý postoj vůči Etiopii. Ministr zahraničí Egypta Kamel Amr mírnil slova prezidenta Mursiho v Addis Ababě. Jeho etiopský protějšek ministr Tedros Adhanom dodal, že budou žádat studie o vlivu a dopadu přehrady nejen na životní prostředí, ale i na okolní státy. Při dalších jednání by měl být přítomen i Súdán. Minulý týden etiopský parlament ratifikovat smlouvu, která má nahradit koloniální dohody, ve kterých je dáno, že nejvíce vody z Nilu náleží Súdánu a Egyptu, který má i právo veta na výstavbu vodních děl v zemích na Nilu. Smlouvu před Etiopií již ratifikovaly další státy z povodí Nilu – Rwanda, Tanzanie, Uganda, Keňa a Burundi.
Archiv rubriky: Etiopie
Etiopský premiér je na návštěvě Číny
Etiopský premiér Haleirmariam Desaleg ve čtvrtek navštívil Peking, aby zde s čínským premiérem Li Keqiangem podepsal celou řadu dohod o vzájemné ekonomické a obchodní spolupráci. Čína chce i nadále podle premiéra pomáhat africkým zemím. Premiér Haleirman tak zahájil svou pětidenní oficiální návštěvu Číny a jde také o jeho vůbec první zahraniční návštěvu od doby svého jmenování. Oba premiéři se shodli, že ekonomiky obou zemí se vzájemně dobře doplňují a je potřeba povýšit bilaterální vztahy na vyšší úroveň.
Egypt varoval Etiopii před vyhrocením sporů o vodu
Egyptský prezident Muhammad Mursí v televizním projevu varoval Etiopii slovy, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ v záležitosti sporů o vody řeky Nilu. „Nevoláme po válce, ale za žádných okolností nedovolíme jakékoli ohrožení naší vodní bezpečnosti,“ prohlásil prezident Mursí. Na 85 % vody Nilu pochází z Etiopie a pro Egypt představuje tento tok téměř jediný zdroj vody. Etiopie navíc plánuje vybudovat výše na toku Nilu vodní elektrárnu za 4,2 miliardy USD, která má být největším vodním dílem v Africe, a která by výrazně zasáhla do průtoku vody Nilem. I přes tvrdý postoj, který prezident Mursí ve svém projevu zaujal, nazval Etiopii „přítelem“ Egypta a dodal, že spolu se Súdánem bude Egypt dále vést dialog o využití vod Nilu.
Egypt pohrozil Etiopii, problémem je výstavba nové hráze na Nilu
Egyptský prezident Mohammed Mursi uvedl, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ k jednání o údajné hrozbě pro zásobování vody pro severoafrickou zemi. Důvodem sporu s Etiopií je plán na vybudování hráze na jednom z přítoku Nilu, který nicméně zásobuje Egypt vodou. Prezident Mursi nechce dle svých slov „přivolávat válku“, přesto by projekt za 4,7 miliardy USD mohl ohrozit zásobování Egypta vodou. Podle analytiků se prezident Mursi snaží pouze odvést pozornost od několika domácích a ekonomických problémů. Na přítoku Nilu je rovněž závislý i Súdán.
Egypt se obává výstavby hráze v Etiopii
Etiopie staví vodní elektrárnu na jednom z přítoku Nilu, který zásobuje vodou Egypt. Elektrárna má stát 4,7 miliardy USD a má být schopna vytvořit elektřinu jako 6 jaderných elektráren. Celkově chce Etiopie investovat do výstavby elektráren na řekách více než 12 miliard USD a stát se tak hlavním vývozcem elektřiny v Africe. Egypt se obává, že výstavba hrází bude mít velký vliv na jeho zdroj vody. Analytici řekli, že spory o vodu, které jsou mezi zeměmi po celá desetiletí, by mohly přerůst do války. V pondělí byli vysocí představitelé Egypta zachyceni na kameru, aniž by o tom věděli, jak mluví o tom, že Egypt musí donutit Etiopii, aby přestala s výstavbou hráze. Krajním řešením je hráz zničit, řekl předseda salafistické strany al-Nour Younis Makhyoun. Za tyto projevy se dosud nikdo z přítomných neomluvil. Etiopská strana se nevyjádřila.
Africká unie obviňuje Mezinárodní trestní soud z „pronásledování Afričanů“
Mezinárodní trestní soud (ICC) podle etiopského premiéra Hailemariama Desalegna „pronásleduje Afričany pro jejich rasu“, konkrétně se má jednat o keňského prezidenta Uhuru Kenyattu, jenž čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Na summitu Africké unie (AU) etiopský premiér uvedl, že obvinění keňského prezidenta a jeho zástupce Williama Ruto by měly posuzovat místní soudy. Podle premiéra Desalegna jsou obvinění u ICC „z 99 % Afričané“. ICC vydala rovněž zatykač na súdánského prezidenta Omara al-Bashira. Podle některých analytiků jsou nicméně africké soudy příliš slabé, aby spravedlivě rozhodly v takto rozsáhlých případech. Keňský prezident a jeho zástupce čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2007, súdánský prezident má být souzen za genocidu v Darfúru.
Etiopský ministr byl obviněn z úplatkářství, zatčeno s ním bylo 11 lidí
Ministr pro celní správu a člen vládnoucí strany Melaku Fenta byl v pátek zatčen spolu s dalšími 11 lidmi, mezi nimiž je i prominentní podnikatel a celní zaměstnanci. Důvodem je obvinění z korupce. Podezření vznesl bývalý ministr obrany Siye Abraha, který byl ve vězení za korupci na 6 let. Podle organizace Transparency International (TI) je v žebříčku korupce hodnocena Etiopie na 113. místě ze 176 hodnocených zemích a patří mezi nejhůře hodnocené země východní Afriky.
První komerční let Boeingu 787 po vynucené pauze proběhl v Etiopii
Etiopské aerolinky uskutečnily první komerční let letounu Boeing 787 Dreamliner po vynucené pauze kvůli potížím s lithiovými bateriemi, které letos v lednu donutily přerušit provoz všech 50 letadel tohoto typu. K obnovení provozu Dreamlinerů došlo poté, co letecké úřady schválily nová opatření zabraňující vznícení baterií. Let se uskutečnil z etiopského města Addis Abeba do keňského Nairobi. Jako další země by provoz Dreamlinerů mělo otestovat Japonsko, jehož aerolinie využívají nejvíce Boeingů 787.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se setkali, OSN jednání vítá
Setkání súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a prezidenta Jižního Súdánu Salva Kiir se koná dnes v Etiopii, mezi zúčastněnými bude i etiopský premiér Hailemariam Desalegn a předseda Africké unie (AU) Thabo Mbeki. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon obě strany vyzývá k dořešení otázek týkajících se vymezení hranic a konečného statusu oblasti Abyei, na niž vznášejí nárok oba státy. OSN nabízí pomoc při realizaci mírových smluv a řešení zbývajících sporů. Jižní Súdán se oddělil od Súdánu v referendu červenci 2011, v němž se obyvatelé převážně křesťanského jihu vyslovili pro nezávislost na muslimském severu.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se sejdou k dalšímu jednání
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir přijali nabídku k pátečnímu jednání v hlavní městě Addis Ababa, mezi oběma státy jsou dlouhodobé spory ohledně území a ropy. Naposledy se oba prezidenti sešli v září minulého roku. Žádná ze zemí doposud nestáhla své vojáky z 10 kilometrové vzdálenosti od hranic, která má sloužit jako tzv. nárazníková zóna, vytvoření zóny je podmínkou pro znovu obnovení transferu ropy.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
K vyřešení sporů mezi Etiopií a Eritrejí má přispět Jižní Súdán
Na dlouholetý hraniční spor začnou země hledat řešení od listopadu za přítomnosti Jižního Súdánu. „Máme úzce vztahy s oběma státy, proto se staneme zprostředkovateli jednání a budeme společně s nimi hledat ze současné situace východisko,“ řekl jihosúdánský ministr pro zahraniční věci Deng Alor. Neshody se týkají především hraničního města Badme, které mezinárodní komise přiřkla Eritreji v roce 2002. Spor o hranice mezi Etiopií a Eritrejí je pozůstatkem války mezi léty 1998 až 2000. Samotný Jižní Súdán má nevyřešené spory se svým severním sousedem Súdánem.
Prezidenti Súdánu a Jižního Súdánu podepsali dohodu o ropě, produkce ropy by se měla obnovit
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jihosúdánský prezident Salva Kiir podepsali smlouvu o spolupráci a obchodu, včetně zajištění společné hranice. Dohoda, která byla podepsána v etiopském městě Addis Abeba, přichází po třítýdenním jednání. V Jižním Súdánu by mělo dojít k obnovení produkce ropy a jejímu následnému transferu přes sousední Súdán. Vývoz ropy, který byl minulý rok na 350 000 barelů denně, by měl významně pomoc v obnovení ekonomik východoafrických zemí. Ministři zahraničních věcí podepsali dohodu, která má ustanovit demilitarizované pásmo podél společné hranice. Podle súdánského prezidenta Bashira jde o „historický okamžik pro budování míru“. Sporných ovšem zůstává stále pět území, na něž si oba státy dělají nárok.
Súdán a Jižní Súdán se dohodly na transferu ropy
Po čtyřech dnech jednání v etiopském městě Addis Abeba došlo k částečnému průlomu v jednání, když se lídři obou zemí dohodli na sporných otázkách týkajících se ropy. Přestože zprostředkovatelé jednání ohlásili, že je dohoda uzavřená, smlouvu prezidenti podepíší až ve čtvrtek. Politici se shodli i na vytvoření demilitarizovaného hraničního pásma, další podrobnosti ale nejsou známy. Dohoda ovšem neřeší spornou oblast Abyei a několik dalších hraničních zón, na které si dělají nárok obě země. V lednu Jižní Súdán odstavil produkci ropy poté, co obvinil sousední Súdán z krádeže ropy. Ekonomiky obou zemí byly zastavením produkce ropy poškozeny a na začátku dubna se Súdán a Jižní Súdán ocitly na pokraji války.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
Nový etiopský premiér složil přísahu
Nový etiopský lídr Hailemariam Desalegn složil přísahu se zpožděním v důsledku smrti jeho předchůdce Meles Zenawiho minulý měsíc, který se u moci udržel 21 let. Ve své přísaze slíbil pokračovat v Zenawiho linii bez jakékoli změny. Desalegn dříve zastával posty ministra zahraničních věcí a vicepremiéra. Minulý týden byl zvolen hlavou vládnoucí strany Etiopská lidově revoluční demokratická fronta (EPRDF).
Africká rozvojová banka poskytne 348 miliónů USD Etiopii a Keni
Africká rozvojová banka (AfDB) schválila půjčku ve výši 348 miliónů USD na vybudování etiopsko – keňské přeshraniční energetické sítě. Jedná se o druhou fázi financování projektu z celkové částky 1,26 miliard USD určené na zlepšení dodávky energie. Etiopie se chystá vyvážet energii ze svých elektráren do Keni, jež čelí častým výpadkům proudu. AfDB uvedla, že Etiopie obdrží z půjčky 232 miliónů USD, zatímco Keňa dostane 116 miliónů USD. Světová banka (SB) schválila první fázi financování projektu v červenci v hodnotě 684 miliónů USD. Projekt1068 kilometrů dlouhé elektrické sítě je spolufinancován SB, Francouzskou rozvojovou agenturou a vládami obou východoafrických zemí.
Jednání Súdánu a Jižního Súdánu je odloženo na příští týden
Jednání představitelů Súdánu a Jižního Súdánu, ohledně zbývajících sporných otázek týkající se hranic, bezpečnosti a obnovy vývozu ropy, bylo odloženo na příští týden kvůli pohřbu bývalého etiopského premiéra Meles Zenawi, jenž zemřel minulý týden. Jednání mělo proběhnout 26. srpna pod dohledem Africké unie (AU), která má sídlo právě v hlavním městě Etiopie Addis Abeba, kde se 2. září uskuteční Zenawiho pohřeb. Delegáti obou zemí dorazí do Etiopie 3. září, vyjednávání bude pokračovat v následujících dnech.