Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který má být v USA souzen za ohrožení národní bezpečnosti, by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui, naznačili to prezidenti latinskoamerických zemí. „Rozhodl jsem se poskytnout humanitární azyl mladému Američanovi Edward Snowdenovi, aby mohl žít mimo dosah imperiální severoamerické perzekuce,“ řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro. Za určitých okolností je ochotna Nikaragua azyl Snowdena přijmout. Edward Snowden prozradil médiím informace o amerických sledovacích programech.
Archiv rubriky: Nikaragua
Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav
Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.
Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala
Neshody s Kolumbií a Kostarikou
Právě případné využití řeky San Juan pro průplav vzbuzovalo v Kostarice silné emoce. Kostarická vláda tvrdila, že kanál využívající řeku San Juan nemůže vzniknout bez jejího souhlasu, protože část jednoho jejího břehu řeky spadá pod správu Kostariky. Také argumentovala tím, že by stavební dílo u hranic mělo dopad na ekosystém Kostariky. Nikaragua obviňovala Kostariku ze snahy bojkotovat projekt. Vytyčením nové trasy kanálu se situace zklidnila. Čtěte dále ->
Čínská firma má vybudovat kanál v Nikaragui
Nikaragujský kongres schválil vybudování kanálu, propojujícího Pacifik s Atlantickým oceánem. Samotná realizace stavby byla zadána hongkongské firmě, která tak získala kontrakt na 50 let. Plán, který počítá s investicí 40 miliard USD, je v současné době kritizován odborníky na životní prostředí, kteří tvrdí, že dopravní lodě, jež budou oblastí proplouvat, mohou způsobit nenahraditelné škody v ekosystému oblasti kolem Nikaragujského jezera. Naproti tomu prezident Daniel Ortega říká, že stavba pomůže rozvoji celé země. Čínská firma byla vybrána z důvodů její zkušenosti v oboru.
Export ve Střední Americe vzrostl o 9 %, import o 3 %
Celkový vývoz Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Nikaragui a Salvadoru se v prvních 2 měsících tohoto roku zvýšil o 9 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Export letos dosáhl za leden a únor 4,93 miliardy USD. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro tento region jsou USA, které koupily zboží za 1,57 miliardy USD, obchod se sousedními zeměmi přinesl 1,21 miliardy USD, Evropa zaplatila středoamerickým zemím za dovezené produkty 736 milionů USD. Import za první 2 měsíce letošního roku s hodnotou 9,16 miliardy USD představoval proti minulému roku zvýšení zhruba o 3 %.
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Venezuela chce posílit vztahy s Nikaraguou
Vlády Venezuely a Nikaraguy se dohodly na setkání v městě Managua na posílení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Venezuelský prezident Nicolás Maduro během své oficiální návštěvy země prohlásil, že „od teď se dočkáme intenzivnější spolupráce“ v oblastech, jako jsou energetická politika, potravinová oblast, finance či turismus. Prezident Maduro navštívil Nikaraguu poprvé od doby, kdy nastoupil do úřadu před 6 týdny. Nikaragua je členem regionální organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (ALBA), jejíž hlavním státem je právě Venezuela a do níž patří i Bolívie, Kuba a Ekvádor.
Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost
Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.
Nikaragua chce produkovat 20 000 tun kakaa ročně
„Nikaragua bude usilovat v období 10 let o zvýšení produkce kakaa ze současných 3 000 tun ročně na 20 000 tun ročně,“ řekl člen předsednictva kakaových výrobků Ernesto Avendaño. Nyní zhruba polovinu získaného kakaa Nikaragua vyváží do zemí Latinské Ameriky, ale také Evropy. Zástupci nikaragujských zemědělců se nyní účastní v hlavním kubánském městě Havaně XII. mezinárodní konference o vědě a technologii potravin (CICTA-12), která končí pátek.
V Nikaragui se v prvním čtvrtletí stouplo násilí na ženách
Zpráva Komisařství pro ženu v Nikaragui tvrdí, že v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl počet nahlášených případů násilí na ženách. Podle zpravodajské agentury EFE bylo mezi lednem a březnem tohoto roku oznámeno 8 768 případů týrání, o 30 % více než předešlý rok za stejné období. Přibližně 97 Nikaragujek každý den hlásí, že se staly oběťmi násilí. Nejvyšší trest za ubližování ženám je 30 let.
Prezident Nikaragui Ortega nesouhlasí s kritikou Spojených států amerických
V každoroční zprávě Washingtonu se opětovně objevila kritika států centrální Ameriky a jejich přístupu k lidským právům. Dokument odmítl akceptovat současný prezident Nikaragui Daniel Ortega, podle jehož slov ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických jednoznačně generalizuje státy centrální Ameriky. Americká zpráva o Nikaragui uvádí, že její výkonná moc je čím více autoritativní. Navíc kritizuje zemi za korupci a nepříznivou situaci jak v soudnictví, tak ve věznicích. Prezident Ortega prohlásil závěry zprávy za úplně nesprávné při příležitosti přijetí viceministra obrany Ruska, generále Valera Vasileviče Garasimova.
V Nikaragui zadrželi jednoho z nejhledanějších zločinců
Policie Nikaragui zadržela jednoho z deseti nejhledanějších zločinců FBI. Zatčeným je Eric Justin Toth, bývalý učitel z oblasti Washington DC. Policie ho zadržela v blízkosti hranic s Hondurasem již v sobotu. Od roku 2009 byl bývalý učitel Toth stíhaný za produkci dětské pornografie poté, co v jedné z jeho fotoaparátů byly nalezeny nevhodné fotografie dětí. FBI nezveřejnila přesný počet obětí, které Toth zneužil. V minulosti učil děti na základní škole a většině jeho žáků bylo mezi 9 a 10 lety. Naposled byl obviněný spatřen v roce 2009 v americkém státě Arizona. Podle prohlášení FBI Toth nepřestal se svými aktivitami. Za dopadení tohoto zločince dostala FBI odměnu 100 tisíc USD.
Za 7 let dohody o volném obchodu s USA export Nikaraguy vzrostl o 133 %
Nikaragua spolu s Kostarikou nejčastěji využívá dohodu o volném obchodu (DR-CAFTA), která sdružuje Dominikánskou republikou, Guatemalu, Honduras, Kostariku, Nikaraguu, Salvádor a USA. V Nikaragui vstoupila smlouva v platnost v dubnu roku 2006. Oproti roku 2005 v zemi vývoz vzrostl o 133 %. DR-CAFTA nejvíce zvýhodnila prodej kávy, třtinového cukru, mořských plodů a textilního zboží. USA by uvítaly, kdyby jim Nikaragua dodávala více arašídového másla a dalších mlékárenských produktů a také masa.
Začíná setkání Parlamentu původních kmenů Ameriky
Zástupci 13 států Latinské Ameriky se setkali v městě Managua v Nikarague na XIII. zasedání Parlamentu původních kmenů Ameriky, které potrvá 3 dny. Po tradičním úvodním ceremoniálu, který byl inspirován rituálem kmenu matagalpa se zástupci shodli na tom, že jejich prioritou bude změnit statut parlamentu, projednat témy potravinové bezpečnosti, klimatických změn a vlastnictví půdy. Taky se budou zaobírat právy jednotlivých kmenů v různých státech Latinské Ameriky.
Nikaragua dluží 2 miliardy USD Venezuele
Nikaragua dluží Venezuele 2 miliardy USD od roku 2008. Půjčky si Nikaragua vzala od skupin zemí Alba, kterým vévodí Venezuela. Zhruba 550 milionů bylo zaplaceno od Ropné společnosti Venezuely (PDSVA), zatímco 209 milionů USD bylo od zahraničních investorů. Zhruba 60 % zahraničního dluhu představuje dvoumiliardová půjčka. „Je to číslo, které nemůžeme podceňovat,“ řekl ekonom Nestor Avendaño. Bývalý ředitel centrální banky v Nikaragui Mario Arana si myslí, že dluh je možné splatit.
Nikaragua může získávat většinu své elektřiny zpracováním geotermální energie
“Kdyby Nikaragua využívala více geotermální energii, mohla by celkovou výrobu elektřiny v zemi ztrojnásobit,“ prohlásil nikaragujský ministr hornictví a energetiky, Emilio Rappaccioli. Řekl, že elektrárny využívající teplo, které se uvolňuje ze zemského jádra, mohou dosáhnout výkonu 1520 megawattů. Jedna ze zemí s nejaktivnější vulkanickou činností na světě nyní využívá pouze 7 % svého potenciálu na výrobu elektrické energie s využitím geotermální energie. V rozvoji použití geotermální energie Nikaraguu podporuje Island, který v této oblasti investoval od roku 2008 do roku 2012 zhruba 4,2 milionu USD.
Švýcarsko podpoří ekonomicky Honduras a Nikaraguu
Honduras a Nikaragua obdrží od švýcarské vlády celkem 210 milionů USD, které jsou určeny na programy zabývající se politikou, sociálními problémy a životním prostředím. „Spolupráci jsme zahájili letos a potrvá do roku 2017, jejím cílem je rozvoj regionu,“ řekl ředitel Švýcarské kooperace pro Střední Ameriku Hubert Eisele. Projekty schvalují Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) a Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (DEZA). Pro Nikaraguu je určeno 100 milionů USD, pro Honduras 110 milionů USD. Výrazným problémem obou zemí je chudoba, v současnosti jí trpí 42 % Nikaragujců a 60 % Hondurasanů. Peníze mají rovněž pomoci vytvořit novou veřejnou politiku, zabývat se problémem násilí proti ženám a hledat strategie pro přizpůsobení se klimatickým změnám.
Nikaragui přinesl rybolov v roce 2012 zisk 193 milionů USD
Rybářský průmysl je pro Nikaraguu klíčový. V loňském roce exportovala 94 % ulovených ryb, což odpovídá zhruba 40 tunám rybího masa. Nyní v rybářském sektoru pracuje 50 000 zaměstnanců, jejich počet se bude pravděpodobně zmenšovat kvůli přibývající mechanizaci pracovních postupů. Prezident Nikaragujské rybářské komory (Capenic) Armando Segura očekává, že rybolov vzroste v tomto roce nejméně o 8 % díky novému rozdělení mořských vod mezi Nikaraguou a Kolumbií.
Podnikatelé budou jednat o investicích v Guatemale, Nikaragui a Panamě
V Guatemale proběhne v období od 22. února do 2. března proběhne Britský týden, který pořádá velvyslanectví Velké Británie. Zástupci velkých firem z odvětví energetiky, těžby a telekomunikace a rozvíjení infrastruktur budou jednat o možných investicích v zemích Střední Ameriky. Jednání začne v Guatemale a poté se vydají i do Panamy a Nikaragui. Na setkání se podílí britská organizace Central American Business Council, ministerstvo zahraničních vztahů Velké Británie a telekomunikační skupina Cable and Wireless Communications.
Nikaragua chce získávat elektřinu z odpadu na skládkách
S projektem vyrábět elektřinu z odpadu na skládkách vystupuje v Nikaragui společnost Biomasa Investment Nicaragua (Binicsa) s hlavním sídlem ve Španělsku. Firma investuje 150 milionů USD do zařízení, která budou zpracovávat odpad. Mezi prvními 10 městy, ve kterých bude projekt spuštěn, jsou města Managua, Matagalpa, León, Rivas, Estelí, Tipitapa, Masaya, Ciudad Sandino, Jinotega a Chinandega. Společnost Binicsa bude obyvatelům měst také pomáhat se sběrem a tříděním odpadu. Nové využití městských skládek zapadá do projektu nikaragujské vlády, který schválila před 5 lety a jehož cílem je podporovat obnovitelné zdroje energie a oslabit závislost země na fosilních palivech.
V Nikaragui mění domácnosti a firmy dřevo za zemní plyn
Spotřeba zemního plynu v Nikaragui vzrostla o 19, 5 % mezi lednem a říjnem roku 2012. Za prvních 10 měsíců roku 2012 se prodalo o 159 000 barelů více zemního plynu než za stejné období v roce 2011. V porovnání se dřevem je jedna z často zmiňovaných výhod zemního plynu jeho větší šetrnost k životnímu prostředí. Ředitel Nikaragujského energetického institutu (INE) David Costillo tvrdí, že zemní plyn přináší trhu nové možnosti, které stát a tamní průmysl chtějí rozvinout. Jeho společnost plánuje v prvních měsících tohoto roku zahájit maloobchodní prodej zemního plynu a rozšířit tak jeho dostupnost.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
Kolumbie již nadále nebude uznávat jurisdikci Mezinárodního soudního dvoru
Rozhodnutí přichází 9 dní poté, co Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN překreslil námořní hranice v Karibiku ve prospěch Nikaragui, čímž ukončil několik dekád trvající spor o ostrovy San Andres. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos uvedl, že změnit hranice mohou jen státy, nikoliv soud. Tím prezident Santos odstoupil od Bogotské deklarace podepsané v roce 1948. Nové hranice rozšiřují oblast Nikaragui o 70 000 kilometrů čtverečních, na jejichž dně by se mohla nacházet ropná ložiska.
Sporné ostrovy v Karibském moři přiřkla OSN Kolumbii, Nikaragua dostala větší námořní území
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) pod OSN zamítl požadavek Nikaragui na ostrovy Roncador, Quitasueno, Serrana, Serranilla, Bajo Nuevo, Cayo Bolivar a Alburquerque, které zůstanou kolumbijské. Soud nicméně překreslil námořní hranice, když rozšířil nikaragujskou oblast. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos označil rozhodnutí ICJ rozšířit nikaragujskou námořní hranici za „protichůdný a špatný krok“. Nikaragujský protějšek Daniel Ortage rozsudek přivítal s tím, že „soud dává zemi jen to, co jí patří, a to tisíce kilometrů přírodních zdrojů“.