Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím

Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.

Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.

Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.

Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina  považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->

Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země  se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala

Neshody s Kolumbií a Kostarikou

Právě případné využití řeky San Juan pro průplav vzbuzovalo v Kostarice silné emoce. Kostarická vláda tvrdila, že kanál využívající řeku San Juan nemůže vzniknout bez jejího souhlasu, protože část jednoho jejího břehu řeky spadá pod správu Kostariky. Také argumentovala tím, že by stavební dílo u hranic mělo dopad na ekosystém Kostariky. Nikaragua obviňovala Kostariku ze snahy bojkotovat projekt. Vytyčením nové trasy kanálu se situace zklidnila. Čtěte dále ->

Odvolání prezidenta, které stále hledá hlubší příčiny

V Paraguayi byl 22. června roku 2012 sesazen Kongresem prezident Fernando Lugo. Důvodem mělo být vážné selhání při výkonu povinností hlavy státu, zvláště při udržování sociální harmonie. Proces jeho odvolání byl avšak natolik nestandardní, že některé státy a organizace jej nazvaly státním převratem či parlamentním pučem.

Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008. autorem snímku je Antonio Cruz.

Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008.
autorem snímku je Antonio Cruz.

Státy Jižní Ameriky se rozhodly potrestat Paraguay pozastavením členství v obchodním bloku Společný trh Jihu (MERCOSUR), v němž se nachází Argentina, Brazílie, Uruguay a nově také Venezuela, která do společenství vstoupila přes odpor Paraguaye. Přitom ze všech členských zemí MERCOSUR je na něm právě Paraguay nejvíce závislá. Letos v dubnu byl v Paraguayi zvolen v řádných volbách nový prezident, přesto se mezinárodní vztahy s  jihoamerickou zemí menší rozlohy zcela neuklidnily.

Prezidenta odvolaly obě komory během 30 hodin

Podle paraguayské ústavy může Kongres odvolat prezidenta na základě 3 obvinění: selhání při výkonu povinností hlavy státu, spáchání zločinů v souvislosti s výkonem funkce nebo spáchání trestného činu. Na odvolání prezidenta poslanci využili první formulaci. Čtěte dále ->

Policie zadržela v Portoriku 47 Haiťanů bez dokumentů

Chycení Haiťané se pokoušeli ilegálně vstoupit na ostrovní stát Portoriko, který spadá pod správu USA. Byli dopadeni na severozápadním pobřeží v blízkosti města Playuela de Aguadilla. Portorikánská policie přivolala záchrannou lékařskou službu, protože jeden z uprchlíků měl příznaky podchlazení. Haiťané se připlavili ke karibskému ostrovu v devítimetrovém člunu vlastní výroby.

Ředitelka brazilské organizace pro práva domorodců odstoupila

Marta Maria de Amaral Azevedo, šéfka brazilské Národní nadace pro domorodé obyvatelstvo (Funai), odstoupila ze své funkce. Jako důvod uvedla zdravotní problémy. Společenské napětí v Brazílii se vyostřilo poté, co minulý týden zemřel při střetu s policií v brazilském státě Mato Grosso do Sul jeden příslušník domorodého kmene. Důvodem potyček je spor o vlastnictví půdy. Podle domorodých obyvatel je část půdy, která je nyní v soukromém vlastnictví, územím jejich předků, na které mají historický nárok. Smrt muže způsobila vlnu protestů. Marta Maria de Amaral Azavedo byla v čele Funai od začátku minulého roku.

 

Zisky z exportu masa vzrostly v Paraguayi za poslední desetiletí o 1 500 %

V roce 2012 se Paraguay stala třetím největším vývozcem masa v Jižní Americe po Brazílii a Uruguayi a devátým v celém světě. Země nyní těží také ze snížení produkce masa v Argentině a jsou v ní ideální podmínky k rozšíření chovu dobytka. V roce 2012 Paraguay získala z prodeje masa 1078 milionů USD, v roce 2003 pouze necelých 70 milionů USD. „Větší export je důsledkem zvýšení světové poptávky a kupní síly. Paraguay má ohromnou výhodu, že produkuje velmi levně,“ řekl ředitel Rurální paraguayské asociace (ARP) Germán Ruiz. Zhruba 60 % masa z Paraguaye kupovalo do roku 2011 Chile, nyní je největším zájemcem Rusko. Nejdůležitější exportní surovinou v Paraguayi však nadále zůstává sója.

Hugo Chávez získal národní novinářské ocenění za boj proti mediálním lžím

Zesnulému venezuelskému prezidentu Hugo Chávezovi byla ve středu posmrtně udělena novinářská cena. „Ani Sinón Bolívar, ani Hugo Chávez nebyli novináři, přesto jsme nikdy neměli lepší prostředníky než je,“ řekl novinář Lil Rodríguez při vyhlašování ocenění, které udílela Nadace národního žurnalistického ocenění ve Venezuele. „Mimořádné vyznamenání získává Hugo Chávez za to, že vrátil slovo venezuelskému lidu, poukázal na utlačování práv obyvatel v Latinské Americe a Karibiku a za soustavnou bitvu proti mediálním lžím a manipulacím,“ sdělil novinář  Lil Rodríguez.

Export ve Střední Americe vzrostl o 9 %, import o 3 %

Celkový vývoz Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Nikaragui a Salvadoru se v prvních 2 měsících tohoto roku zvýšil o 9 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Export letos dosáhl za leden a únor 4,93 miliardy USD. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro tento region jsou USA, které koupily zboží za 1,57 miliardy USD, obchod se sousedními zeměmi přinesl 1,21 miliardy USD, Evropa zaplatila středoamerickým zemím za dovezené produkty 736 milionů USD. Import za první 2 měsíce letošního roku s hodnotou 9,16 miliardy USD představoval proti minulému roku zvýšení zhruba o 3 %.

V Brazílii protestovaly desetitisíce evangelíků proti interrupci a sňatkům homosexuálů

V hlavním brazilském městě, Brasilii, se uskutečnil protestní pochod proti svatbám gayů a lesbiček, „homosexuálnímu aktivismu“ a umělému přerušení těhotenství. Podle organizátorů se akce zúčastnilo 70 000 osob, zatímco policie uvádí 40 000. Účastníci pochodu kritizovali vládu, která schválila svatby homosexuálů a umožňuje jim také adopci dětí. V Brazílii se k evangelíkům hlásí 22 % populace, tedy zhruba 40 milionů obyvatel. „Můžeme najít opuštěný ostrov, kam vyšleme gaye a lesby. Chci vidět, jestli by tam i nadále pokračovala lidská rasa,“ řekl pastor Silas Malafaia, který protest zorganizoval. Demonstrace proběhla poklidně.

Největší skupina médií ve Venezuele byla prodána zatím neznámému kupci

Hlavní skupinu médií ve Venezuele La Cadena Capriles koupila „známá investiční venezuelská firma“, sdělil v pondělním tiskovém prohlášení ředitel mediální skupiny Miguel Ángel Capriles. Rozhodnutí prodat mediální blok padlo 31. května, zhruba 2 týdny po změně vlastníků venezuelského televizního kanálu Globovisión, který poskytoval mediální prostor politické opozici. Vůdce opozice Henrique Capriles je vzdáleně příbuzný s vlastníky La Cadena Capriles, ale nevlastní žádné akcie této mediální skupiny, ani s ní nemá jinou spojitost.

Ve venezuelském státě Zulia bude omezen nákup základních potřeb

Od 10. června si lidé ve venezuelském státě Zulia sousedícím s Kolumbií nebudou moci koupit určité produkty více než jednou denně. Dále také budou určeny limity na nákup dané komodity v týdenních úsecích. Jedná se o 20 položek, mezi kterým jsou především základní potřeby, jako jsou cukr, káva, mléko, mouka, rýže, toaletní papír či zubní pasta. „Nejedná se o přídělový systém kubánského stylu. Snažíme se vyhnout tomu, aby se produkty převážely do Kolumbie. Nejsme na Kubě, jsme v Maracaibo,“ řekl guvernér státu Zulia Francisco Arias Cárdenas. Omezení začnou platit v 65 obchodech v nejdůležitějších městech státu Zulia, San Franciscu a Maracaibo.

Zástupci Venezuely jsou na konferenci zaměřené na větrnou energii

Nyní 69 % elektřiny, kterou Venezuela spotřebuje, pochází z vodních elektráren. Venezuela by ráda rozšířila využití obnovitelných zdrojů. Zástupci Venezuely se v těchto dnech účastní sedmého ročníku Světové konference o větrné energii v hlavním kubánském městě Havaně. „Venezuela přijela na konferenci, aby získala nové poznatky o výrobě větrné energie“, řekl Manuel Palma, inženýr zabývající se využitím elektřiny. Dodal, že na poloostrovech Paraguaná a Guajira v současnosti týmy techniků zkoumají tamní podmínky pro výrobu větrné energie.

Dominikánská republika odmítla těžbu nerostů v tropickém pralese

Vláda Dominikánské republiky nevyhověla žádosti  kanadské těžařské firmy Falconbridge těžit nikl a některé minerály ve své zemi. Firma Falconbridge chtěla těžit v hornatých oblastech uvnitř tropického pralesa. Ministr životního prostředí návrh těžařské firmy odmítl v souladu s doporučením Rozvojového programu OSN. Podle vyjádření vlády by těžba negativně ovlivnila blízké okolí.

Uruguayský prezident zrušil státní návštěvu Itálie

Prezident Uruguaye José Mujica měl v úterý a ve středu navštívit Itálii a završit tak cesty po Evropě a Asii, na které vyrazil 22. května. Zdravotní stav osmasedmdesátiletého Josého Mujica se avšak zhoršil. Podle lékařů se jedná pouze o vyčerpání a doporučili  uruguayské hlavě státu odpočinek, hospitalizace nebyla nutná. Prezident Uruguaye José Mujica tedy zůstane do středy v aktuálním místě pobytu Madridu, poté se vrátí do své země.

Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO

Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný,  organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.

Firma Philips založí pobočku pro Latinskou Ameriku v Panamě

Holandská firma Philips plánuje zřídit jedno ze svých sídel v Panamě. Informaci potvrdil panamský prezident Ricardo Martinelli. Philips je jedna z největších firem na světě zabývající se výrobou elektronických přístrojů, Panama by měla být základnou pro prodej jejího zboží v Latinské Americe. Prezident Panamy Ricardo Martinelli, který nyní navštěvuje Evropu, řekl, že projekt bude přínosem pro stovky osob díky vytvoření nových pracovních míst. „Někteří nazvali Panamu Švýcarskem Latinské Ameriky, kvůli bezpečnosti v zemi, příznivému investičnímu klimatu a obchodním příležitostem“, řekl panamský prezident Ricardo Martinelli po jednání s několika holandskými firmami.

Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let

Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.

Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země

Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.

Čínský prezident Xi Jinping navštíví Kostariku

Cílem mé cesty do Latinské Ameriky je prohloubit přátelské vztahy a více rozvinout vzájemně obohacující spolupráci,“ řekl čínský prezident Xi Jinping. Čínská hlava státu se chce setkat s prezidentkou Kostariky Laurou Chinchillou, s prezidentem Mexika Enrique Peña Nietem či prezidentem Trinidadu a Tobaga Anthony Carmonou. Obchodní výměna mezi Čínou a Latinskou Amerikou dosáhla v roce 2012 celkem 261 milionů USD, export do Číny v Latinské Americe v posledních letech rychle roste.

Salvador nepovolí interrupci, přestože je matka v ohrožení života

Salvádorka Betriz C. usiluje o výjimku ze zákona, aby mohla podstoupit interrupci, která je v Salvádoru zakázaná ve všech případech.  Právníci Beatriz argumentují, že plod, kterému chybí velká část mozku, nemá šanci na přežití a Beatriz sama se nachází v ohrožení života. Dvaadvacetiletá Beatriz trpí lupusem a ledvinovým onemocněním. Nyní je v 26. týdnu těhotenství, o interrupci požádala 11.dubna. Nejvyšší soud ve středu její žádost o přerušení těhotenství zamítl, pouze 1 z 5 soudců hlasoval pro možnost interrupce. Salvadorská ústava tvrdí, že lidská bytost vzniká momentem početí a musí jí zaručit stejná práva jako matce.

Francouzská vláda zahrnula mezi daňové ráje Guatemalu, Kostariku a Panamu

Důsledkem začlenění 3 středoamerických zemí do seznamu daňových rájů je, že v nich nebude moci působit Francouzská rozvojová agentura (AFD). Zpráva překvapila guatemalského ministra financí Pavelu Centeno. „Naše vláda neobdržela zatím z Francie žádné oficiální vyjádření, budeme žádat od francouzské vlády více informací a podrobíme je analýze,“ řekl. Podle některých právníků AFD nemůže svévolně definovat, která země je, či není daňovým rájem.

Brazilci se zadlužují více a více

Zadluženost brazilských rodin dosáhla rekordní výše letos v březnu podle dat zveřejněných Světovou bankou (SB). Celkový dluh obyvatel Brazílie vůči bankám dosáhl za první čtvrtletí 43,99 % jejich výdělků. V roce 2009 to bylo 18,39 % a od té doby se míra zadlužení zvyšuje. V roce 2005 tvořila hodnota půjček 28,1 % HDP, nyní je to 54,1 % HDP. V souladu s údaji organizace Vyšetřování zadlužení spotřebitelů (Peic) zhruba 76 % rodin se zadluží prostřednictvím kreditních karet, jejichž měsíční úroky se v Brazílii pohybují mezi 12 % a 22 %.

Čína uvažuje o investicích v Mexiku ve výši 81 miliard USD

Této částky by mohly čínské investice dosáhnout podle slov viceprezidentky Komory obchodu a technologií pro Mexiko a Čínu Amapoly Grijalvy. V červnu navštíví Mexiko čínský prezident Xi Jinping, během jeho návštěvy spolu vlády obou zemí promluví o ekonomické spolupráci. „Doufáme, že dokážeme odstranit všechna nedorozumění, která komplikovala obchodní spolupráci v minulosti,“ řekla na tiskové konferenci Amapola Grijalva. Poukázala také na zájem Číny podílet se na projektech důležitých pro rozvoj Mexika.