Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země  se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala

Neshody s Kolumbií a Kostarikou

Právě případné využití řeky San Juan pro průplav vzbuzovalo v Kostarice silné emoce. Kostarická vláda tvrdila, že kanál využívající řeku San Juan nemůže vzniknout bez jejího souhlasu, protože část jednoho jejího břehu řeky spadá pod správu Kostariky. Také argumentovala tím, že by stavební dílo u hranic mělo dopad na ekosystém Kostariky. Nikaragua obviňovala Kostariku ze snahy bojkotovat projekt. Vytyčením nové trasy kanálu se situace zklidnila. Čtěte dále ->

Jižní Súdán hledá příležitosti pro nový ropovod, východiskem by mohla být cesta na jih

Od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu na Súdánu v červenci 2011 obě země dlouhodobě sužují spory ohledně transportu ropy a jeho poplatcích. Jižní Súdán proto zvažuje výstavbu nového ropovodu na jih, jednání s prezidenty Ugandy, Keni a Rwandy se podle BBC blíží k úspěšnému konci. Ropovod by měl vést z Jižního Súdánu do keňského města Lamu a dále to Rwandy až do Mombasy. Ugandský ministr zahraničí Sam Kutesa potvrdil jednání. Východní Afrika zažívá v posledních měsících boom v rozvoji energetiky poté, co byly objeveny zásoby ropy a plynu v Keni, Ugandě a Tanzanii. Doposud Jižní Súdán vyvážel ropu přes Súdán, kvůli dlouhodobým neshodám o transportních poplatcích, sporným územím a bezpečnosti při hranicích byl na rok ropovod uzavřen, což výrazně poškodilo ekonomiky obou zemí.

Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost

Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.

Kanada prosazuje výstavbu ropovodu Keystone XL

Kanadský premiér Stephan Harper na konferenci v New Yorku odmítl, že by plánovaný ropovod Keystone XL mohl poškozovat životní prostředí. Zároveň zdůraznil, že poptávka po ropě je v Kanadě i v USA značná, proto je podle premiéra jen otázkou, zdali bude zvolena doprava po železnici nebo ropovodem. Premiér rovněž zdůraznil, že výstavba ropovodu dlouhého 1 897 kilometrů by přinesla na 40 000 nových pracovních míst. Před jednáním se sešla řada odpůrců ropovodu, kteří připomněli ropnou havárii v Mexickém zálivu. Projekt již schválil Výbor pro přírodní zdroje, Výbor pro energetiku a obchod i Výbor pro dopravu.

Bude postaven nový most mezi USA a Kanadou

Byl schválen projekt na výstavbu nového mostu spojujícího americký Detroit a kanadské město Windsor. Současný most, jenž je starý 84 let, je nejvytíženějším dopravním spojem mezi USA a Kanadou. Majitel současného mostu blokoval výstavbu několik let kvůli příjmům z mýtného, nakonec však neúspěšně. Guvernér Michiganu Rick Snyder odhadl, že výstavba nového mostu vytvoří 12 000 přímých a až 31 000 nepřímých pracovních míst. Výstavbu schválil prezident Obama. Bude stát 2,2 miliardy USD.

V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu

Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.

Guatemala chce získávat elektřinu ze sluneční energie

 „Největší solární park ve Střední Americe bude v Guatemale,“ prohlásil prezident země Otto Pérez při návštěvě Španělska. Navrhovaná sluneční elektrárna vyžaduje investici zhruba 27 milionů USD a měla by generovat výkon 50 MW. Guatemalský prezident Otto Pérez se spolu se zástupci odborníků ze soukromého sektoru ve Španělsku účastnil Nového ekonomického fóra. Španělští investoři projevili také zájem podílet se na stavbě guatemalského kanálu, který by spojoval Atlantický a Tichý oceán.

V Panamě vzniká rozsáhlý projekt na větrnou energii

V současnosti vzniká v Panamě projekt Penonomé, který je nejrozsáhlejší svého druhu v oblasti větrné energie v Jižní Americe. Projekt vytváří Větrná panamská unie (UEP). Stavba začala v červenci roku 2012 a stála 440 milionů USD. Podle ředitele UEP Rafaela Pérez-Pirea bude větrný park provozuschopný na konci letošního roku. Jedná se o jeden ze 4 projektů UEP, které mají dohromady vytvořit výkon 330 MW. Nyní Panama využívá vodní elektrárny, které generují 60 % energie, zbytek připadá na tepelné elektrárny.