V minulém roce bylo podle OSN nejvyšší číslo uprchlíků od roku 1994, jednalo se o 7,6 milionů lidí, kteří přišli o své domovy. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k vyššímu číslu přispívá především konflikt v Sýrii. Na 55 % všech uprchlíků pochází z 5 zemí – Afghánistánu, Somálska, Iráku, Súdánu a Sýrie. Drtivá většina afghánských uprchlíků směřuje do Íránu a Pákistánu. Uprchlíci z rozvojových zemí tvoří 81 %, což je o 11 % více než předchozí dekádu. „Pokaždé když mrknete, jeden člověk je donucen opustit svůj domov,“ řekl komisař UNHCR Antonio Guterrres. Do konce roku by podle UNHCR mohly ze Sýrie odejít až 2 miliony uprchlíků.
Archiv rubriky: Somálsko
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
Velká Británie pořádá konferenci věnovanou Somálsku, má pomoci jeho stabilizaci
V úterý začala v hlavním městě Velké Británie Londýně mezinárodní konference, která je zaměřená na Somálsko a jeho rekonstrukci po více než dvacetiletém bezvládí. Velká Británie a další státy se podle BBC dohodly na odeslání 130 milionů USD finanční pomoci pro Somálsko. Na 77 milionů USD bude určeno pro obnovu bezpečnostních sil země. Mezi roky 2010 až 2012 také zasáhl východ Afriky hladomor, který si podle OSN vyžádal na 260 000 mrtvých. Přes postupnou rekonstrukci Somálská má militantní islamistická skupina Al-Shabaab kontrolu nad velkým územím země. Podobná konference se konala i minulý rok v Turecku.
Velká Británie obnovila svou ambasádu v Somálsku po 20 letech
Na sklonku minulého týdne ministr zahraničí William Hague znovu otevřel britskou ambasádu v somálském hlavním městě Modagishu. Naposledy měla Velká Británie ambasádu ve východoafrické zemi v roce 1991, Velká Británie je tak první evropskou zemí, která ke znovu zprovoznění ambasády v Somálsku přistoupila. Londýn bude 7. května hostit konferenci o Somálsku, kam přijede i somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud. Novým britským velvyslancem se stal Matt Baugh
Mezinárodní měnový fond uznal somálskou vládu po 22 letech
Přes 22 let byly vztahy mezi Somálskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) přerušené, v pátek MMF uznal novou vládu východoafrické země v čele s prezidentem Hassan Sheikh Mohamudem. Uznání otevírá možnost technické podpory pro zemi Afrického rohu. MMF nicméně neposkytne Somálsku půjčku, dokud bude smazán dluh ve výši 352 milionů USD, který země již u organizace má. MMF uznalo Somálsko po dvou dekádách občanské války, jíž započalo svržení generála Mohameda Siad Barreho v roce 1991. Uznání se vláda prezidenta Mohamuda dočkala v lednu i od USA.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Saúdskou Arábii trápí vysoký počet ilegálů
Saúdská Arábie a především její hlavní město Jeddah se potýká s vysokým počtem nelegálních cizinců. Přistěhovalci jsou tolerování, neboť království nemá prostředky, jak dlouholetý stav vyřešit. Přicházející jsou především z chudších částí Afriky, například Burkiny Faso, Somálska a z jižní Asie. Ti živoří ve slumech na okraji měst, případně se živí nižšími druhy zaměstnání, jako jsou pomocníci v domácnostech. Bez nároku na jakékoliv sociálních dávek a statut legálnosti. Nelehká situace s sebou přináší zvýšenou kriminalitu. Mluvčí saúdskoarabského ministerstva vnitra Mansour al-Turki řekl, že média přehánějí v počtu kriminálních deliktů spáchaných ilegály a že sami přispěli k současnému stavu využíváním levné pracovní síly.
Human Right Watch: Somálští uprchlíci zažívají různé formy násilí
Mezinárodní lidsko-právní organizace Human Right Watch (HRW) uvedla, že vnitřně vysídlení uprchlíci v Somálsku trpí různými formami násilí, včetně sexuálního znásilňování. Násilí se podle organizace dopouštějí i ozbrojené vládní síly. Vláda, která se ujala moci po dvacetiletém bezvládí minulého července, má zatím jen minimální dopad na zlepšení situace uprchlíků. Mezi uprchlíky má rovněž docházet k diskriminaci na základě jejich etnické příslušnosti.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
USA oficiálně uznaly vládu Somálska
Americký diplomat Johnnie Carson oznámil, že po více než 20 letech uznaly Spojené státy americké oficiální somálskou vládu v Mogadishu. Uznání přichází jako reakce na somálský pokrok v boji proti islamistickým radikálům. Americké uznání legitimity somálské vlády bude oficiálně potvrzeno na setkání americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a somálského prezidenta Hassana Sheikh Mohamuda. USA neuznaly žádnou somálskou vládu od svržení Barreho režimu v roce 1991, po čemž následovala nezdařená americká mise, během níž byly sestřeleny 2 americké vrtulníky Black Hawk, a bylo zabito 18 amerických vojáků.
OSN upozorňuje na zatčení somálského novináře za podání zprávy o znásilnění
Novinář byl úřady zadržen za rozhovor se ženou, která tvrdí, že byla znásilněna členy somálské armády. Zástupkyně OSN Zainab Hawa Bangura odmítá způsob vyšetřování, kdy přístup zadržování novinářů, kteří poskytují informace o trestných činech, neslouží zájmu spravedlnosti, ale pouze k ospravedlňování zločinců a podrývání svobody tisku. Novinář byl zatčen ve čtvrtek somálskou policií, spolu s ním i zneužitá žena a další novinář, který rozhovor zprostředkoval. „Novináři mají právo podávat informace o znásilněních a dalších trestných činech, oběti nesmí být zastrašováni, je potřeba, aby nahlásili zločiny a tím pomáhali k usvědčení pachatelů,“ řekla Zainab Hawa Bangura.
U Somálska se převrhla loď s uprchlíky, zemřelo 55 lidí
Podle Úřadu pro uprchlíky OSN (UHNCR) se ve čtvrtek přeplněná loď dostala do nesnází ihned po opuštění somálského přístavu Bosasso, nehodu nepřežilo nejméně 55 lidí. OSN uvádí, že podobné neštěstí se stalo v roce 2011, kdy se v Adenském zálivu utopilo 57 uprchlíků. Desetitisíce lidí se ročně z důvodů násilí a ekonomických problémů snaží uprchnout z Afrického rohu přes Adenský záliv. Mezi Somálskem a Jemenem se jen během roku 2012 utopilo 95 osob.
Situaci v Somálsku má zlepšit nová tříletá strategie humanitární pomoci
Organizace spojených národů (OSN) dnes zahájila tříletý program zaměřený na humanitární pomoc Somálsku, v jehož rámci bude poskytnuto na 1,3 miliard USD na humanitární projekty, které mají zajistit okamžitou pomoc somálskému lidu. Somálsko je po 2 dekády sužováno konflikty, což má za důsledek nedostatečný přísun potravin pro tamní obyvatelstvo. Situaci v zemi zhoršují období sucha, která následně střídají období záplav. Pomoc má být rozdělena do 369 projektů, jež bude realizovat na 177 národních a mezinárodních nevládních organizací a agentur OSN působící v Somálsku. Nová humanitární strategie se zaměří na okamžitou pomoc obyvatelům v nouzi.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Somálský generál byl zabit militantní skupinou Al-Shabaab
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přepadla somálského generála Mohamed Ibrahim Faraha spolu se čtyřmi vojáky nedaleko strategického města Merca, somálský generál útok nepřežil. Jedná se o první generála, který byl v zemi islamistickou skupinou zabit. Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) v posledních měsících podnikla rozsáhlou ofenzivu proti Al-Shabaab, skupina nicméně i nadále ovládá střední a jižní oblast země, včetně hlavního města Mogadishu. Militantní skupina zaútočila den po jmenování nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud na hotel, v němž pobýval, při útoku zemřelo osm lidí. Al-Shabaab má na svědomí i smrt 17 novinářů za tento rok.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Somálská vláda by se ráda přesunula z fotbalového stadionu, Africká unie souhlasí
Po dvou dekádách nestability v Somálsku přichází další progres ke konsolidaci země. Somálská fotbalová federace (SFF) požádala, zdali by fotbalový stadion v hlavním městě Mogadishu mohl být znovu využíván pro sportovní účely. Od roku 1991, kdy začala občanská válka, byl stadion v držení vojáků a stal se militantní základnou, v posledních týdnech zde byl zvolen nový somálský parlament i prezident. Africká unie (AU) s přesunem vlády a znovu využíváním stadionu pro sport souhlasí a přesun považuje za zkoušku bezpečnosti Somálska. Na stadion se somálská vláda a jednotky AU přesunuly v srpnu 2011 poté, co islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která veřejně deklarovala spojení s teroristickou Al-Kaidou, obsadila hlavní město. AU užívá v Mogadishu několik budov, které by se mohly stát základem nového sídla vlády. Sport, především fotbal, byl na území ovládaném Al-Shabaab zakázán. Doposud militantní skupina drží velké oblasti na jihu a ve středu Somálska.
Somálská armáda spolu s Africkou unií obsadila další město
Jednotky Africké unie (AU) a somálské armády převzaly kontrolu nad městem Wanla Weyn, které bylo sídlem islamistické militantní skupiny Al-Shabaab asi 90 kilometrů od hlavního města Mogadishu. Nedaleko města obsadily jednotky i bývalou leteckou výcvikovou základnu Balli Dougle. „Zajištění města Wanla Wey umožní volný pohyb obyvatel a jejich podnikání, které bylo omezeno Al-Shabaab. Do oblasti bude moct proudit i humanitární pomoc, “ uvedl generál Andrew Gutti, velitele mírové mise AU pod názvem AMISOM. Začátkem minulého týdne obsadila somálská armáda spolu s AU přístavní město Kismayo, které bylo poslední velkou pevností militantní skupiny Al-Shabaab. Ta ovšem i nadále ovládá velká území středního a jižního Somálska.
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.