Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.
Archiv rubriky: MMF
Řecká nezaměstnanost dosáhla v květnu rekordních 27,6 %
Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Rumunsko dostane další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Celková výše půjčky dosáhne téměř 5,3 miliard USD, z které obě mezinárodní organizace poskytnou každá polovinu částky. Půjčka by měla být čerpána 2 roky a je určena především pro nalákání investorů do Rumunska a k ozdravení rumunské ekonomiky. Smlouva o poskytnutí půjčky by měla být podepsána na podzim.
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.
Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku
Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
Marocký král Mohammed VI přijal demisi pěti ministrů
Počátkem července odstoupilo pět ministrů z konzervativní strany Istiqlal, která do té doby vládla v koalici s islamistickou Stranou spravedlnosti a rozvoje. Istiqlal se nelíbilo rychlé snižování dotací na jídlo a pohonné hmoty, které postihuje chudé. Král Mohammed VI požádal o setrvání ministrů v úředech, dokud nebude nová vláda. Premiér Abdelilah Benkirane má nyní možnost začít vyjednávat o nové vládě. Řekl, že bude jednat se všemi stranami ve snaze nalézt nového koaličního partnera. Dotování potravin a pohonných hmot vyjde Maroko ročně na 6,4 % HDP, vláda tyto výdaje chce snížit na pětinu. Maroko je kritizováno Mezinárodním měnovým fondem za pomalé přijímání reforem.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Rumunsko chce uzavřít novou preventivní smlouvu s EU a Mezinárodním měnovým fondem
Od středy mají probíhat jednání o nové preventivní smlouvě mezi Rumunskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rumunsko doufá, že by smlouva mohla být podepsána na podzim. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že nová smlouva by měla pomoci Rumunsku zlepšit důvěryhodnost v očích zahraničních investorů a pomoci restrukturalizovat státní firmy. Výši částky případné finanční pomoci od MMF premiér Ponta nezmínil.
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu usedl v dozorčí radě ruské banky
Bývalý generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn se stal členem dozorčí rady Ruské regionální rozvojové banky známé pod anglickým překladem Russian Regional Development Bank, kterou vlastní státní ruský ropný gigant Rosněfť. Strauss-Kahn tak obnovuje svou kariéru na mezinárodní finanční scéně po své rezignaci na funkci generálního ředitele MMF v roce 2011, kdy byl obviněn ze sexuálního napadení pokojské v newyorském hotelu.
Mezinárodní měnový fond chválí Španělsko, přesto je potřeba nových pracovních míst
Španělsko podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) udělalo výrazný pokrok ve stabilizaci své ekonomiky, přestože neduhem zůstává nízký podíl nových pracovních míst. Nezaměstnanost v jihoevropské zemi je jedna z nejvyšších na kontinentě, pohybuje se v současnosti kolem 27 %. Zároveň musí Španělsko podle MMF přistoupit k bankovním reformám. MMF vyzvalo Španělsko ke změnám v pracovním právu, které by zjednodušovalo pracovní podmínky tak, aby bylo propouštění zaměstnanců snazší. Země by dále měla poskytnout více školení pro mladé lidi a nekvalifikované občany, čímž by se mohla zvýšit jejich šance na pracovním trhu. Navzdory oživení ekonomiky je podle MMF výhled ekonomického růst na další měsíce pro Španělsko spíše nepříznivý.
Vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem se zlepšují, souhlasil s monitoringem
Od roku 2003 byly vztahy mezi Zimbabwe a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) napjaté, důvodem byly nesplacené půjčky ze strany jihoafrické země. V pátek MMF souhlasil, že bude monitorovat zimbabwské ekonomické programy do konce letošního roku, jde o první z kroků pro snížení dluhů za poplatky za včasné nesplacení splátek ve výši miliard USD. Zahraniční dluh země se pohybuje kolem 10,7 miliard USD, ekonomika Zimbabwe již dekádu stagnuje a obyvatelstvo čelí hyperinflaci. Ekonomika se mírně stabilizovala v roce 2009, kdy byla uzavřena dohoda o společné vládě mezi dvěma hlavními politickými stranami.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Mezinárodní měnový fond snížil hodnotu předpokládaného růstu čínské ekonomiky
Mezinárodní měnový fond (MMF) upravil svou předpověď týkající se růstu čínské ekonomiky. Původní odhad ve výši 8 % snížil na hodnotu 7,75 % a zároveň varoval před tím, že slábnoucí světová ekonomika může v nejbližší budoucnosti negativně ovlivnit poptávku po čínském zboží. MMF dále upozornil na nebezpečí ohledně spekulací s cenou strategických surovin, jako je ropa a plyn, které by na čínskou ekonomiku mohly mít také negativní dopad. Podle zpravodajské stanice BBC čínská vláda musí balancovat mezi rozdílnými požadavky na domácí ekonomiku.
Ministr Kerry: Bez reforem USA Egyptu nepomohou
V rámci summitu Africké unie (AU) se setkal americký ministr zahraničí John Kerry s egyptským prezidentem Mohammedem Mursi. Jednali spolu především o ekonomické situaci Egypta. Podle zdroje agentury Reuters ministr Kerry řekl, že USA nebudou dál podporovat Egypt, pokud neuvidí ze strany Egypta snahu k provedení nutných reforem. Egypt získává od USA značnou vojenskou podporu od uzavření míru s Izraelem před více než 30 roky, dosud nebyla podpora závislá na reformách. Naopak finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde USA mají poskytnout 190 milionů USD z celkových 450 milionů USD, se již od reforem odvíjejí.
Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu
Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.
Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Sejdou se ministři G7, hlavním bodem jednání budou bankovní reformy
Ministři financí zení G7 se v pátek setkají se na dvoudenním jednání v Londýně. Jedním z hlavních témat budou bankovní reformy. Setkání ministrů G7 není běžné, v posledních letech se konaly jednání společně s G20 a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Členy seskupení G7 jsou Spojené státy americké, Německo, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Kanada. Dvoudenní jednání v Londýně bude neformální a nebude z něj žádné oficiální prohlášení.
MMF: Řecká ekonomika dosáhla značného pokroku
Mezinárodní měnový fond (MMF) provedl kontrolní šetření stavu řecké ekonomiky a zaznamenal, že Řecko dosáhlo značného pokroku ve snižování vládního dluhu a zvyšování konkurenceschopnosti, což jsou klíčové podmínky pro získání záchranné půjčky o objemu 312 miliard USD. Země potřebuje k zotavení ekonomiky strukturální reformy, musí bojovat proti daňovým únikům a otevřít pracovní trh, což zajistí, že zátěž úsporných opatření nebude neúměrně dopadat na zaměstnance a důchodce. Podle MMF, který je jedním z mezinárodních věřitelů, řecká vláda uznala zmíněné problémy a začala sjednávat nápravu. MMF uvedl, že Řecko dosáhlo od roku 2010 výjimečného pokroku ve snižování fiskálního deficitu. Dluh v oblasti veřejných financí ale zůstává příliš vysoký. Cílem tak má nadále být snížení řeckého dluhu pod 110 % HDP do roku 2022.
Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky
Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.
Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.
Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie
Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
Podle MMF EU musí podniknout kroky k posílení ekonomického růstu
Náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton pohrozil EU, že musí podniknout kroky k posílení svého ekonomického růstu, jinak jí hrozí propad do dlouhodobé stagnace. Hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard poukázal na to, že Německo jako největší evropská ekonomika navzdory obecnému mínění už svou rozpočtovou politikou růst reálně podporuje. Náměstek Lipton poukázal na to, že poslední odhad MMF, podle něhož eurozóna letos mírně klesne a v roce 2014 oživí o více než 1 %, není jistý. Existuje vysoké riziko, že EU upadne do stagnace. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn dnes prohlásil, že země EU mohou snižovat rozpočtové schodky pomaleji a že tak dělají. Vyjádření eurokomisaře Rehna odpovídá nedávné změně postoje k ekonomické politice v EU. Po období snižování deficitů a dluhů se v poslední době stále častěji mluví o odklonu od úspor a o podpoře růstu, což potvrdil i předseda Evropské komise José Barroso.