Maďarsko předčasně splatilo úvěr od Mezinárodního měnového fondu

Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například  snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.

Bulharský prezident vetoval zákon o změně v rozpočtu

Bulharský prezident Rosen Plevneliev vetoval změnu v rozpočtu s tím, že současná socialistická vláda neprokázala dostatečnou transparentnost ve využívání veřejných prostředků. Bulharský parlament Lidové shromáždění  je od voleb v květnu 2013 složený ze socialistické strany a z turecké etnické strany MRF a spoléhají na pasivní podporu nacionalistickou stranu ATAKA. Minulý čtvrtek parlament podpořil návrh, kterým by se navýšil rozpočtový deficit z 1,3 % na 2 % HDP na podnět slabé ekonomiky. Parlament na mimořádné schůzi 30. srpna přezkoumá prezidentovo prohlášení a učiní nové rozhodnutí. Analytici očekávají, že prezidentovo veto bude přehlasováno a zákonodárci si rozhodnutí ospravedlní. Premiér Plamen Oresharski uvedl, že prezidentovo veto zemi uškodilo, a i když bude nejspíše přehlasováno, tak zpoždění negativně ovlivní vývoj v zemi.

Evropská komise chce zemím poskytnout více času na snížení rozpočtového deficitu

Eurokomisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn Evropské komise chce poskytnout Francii a Španělsku více času na snížení rozpočtového deficitu na 3 % hrubého domácího produktu, což je limit požadovaný EU. Kvůli hospodářské krizi obě země získají 2 roky navíc a nejdéle do roku 2015, ale Evropská komise požaduje určitě reformy, například trhu práce. Eurokomisař Rehn  dále uvedl, že Slovinsko nebude potřebovat zahraniční finanční pomoc, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu. Podle eurokomisaře Rehna by i Slovinsko mohlo získat více času na splnění rozpočtových cílů, pokud představí reformní strategii, která bude řešit vysoký objem špatných úvěrů v tamním finančním sektoru. Slovinská premiérka Alenka Bratušeková uvedla, že v letošním roce pravděpodobně rozšíří úsporná opatření a zvýší daně.