Maďarsko předčasně splatilo úvěr od Mezinárodního měnového fondu

Maďarské ministerstvo hospodářství uvedlo, že vládní agentura pro správu dluhu (AKK) převedla na účet Mezinárodního měnového fondu (MMF) zbývajících 2,15 miliardy USD, a tím předběžně splatili svůj úvěr. Koncem roku 2008 Maďarsko podepsalo s MMF dohodu o poskytnutí záložního úvěru na 26 miliard USD. Předčasným splacením země podle ministerstva ušetří na úrocích 15,6 miliónů USD. Od jmenování nového premiéra Viktora Orbána v roce 2010 je maďarská vláda s MMF ve sporu, jelikož podmínky pro poskytnutí úvěru Orbánův kabinet považuje za zbytečný cizí vliv na jeho hospodářskou politiku. MMF na druhou stranu často kritizoval některé kroky vlády, například  snižování rozpočtového deficitu nestandardními způsoby, uvalením daní na banky a některé podnikatelské sektory, zestátněním soukromých penzijních fondů. Guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy vyzval MMF k uzavření jejich místního zastoupení v Budapešti, protože po splacení úvěru již není nutné zastoupení dál udržovat.

Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu

Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.

Evropská centrální banka chce snížit úrokové sazby

Představitelé Evropské centrální banky (ECB) jednají přes nepříznivý vývoj ekonomiky eurozóny o snížení úrokových sazeb. Podle agentury Reuters analytici předpokládají, že banka již pravděpodobně příští týden sníží svou základní sazbu z nynějšího minima 0,75 %  na 0,5 %. Zlevněním úvěrů by ECB podpořila evropskou ekonomiku.

Německý ministr financí ujistil, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné

Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.

Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách

Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.

Demonstrace ve Španělsku i nadále pokračují

Na desítkách míst ve Španělsku probíhají demonstrace. Země má vysokou nezaměstnanost a lidé jsou zatíženi úvěry. Bez bydlení se od začátku krize ocitlo přes půl milionu domácností. Lidé od vlády požadují, aby dala pokyn bankám, které se zachraňovaly ze státních peněz a z peněz eurozóny, aby se obezřetněji chovaly ke svým klientům. Španělé od vlády i očekávají, že změní legislativu, aby po zabavení bytu či domu byla pohledávka považovala za zlikvidovanou, nyní musí i nadále bance úvěr splácet. Kvůli neschopnosti splácet úvěr nebo ztrátě domova v zemi stále přibývá sebevražd.

Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu

Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.

Zakladatel firmy Dell koupí společnost zpátky

Michael Dell, zakladatel americké firmy vyrábějící počítače, odkoupí po 25 letech firmu nesoucí jeho jméno zpět za 24,4 miliard USD. Michael Dell, jeden z nejbohatších Američanů, v současné době vlastní 14 % společnosti, která představuje 3. největší počítačovou firmu na světě. Zakladatel firmy Dell spolu s druhým investorem budou nabízet 1 akcii společnosti za 13, 65 USD. Odkoupení společnosti bude financováno prostřednictvím úvěrů ze 4 bank a dvoumiliardovou půjčkou od firmy Microsoft.

Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky

Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.

Světová banka poskytne Makedonii 205 milionů USD

Rada výkonných ředitelů Světové banky (SB) schválila tento týden úvěr ve výši 205 milionů USD pro Makedonii, peníze budou využity na reformy vedoucí ke zlepšení efektivity veřejných výdajů a řízení veřejných financí, posílení zdravotnictví i na sociální zabezpečení obyvatel. Přes nejistotu v globální ekonomice a krizi eurozóny si Makedonie udržuje silnou makroekonomickou stabilitu. Pokud se zemi podaří položit pevné základy strukturálních reforem, bude směřovat k významnému hospodářskému oživení země, uvedla zástupkyně SB Birgit Hansl.