Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
Archiv štítku: ECB
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně
Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.
Evropská centrální banka chce snížit úrokové sazby
Představitelé Evropské centrální banky (ECB) jednají přes nepříznivý vývoj ekonomiky eurozóny o snížení úrokových sazeb. Podle agentury Reuters analytici předpokládají, že banka již pravděpodobně příští týden sníží svou základní sazbu z nynějšího minima 0,75 % na 0,5 %. Zlevněním úvěrů by ECB podpořila evropskou ekonomiku.
Předseda Euroskupiny považuje bankovní unii za nejlepší projekt
Předseda Euroskupiny a holandský ministr financí Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci zasedání MMF uvedl, že bankovní unie je nejlepším projektem na podporu hospodářského růstu eurozóny. Dále řekl, že spor ohledně právních požadavků bankovního spojení může být řešen zároveň s technickými pracemi na projektu bez zbytečného odkládání a zdržování. EU již první krok učinila odsouhlasením, že ECB převezme dohled nad všemi bankami v eurozóně od července 2014. Předseda Dijsselbloem řekl, že všech 17 zemí jednotné měny mohou dále podpořit harmonizaci programů pojištění vkladů vytvořením pravidel o tom, kdy bude moci záchranný fond eurozóny nebo Evropský stabilizační mechanismus (ESM) odkoupit podíl v bance a posílit tak její kapitál. Eurozóna dále vytvoří síť vnitrostátních orgánů, které chce postupně transformovat do jednotné příslušně instituce, která bude rozhodovat, které banky se uzavřou.
G20 požaduje dokončit projekt bankovní unie v EU
Světoví finanční představitelé skupiny G20 vyzvali EU, aby rychle dokončila svůj projekt bankovní unie, který by měl pomoci ke zlepšení ekonomiky v 17 zemích eurozóny. Tento krok by mohl pomoci odstranit mnoho problémů, které nyní brzdí tok úvěrů potřebných k financování hospodářského oživení v eurozóně. Německo je nadále proti takovému spojení, protože by se jednalo o dlouhý a riskantní proces změny právních předpisů EU. Ministři financí a centrální bankéři z G20 se shodují, že v eurozóně je třeba posílit základy hospodářské a měnové unie, včetně naléhavého posunutí k bankovní unii. EU prozatím odsouhlasila, že Evropská centrální banka (ECB) převezme od července 2014 dohled nad všemi bankami v eurozóně. Dalším problémem je nakládání se zkrachovalými bankami, protože využívání záchranných fondů eurozóny a Evropského stabilizačního mechanismu poskytuje potřebné peníze, ale na úkor daňových poplatníků eurozóny.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.
Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený
Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.
Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou
Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Americký ministr financí se chystá na mezinárodní cestu do Evropy
Americký ministr financí Jack Lew se chystá začátkem dubna do Evropy na druhý ročník mezinárodní cesty, aby společně s evropskými úředníky prodiskutoval nedávné zhoršení situace v eurozóně a vyhlídky na posílení globálního hospodářského růstu. Krize v eurozóně se prohloubila po finanční výpomoci kyperských bankám. Ministr Lew přijede do Bruselu, Frankfurtu a Berlína, kde se setká mimo jiné s vedoucími představiteli Evropské Rady, Evropské komise a hlavně s předsedou Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghi. Americký ministr financí Lew v prohlášení uvedl, že proběhne jednání s jeho protějšky o ekonomickém vývoji v Evropě a politice na podporu globálního růstu a finanční stability.
Objevuje se další kritika záchranného programu pro Kypr
Předseda nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a člen Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Klaas Knot uvedl, že EuroGroup udělala chybu při tvorbě záchranného programu jako šablony pro budoucí řešení bankovních krizí v eurozóně. Podle něj připomínky předsedy EuroGroup Jeroena Dijsselbloema potřebují delší dobu na projednávání v Evropě, protože nyní je „jeho přístup součástí likvidace evropské politiky“. Podle předsedy Knota je nejdůležitější transparentnost ztrát v bankovním sektoru. Druhou stranu názoru představuje například člen výkonného představenstva Evropské centrální banky Benoit Coeure, který tvrdí, že řešení na Kypru nemůže být šablonou pro další země eurozóny kvůli jedinečnosti případu.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
ECB má nové pravomoci ohledně evropského bankovního sektoru
Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.
EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.
Šéf Evropské centrální banky slibuje spravedlivější společnost
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi hodlá ECB pokračovat v opatřeních na podporu ekonomiky eurozóny a uvolňování měnové politiky. Dále slibuje, že snahy o překonání evropské dluhové krize, i přes rozsáhlé sociální dopady, vedou ke spravedlivější společnosti. Evropa reaguje na dluhovou krizi hospodářskými a rozpočtovými reformami, které mají vést k odstranění daňových úniků a rozsáhlé nezaměstnanosti. Šéf ECB upozorňuje na to, že finanční trhy v eurozóně nefungují a v některých zemích mají podniky i lidé stále problémy získat půjčku. Draghi ujišťuje, že v letošním druhém pololetí by mělo dojít k postupnému oživení ekonomiky eurozóny.
Itálie by se mohla vrátit ke své národní měně, řekl expremiér Berlusconi
Bývalý premiér Silvio Berlusconi uvedl, že pokud se z Evropské centrální banky (ECB) nestane takzvaný věřitel poslední instance, tedy instituce poskytující úvěry komerčním bankám a dalším institucím, které se dostanou do finančních potíží, mohou se některé země chtít odtrhnout od eurozóny. Expremiér rovněž požaduje, aby ECB snížila Itálii úrokové sazby, jinak je možné, že se země bude chtít vrátit ke své národní měně. Podle průzkumů veřejného mínění vzrůstají bývalému premiérovi Berlusconimu preference před parlamentními volbami, důvodem je i jeho protievropské postoje.
Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.
Francouzský prezident Hollande je přesvědčený, že měnová zóna potřebuje kurzovou politiku
Francouzský prezident François Hollande vyjádřil obavy, že by se svět mohl ocitnout v měnových válkách, proto apeluje na Evropskou centrální banku (ECB), aby intervenovala ve změně kurzovní politiky. V Evropském parlamentu ve Štrasburku prezident Hollande řekl, že by se evropské členské státy měly dohodnout na „realistickém“ kurzu pro jednotnou měnu. Podle něj by euro nemělo kolísat v závislosti na výkyvech na trzích, a proto měnová zóna musí mít kurzovní politiku, jinak budou státy vystaveny kurzu, který neodráží skutečný stav ekonomiky. Euro od loňského roku posílilo o 11 % vůči dolaru, což v některých členských státech vyvolalo obavy, že takto vysoký kurz ohrozí jejich export.
Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky
Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.