USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh

Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.

Gambijský prezident zrušil pětidenní pracovní týden, pátek bude dnem modliteb

Prezident Gambie Yahya Jammeh zkrátil pracovní týden, namísto 5 dnů budou ve veřejném sektoru vyžadovány 4 pracovní dny. Svým krokem vyhověl většinové muslimské populaci, která pátek věnuje tradičním pátečním modlitbám. Rozhodnutí začalo platit od 1. února. Státní školy zůstanou v pátek zavřené, nicméně pro dobrovolníky budou otevřeny v sobotu, aby si mohli vykompenzovat páteční den. Podle analytiků může zkrácení pracovního týdne vést ke zhoršení již nepříliš prospěšné ekonomické situace v západoafrické zemi. Základem ekonomiky Gambie je zemědělství, především export arašídů, v poslední době vzrůstá obliba země jako turistického cíle pro její pláže. Vláda argumentuje, že pracovní týden zůstane na 40 hodinách, neboť sobota bude dnem, kterým si lidé budou moct vykompenzovat páteční volno.

Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země

Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.

Gambijský prezident pozastavil popravy

V důsledku četných mezinárodních protestů pozastavil gambijský prezident Yahya Jammeh vykonání dalších 37 poprav. Od jeho srpnového slibu došlo k popravě 9 lidí, poprvé za posledních 27 let. Podle organizací za lidská práva se jednalo hlavně o politické vězně. Tresty se setkaly s nesouhlasem lidsko-právních organizací i Africké unie (AU), jež zaslala Jammehovi varování před jejich uskutečněním. Opoziční lídr Sheikh Sidia Bayo v pátek oznámil, že po vykonání poprav plánoval vytvořit exilovou vládu v sousedním Senegalu s cílem sesadit nynějšího prezidenta.

Senegal může vyhostit gambijského velvyslance

Pokud Gambie nezastaví plánové popravy 47 vězňů, může Senegal podle prezidenta Macky Salla vyhostit gambijského velvyslance ze země. Někteří z vězňů, kteří by podle prohlášení gambijského prezidenta Yahya Jammeh měli být popraveni do polovin září, aby „dostali, co si zaslouží“, jsou senegalského původu. Vztahy mezi západoafrickými státy ochladly poté, co prezident Senegalu Sall požádal sousední stát o pomoc v ukončení separatistického konfliktu v regionu Casamance. Gambijský prezident Jammeh si za své prohlášení popravit 47 vězňů vysloužil mezinárodní kritiku ze strany Africké unie (AU), EU a USA, popravy byly označeny za „netransparentní a uspěchané“.

Vláda Gambie potvrdila popravu devíti osob

Devět vězňů bylo v neděli zastřeleno popravčí četou navzdory mezinárodnímu nesouhlasu, čímž vláda potvrdila zprávu Amnesty International z minulého týdne. Lidsko-právní organizace a mezinárodní společenství požadovaly, aby prezident Yahya Jammeh odstoupil od plánovaných 47 poprav. Mezi popravenými byli především bývalí úředníci a nejvyšší vojenští důstojníci, kteří byli vězněni za zradu od roku 1994, kdy se prezident Jammeh převratem stanul v čele země. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton vyzvala k okamžitému zastavení poprav. Trest smrti byl v Gambii zrušen exprezidentem Dawda Jawarem, v roce 1995 ho obnovil prezident Jammeh.

Velká Británie vyjádřila znepokojení kvůli popravám v Gambii

Britský ministr zahraničních věcí Alistair Burt v sobotu vyjádřil znepokojení v důsledku uveřejnění zprávy o gambijské popravě devíti vězňů a plánování dalších. Zprávu uveřejnila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Gambie v pátek odmítla potvrdit či popřít pravdivost hlášení AI. Burt dále uvedl, že Velká Británie vyzývá gambijské úřady k zastavení dalších poprav.

Amnesty International: V Gambii bylo popraveno devět vězňů

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) uvedla, že obdržela důvěryhodné zprávy o uskutečnění čtvrteční popravy devíti vězňů. Také informuje o dalších hrozících popravách, jelikož gambijský prezident Yahya Jammeh slíbil při svém projevu, u příležitosti muslimského svátku Eid, popravu všech 47 vězňů v celách smrti. Africká unie (AU) vyzvala prezidenta Jammeha k odvolání svého plánu. Poprava devíti vězňů je podle AI velký krok zpět, neboť za posledních 25 letech v Gambii nedošlo k vykonání popravy. 

Gambie popraví všechny odsouzené k smrti do poloviny září

Prezident Gambie Yahya Jammeh v úterý oznámil, že všichni odsouzení k smrti, budou do poloviny září popraveni. Zločiny, jako je vražda, pašování drog, homosexualita či terorismus, nebudou v zemi podle prezidenta Jammeha tolerovány. O kolik lidí se jedná, prezident neuvedl. Agentura AF uvedla, že od července 2010 bylo v Gambii odsouzeno k trestu smrti 47 lidí. Prezident Jammeh stojí v čele země od vojenského převratu v roce 1994.

Generální prokurátorkou Mezinárodního trestního soudu byla jmenována Fatou Bensouda

Gambijská exministryně spravedlnosti Fatou Bensouda usedne v Mezinárodním trestním soudu (ICC) jako generální prokurátorka. Jde o první představitelku afrického kontinentu v úřadu. Post převzala po Luis Moreno Ocampo, který odstoupil téměř po deseti letech. Prvním procesem, v němž bude bývalá gambijská ministryně spravedlnosti působit v roli generální prokurátorky, bude soud se synem bývalého libyjského vůdce Saif al-Islam Kaddafi. Fatou Bensouda pracovala pro Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu a mezi léty 2004-2012 byla náměstkyní generálního prokurátora ICC.

Libyjská společnost žaluje vládu Gambie za zrušení koupě společnosti Zamtel

Libyjská firma LAP Green Network chce vysoudit na Gambii 480 milionů dolarů. Bývalá vláda Gambie prodala majoritní podíl (75 %) v telekomunikační společnosti Zamtel libyjské firmě LAP Green Network za 257 milionů dolarů. Podle šetření gambijské vlády v listopadu 2010 byla ale transakce nezákonná a zrušila ji. Ratingová agentura Fitch kvůli anulaci transakce snížila zemi rating ze stabilní na negativní.

Parlamentních voleb v Gambii se odmítla zúčastnit opozice

V parlamentních volbách, které se budou konat 29. března, nebude mít strana prezidenta Yahya Jammeha protivníka. Opozice se odmítá voleb zúčastnit s argumentem, že volby budou zmanipulované. Strana Alliance for Patriotic Reorientation and Construction (APRC) tak může získat všech 48 křesel v parlamentě. Prezident Yahya Jammeha stojí v čele země 17 let.

Novým žalobcem Mezinárodního trestního tribunálu byla zvolena Fatou Bensouda

Členské státy Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) zvolily v sídle OSN v New Yorku kandidátku z Gambie, kterou je Fatou Bensouda. Pouze se tak potvrdil již oznámený fakt. Nová prokurátorka ICC nastoupí do své funkce v červnu 2012, kdy vyprší mandát současného prokurátora z Argentiny Luie Moreno-Ocampa, kterého nyní Fatou Bensouda zastupuje.

Novým mezinárodním trestním žalobcem bude žena z Gambie

Velvyslanec Lichtenštejnska při OSN, Christian Wenaweser, který je zároveň prezidentem Shromáždění zemí Římského statutu (ASP) oznámil, že mezinárodní společenství a ASP dosáhlo společného konsenzu v otázce jmenování nového Žalobce mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu, který byl založen v roce 2002 na základě Římského statutu a který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti,válečné zločiny a v budoucnu také zločin agrese, jehož definice není dodnes vyřešena. Novým žalobcem se pravděpodobně stane Fatou Bensouda ze Gambie, která doposud působila jako náměstkyně současného generálního prokurátora ICC Luise Moreno-Ocampy z Argentiny, jehož funkční období v příštím roce končí. Dnes se koná neformální jednání v sídle OSN v New Yorku, kde se má definitivně dohodnout kandidatura Fatou Bensoudy, kterou by pak mělo jmenovat 12. prosince slavnostní shromáždění 118 zástupců členských států ASP v sídle OSN.

Prezidentské volby v Gambii vyhrál současný prezident

Prezident Gambie Yahya Jammeh vyhrál prezidentské volby se ziskem 75 % hlasů, ovšem hlasování je podrobeno tvrdé kritice. V Gambii údajně docházelo ve velkém k manipulacím s hlasy a k zastrašování voličů. Sám prezident Yahya Jammeh se do čela země dostal před 17 lety při vojenském puči a dnes je považován za jednoho z nejkontroverznějších politiků v Africe.

Senegal čelí povstání, žádá o pomoc Gambii

Senegalský prezident Wade Abdulaye požádal o pomoc svého gambijského protějška v řešení povstání v senegalské provincii  Casamance. Podle Senegalu povstalci mají některé své základny na území Gambie, jejíž území je zcela obklopeno Senegalem. Provincie Casamance leží mezi Gambií a Guineí-Bissau a dříve byla vyhledávanou turistickou oblastí, ovšem již několik let zde trvají nepokoje, které nyní podle senegalského prezidenta přerůstají a je je třeba uklidnit.

Gambie ostře kritizuje Africkou unii

Gambijský prezident Yahya Jammeh dnes vystoupil s projevem, kterým tvrdě odsoudil jednání Africké unie- podle prezidenta Jammeha je naprosto nepřípustné, aby unijní organizace, jejíž členové se hroutí a jejíž obyvatelé jsou zabíjeni, mlčela. Gambie odsoudila fakt, že se představitelé afrických států nebyli schopni dohodnout a stejně tak, že hlavy Unie neučinili ani jediné prohlášení k situaci. Podle gambijského prezidenta nemá taková organizace právo očekávat respekt od svých členských států, jestliže není schopna zastavit zabíjení, ke kterému nyní dochází.