Stovky Bangladéšanů pracujících v textilní továrně na dháckém předměstí Gazipur musely být hospitalizovány kvůli otravě kontaminovanou vodou. Podle místních zdrojů je na vině společnost Starlight Sweaters Limited, která je sesterským podnikem místní Labib Group a stará se o zásoby a dodávky vody pro továrnu. Zpočátku se jednalo o několik jedinců postižených nevolnostmi, v průběhu dne ale jejich počet strmě narostl až na několik stovek. Vyšší důstojník gazipurské policie Mosharraf Hossain uvedl, že jde asi o 400 osob a zároveň informoval o probíhajícím vyšetřování incidentu. Jedním z možných scénářů je cizí úmysl a právě k němu se místní policie přiklání nejvíce. K celé záležitosti se vyjádřil i nejmenovaný člen Bangladéšské asociace výrobců a vývozců textilu, podle něj by mohlo jít o úmyslné poškození textilního průmyslu motivované nedávnou tragédií.
Archiv rubriky: Bangladéš
Bangladéš uvolňuje restrikce uvalené na politické shromažďování
Od začátku tohoto týdne se v Bangladéši opět mohou konat politické mítinky a shromáždění, vláda uvolnila svůj dřívější zákaz, vyjma extremistů. Ministr pro vnitřní záležitosti Shamsul Hoque Tuku ve svém veřejném prohlášení uvedl, že „lidé se budou moci i nadále shromažďovat za účelem politických debat a akcí tak, jak uvádí ústava, pokud ovšem tato shromáždění budou probíhat poklidně a v souladu se zákonem“. Zákaz politického shromažďování vydala vláda poté, co na začátku května vypukly protesty a násilné střety vyvolané opozicí, která volá mimo jiné po ustavení prozatímní vlády.
Lídr bangladéšských islamistů byl uvězněn, důvodem jsou válečné zločiny
Bangladéšská policie zadržela a umístila do vazby dalšího z lídrů strany Jamaat-e-Islami (Muslimská liga) Abul Kalam Mohammad Yusufa, důvodem je údajné páchání válečných zločinů během války za nezávislost v roce 1971. Policie jednala na základě soudního příkazu. Čtyřiaosmdesátiletý místopředseda strany svou funkci převzal po dříve zadrženém Ameer Motiur Rahman Nizamim, který čelí stejným obviněním. Mohammad Yusuf se v době války za nezávislost na Pákistánu měl podílet na založení organizace Razakar – podpůrného orgánu pákistánské armády. Dále se mezi 15 obviněními proti Yussufovi nachází rabování, žhářství, deportace a vraždy. Zvláštní soudní tribunál prošetřující tato obvinění byl ustaven v roce 2010 premiérkou Sheikh Hassinovou, opozice tento krok od samého začátku kritizuje a obviňuje Hassinovou z politické vendety. Dříve v tomto roce byli zadrženi i další představitelé Jamaat-e-Islami, nad řadou z nich již byly vyneseny rozsudky, mezi nimi figuruje i trest smrti pro Delawar Hoassain Sayedeeho.
Bangladéšské ulice střeží armáda a policie, opozice naplánovala stávku
Více než tisícovku mužů vyslala do ulic bangladéšská armáda, mají zabránit případným nežádoucím incidentům, hlavní opoziční Bangladéšská národní strana expremiérky Khaledy Ziaové totiž vyhlásila dvoudenní stávku na protest proti dřívějšímu vládou podporovanému zásahu proti údajně neozbrojeným protestujícím islamistům. Jednalo se o skupinu Hefajat-e Islam, nepolitické islámské učence, kteří se těší značné podpoře napříč Bangladéšem. Konflikty a násilnosti v zemi propukly v souvislosti s nedávným návrhem nového zákona proti rouhání, islamisté reagují na neochotu vlády přijmout zákon i řadu dalších požadavků. Problémy s bouřícími se islamisty trvají již přes týden, kromě Dháky byly zaznamenány i v jiných částech Bangladéše. Nejčastěji dochází k aktům vandalismu a žhářství, zatím ale nebyly hlášeny žádné oběti. Političtí analytici se nicméně obávají zhoršení situace, expremiérka Ziaová totiž minulý týden dala vládě ultimátum – buď přijme opoziční požadavky na úřednickou vládu, nebo její strana rozšíří podporu islamistům.
Bangladéšskému parlamentu bude poprvé v historii předsedat žena
Vládnoucí strana v Bangladéši Liga Awami se jednomyslně shodla na novém předsedovi jednokomorového Národního shromáždění – Shirin Sharmin Chowdhury. Bangladéšskému parlamentu tak bude poprvé v historii země předsedat žena. V současné době vykonává funkci státního tajemníka pro záležitosti žen a dětí, proti ní na post předsedy parlamentu nikdo nekandidoval, opoziční Bangladéšská národní strana totiž parlament a činnost v něm bojkotuje. Až dosud vykonával funkci předsedy parlamentu Abdul Hamid, minulý týden se stal prezidentem země. Shirin Sharmin Chowdhury vstoupila do politiky v roce 2009, kdy se Liga Awami stala vládní stranou, poslanecký mandát získala na základě kvóty pro zastoupení žen v politice. Třísetčlenný bangladéšský parlament na jejím základě garantuje 50 mandátů ženám, zvýhodněny jsou i během voleb, kdy musí soupeřit se svými mužskými protějšky. Většinu těchto poslaneckých mandátů obsazuje vládní strana.
Bangladéšský oděvní průmysl čeká stávka textilek
Poté, co se tento týden v bangladéšské metropoli Dháce zřítila tovární budova, v jejíchž troskách nalezlo smrt více než 300 osob, ohlásila Asociace bangladéšských výrobců a vývozců oděvů záměr zorganizovat celonárodní generální stávku. O víkendu tak zůstanou zavřené textilky v celém Bangladéši. Rozhodnutí Asociace je mimo jiné i reakcí na páteční blokádu dopravy, kterou mají na svědomí desítky tisíc dělníků oděvního průmyslu. Ti požadují trest smrti pro majitele zřícené budovy a okamžité zatčení majitelů pěti dalších společností, které v budově měly své provozovny. Výtržnosti, ke kterým dochází nejen v Dháce, mají zatím za následek zničení zhruba stovky vozidel a požáry v několika továrnách. Záchranné operace budou probíhat do soboty, ačkoli šance na nalezení živých osob je již jen minimální. Zřícenou budovu, která byla postavena bez potřebných povolení příslušných autorit, vlastní vládnoucí Bangladéšská liga Awami premiérky Sheikh Hassinové. Kromě oděvních dílen se v budově nacházela i bankovní pobočka a řada obchodů.
Bangladéšská vládnoucí koalice vybrala prezidentského kandidáta
Předseda Národního shromáždění Abdul Hamid byl jmenován prezidentským kandidátem vládnoucí koalice. O jeho nominaci jednala strana premiérky Sheikh Hassinové na nedělním mítinku poslanců Bangladéšské ligy Awami. Prezidentské volby jsou v Bangladéši naplánované na 29. dubna 2013, uzávěrka nominačních listin byla stanovena na 21. dubna. Volby byly vyhlášeny poměrně narychlo, důvodem je neočekávané úmrtí prezidenta Zillur Rahmana, který zemřel v důsledku zdravotních komplikací 20. března 2013 v singapurské nemocnici Mount Elizabeth. Dočasným prezidentem Bangladéše byl krátce poté jmenován právě Abdul Hamid. Dá se očekávat jeho vítězství, na rozdíl od dřívějších prezidentských voleb má sice protikandidáta, jeho Bangladéšská liga Awami avšak disponuje dvoutřetinovou většinou v 300 členném parlamentu. Hamid je rovněž velkou nadějí na zlepšení vztahů mezi opozicí a vládnoucími stranami.
Bangladéšský vydavatel opozičního listu byl odsouzen k odnětí svobody
Po uplynutí sedmidenní vazby byl vydavatel listu s opozičním obsahem Mahmud Rahman přesunut na základě soudního verdiktu do věznice, obvinění proti němu vznešená zahrnovala bránění Mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny ve vyšetřování. Rahman byl zadržen 11. dubna ve své dhácké kanceláři v obchodní čtvrti Karwanbazaar, kde pobýval od prosince loňského roku. V Karwanbazaaru se pokoušel vyhnout zatčení, v prosinci 2012 proti němu totiž bylo zahájeno trestní řízení. Vydavatel listu Amar Desh Rahman je dále obviněn z pobuřování a hackerství. Rahman patří mezi nejostřejší kritiky bangladéšské vlády, tribunál pro vyšetřování válečných zločinů z roku 1971 ustavila v roce 2010 premiérka Sheikh Hasinová. Rahman zveřejnil informace o spojení mezi vládou a soudcem tribunálu, který následně rezignoval. Vláda tehdy měla tlačit na co nejrychlejší vynášení verdiktů.
V Bangladéši byl zatčen editor listu s opozičním obsahem
Dhácká policie zatkla vydavatele listu Amar Desh Mahmudura Rahmana, který svým obsahem podporu opozici. Hlavním obviněním, které proti němu bylo vznešeno, je údajné pobuřování, čelí avšak řadě dalších. Bangladéš je paralyzován demonstracemi a stávkami, které se nezřídka mění v násilné konflikty a komplikují dopravu po celé zemi, většinu akcí zorganizovaly islamistické skupiny napojené právě na opozici. Tyto skupiny rovněž vytvořily seznam 13 požadavků, z nichž nejradikálnějším je požadavek trestu smrti pro ty, kteří zneváží jméno Prorokovo. Míří tím především na blogery kritizující představitele opozičních islamistických stran, během tohoto týdne byli čtyři z nich zatčeni pro urážku islámu. Situace se zhoršuje, bangladéšští blogeři na oplátku požadují trest smrti pro osoby souzené za údajné zločiny spáchané během bangladéšské války za nezávislost před více než 40 lety. Vývoj v zemi může ohrozit i její ekonomiku, po ukončení stávek volají obchodní organizace z textilního průmyslového odvětví, ze kterého zemi plynou nejvýznamnější zisky.
Bangladéšští islámští vůdci žádají tresty pro údajné rouhače
V souvislosti s nepolevujícím politickým napětím na bangladéšské politické scéně, které se promítá rovněž do života společnosti, požaduje skupina islámských učenců přísné tresty pro údajné rouhače. K tomuto účelu sestavili seznam bangladéšských bloggerů a internetových aktivistů, jichž se obvinění týká, a následně jej předali zvláštnímu výboru. O jeho ustavení rozhodla vláda premiérky Sheikh Hassinové, komise bude prošetřovat všechny osoby podezřelé z nežádoucích projevů proti islámu. Podle šéfa výboru Mainuddin Khandakara jde v této chvíli o zhruba 3 desítky osob, výbor již zablokoval některé webové stránky. Předseda Khandakara dodává, že urážlivé výroky proti islámu a Prorokovi jsou v Bangladéši trestným činem, který může být potrestán i pokutou nebo odnětím svobody. Vládní kroky částečně vysvětluje skutečnost, že v Bangladéši je dominantním náboženstvím islám.
Vrchní velitel bangladéšské armády navštíví Indii
Generál Iqbal Karim Bhuiyan, který je vrchním velitelem armády Bangladéše, podnikne příští týden oficiální návštěvu Indie. Povede státní delegaci, která bude během čtyřdenní návštěvy jednat se zástupci indické armády, jež je významným partnerem bangladéšské armády. Generál Bhuiyan se setká s indickým ministrem obrany A. K. Antonym, vrchním velitelem indické armády generálem Bikram Singhem, hlavním leteckým maršálem indických vzdušných sil N. A. K. Brownem a nejvyšším velitelem námořnictva admirálem D. K. Joshim. Indická armáda poskytuje bangladéšské armádě cenné informace a trénink, organizuje cvičení vojenského personálu a je i významným dodavatelem armádních zásob a technologií. Partnerství s Indií by mělo bangladéšské armádě dopomoci k rozvoji jejích schopností a možností a celkové modernizaci.
Zemřel současný prezident Bangladéše
Nejvyšší představitel Bangladéšské lidové republiky prezident Zillur Rahman ve středu podlehl zdravotním problémům, oznámil tajemník prezidentské kanceláře. Před dvěma týdny byl prezident hospitalizován v singapurské nemocnici Mount Elizabeth, do které jej převezli z vojenské nemocnice v bangladéšském hlavním městě Dháce kvůli komplikacím v podobě respiračních potíží. Čtyřiaosmdesátiletý prezident Rahman byl slavnostně jmenován hlavou státu v roce 2009 poté, co v parlamentních volbách zvítězila strana Bangladéšská liga Awami vedená premiérkou Sheikh Hasinovou.
Bangladéš i nadále sužují protesty opozičních aktivistů
Nepokoje v bangladéšské Dháce pokračují, začátkem tohoto týdne byla aliancí opozičních stran vyvolána celonárodní generální stávka. Ta by podle zjištění agentury AP měla pokračovat i v úterý. Během pondělí došlo v Dháce k několika výbuchům způsobeným podomácku vyrobenými bombami. Hlavními požadavky opoziční Bangladéšské nacionalistické strany a jejích partnerů je propuštění všech zadržených demonstrantů z řad politických stran i občanských aktivistů, dále opozice požaduje odvolání současné vlády a ustavení vlády prozatímní, která by zemi spravovala až do příštích parlamentních voleb. Ty by se měly konat na začátku roku 2014. V neposlední řadě jde alianci 18 opozičních stran i o ukončení procesů s politiky pocházejícími převážně z Jamaat-e-Islami, kteří jsou obviněni z páchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v roce 1971.
V Bangladéši proti demonstrantům zasahovaly bezpečnostní jednotky
Stovky protivládních demonstrantů se začátkem týdne v bangladéšské metropoli Dháce střetly s bezpečnostními složkami. Policie zasáhla v okamžiku, kdy dav kromě kamení začal házet i podomácku vyrobené výbušniny. Bangladéš zažil v poslední době řadu protestů, vyvolaly je procesy s bangladéšskými politiky, kteří jsou stíháni kvůli zločinům, jež měli spáchat během války o nezávislost v roce 1971. Policie zadržela více než 30 demonstrantů, mezi nimi i členy opozice včetně lídra hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany. Protestní akci zorganizovala aliance 18 politických stran, iniciovala rovněž celonárodní generální stávku jako projev nesouhlasu s policejní akcí. Protesty a násilné střety propukají v zemi od 28. února, kdy byl nad lídrem Islámské strany (Jamaat-e-Islami) Delwar Hossain Sayedeem vynesen rozsudek smrti za zločiny proti lidskosti.
Bangladéšská vláda zvažuje zákaz islamistických organizací
Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Indický prezident Mukherjee navštíví Bangladéš
Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
Příznivci bangladéšské Islámské strany se bouří
Zatímco většina obyvatel Bangladéše přivítala potrestání válečných zločinů spáchaných během války o nezávislost v roce 1971 pozitivně, příznivci Islámské strany se bouří. K nepokojům dochází především na severu země, kde je podpora strany nejsilnější. Poté, co byl její lídr Sayedee tento týden odsouzen k trestu smrti, rozpoutala se vlna násilí, která si vyžádala již nejméně 40 obětí. Strana i příznivci rozsudek odmítají, podle nich je politickou vendetou a sám Sayedee popírá veškerou vinu. Kromě protestů nebo konfliktů s policií došlo i k otevřenému střetu mezi příznivci opoziční Islámské strany a podporovateli vládnoucí strany Liga Awami. Předseda strany Sayedee je již třetím odsouzeným, doposud padl doživotní trest a trest smrti.
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Turecko posílí obchod s Egyptem
Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Holandské lékařské centrum povede mezinárodní vyšetřování obchodu s orgánů
Tříletý výzkum, který povede Erasmus Medical Center (EMC) v Rotterdamu, bude financován Evropskou komisí a zaměří se na Rumunsko, Švédsko, Bulharsko a Španělsko, spolupráci přislíbil i Europol. Vyšetřování se má především týkat nelegálních transplantací v Kosovu v roce 2008, kdy několik podezřelých bylo v květnu zatčeno v Izraeli. Evropská rada již v roce 2010 obvinila tehdejšího kosovského premiéra Hashim Thaciho, který vedl Kosovo Liberation Army (KLA) ze zapojení se do obchodu s orgány, ten obvinění popřel. V Indii, Pákistánu a Bangladéši lidé v chudobě často prodávají své orgány. Po EMC je vidět „nárůst obchodu s lidskými orgány, kdy pacienti cestují do zahraničí pro transplantaci orgánu, kterou v cizině koupí“.
Bangladéš obvinila uprchlíky z barmské muslimské menšiny Rohingya ze spoluúčasti na útocích vůči buddhistickým klášterům na jihovýchodě země
Podle bangladéšských vládních představitelů se příslušníci barmské muslimské menšiny zúčastnili nepokojů na jihovýchodě země, které propukly poté, co radikální islamisté objevili fotku spáleného Koránu na facebookovém profilu mladého buddhisty. Na jihovýchodě země, blízko hranic s Barmou, bylo podle informací policie napadeno a vypáleno více než dvanáct buddhistických klášterů a svatyň a více než 50 domácností patřící buddhistickým rodinám. Útoky na zástupce buddhistické menšiny, která v Bangladéši tvoří méně než 1% z celkových 150 milionů obyvatel, jsou jedním z největších případů sektářského násilí v Bangladéši za posledních několik let. Barmští Rohingyové jsou ve své domovině terčem útoků ze strany buddhistického obyvatelstva ve státě Rakhine, které kulminovaly letos v červnu. Bangladéš ani Barma však jejich status oficiální menšiny neuznávají.