Poslanci ČSSD podpoří Rusnokovu vládu

Vedení ČSSD jednomyslně doporučilo svým poslancům, aby vyjádřili důvěru vládě premiéra Jiřího Rusnoka. Podle sociální demokracie by se tak mohla otevřít cesta k předčasným volbám nebo alespoň oddálit návrat zkompromitované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. S návrhem přišel předseda Bohuslav Sobotka, který úřednický kabinet odmítal podpořit a opakovaně jej kritizoval. Rusnok tak vedle 11 hlasů od VV může počítat i s 54 hlasy ČSSD. Podle předsedy Sobotky podpora úřednického kabinetu neznamená podporu krokům, které by do budoucna oslabovaly parlamentní systém vlády v zemi a vedly k zavedení prezidentského systému“. Sociální demokracie hodlá zahájit jednání s dalšími stranami o nezbytných úpravách ústavy, které zpřesní pravomoci jednotlivých ústavních institucí, tak aby zde zůstal zachován parlamentní systém.

Politická strana Sjednocené regiony Srbska vystoupila ze srbské koaliční vlády

Na žádost ministerského předsedy Srbska Ivici Dacice byl ve středu odvolán z funkce ministra financí Mladjan Dinkic, který je předsedou strany Sjednocené regiony Srbska (URS). Samotná URS vystoupila ze srbské koalice. Návrh na odvolání podal premiér Dacic poté, co  již bývalý ministr  financí Dinkic požadoval vytvoření nových ministerstv. Jméno nového ministra financí by mělo být známo 20. srpna.

Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09

Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.

Soud v Zimbabwe odmítl odložení červencových voleb

Dlouhodobí rivalové prezident Robert Mugabe a premiér Morgan Tsvangirai společně navrhli odložení voleb, které jsou naplánované na 31. července. Důvodem je údajně nízká připravenost na spravedlivé a svobodné volby, proto požádali ústavní soud o odklad. Ten jejich žádost nicméně zamítl, podle soudců nejsou splněny žádné zákonné důvody pro vyhlášení odkladu voleb. Po volbách v roce 2008 ustanovili po dlouhých sporech prezident Mugabe a premiér Tsvangirai z opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) křehkou koalici.

Dolní komora má 101 hlasů k podpoření nové vlády v čele s Miroslavou Němcovou

Strany TOP 09, ODS a LIDEM mají 101 hlasů, které by dostačovaly k podpoře nové vlády v čele s premiérkou Miroslavou Němcovou, jež to dnes oznámila prezidentovi Miloši Zemanovi. Koalice tak chce přesvědčit prezidenta , aby nejmenoval úřednického premiéra, který by pak následně sestavil úřednickou vládu. S tímto krokem totiž koaliční strany nesouhlasí. ODS se nechala slyšet, že pokud bude sestaven úřednický kabinet, nepodpoří rozpočet pro rok 2014. Prezident Miloš Zeman oznámí své rozhodnutí v úterý 15:00.

Jednání selhala, řecká koalice se nedomluvila na obnovení vysílání veřejnoprávní ERT

Na 2 700 pracovníků veřejnoprávní televize a rozhlasu ERT hrozí, že přijdou o svou práci. Vysílání bylo přerušeno minulý týden, kdy se jej rozhodla pozastavit řecká vláda. Premiér Antonis Samaras chce ERT restrukturalizovat, učinit transparentnější a  zmenšit. V pondělí řecký soud rozhodl, že vláda musí obnovit vysílání ERT, rozhodnutí soudu je ale podle analytiků dvojznačné. Představitelé vládní koalice se sešli ve středu již po třetí, aby se snažili překonat své rozdílné postoje. Situace kolem ERT zůstává i nadále nejistá, objevují se hlasy, zdali řecká koalice krizi ustojí.

Premiér Nečas v souvislosti s policejní razií rezignuje

Petr Nečas v pondělí rezignuje na post premiéra i předsedy strany ODS, rozhodl o tom na jednání grémia strany v neděli večer. Důvodem odstoupení je policejní razie a zatčení šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Premiér doufá, že koalice bude pokračovat i nadále, jen s novým premiérem, jestliže koalice sežene 101 hlasů. Opozice to odmítá a požaduje předčasné volby. V úterý se mělo jednat o nedůvěře vlády. Pokud se koalici podaří najít 101 hlasů k udržení vlády, měl by to podle premiéra Nečase prezident Miloš Zeman respektovat. O další budoucnosti koalice jednali představitelé vládních stran na zasedání tzv. K9 ještě v neděli večer.

Do evropských voleb půjdou TOP 09 a STAN společně

V pátek by měla být patrně schválena smlouva o dlouhodobé spolupráci TOP 09 a Starostů a nezávislých (STAN), která bude určovat různé formy spolupráce. Například ve volbách do Evropského parlamentu chtějí strany jít jako koalice, kdy tak sestaví koaliční kandidátku, naopak v krajských volných budou rozhodovat samostatná lokální uskupení stran. V roce 2014 čekají Českou republiky volby parlamentní, v nich bude STAN nominovat své kandidáty na kandidaturu TOP 09. Důvodem je skutečnost, že volební zákon pro dvoučlennou volební komisi v parlamentních volbách stanovuje 10 % volební práh pro vstup do sněmovny. V květnu příštího roku pak proběhnou volby do Evropského parlamentu, kde se zástupci TOP a STAN připojí do frakce Evropské strany lidové – Křesťanští demokraté.

Spory o nadvládu v Praze nekončí, ODS přerušuje jednání s TOP 09

Ve středu přerušila po dohodě zastupitelského klubu a regionální rady pražská ODS jednání o nové koalici v hlavním městě s TOP 09. Důvodem jsou souběžná jednání TOP 09 s ČSSD, která by mohla podpořit menšinovou vládu. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda uvedl, že je ODS připravena odejít do opozice. TOP 09 předala návrh nové koaliční smlouvy ODS ji minulý týden, podle níž by v Radě měla obsadit 7 míst z 11, ODS by naopak získala 4 křesla, včetně prvního náměstka pro zdravotnictví a primátora pro školství. Naopak zástupci ČSSD předali TOP 09 podmínky, za nichž by mohli menšinovou vládu TOP 09 podpořit.

Boj o pražskou radnici i nadále pokračuje, sporem zůstává post primátora

Na začátku týdne TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu s ODS a ve čtvrtek byl odvolán z funkce primátora Bohuslav Svoboda (ODS). TOP 09 se mezitím připravuje na pondělní jednání s ČSSD, s níž by mohla uzavřít novou koaliční smlouvu. Jednání se nezdráhá ani s ODS, nicméně nárokuje si post primátora. Toho se ale nehodlá vzdát ani ODS, funkce primátora je jednoznačnou podmínkou pražské ODS k vytvoření koalici, usnesla se na tom v sobotu regionální rada strany. Zároveň ODS obvinila TOP 09 z „destabilizace hlavního města“, když odvolala primátora, aniž by „měla připravené řešení“. Analytici předpokládají, že politická krize v Praze může přispět k většímu rozdělení již nejednotné ODS.

Pražské koaliční vyjednání není u konce, jednat se bude hlavně v příští týden

Poté, co TOP 09 v Praze vypověděla koaliční smlouvu s ODS, začala vyjednávání o nové koalici. Hlavní jednání mezi TOP 09 a ČSSD začnou podle ČTK příští týden, kdy bude řešit možné rozložení sil v Radě, jež má 11 členů. Na pátečním jednání by ještě definitivní rozhodnutí padnout nemělo. Z vedení města byl odvolán primátor Bohuslav Svoboda (ODS), po 22 letech přestal být post v držení ODS. O nových radních se bude podle zástupce klubu TOP 09 Jiřího Vávry jednat na mimořádné schůzi 6. června, do té doby bude chod města řídit 6 radních. Přes naplánované jednání s ČSSD TOP 09 nevylučuje ani další jednání s ODS, v neposlední řadě se objevuje varianta menšinové vlády TOP 09 s podporou ČSSD.

Malajské parlamentní volby vyhrála dosavadní vládnoucí strana

Barisan Nasional (Národní fronta), tedy koalice, která vládne Malajsii již od získání nezávislosti v roce 1957, zvítězila i v posledních parlamentních volbách konaných dne 5. května 2013. Předseda Státní volební komise Abdul Aziz Mohd Yusof potvrdil předběžné přepočty hlasů a uvedl, že koalice Barisan Nasional zatím získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů – 112 z celkového počtu 222. Definitivní zisk Barisan Nasional bude znám po ukončení sčítání hlasů, vítězem je ale už nyní.

Islandské parlamentní volby vyhrála středopravá opozice

Na Islandu úspěšně proběhly parlamentní volby a k moci se vrátila středo-pravá opoziční koalice, neboť Strana Nezávislost (IP) získala 26,7 % hlasů a Pokroková strana (PP) dosáhla 24,4 % hlasů. Dosavadní vládnoucí levicová Sociálně demokratická aliance (SDA) získala pouze 13 % hlasů. Jedná se o dramatický návrat koalice, která je obviňována z hospodářské krize Islandu v roce 2008. Po krizi se k moci dostala SDA a zavedla program nepopulárních úsporných opatření přesně podle požadavků mezinárodních věřitelů. Předseda IP Bjarni Benediktsson se pravděpodobně stane premiéra islandské vlády. Obrovský úspěch zaznamenala PP předsedy Sigmundura Davida Gunnlaugssona, která svoje hlasy oproti minulým volbám téměř zdvojnásobila. Středo-pravá koalice slibuje oddlužení, snížení daní, nové investice, hospodářský růst a vystupuje výrazně euroskepticky, což nejspíš zpomalí islandské úsilí stát se členem EU.

Bangladéšská vládnoucí koalice vybrala prezidentského kandidáta

Předseda Národního shromáždění Abdul Hamid byl jmenován prezidentským kandidátem vládnoucí koalice. O jeho nominaci jednala strana premiérky Sheikh Hassinové na nedělním mítinku poslanců Bangladéšské ligy Awami. Prezidentské volby jsou v Bangladéši naplánované na 29. dubna 2013, uzávěrka nominačních listin byla stanovena na 21. dubna. Volby byly vyhlášeny poměrně narychlo, důvodem je neočekávané úmrtí prezidenta Zillur Rahmana, který zemřel v důsledku zdravotních komplikací 20. března 2013 v singapurské nemocnici Mount Elizabeth. Dočasným prezidentem Bangladéše byl krátce poté jmenován právě Abdul Hamid. Dá se očekávat jeho vítězství, na rozdíl od dřívějších prezidentských voleb má sice protikandidáta, jeho Bangladéšská liga Awami avšak disponuje dvoutřetinovou většinou v 300 členném parlamentu. Hamid je rovněž velkou nadějí na zlepšení vztahů mezi opozicí a vládnoucími stranami.

Indický premiér popřel zprávy o předčasných volbách

Předseda vlády Indie Manmohan Singh dementoval zvěsti o předčasných parlamentních volbách a prohlásil, že jeho kabinet je stabilní a bude pokračovat ve svém funkčním období. Příčinou zpráv o vládní krizi je odchod jednoho z koaličních partnerů, po Socialistické straně koalici opustil i Drávidský svaz pokroku (DMK). Premiér Singh nepopírá, že jeho vláda může mít problémy, dodává ale, že v podobných situacích jde o naprosto běžný jev, který však nikterak neohrozí stabilitu a akceschopnost vlády. Je přesvědčen, že vláda dokončí pětileté funkční období a že volby se budou konat v řádném termínu, tedy v roce 2014. Současná indická vláda má i po odchodu koaličních partnerů podporu v parlamentu, na její straně stojí nejméně 280 poslanců, přičemž minimální požadovaný počet je 271.

Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády

Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám. 

V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice

Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident  Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.

Demonstranti zaútočili na spojence gruzínského prezidenta Saakašviliho

V Gruzii se napětí v zemi zvyšuje poté, co demonstranti zaútočili v pátek na spojence gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a nejméně 5 jeho zákonodárců bylo zraněno. Saakašviliho strana, která dominovala gruzínské politice 9 let, ztratila v posledních parlamentních volbách. V současnosti je prezident nucen vládnout s opoziční koalicí Georgian Dream (GD) v čele s premiérem Bidzina Ivanishvili, jemuž podle deníku New York Times prezident Saakašvili nedůvěřuje. Jedná se o první ústavní přenesení moci v této zemi, což západní představitelé vítají jako průlom v post-sovětském regionu. Nepokoje propukly poté, co zákonodárci z koalice premiéra Ivanishvili zrušili tradiční každoroční projev prezidenta. Prezident Saakašvili oznámil, že projev se uskuteční v národní knihovně v Tbilisi a kolem poledne se tam sešlo několik set demonstrantů.

Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje

Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u  Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.

Vládní koalice se nedohodla na připojení ČR k fiskálnímu paktu

 Čtvrteční jednání stran vládní koalice skončilo neúspěchem pro stranu TOP 09. Ta v úterý vznesla požadavek, aby se ČR ještě tento rok připojila k fiskálnímu paktu EU. Další dvě vládní strany – LIDEM a ODS – zastávají názor, že je požadavek zbytečně ultimativní a nejprve je potřeba schválit finanční ústavu a ústavní zákon o referendu o přijetí eura. Další jednání o fiskálním paktu a dalším sporných bodech týkajících se nové části revidované koaliční smlouvy se budou řešit na jednáních ve formátu K9.

 

Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu

Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.

Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby a stávka desetitisíců zaměstnanců

Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.

Jméno nového ministra obrany bude známo po prezidentských volbách

Na středečním jednání vlády uvedl premiér Petr Nečas, že jméno nového ministra obrany bude oznámeno až po konci prezidentských voleb. Do druhého kola voleb postoupil současný ministr a předseda koaliční TOP 09 Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Premiér Petr Nečas, jež je pověřený prozatímním řízením resortu obrany, navrhne kandidáta, kterého budou muset schválit vládní koalice. Jako o možném se hovoří o bývalém náčelníkovi generálního štábu Vlastimilu Pickovi.