Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Archiv rubriky: Kavkaz
Dva bývalí ministři Gruzie byli zatčeni
Prvním z nich je Zurab Tchiaberašvili, někdejší ministr zdravotnictví, který v současnosti vykonává funkci hejtmana západně položeného gruzínského kraje jménem Kachetie. Druhým je Vano Merabišvili, bývalý ministr vnitra, který v roce 2012 krátce působil i v roli předsedy vlády a nyní zastává vysokou funkci v aparátu opoziční Sjednocené národní strany. Oba se podle obžaloby údajně podíleli na zpronevěře 3,2 milionů USD ze státního rozpočtu. Finance prý byly neoprávněně použity během předvolební kampaně v roce 2012 za účelem získávání podpory voličů. Podle vyšetřovatelů se z rozpočtu programu, jehož cílem bylo snížení nezaměstnanosti, tajně vyplácely odměny i osobám, jejichž úkolem bylo agitovat ve prospěch Sjednocené národní strany na veřejných akcích. Prezident Gruzie Michail Saakašvili, který výše uvedenou stranu zakládal, označil zatčení bývalých ministrů za odsouzeníhodné a politicky motivované.
V Gruzii prošla prvním čtením úprava zákona o televizním vysílání
Jejím cílem je v první řadě zvýšit finanční transparentnosti televizních stanic. Organizace s platnou vysílací licencí by napříště měly zveřejňovat podrobnosti o svém rozpočtu, zdrojích příjmů a vlastněném majetku. Dostupné by měly být i výdělky z reklam. Tyto údaje by měly společnosti poskytovat na svých internetových stránkách jednou ročně a jejich správnost by kontrolovaly státní orgány. Druhým aspektem pozměňovacího návrhu je reforma způsobu, jakým jsou voleni členové dozorčí rady veřejnoprávní Gruzínské televize. V ní by mělo zasedat pouze 9 osob namísto aktuálních 15. Na rozdíl od současnosti by ani jednoho člena dozorčí rady nevybíral prezident, volba by ležela výhradně na zákonodárném sboru Gruzie. Novela zákona také hovoří o úpravě vztahu mezi Gruzínskou veřejnoprávní televizí a vysílací stanicí v autonomní oblasti Adžárie, která se nachází na pobřeží Černého moře. Adžária-TV je aktuálně pod kontrolou lokální vlády, což by se mělo změnit přidružením této televizní stanice ke Gruzínské televizi. Ta by měla být kromě jejího řízení zodpovědná i za financování.
Politická strana Gruzínský sen představila svého kandidáta na prezidenta
Podle sdělení předsedy vládní strany Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho jím bude aktuální vicepremiér a ministr školství bez politické příslušnosti Giorgi Margvelašvili. Ten před uvedením do ministerské funkce zastával funkci rektora Gruzínského institutu veřejných záležitostí. Předseda vlády Bidzina Ivanišvili o něm v minulosti hovořil jako o „velmi blízkém spolupracovníkovi“ a „příkladném ministrovi, který má vše, co by dobrý prezident měl mít“. „Chtěl bych poděkovat za projevenou důvěru. Ucházet se o post prezidenta pro mne bude ctí a zhostím se této úlohy s maximální zodpovědností,“ prohlásil Margvelašvili krátce poté, co byla jeho kandidatura oznámena. Volby se uskuteční v říjnu 2013. Opoziční Sjednocená národní strana jmenovala svého favorita minulý týden, definitivně jej ale určí teprve výsledky vnitrostranických primárních voleb. „Nikdo pro našeho kandidáta nepředstavuje vážnější hrozbu,“ reagoval na aktivity konkurenční strany premiér Ivanišvili. Zdali se jeho slova potvrdí, není v současnosti jisté. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění budil Giorgi Margvelašvili pozitivní dojem u pouhých 29 % respondentů.
Největší politické strany Gruzie vybírají své kandidáty na prezidenta
Příslušníci Sjednocené národní strany, která je momentálně v opozici a jejímž členem je aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili, často v souvislosti s možnou kandidaturou uvádějí jméno Davida Bakradzeho. Ten v minulosti působil jako předseda parlamentu, ministr zahraničí a velvyslanec při NATO a EU. Mezi jeho nejvlivnější podporovatele patří Gigi Ugulava, starosta gruzínského hlavního města Tbilisi. Konkrétního uchazeče Sjednocená národní strana vybere hlasováním v rámci primárních voleb. Premiér Gruzie a předseda vládního politického uskupení Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili prohlásil, že jeho strana jmenuje vlastního kandidáta s nejvyšší pravděpodobností příští pondělí. Prezidentské volby jsou plánovány na říjen 2013. Budou v pořadí šesté od vyhlášení samostatnosti země v roce 1991. Předchozí dvě pětiletá funkční období úřadoval na tomto postu Michail Saakašvili, který vzhledem k místnímu právnímu řádu nemůže kandidovat potřetí v řadě.
Gruzie jedná o zmírnění trestů za ilegální vstup do odštěpeneckých regionů
Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.
Neformální vůdce dagestánských Kumyků byl zavražděn
Yusup Ajiev, příslušník třetího nejpočetnějšího etnika Dagestánu, podlehl následkům útoku neznámého pachatele, který se odehrál během dne ve městě Chasavjurt. Na místě činu bylo nalezeno 17 nábojnic. V souvislosti s vraždou se spekuluje ohledně možné role dagestánských policejních sil. Bodyguard Yusupa Ajieva byl totiž krátce před útokem zadržen kvůli blíže neurčenému provinění. Dagestán v současnosti obývá přes 30 etnických skupin. Vztahy mezi některými z nich sou velmi napjaté. Obecně panuje nevraživost především vůči nejpočetnějším Avarům, kteří se snaží obsazovat mocenské pozice ve státním aparátu. Kumykové jsou terčem zášti kvůli tomu, že v zemi vlastní rozsáhlé množství obdělávatelné půdy. O tu mají dlouhodobě zájem členové ostatních národnostních skupin, kteří se kvůli nezaměstnanosti stěhují z hornatých částí Dagestánu do nížin. Kumykové jí však odmítají prodávat.
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Napětí mezi Čečenskem a Ingušskem se zvyšuje kvůli sporným pohraničním územím
Minulý týden vpochodovalo do příhraniční ingušské vesnice Aršty 300 čečenských policistů a začalo zde prohledávat domy a okolní pozemky. Oficiálním důvodem bylo pátrání po kavkazském vůdci islámských povstalců Doku Umarovi. Do cesty se jim však postavila ingušská policejní hlídka a v následné potyčce utrpělo několik osob lehká zranění. Ingušové událost považují za provokaci, neboť policejní síly jednotlivých republik Ruské federace mohou operovat pouze na vlastním území. Ingušský prezident nařídil zesílení hlídek v okresech, které s Čečenskem sousedí. Pohraniční spory mezi těmito zeměmi trvají od počátku 90. let, kdy se spolu se Sovětským svazem rozpadla také sjednocená Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika.
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Ázerbájdžán stupňuje perzekuci občanských aktivistů
V úterý 26. března byl kvůli údajnému držení drog zatčen pravidelný účastník protestních akcí a člen Lidové fronty Ázerbájdžánu (AXCP) Dasqin Malikov. Na přelomu března a dubna poté skončili ve vazbě 3 členové studentského hnutí NIDA, kteří byli obviněni z neoprávněného vlastnictví zbraní. Razie proti neziskovým společnostem nebyla cílena pouze na domácí aktivisty, krátce byl zadržen i jeden ze zaměstnanců místní pobočky amerického Národně demokratického institutu. Vlně zatýkání předcházel projev ředitele prezidentské kanceláře, ve kterém byly lidsko-právní organizace označeny za hrozbu národní suverenitě. Aktuální události pravděpodobně souvisí s prezidentskými volbami, které se uskuteční v říjnu letošního roku. O znovuzvolení bude usilovat současný první muž Ázerbájdžánu Ilham Aliyev, který se k moci dostal v roce 2003. V roce 2009 byla na jeho návrh přijata novela ústavy, která mu umožňuje vládnout neomezený počet funkčních období.
Gruzie vyjádřila znepokojení nad cvičením Ruské armády v Černém moři
Ačkoli se země podle gruzínského ministra obrany necítí přímo ohrožena, nesouhlasí s formou a rozsahem probíhajících manévrů. Podle ministerstva zahraničí se představitelé Gruzie obávají především zvýšené možnosti provokativních akcí v separatistické Abcházii a Jižní Osetii, jejichž nezávislost Rusko uznalo v roce 2008.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vojenské cvičení v Černém moři
Manévrů by se mělo zúčastnit 36 válečných lodí a blíže nespecifikovaný počet letadel. Silná armáda je častým tématem projevů ruského prezidenta. Představitelé armády dostali minulý měsíc za úkol maximalizovat snahy o modernizaci ozbrojených složek, aby mohly čelit „pokusům západního světa o vychylování rovnováhy moci na svou stranu“. Prezident Ruské federace Vladimir Putin také řekl, že by vojenská cvičení měla být avizována s minimálním předstihem, aby se zvýšila flexibilita a připravenost mužů ve zbrani. Černomořské loďstvo hrálo klíčovou úlohu během války proti Gruzii v roce 2008. „Demonstrace síly ale může mít spojitost spíše s událostmi v Sýrii než se situací v okolí Černého moře“, domnívá se Fyodor Lukyanov, analytik serveru Russia in global affairs. V tamním přístavu Tartús má Rusko jedinou námořní základnu mimo teritorium bývalého Sovětského svazu.
Do Afghánistánu míří další jednotky gruzínské armády
Úkolem speciálně vycvičených vojáků je vystřídat své kolegy, kteří šestým měsícem operují v jižně položené provincii Helmand. Pod vlajkou Gruzie v zemi původně sloužilo přibližně 170 mužů, od loňského podzimu už jejich počet přesahuje 1500. Ministr obrany Irakli Alasania oznámil, že část z nich možná v Afghánistánu zůstane i po skončení bojů, které je plánováno na rok 2014. V případě zájmu velitelů afghánské armády by se mohli věnovat výcviku místních ozbrojených složek.
Agrární univerzitě v Gruzii byla odebrána akreditace
Příčinou byly výsledky kontroly Střediska pro zvyšování kvality vzdělávání. Odhalila neoprávněné udělení dvou bakalářských titulů, pochybení v procesu náboru některých pracovníků a určité body školního řádu údajně nepřiměřeně omezovaly práva studentů. Podnět k vyšetřování dala skupina bývalých zaměstnanců poté, co s ní byl v prosinci 2012 rozvázán pracovní poměr. Studenti školy se mobilizují a plánují protestní akci před ministerstvem školství. Vedení univerzity kromě toho vytvořilo tým, který bude se zástupci ministerstva v nejbližších dnech vyjednávat o možnostech nápravy sporných bodů a obnovení akreditace. Pochybnosti o aktuálních krocích komise vyjádřil prezident země Saakašvili, připojila se i pobočka nadnárodní neziskové organizace Transparency International (TI) sídlící v hlavním městě Tbilisi. Proces je podle nich politicky motivovaný, majitelem univerzity je totiž bývalý ministr financí Kakha Bendukidze, který je momentálně příslušníkem opozice. Gruzínský premiér Ivanišvili naopak označuje odebrání akreditace za správné a obviňuje média z politizace kauzy a manipulování veřejností.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín
Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.
Starosta hlavního města Gruzie obviněn z finančních zločinů
Podle vyšetřovatelů byl zapleten do dvou oddělených případů. První souvisí s vytvořením fiktivního oddělení se 764 pracovními místy ve státní firmě na zpracovávání odpadů. Peníze určené na platy imaginárních zaměstnanců poté mířily k aktivistům opoziční Sjednocené národní strany, čímž údajně vznikla škoda přibližně 3 miliony USD. Druhé obvinění se týká podezřelého obchodování s pozemky. V roce 2006 prodal obecní úřad hlavního města Tbilisi pozemky v oblasti zvané Rike, která se nachází na levém břehu řeky Kura. O 2 roky později koupilo město parcely zpět za cenu o 6 milionů USD vyšší, než za jakou je prodalo. Starosta Tbilisi Gigi Ugulava, který podle hlavního žalobce bude vyšetřován na svobodě, prohlásil obvinění za absurdní a politicky motivované. S tím souhlasila i skupina podporovatelů, která v den vyřčení obvinění pořádala demonstraci před budovou vyšetřovací služby ministerstva vnitra.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali
Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi
Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.