Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
Archiv štítku: prezidentske volby
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho
Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Dva kandidáti na prezidenta Íránu odstoupili před volbami
Konzervativní bývalý předseda parlamentu Gholam-Ali Haddad-Adel oznámil, že odstupuje z voleb v pondělí. Reformní bývalý víceprezident Mohammad Reza Aref oznámil stejné rozhodnutí o den později. Haddad-Adel je blízký poradce ajatolláha Chameneí a byl jedním ze tří tzv. Principlist, skupiny konzervativních kandidátů. Haddad-Adel vyzval voliče, ať volí jedno z Priciplist, tedy starostu Teheránu Mohammada Baqer Qalibaf či bývalého ministra zahraničí Ali Akbar Velayat. Bývalý víceprezident Aref řekl, že dostal doporučení od bývalého prezidenta Chatamí, že by jeho setrvání ve volbách nebylo účelné. Řekl, že lidé by se měli zúčastnit voleb, ale nepodpořil žádného kandidáta. Nicméně Aref je spojován s umírněným duchovním Hassan Rohani, který zůstává mezi kandidáty na prezidenta.
Začíná registrace pro afghánské prezidentské volby
V Afghánistánu začala registrace voličů před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na začátek dubna 2014. Registrace voličů potrvá 2 měsíce a bude se týkat zhruba 4 milionů lidí. Největším problémem budoucích prezidentských voleb bude podle Nezávislé volební komise bezpečnost. Volby totiž proběhnou ve stejnou dobu, kdy se z Afghánistánu budou stahovat poslední vojenské jednotky západních států, a budou tak zkouškou pro afghánské bezpečnostní jednotky, které budou sami muset zajistit bezpečnost. Mezi největší favority volby v roce 2014 patří bratr současného prezidenta Qayoum Karzai, bývalý ministr vnitra Hanif Atmar, či známá zákonodárkyně Fauzia Koufi.
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
OSN upozorňuje na možný významný posun v demokratizaci Malediv
Nadcházející prezidentské volby na Maledivách by mohly přinést významný posun v demokratické tranzici, kterou země prochází, informaci zveřejnil pracovník kanceláře generálního tajemníka pro politické záležitosti OSN. Zároveň vyzval všechny relevantní aktéry, aby se zasadili o dodržení spravedlivosti, svobodnosti, důvěryhodnosti, transparentnosti a všeobecnosti voleb, jejichž termín byl předběžně stanoven na září tohoto roku. Jejich klíčový význam spočívá v tom, že jde o vícestranické soutěživé volby. První podobné volby se konaly po více než 30 letech vlády jedné strany v roce 2008 a nastavily tak nový směr vývoje maledivské demokratizace. Tehdy zvolený prezident Mohamed Nasheed rezignoval na svůj post za sporných okolností na začátku loňského roku, funkci poté dočasně převzal viceprezident Mohammed Waheed Hassan.
Představitel opozice Capriles oficiálně zpochybnil dubnové prezidentské volby
Venezuelská opozice formálně zpochybnila výsledek dubnových prezidentských voleb podáním žaloby na Nejvyšším soudě Venezuely. Na základě výsledků vyhrál volby s těsným náskokem vládní kandidát Nicolás Maduro. Teď bude muset soud rozhodnout, jestli žalobu přijme a začne konání v této věci. Právník Gerardo Fernández, který zastupuje opozičního lídra Henrique Caprilese, oznámil, že na soudě odprezentoval dokument o 180 stránkách ukazujících nesrovnalosti ve sčítání výsledků. Nicméně soud nemá žádnou legálně stanovenou dobu, do kdy musí o návrhu rozhodnout. Opozice nemá velké očekávání od soudu, jeho nečinnost jim může sloužit jako podnět pro mezinárodní konání.
Ve Venezuele se uskuteční audit voleb, požadavky kandidáta Caprilese nebudou zohledněny
Národní volební rada oznámila, že audit prezidentských voleb se uskuteční mezi 6. květnem a 4. červnem. Nicméně požadavky vznesené kandidátem na prezidenta Henrique Caprilesem nebudou brány do úvahy. Předsedkyně Národní volební rady Tibisay Lucena oznámila, že „je nemožný akceptovat požadované podmínky, jelikož nebyly nařízeny žádnou soudnou instancí“. Také zdůraznila, že se v žádném případě nejedná o nové spočítání hlasů, které by mohlo ovlivnit výsledky voleb ze 14. dubna. Během auditu bude revidováno 46 % hlasů, které nebyly zkontrolovány v den voleb. Audit již ve Venezuele vyvolává velkou polemiku. Opoziční vůdce Henrique Capriles odmítá uznat výsledky voleb, dokud nebudou přepočítány všechny hlasy.
Leader venezuelské opozice Henrique Capriles se chystá zpochybnit výsledky voleb
Jestliže mu nebude povolen přístup k záznamům výsledků z jednotlivých volebních okrsků, předseda venezuelské opozice a bývalý kandidát na prezidenta Henrique Capriles odmítá účast na auditu, který povolila zorganizovat Národní volební rada. „Bez přístupu k záznamům se nebudeme účastnit žádného auditu, jelikož ho považujeme za vtip,“ prohlásil leader opozice Capriles. Také oznámil, že prezidentské volby by se určitě měly zopakovat buď na celonárodní úrovni, nebo jenom v některých regionech. „V obvodech, kde se vyskytují nesrovnalosti, se musí volby anulovat a opakovat,“ prohlásil bývalý kandidát Capriles v rozhovoru pro opoziční venezuelský kanál Globovisión.
Italský prezident Napolitano byl znovu zvolen parlamentem do funkce
Italský prezident Giorgio Napolitano si zajistil potřebných 504 hlasů a byl znovu zvolen parlamentem na funkci prezidenta. Poslanci se nakonec po 5 neúspěšných volebních kolech obrátili k široce respektovanému dosavadnímu prezidentovi a prezident Napolitano se tak stal prvním italským prezidentem, který obhájil své sedmileté funkční období. Prezident Napolitano krátce po hlasování uvedl, že si je vědom těžké situace v zemi a pevně doufá, že v příštích několika týdnech budou všechny strany schopné plnit své povinnosti s cílem posílit instituci státu. Předseda Demokratické strany (DP) Pier Luigi Bersani, která získala většinu pouze v parlamentu i po několika měsících nebyla schopna sestavit koaliční vládu. Proto v pátek 19. dubna předseda Bersani slíbil, že po zvolení nového prezidenta podá demisi. Předseda Strany 5 hvězd Beppe (M5S) Grillo odsoudil znovuzvolení prezidenta Napolitano jako puč.
Bangladéšská vládnoucí koalice vybrala prezidentského kandidáta
Předseda Národního shromáždění Abdul Hamid byl jmenován prezidentským kandidátem vládnoucí koalice. O jeho nominaci jednala strana premiérky Sheikh Hassinové na nedělním mítinku poslanců Bangladéšské ligy Awami. Prezidentské volby jsou v Bangladéši naplánované na 29. dubna 2013, uzávěrka nominačních listin byla stanovena na 21. dubna. Volby byly vyhlášeny poměrně narychlo, důvodem je neočekávané úmrtí prezidenta Zillur Rahmana, který zemřel v důsledku zdravotních komplikací 20. března 2013 v singapurské nemocnici Mount Elizabeth. Dočasným prezidentem Bangladéše byl krátce poté jmenován právě Abdul Hamid. Dá se očekávat jeho vítězství, na rozdíl od dřívějších prezidentských voleb má sice protikandidáta, jeho Bangladéšská liga Awami avšak disponuje dvoutřetinovou většinou v 300 členném parlamentu. Hamid je rovněž velkou nadějí na zlepšení vztahů mezi opozicí a vládnoucími stranami.
V Paraguayi se v neděli konají prezidentské volby
Od sobotního večera byla kvůli nedělním prezidentským volbám zakázána jakákoliv veřejná aktivita, včetně prodeje alkoholu. Od 7.00 ráno místního času se otevřely hlasovací místnosti, aby si obyvatelé Paraguaye mohly vybrat svého nového prezidenta. O post se uchází 11 kandidátů, nicméně hlavní boj se odehrává mezi předsedou Liberální strany Efraínem Alegre a členem strany Colorado Horaciem Cartesem. Kromě toho si občané volí nové poslance a senátoři, zástupci parlamentu Mercosur a místních zastupitelství.
Íránský prezident podporuje prezidentskou kandidaturu Esfandiara Rahima Mashaie
Írán se připravuje na červnové prezidentské volby. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadinejad kvůli vypršení mandátu již nebude kandidovat. V kandidatuře plně podpořil svého dlouholetého přítele a člena rodiny Esfandiara Rahima Mashaie, jenž působí jako šéf prezidentské kanceláře. Íránské duchovenstvo, které ho považuje za kacíře a špióna, naopak Mashaie obviňuje, že chce vést politiku bez přítomnosti mulláhů. Esfandiar Rahim Mashai začínal kariéru v 80. letech ve službách Revolučních gard, poté působil na ministerstvu vnitra a sociálních věcí. V roce 2009 ho prezident Ahmadínejád k nelibosti ajatolláha Chameneího jmenoval viceprezidentem, tím zůstal pouhý týden.
Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací
Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.
Bolivijský prezident: USA připravují státní převrat ve Venezuele
Prezident Bolívie Evo Morales v úterý odsoudil rozhodnutí USA podpořit požadavek na přepočítání voličských hlasů po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele. Řekl, že nelze upřít opozici právo na svou existenci, ale podotkl, že výsledky voleb se musí respektovat. Prohlásil: „Jsem přesvědčen, že za tímto prohlášením USA se skrývají přípravy státního převratu ve Venezuele. USA svým postojem narušují venezuelskou demokracii.“ A ve své kritice USA bolivijský prezident Evo Morales pokračoval: „USA nemají právo zpochybňovat výsledky voleb v žádné zemi v Latinské Americe nebo kdekoliv jinde ve světě.“
Bílý dům a organizace OAS podporují přepočítání volebních hlasů ve Venezuele
V neděli se ve Venezuele konaly prezidentské volby. Poražený kandidát Henrique Capriles, který získal 49,07 % hlasů, požaduje, aby se sečetly znovu, a výsledek byl tak zkontrolován. USA v pondělí jeho požadavek podpořily. Podle amerického ministerstva zahraničí by měly být hlasy znovu sečteny dříve, než bude Nicolás Maduro vyhlášen oficiálně vítězem a převezme prezidentský post. USA zastávaly před volbami velmi zdrženlivý postoj vůči oběma nejsilnějším kandidátům. Pro opětovné sečtení hlasů se vyjádřil i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) José Miguel Insulza, který nabídl Venezuele pomoc s organizací případného přepočítávání.
Bývalý kandidát na prezidenta Bolívie byl odsouzen na 5 let vězení
Manfred Reyes Villa, který se v minulosti chtěl stát bolívijským prezidentem, byl odsouzen v nepřítomnosti na 5 let vězení. Důvodem rozsudku je korupce, které se obžalovaný dopustil při zakázce na stavbu dálnice. V letech 2006 až 2008, kdy zakázku odsouhlasil, byl gubernátorem státu Cochambamba. Navíc ještě Reyes Villa čelí dalším 9 případům, které ho čekají na soudě. Poté, co byl ve volbách v roce 2009 poražen současným prezidentem Evom Moralesem, se Reyes Villa přestěhoval do Spojených států amerických. Prohlásil, že se stal obětí politické perzekuce ve své vlastní vlasti.
Již v neděli se uskuteční prezidentské volby ve Venezuele
V neděli se ve Venezuele otevřou volební místnosti a obyvatelé budou mít příležitost zvolit si svého nového prezidenta. Prvním z kandidátů je současný prezident Nicolás Maduro, který se úřadu chopil po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze minulý měsíc. Svou volební kampaň ukončil včera v ulicích hlavního města Caracas. Dá se očekávat, že jako nástupce bývalého prezidenta Cháveze bude také pokračovat v jeho levicové politice. Opozici a kritiky levicové politiky prezentuje ve volbách Henrique Capriles, jehož hlavními body v prezidentské kampani byl slib oživit ekonomiku do jednoho roka, nezrušit sociální programy vytvořené během vlády prezidenta Cháveze a vymýtit korupci z oficiálních kruhů.
Oba venezuelští prezidentští kandidáti chtějí zvyšovat minimální mzdu
Prozatímní prezident Venezuely po smrti Huga Cháveze Nicolás Maduro v úterý oznámil, že pokud vyhraje volby, zvýší minimální plat v zemi o 38 % až 45 %. Mzda by měla růst ve 3 vlnách, v květnu o 20 %, v září o 10 % a v prosinci o 5 % až 10 % v závislosti na míře inflace. Prozatímní prezident Maduro uvedl, že pokračuje v plánech zesnulého Huga Cháveze. Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles slíbil v případě svého zvolení rovněž změnu minimální mzdy, která by se měla zvednout o 40 %. Prezidentské volby se konají v neděli.