Z nezávislých statistických šetření vyplývají alarmující výsledky, pákistánská bezpečnostní situace je podle nich i nadále velmi vážná. Za první pololetí roku 2013 zahynulo během teroristických útoků nejméně 981 osob, přičemž dalších více než dva a půl tisíce jich bylo zraněno. Militantní a teroristické skupiny na území Pákistánu spáchaly 163 útoků, téměř ve 30 případech se jednalo o sebevražedné atentáty. Velký podíl na těchto vysokých počtech mají i parlamentní volby, které se v Pákistánu konaly 11. května. Dlouho před nimi řada teroristických skupin varovala obyvatelstvo před účastí s tím, že volební mítinky a podobné události, i samotné volby budou cílem jejich útoků. Ze statistik vyšel jako nejhorší měsíc uvedeného období květen. K nejvážnějším útokům došlo v balúčistánské Kvétě, vedeny byly proti tamní komunitě Hazárů. Obecně nejhorší situace panuje v kmenových územích, zejména Chajbar Paštúnchwá, dále pak v Balúčistánu a Sindhu.
Archiv štítku: oběti
Francouzský soud potvrdil doživotí pro teroristu Sáncheze
Francouzský odvolací soud potvrdil doživotní vězení pro venezuelského teroristu Ilyicha Ramíreze Sáncheze, který je známý pod přezdívkami Carlos nebo Šakal. Sánchez spáchal ve Francii v roce 1975 trojnásobnou vraždu a v letech 1982 a 1983 čtyři atentáty. V prvním případě se jednalo o zabití dvou policistů a policejního informátora, ve druhém pak o čtyři vražedné útoky s 11 mrtvými a 150 raněnými. Za všechny činy byl odsouzen na doživotí. V roce 1975 se Sánchez stal jedním z nejhledanějších teroristů kvůli zorganizování únosu 60 lidí, včetně 11 ministrů vídeňského kongresu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Od té doby se účastnil dalších mnoha teroristických akcí, jako byl únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, dále je podezříván z účasti na masakru izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. V 70. a 80. letech se ukrýval v několika tehdy komunistických zemí. V roce 1994 byl zadržen v Súdánu a předá francouzským úřadům.
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Po srážkách policie a obyvatelů chudinských čtvrtí zemřelo v Rio de Janeiro již na 9 lidí
Poté, co policie chtěla nastolit pořádek v chudinských čtvrtí, tzv. favel, v blízkosti mezinárodního letiště v brazilském městě Rio de Janeiro, zemřelo na následky zranění na 9 lidí. Z celkového počtu by mělo podle oficiálních vyjádření patřit 7 mezi výtržníků, 1 z nich by měl být příslušník speciální jednotky a poslední obětí byl obyčejný obyvatel favel zraněn náhodnou kulkou. Policie zakročila poté, co skupina výtržníků začala útočit na auta a chodce na jedné z hlavních brazilských silnic. Ti se pak ukryli ve čtvrti, kde policisté taky zadrželi zbraně a drogy.
Indii zasáhl ničivý monzun, vyžádal si několik set obětí
Severoindický stát Uttarakhand minulý týden zasáhly monzunové záplavy, zničily při tom většinu komunikací a budov v oblasti. Tisíce lidí jsou ohroženy na životech, dosavadní počty obětí se pohybují okolo 700, přičemž úřady varují, že toto číslo stále není definitivní. Týmy střediska pro řešení živelních pohrom (NDRF) a indické armády odhadují, že se počty mrtvých mohou vyšplhat i přes tisícovku, obávají se ale i další monzunové vlny. Situace je vážná, kvůli neustále se zhoršujícímu počasí musely být pozastaveny záchranné operace. Více než 75 tisíc osob bylo zatím evakuováno, dalších nejméně 20 tisíc však na přesun teprve čekají. Letošní monzunová sezóna je nejničivější za posledních 60 let.
Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí
Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Minimálně 3 lidi zemřeli a na 155 se jich zranilo při srážce vlaků v Argentině
Podle oficiálních údajů hlavního města Argentiny Buenos Aires při srážce vlaků ve čtvrtek zemřeli nejméně 3 lidi a na 155 jich bylo zraněných. Nehoda se stala v blízkosti stanice Castelar, když regionální vlak narazil v nejrušnější hodině do druhého prázdného stojícího vlaku. Příčina nehody se ještě stále vyšetřuje, média spekulují o možné závadě na brzdách regionálního spoje. Nicméně ministr vnitra Florencio Randazzo prohlásil, že brzdy byly úplně nové, a proto bude předmětem vyšetřování i to, jestli srážka nebyla cíleným útokem. V únoru na té samé trase zemřelo při jiné nehodě na 51 lidí a více než 700 jich bylo zraněných.
Kancléřka Angela Merkelová přislíbila další pomoc postiženým povodněmi
V Německu Labe překonalo povodňové rekordy, v Sasku-Anhaltsku protrhlo na několika místech hráze. V Drážďanech se již situaci uklidňuje, město Lauenburg ve Šlesvicko-Holštýnsku zahájilo evakuaci. V současné době je nejvíce postiženo Braniborsko, které v pondělí navštívila německá kancléřka Angela Merkelová a přislíbila další finanční pomoc. Povodně komplikují železniční dopravu, dochází k výrazným zpožděním vlaků kvůli objízdným trasám, mimo provoz je trať mezi Berlínem a Hannoverem i Frankfurtem.
Rebelové zaútočili na skupinu politiků Indického národního kongresu
Levicově orientovaní naxalitští rebelové zaútočili ve státě Čhattísgarh v centrální Indii na vysoce postavené představitele Indického národního kongresu, kteří se vraceli z politického mítinku. Při útoku zemřelo nejméně 17 osob, více než dvě desítky dalších jich byly zraněny. V Čhattísgarhu vládne opoziční Indická lidová strana, tamní příznivci a členové Indického národního kongresu ji viní z nedostatečných bezpečnostních opatření a z tohoto důvodu uspořádali několik demonstrací a požadovali čtyřiadvacetihodinovou uzávěru města Raipur. Premiér Manmohan Singh stejně jako předsedkyně Kongresu Sonia Gándhí útok odsoudili, Gándhí jej dokonce přirovnala k útoku na samu podstatu demokracie. Premiér Singh přesto nabídl státnímu ministrovi Raman Singhovi pomoc při vyšetřování.
V Oklahomě pokračují záchranné práce
Americké záchranné služby pokračují v pátrání po přeživších a obětech, které za sebou zanechalo velké tornádo, jež se přes Oklahomu přehnalo v pondělí rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Poslední oficiální vyjádření zatím potvrzuje 24 mrtvých, z toho 9 dětí. Tím se vyvrátilo původní tvrzení, které udávalo 51 obětí. Záchranné práce probíhaly po celou noc a nadále pokračuje pátrání po obyvatelích města Moore, které bylo tornádem zasaženo nejvíce. Prezident Barack Obama vyhlásil v Oklahomě stav katastrofy.
Oklahomou se prohnalo tornádo, má na svědomí nejméně 51 lidí
Nejhůře dopadl jih města Moore, kterým se prohnalo tornádo s rychlostí 321 kilometrů za hodinu. Na 120 lidí, včetně 70 dětí bylo hospitalizováno, na 51 lidí podle stanice BBC zemřelo. Nejméně dvě školy byly zničeny, více než 200 mužů oklahomské národní gardy bylo povoláno, aby pomohly s následky tornáda, které mělo na dva kilometry na šířku. V květnu 1999 se městem prohnalo několik tornád, která byla označena za vůbec největší na východě Spojených států amerických. Prezident Obama přislíbil okamžitou pomoc.
Během 4 let bylo v Mexiku zavražděno více než 1 000 veřejných činitelů
Podle prohlášení vysokého vládního představitele Sergia Arredonda Olvery bylo v Mexiku za poslední 4 roky v souvislosti s aktivitami organizovaného zločinu zavražděných více než 1 000 veřejných činitelů, přičemž 30 z nich působilo na postu primátora. Prezident federativních států Arredondo Olvera za tak vysoké číslo mrtvých obviňuje válku, kterou zločincům vyhlásil bývalý prezident Mexika Felipe Calderón. Podle odhadů od začátku války proti drogovým kartelům před 6 lety zemřelo přibližně 70 000 lidí.
Obavy pákistánské vlády z extrémní situace během voleb se nepotvrdily
Během volebního dne 11. května 2013 si útoky militantních nebo fundamentalistických skupin vyžádaly nejméně 32 obětí, přes 200 dalších osob ale bylo zraněno. Podle informací pákistánských médií došlo ke zhruba 40 útokům. Nejhůře zasaženou oblastí byla jihopákistánská provincie Sindh s hlavním městem Karáčí a Balúčistán, i přes snahy vlády zajistit co největší bezpečnost byla většina incidentů spáchána v těsné blízkosti volebních místností či přímo v nich. Původní obavy z extrémního ohrožení se přesto nenaplnily a volby tak podle slov předsedy státní volební komise proběhly v relativním klidu. Volební účast byla nečekaně vysoká, kvůli velkému zájmu musela být prodloužena i doba, kdy bylo možno odevzdávat hlasy. Kromě Národního shromáždění Pákistánci volili i provinční parlamenty, mandáty určené ženám a minoritám budou rozděleny později na základě výsledků. Volby do Národního shromáždění neproběhly ve čtyřech obvodech kvůli zabití kandidátů. Na zajištění bezpečnosti se podílelo 75 000 vojáků, k většině útoků se přihlásila pákistánská větev Talibanu.
Pákistán hlásí nejméně 100 obětí útoků militantních skupin za měsíc duben
Nadcházející pákistánské parlamentní volby provází mnoho problémů. Nejvážnějším z nich jsou zvyšující se útoky militantních skupin. V měsíci dubnu podle oficiálních statistik padlo za oběť útokům těchto skupin nejméně 118 osob včetně několika pákistánských politiků a afghánského diplomata, téměř 400 dalších ale bylo zraněno. Během minulého měsíce bylo v Pákistánu spácháno 29 bombových útoků, k většině z nich se přihlásila pákistánská větev Talibanu. V polovině případů šlo o útoky na politické mítinky nebo úřady politiků a státních úředníků. Docházelo k nim po celém Pákistánu, nejhůře zasaženou oblastí však byla provincie Chajbar Paštúnchwá na severozápadě země. Přestože šlo většinou o útoky na civilní cíle, byl zaznamenán i útok na vojenský konvoj v dlouhodobě problematické provincii Severní Vazíristán, vojáci a další příslušníci pákistánských bezpečnostních složek tvoří pětinu celkového (odhadovaného) počtu obětí. Situace v zemi se výrazně zhoršuje s tím, jak se blíží volby – proběhnou již 11. května.
Obětí útoků Talibanu v Pákistánu je i afghánský diplomat
Mezi oběťmi sebevražedného útoku, ke kterému došlo v pondělních ranních hodinách v Péšávaru na severozápadě Pákistánu, je podle informací místních médií i afghánský diplomat Qari Hilal, který působil na tamním afghánském konzulátu. Zpráva o jeho úmrtí již byla úřadem oficiálně potvrzena. Policie dodává, že při útoku zemřela ještě další osoba afghánské příslušnosti, která byla v příbuzenském poměru k Hilalovi. Sebevražedný bombový útok si vyžádal osm mrtvých a nejméně 50 zraněných, mezi nimi jsou i příslušníci pákistánské policie. Totožnost ani věk útočníka zatím nejsou známy, k incidentu se již však přihlásilo islámské fundamentalistické politické hnutí Taliban.
V pákistánském Karáčí došlo k bombovému útoku
Během politického mítinku v Karáčí byl spáchán bombový útok, při němž podle oficiálních policejních informací přišlo o život nejméně 11 Pákistánců a přes čtyři desítky dalších bylo zraněno. Předvolební mítink pořádala Národní strana Awami, která je jednou z těch, proti nimž vystupuje pákistánská odnož islámského militantního hnutí Taliban. Ten v uplynulých dnech několikrát varoval veřejnost, aby se neúčastnila podobných akcí. Varování a výhrůžky se týkají ještě několika dalších sekulárních politických stran. Podle šéfa policie v Karáčí Ch Asada byl útok s největší pravděpodobností veden proti lídrovi Národní strany Awami, známé též jako Národní lidová strana, Bašír Janovi. Předseda prozatímní vlády Mir Hazar Khan Khoso nařídil okamžité posílení bezpečnosti všech kandidátů a politických lídrů, k záležitosti se vyjádřil i prezident země Asif Alí Zardárí. Parlamentní volby proběhnou v Pákistánu již 11. května.
Během židovské pouti zvýší Tunisko bezpečnost letoviska Djerba
Organizátoři židovské pouti Ghriba, která se bude konat 26.-28. dubna v nejstarší synagoze Afriky na tuniském ostrově Djerba, oznámili, že slavnost proběhne za zvýšených bezpečnostních opatření. Lidé mají stále v paměti teroristický útok Al-Kaidy na synagogu v roce 2002, při kterém zemřelo 21 lidí místního i zahraničního původu. Během Jasmínové revoluce v roce 2011 byla akce zrušena úplně z obav před negativní reakcí extremistických skupin. Odhaduje se, že náboženské cesty se zúčastní na 450 cizinců. Bližší informace o národností nejsou zveřejněny. Podle pověsti byla synagoga postavena v roce 585 před naším letopočtem Židy, jenž uprchli z chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě.
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.
V Texasu pokračuje hledání přeživších havárie továrny
Záchranné služby i nadále pátrají po možných přeživších po výbuchu texaské továrny na hnojiva. Podle místního starosty zahynulo nejméně 14 lidí, z toho 4 hasiči, jež zasahovali u požáru, který předcházel explozi. Situace zůstává dále nestabilní, především kvůli přítomnosti nebezpečného dusičnanu amonného. Míru nebezpečí se chystají vyhodnotit experti z řad ekologů. Výbuch, který způsobil i zemětřesení, srovnal se zemí desítky budov a mnoho dalších vážně poškodil – včetně pečovatelského domu a školy.
Indický soud vynesl rozsudek smrti nad mužem obviněným z terorismu
Soud v západoindickém městě Pune vynesl konečný verdikt nad Himayat Baigou obviněným z teroristického útoku, který měl spáchat v roce 2010. Při útoku na podnik German Bakery v Pune v únoru 2010 zahynulo 17 lidí, mezi oběťmi byli kromě místních i osoby cizí státní příslušnosti. Více než 60 dalších osob bylo zraněno. Indičtí mudžahedíni, k nimž odsouzený patřil, jsou zodpovědní i za řadu dalších útoků v této oblasti. Po dvou letech vyšetřování a soudních procesů byl Himayat Baiga 18. dubna 2013 odsouzen k trestu smrti.
V Texasu vybuchla továrna na hnojiva, zasažena byla i česká komunita
Obrovský výbuch si vyžádal až 180 zraněných a několik mrtvých. Policie zatím potvrdila 15 obětí, ale jejich počet pravděpodobně poroste. Podle svědků exploze byl výbuch podobný výbuchu jaderné pumy a byl slyšet do vzdálenosti 70 kilometrů. K první explozi ze tří došlo ve 20:00 hodin místního času. Okolí továrny je zlikvidováno, domy srovnány se zemí. Havárie zasáhla i českou komunitu žijící ve městě West, které je továrně nejblíže. Do současné doby probíhá evakuace obyvatel, zasahující záchranáři se obávají další exploze, jelikož v komplexu továrny je stále plná nádrž se čpavkem. Zatím vyšetřovatelé prověřují 2 varianty příčiny – kriminální čin nebo chemická havárie.
Počet obětí nášlapných min v Kambodži oproti předchozímu roku klesl
Za první dva měsíce roku 2013 ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 klesl počet obětí nášlapných min v Kambodži o 51 %. V zemi se avšak stále nachází odhadem 4 až 6 miliónů nevybuchlých min a další munice, které jsou pozůstatkem více než třicetiletého období válek a vnitřních konfliktů. Od roku 1979 je evidováno téměř 65 tisíc obětí. Během ledna a února 2013 bylo zaznamenáno 21 obětí nášlapných min, ve stejném období v roce 2012 to však bylo o 22 více. Podle generálního ředitele kambodžské nevládní organizace Cambodian Mine Action Center Heng Ratany bylo v loňském roce zneškodněno na 3 milióny nášlapných min, země však nadále zůstává tímto problémem vážně postižena. Podle expertních odhadů by se mělo podařit zlikvidovat zbývající munici přibližně do roku 2020, celý proces je však finančně velmi náročný – Kambodža bude muset vynaložit ročně asi 30 miliónů USD.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.