Řecký statistický úřad uvedl, že míra nezaměstnanosti v zemi v květnu 2013 dosáhla rekordních 27,6 %, oproti 23,8 % v květnu minulého roku. Nejvíce nezaměstnaných je ve věku 15-24 let, a to 64,9 %. Řecko prochází šestým rokem recese. Zpráva o nezaměstnanosti se objevila krátce před tím, než se setkal řecký premiér Antonis Samaras s americkým prezidentem Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce americký prezident Obama pochválil řeckou vládu za přijetí opatření ke snížení státního dluhu a prohlásil, že úsporná opatření by měla vyvážit opatření na podporu růstu a podpořit zaměstnanost. Řecko je první zemí eurozóny, která obdržela mezinárodní finanční pomoc v květnu 2010. Země minulý měsíc obdržela další výpomoc 6,8 miliardy eur od EU, MMF a ECB.
Archiv rubriky: Řecko
Řecko dostane od dalších 2,2 miliardy USD ze záchranného úvěru
Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil pro Řecko uvolnění 2,2 miliardy USD v rámci finanční pomoci pro Řecko, na němž se MMF podílí s eurozónou. K uvolnění peněz pro Řecko mohlo dojít po čtvrté kontrole, kde země prokázala, že dodržuje podmínky záchranného programu. Aby Řecko podmínky splnilo, poslanci minulý týden schválili nový daňový zákon a dokončení přesunu státních úředníků. Peníze Řecko čerpá od třech mezinárodních věřitelů – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, přičemž se má celková nacházející finanční pomoc od těchto věřitelů pohybovat ve výši 7,7 miliardy USD.
Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku
Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.
V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců
V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví. Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.
EU nabádá Makedonii, aby co nejdříve vyřešila spor o název státu s Řeckem
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle v pondělí uvedl, že spor mezi Makedonií a Řeckem o název státu musí být co nejdříve vyřešen, aby Makedonie mohla pokročit v přístupových jednáních s EU. Füle zároveň konstatoval, že bez rozšíření všech zemí západního Balkánu, nebude EU celistvá. Füle tak reagoval na rozhodnutí summitu Evropské rady z minulého týdne nezabývat se makedonským problémem o název státu. Jako hlavní oblast zájmu západního Balkánu byly na summitu Evropské rady označeny Chorvatsko a Srbsko. Přitom Makedonie získala kandidátský status do EU již v prosinci 2005, v roce 2009 doporučila Evropská komise zahájit s Makedonií přístupová jednání do EU.
Projekt plynovodu Nabucco je v krizi
Německá společnost OMV, která vede projekt Nabucco West, oznámila, že jejich projekt nebude dodávat zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy, protože nevyhrál soutěž o kontrakt. Konkurenčním projektem Nabucca je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který je spravován stejně jako Nabucco evropskými těžařskými společnostmi a měl by vést skrze Řecko, Albánii až do Itálie. Skupina společností těžící plyn v Ázerbájdžánu se měla do června rozhodnout o vítězném projektu, který by měl být napojen na vznikající plynovod Transnatolian Pipeline (TANAP) proudící z Ázerbájdžánu do Turecka. Spuštění TANAP do provozu je plánováno na rok 2019. Plány na výstavbu Nabucca vznikaly již v roce 2002, projekt Nabucco West je zmenšenou verzí původních plánů.
Jednání selhala, řecká koalice se nedomluvila na obnovení vysílání veřejnoprávní ERT
Na 2 700 pracovníků veřejnoprávní televize a rozhlasu ERT hrozí, že přijdou o svou práci. Vysílání bylo přerušeno minulý týden, kdy se jej rozhodla pozastavit řecká vláda. Premiér Antonis Samaras chce ERT restrukturalizovat, učinit transparentnější a zmenšit. V pondělí řecký soud rozhodl, že vláda musí obnovit vysílání ERT, rozhodnutí soudu je ale podle analytiků dvojznačné. Představitelé vládní koalice se sešli ve středu již po třetí, aby se snažili překonat své rozdílné postoje. Situace kolem ERT zůstává i nadále nejistá, objevují se hlasy, zdali řecká koalice krizi ustojí.
Řecký soud zrušil zákaz provozu veřejnoprávní televize a rozhlasu
Veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA byla pozastavena na základě ministerského dekretu, důvodem byla údajná korupce ve společnostech a úspora nákladů. Řecký soud v pondělí ale zrušil dekret, který vyvolal vlnu protestů po celém Řecku během minulého týdne. K soudu se odvolal odborový svaz ERT. Mezitím probíhají jednání mezi premiérem Samarasem a vládní koalici. Premiér již dnes navrhl, aby veřejnoprávní ERT začala v omezeném režimu znovu vysílat, k restrukturalizaci televize i rozhlasu by ale podle něj mělo i nadále dojít.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
EU chce řešit zvyšující se nezaměstnanost mladých lidí
Téměř každý čtvrtý mladý člověk v eurozoně je bez práce, v Řecku a Španělsku je to dokonce každý druhý. Evropská unie v čele s Německem a Francií chtějí zvyšujícímu se trendu nezaměstnanosti mladých lidí zabránit. Na základě tzv. Nové dohody pro Evropu by měly být uvolněny finanční prostředky pro jazykové kurzy a dotaci na dopravu při hledání práce v evropských zemích. Evropská investiční banka (EIB) by měla podpořit vznik nových pracovních míst v malých a středních podnicích. Německo má přitom nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v eurozoně. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala členské státy k jednání v Berlíně, které by se mohlo uskutečnit v červenci.
Řecko koupí od Číny 142 nových lodí
Řecký ministr pro námořní dopravu Kostis Moussouroulis v neděli oznámil, že jeho země podepsala kontrakt na nákup 142 lodí z čínských rejdařských firem. Nákup nových plavidel byl také součástí bilaterální dohody, kterou už v dubnu a květnu podepsali představitelé obou zemí. Dopravní průmysl, stavbu lodí nevyjímaje, je v současné době hlavním odvětvím obchodu mezi Čínou a Řeckem. Podle vyjádření řeckého ministra by se Čína i v dalším desetiletí chtěla stát významným exportérem i importérem. „Nákup nových plavidel je pro Řecko investicí do budoucnosti,“ dodal ministr Moussouroulis.
Čínský premiér navštívil Řecko
Čínský premiér Li Keqiag ve čtvrtek navštívil Řecko a při této příležitosti zde se svým řeckým protějškem Antonisem Samarasem podepsal sérii dohod upravující bilaterální spolupráci v oblastech investování, dopravy a zemědělství. Podle obou státníků by se objem obchodů mezi oběma státy měl zdvojnásobit už od roku 2015. Dosavadní oficiální údaje o objemu obchodu mezi Čínou a Řeckem dosahovaly za minulý rok 2012 hodnoty 3,38 miliard USD. Řecký premiér Samaras čínské investory a čínskou pomoc vítá. Čína a Řecko podle něj nejsou jenom krátkodobými partnery, kteří v tomto partnerství vidí pouze ekonomické výhody.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
MMF: Řecká ekonomika dosáhla značného pokroku
Mezinárodní měnový fond (MMF) provedl kontrolní šetření stavu řecké ekonomiky a zaznamenal, že Řecko dosáhlo značného pokroku ve snižování vládního dluhu a zvyšování konkurenceschopnosti, což jsou klíčové podmínky pro získání záchranné půjčky o objemu 312 miliard USD. Země potřebuje k zotavení ekonomiky strukturální reformy, musí bojovat proti daňovým únikům a otevřít pracovní trh, což zajistí, že zátěž úsporných opatření nebude neúměrně dopadat na zaměstnance a důchodce. Podle MMF, který je jedním z mezinárodních věřitelů, řecká vláda uznala zmíněné problémy a začala sjednávat nápravu. MMF uvedl, že Řecko dosáhlo od roku 2010 výjimečného pokroku ve snižování fiskálního deficitu. Dluh v oblasti veřejných financí ale zůstává příliš vysoký. Cílem tak má nadále být snížení řeckého dluhu pod 110 % HDP do roku 2022.
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla rekordu, inflace se naopak zpomalila
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla podle Eurostatu rekordních 12,1 %. V 17 zemích používajících euro jako svou měnu je nyní celkem 19,2 milionu nezaměstnaných. Největší nezaměstnanost ze zemí eurozóny má Řecko s 27,2 % a Španělsko se 26,7 %. Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v Rakousku a to 4,7 %, v Německu, kde se míra nezaměstnanosti drží na 5,4 %. Naopak inflace zpomalila na 1,2 % z původně předpokládaných 1,6 %.
V Řecku probíhá generální stávka
V Řecku ve středu probíhá generální stávka proti úsporným opatřením a odbory volají po masové mobilizaci demonstrantů. Akce má trvat 24 hodin a vážně naruší veřejné služby, dopravu, ale i chod nemocnic. Organizátoři stávky, kterými největší odborové svazy GSEE a ADEDY, požadují ukončení úsporných opatření, snižování výdajů a zvyšování daní. Odborové svazy argumentují, že vládní opatření přivedly zemi k rekordní nezaměstnanosti 27 %, včetně téměř 60 % mladých lidí. Vláda premiéra Antonise Samarase tvrdí, že opatření jsou naléhavé a potřebné, ale se Řecko dostalo ven z hluboké finanční krize a slibuje, že se jedná o poslední rok recese v zemi. Kabinet premiéra Samarase říká, že politika je součástí několika nutných kroků, aby si Řecko zajistilo více finanční výpomoci od mezinárodních věřitelů.
Řecko získá další půjčku od EU a Mezinárodního měnového fondu
Řečtí zákonodárci schválili reformní zákony, které jsou součástí úsporného balíčku středo-pravé koaliční vlády premiéra Antonise Samarase, aby si tím Řecko zajistilo záchrannou půjčku 11,5 miliardy USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zákon byl podmínkou pro další finanční pomoc a získal podporu všech 3 vládních stran tvořících koalici. Ministr financí Yannis Stournaras uvedl, že po schválení nové záchranné půjčky Evropským parlamentem budou vysocí úředníci eurozóny jednat o vyplacení první části půjčky 3,7 miliardy USD a zbylých 7,8 miliardy USD bude vyplaceno 13. května. Od konce roku 2010 EU a MMF slíbily Řecku v úvěrech více než 260 miliard USD. Vláda výměnou za finanční pomoc zavedla tvrdá úsporná opatření včetně snížení mezd a důchodů, což vede k neustálým generálním stávkám. Kvůli novému zákonu přijde o práci do konce června 2000 úředníků, do konce roku dalších 2000 úředníků a do konce roku 2014 dalších 11000 úředníků. Kritici tvrdí, že zákon pouze přispěje již k rekordní nezaměstnanosti 27 %.
V severosyrském Aleppu došlo k únosu 2 biskupů
V největším syrském městě Aleppu byli uneseni 2 pravoslavní biskupové. Jedná se o Yohanna Ibrahima, člena syrské pravoslavné církve, a řeckého biskupa Boulose Yazigiho. Zprávu o incidentu přinesla státní tisková agentura SANA. Abdulahad Steifo ze syrské Národní koalice informaci o únosu potvrdil, avšak identitu o únoscích blíže nezmínil. „Všechny možnosti jsou otevřeny,“ řekl. Od začátku války v Sýrii přišlo o život několik muslimských duchovních, útok na křesťany byl první. Ti tvoří asi 5 % obyvatel země. Podle lidsko-právních organizací se zástupci křesťanské církve stali zranitelnými v posledních 2 letech.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
Kanada zveřejnila totožnost dvou občanů podílejících se alžírském útoku
Kanadská veřejnoprávní stanice CBC v pondělí uveřejnila identitu 2 kanadských občanů, kteří se podíleli na lednovém útoku na naftařskou základnu v alžírském městě In Amenas na jihovýchodě země. Jedná se 24 letého Xristose Katsiroubase původem z Řecka, jenž měl konvertovat k islámu, a stejně starého Aliho Medleje. Oba aktéry spojoval život v etnicky různorodé vilové čtvrti Ontaria. Podle dostupných informací byli oba muži v hledáčku kanadské policie od roku 2007.