Makedonie s Řeckem zahájí nové rozhovory kvůli sporu o jméno

Zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz uvedl, že další jednání ohledně sporu o jméno mezi Makedoniií a Řeckem se uskuteční 8. a 9. dubna. Nejprve by se měl mediátor Nimetz setkat s makedonským vyjednavačem Zoranem Jolevskim a řeckým zástupcem Adamantionsem Vassilakisem o samotě, poté by měla začít společná jednání. Evropská komise by měla o zahájení přístupových jednáních do EU Makedonie, na základě pokroku v normalizaci vztahů mezi Makedonií a Řeckem, rozhodovat 16. dubna.

Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace

Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos   nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.

Řecko protestuje proti hanobení řeckých hrobů v Makedonii

V jihovýchodním Valandovu v Makedonii byly počátkem týdne poškozeny hroby neznámými útočníky na řeckém vojenském hřbitově ze 2. světové války, řecké ministerstvo zahraničí čin ostře odsoudilo v diplomatické notě adresované makedonskému ministerstvu zahraničí ve čtvrtek. Poškození hrobů může zhoršit již tak napjaté vztahy mezi Makedonií a Řeckem. Makedonie se slíbila poškození hrobů důkladně vyšetřit.

Bývalý řecký ministr obrany byl odsouzen za korupci

Bývalý řecký ministr obrany Akis Tsochatzopoulos byl shledán vinným a odsouzen na 8 let do vězení kvůli zatajení majetku a korupci. Exministr Tsochatzopoulos byl zakládajícím členem kdysi dominantní socialistické strany, ze které byl v roce 2010 vyloučen. Bývalý ministr měl uvádět nepřesné informace o svém majetku, kritizována byla především jeho koupě neoklasicistního zámku v blízkosti Akropole. Bývalý ministr Tsochatzopoulos je ve vazbě od dubna 2012 a čelí i obvinění z praní špinavých peněz, a pokud bude i v tomto případě shledán vinným, může být jeho trest navýšen. Zároveň udělil bývalému ministrovi soud pokutu ve výši 675 000 USD a byl mu zabaven zámek. Vláda premiéra Antonis Samarase se zavázala k důraznému zakročení proti politické korupci.

Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU

Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší  v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až  na 14,9 %.

Na jihu Evropy se zvyšuje nezaměstnanost, mladí ji hledají i v České republice

Počet Řeků, Španělů, Portugalců a Italů v ČR stoupl za posledních několik let téměř o třetinu. Jihoevropané zde hledají práci, kterou ve své domovině, zasažené ekonomickou krizí nemohou najít. V některých zemích jižní Evropy přesahuje nezaměstnanost mezi mladými lidmi až 50 %. Uplatňují se především ve službách, nadnárodních společnostech a call centrech.

Generální stávka ochromila Athény

Proti vládním úsporným opatřením protestovaly ve středu deseti tisíce řeckých občanů. Dvě na sobě nezávislé demonstrace, které čítaly přes 40 000 lidí, organizovaly odborové organizace státních a soukromých zaměstnanců a krajně levicové odbory PAME. Do ulic bylo nasazeno asi 3000 policistů. Stávkovali učitelé státních škol, lékaři i řidiči městské dopravy a příměstských vlaků. Ani lodě ve středu nevypluly z přístavů. Kabinet konzervativního premiéra Antonise Samarase v pondělí oznámil, že plánované propuštění zhruba 2 000 pracovníků veřejného sektoru se konat nebude. Kabinet se situaci snaží uklidnit a tvrdí, že Řecko má nejhorší období za sebou. Podle analytiků ale nezaměstnanost stále poroste a může se vyšplhat až k 30 %.

V Řecku stávkují novináři

Novináři v Řecku protestují proti propouštění a snižování platů. Pracovníci v soukromých médiích  zase dostávají své platy o několik měsíců později. Stávka probíhá v době, kdy zemi přijel navštívit francouzský prezident François Hollande, který vyjádřil podporu řecké vládě a její úsporné politice. Mluvčí řecké vlády Simos Kedikoglu mluví o stávce jako o nevhodně načasované a zároveň obvinil novinářské odbory, že spolu s opoziční Koalicí radikální levice (SYRIZA) „neváhají poškodit mezinárodní obraz země„.

Mladí Řekové naleznou práci u aerolinek

Arabské aerolinky Emirates nabízí práci mladým Řekům. V Řecku je bez práce každý druhý mladý člověk a jako steward by si mohl vydělat až 2 665 eur. Společnost nepožaduje praxi, takže i lidé, kteří vystudovali jiný obor, mají u společnosti šanci. V současnosti vzhledem k finanční krizi neváhají neváhají Řekové opustit domovy a rodiny kvůli práci. Míra nezaměstnanosti v Řecku stoupla v listopadu na rekordních 26,6 %, což je více než dvojnásobek průměru eurozóny.

Řecko se do příštího roku může dostat ze dna krize, navzdory vysoké nezaměstnaností

Za celý rok HDP Řecka kleslo o 6,5 %, nového rekordu dosáhla v listopadu i nezaměstnanost, zastavila se na 27 %. Jde o dvojnásobek průměru eurozóny. Řecko se nachází už v šestém roce ekonomické recese. Analytici předpokládají, že by se v příštím roce mohlo Řecko podle portálu Patria dočkat růstu. Pro letošní rok řecká vláda odhaduje pokles na 4,5 %, zatímco Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) očekávají oslabení řecké ekonomiky o 4,2 %. Průmyslová výroba země začala na konci roku znovu růst, firmy Unilever, Henkel či Procter and Gamble oznámily úmysl zvyšování produkce v zemi v příštích 3 letech.

Na Kypru probíhá volba nového prezidenta

Předseda pravicové demokratické strany (DISY) Nicos Anastasiades, jemuž vyjádřila podporu německá kancléřka Angela Merkelové, má v průzkumech veřejného mínění 15 bodů náskok nad svým hlavní soupeřem levicovým Stavros Malas. Předseda Anastasiades nepředpokládá, že vyhraje s 50% většinou, kterou potřebuje na vítězství, takže se nejspíš proběhne druhé kolo voleb 24. února. V době volby prezidenta Kypr zasáhla globální finanční krizi a v červnu se stal 5. členem eurozóny, který požádal o finanční pomoc. V důsledku restrukturalizace řeckého státního dluhu utrpěly kyperské banky velké ztráty, čímž byl Kypr vyloučen z mezinárodních finančních trhů, a proto byla vláda nucena požádat o finanční pomoc EU. Kypr zažádal o 22,7 miliard USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), což je v porovnání s ostatními zeměmi malá částka, ale zhruba se rovná hrubému kyperskému domácímu produktu. Někteří investoři vyjádřili obavy o neschopnosti splatit své dluhy a také o silných vazbách na Rusko, které jim rozšířilo úvěr o 3,3 miliard USD na konci roku 2011.

Peru jmenovalo nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt

Vláda Peru na základě listin zveřejněných v deníku El Comercio jmenovala nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt. Novým zástupcem Peru v Hondurasu bude Guillermo González Arica, který je známý jako bývalý generální sekretář prezidentské kanceláře během vlády bývalého prezidenta Alejandra Toleda v období od roku 2001 do roku 2006. Velvyslanec González Arica přebere úřad po bývalém velvyslanci Helí Peláez Castro, který nastoupí na velvyslanectví v Kuvajtu. Diplomat Jorge Román Morey se stane novým velvyslancem v Řecku a diplomat Carlos Velasco Mendiola povede velvyslanectví v Maroku.

Řecku mohou pomoci velké firmy

Věříme Řecku a pomůžeme mu opět se postavit na nohy,“ prohlásil ve středu výkonný ředitel jedné z divizí společnosti Johnson & Johnson v Řecku Gerasimos Kosmatos. Do Řecka hodlá investovat peníze i Hewlett Packard (HP) či Unilever, což by pro Řecko mohlo znamenat naději na stabilizaci. Skutečným důvodem zájmu zahraničních investorů je podle analytiků spíše rozsáhlý klientelismus a netransparentní nabízení výhod v řeckém podnikání. Důležitou výhodou je podle analytiků také pokles průměrné mzdy a s ním spojené menší náklady na práci. Naopak Řecko může investorům nabídnout rozvinutou infrastrukturu, stabilitu legislativy v souladu s Evropskou unií. Nezanedbatelné je také strategické geografické umístnění země.

Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku

Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.

Řecká vláda přerušila stávku námořníků

Řecká vláda znovu využila mimořádných právních předpisů a pohrozila, že pokud námořníci nepřijdou v úterý do práce, hrozí jim zatčení. Námořníci proto ukončili 6 denní stávku již ve čtvrtek, přestože byla původně plánována ještě na další 2 dny. Námořníci požadují vrácení nevyplacených mezd za několik měsíců a zrušení návrhu zákona, který oslabuje jejich spojení. Stávka výrazně omezila dopravu potravin do obchodů. Řecké právo umožňuje mobilizovat pracovníky v případě občanských nepokojů, přírodních katastrof nebo zdravotního rizika pro veřejnost. V poslední době vláda tuto pravomoc využívá stále častěji. Naposledy ji použila před měsícem k potlačení 9 denní stávky pracovníků metra.

Kypr se dostal do ekonomických problémů

Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize.  Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.

Ochromení dopravy a desetidenní stávka v Athénách skončily

Desetidenní řecká stávka pracovníků metra v hlavním městě Athénách skončila poté, co vláda pohrozila zatčením zaměstnanců, pokud se nevrátí do práce. I přesto, že někteří pracovníci pokračovali v protestech, metro se znovu rozjelo kolem třetí hodiny odpolední místního času. Stávka a protesty se konaly kvůli novým nepopulárním úsporným opatřením, jež se nejvíce týká odborů. Bouřlivá reakce na snižování platů vedla k úplnému ochromení podzemního systému i příměstské železnice v Athénách, které slouží v přepravě 1,1 milionu cestujících denně. Celých 10 dní nejezdilo metro, tramvaje a ani autobusy, jejichž řidiči se podíleli na stávce v solidaritě se svými odborovými kolegy. Konzervativní koalice vydala nouzové opatření tzv. občanský mobilizační příkaz, díky němuž hrozí dopravním pracovníkům propuštění, zatčení a dokonce i uvěznění.

Evropská komise brání šéfa řecké statistické agentury

Ředitel nezávislé řecké statistické agentury Elstat Andreas Georgiou čelí obvinění spolu s dalšími dvěma úředníky z trestného činu pro údajné zfalšování záznamů o deficitním rozpočtu a dluhu za rok 2009. Mluvčí Evropské komise Emer Traynor, který dohlíží na statistiky členských států, podpořil údaje řecké agentury a označil je za spolehlivé, protože při sestavování řeckých statistických údajů byla dodržena všechna evropská pravidla, jimž se členské státy zavazují. Bývalá zaměstnankyně řecké statistické agentury Zoe Georganta obvinila v roce 2011 představitele agentury, že zmanipulovali schodek státního rozpočtu, aby odpovídal 15,4 % HDP místo 13,6 % HDP. Vyšetřování obvinění národním parlamentem začalo v únoru 2012.

Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby a stávka desetitisíců zaměstnanců

Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.

Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí

Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii.  Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.

Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU

Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.

Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi

Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.

Řečtí neonacisté kritizují propuštění českých občanů

Řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit kritizují propuštění českých občanů Martina Pezlara a Ivana Buchtu se slovy, že řecká vláda nedbá na národní bezpečnost. Strana Zlatý úsvit zdůrazňuje, že Řecko není dostatečně chráněno v oblasti obrany. Tvrzení dokládají například propuštěním obou Čechů, kteří byli zatčeni, protože jejich kamery měly obsahovat nebezpečný materiál pro řeckou bezpečnost. Strana Zlatý úsvit, která s prohlubující hospodářskou krizí získává příznivce, by se podle průzkumů mohla stát v dalších volbách třetí nejsilnější stranou.