Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Archiv rubriky: Řecko
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
V Makedonii se uvažuje o znovuzavedení branné povinnosti
Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Albánští Řekové se dožadují penzí z Řecka
Asi 18 000 příslušníků řecké menšiny v Albánii dostává z Řecka každý měsíc penzi ve výši 438 USD, což pro Řecko činí každoroční výdaje 95 miliónů USD. V Albánii se na tisíce osob hlásí k řecké menšině právě z důvodu možného obdržení řecké penzi. Podle sčítání obyvatel se přitom nachází v Albánii 0,87 % Řeků, tedy asi 24 360, z 2,8 milionové populace Albánie.
Vláda podle Řeků dostatečně nebojuje proti daňovým únikům
Výsledky průzkumu agentury Kapa research, které byly v sobotu zveřejněny, ukázaly, že téměř 68 % Řeků je nespokojeno se způsobem řecké vlády, kterým by měla zabránit daňovým únikům. Vládní koalice konzervativního premiéra Antonise Samarase podle dvou třetin Řeků nezavádí dostatečná opatření, která by zadržela daňové neplatiče. Nespokojenost vyvolává i zavádění úsporných opatření, jež mají umožnit získat mezinárodní finanční pomoc zadluženému Řecku. Pro možnost okamžitých voleb se vyslovilo na 28 % Řeků a 59 % lidí uvedlo, že by vláda měla dostat více času v rozhodování týkajících se záchranných fondů.
Řecko-makedonské rozhovory budou pokračovat v lednu
Řecko a Makedonii navštíví v lednu zprostředkovatel za OSN Matthew Nimetz, který by měl pomoci urychlit proces nalezení vzájemně přijatelného řešení ve sporu o název státu, naváže tak na listopadové rozhovory mezi oběma zeměmi. Mediátor OSN Nimetz návštěvou v Řecku a Makedonii reaguje na rozhodnutí Rady EU, která se bude přístupovým rozhovorům s Makedonií věnovat až poté, co Evropská komise předloží v březnu posudek, zda Makedonie podnikla kroky směrem k dosažení dohody s Řeckem ohledně názvu.
Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU
Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.
Přístupová jednání Makedonie do EU zablokovalo Řecko s Bulharskem
Rada EU rozhodne o přistoupení Makedonie do EU v březnu 2013 na základě nové zprávy Evropské komise. Makedonie získala doporučení pro zahájení přístupových jednání od Evropské komise již v roce 2009, kvůli napjatým vztahům se sousedním Řeckem a Bulharskem nebylo datum přístupových jednání zatím stanoveno. Pokud Makedonie zlepší s Bulharskem mezistátní vztahy, přestane Bulharsko blokovat vstup Makedonie do EU. V případě Řecka bude Makedonie muset zlepšit mezistátní vztahy a nalézt řešení pro spor kvůli názvu země, na který si činí pro svoji severní provincii nárok i Řecko.
Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií
Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.
Češi zadržení v Řecku chtějí podat další žádost o propuštění
Dva muži, kteří byli zadrženi řeckou policií v září tohoto roku, chtějí prostřednictvím svého advokáta podat další žádost o propuštění. Muži byli zadrženi kvůli podezření ze špionáže blízko řecko-tureckých hranic poté, co pořizovali snímky vojenských objektů. Hrozí jim 5 až 20 let vězení. Jejich advokát v Řecku Panajotis Eleftheriu se proti obvinění odvolal a v pátek podal další žádost o podmíněné propuštění. Muži argumentují tím, že fotografie pořizovali jako turisté. Zapojení českého státu do případu zvyšuje šance na jejich propuštění. Vyšetřování by mělo být v nejbližších dnech ukončeno, všechna zásadní rozhodnutí padnou avšak až v lednu.
V Řecku do ulic vyšli mladí lidé
Ulice Athén a Soluně ve čtvrtek zaplnili studenti, kteří chtěli uctít památku mladíka, jehož před 2 lety zastřelil policista. Shromáždění několika tisíc studentů vyjádřilo nesouhlas se současnou politickou a ekonomickou situací Řecka a s vysokou nezaměstnaností zejména mezi lidmi do 24 let, rovněž nesouhlasí se vstupem nacionalistické strany Zlatý úsvit (GD) do řeckého parlamentu. Demonstrace v Athénách zorganizovala skupina podporující opoziční stranu Koalice radikální levice (SYRIZA). Organizátoři podněcovali podle agentury AFP mladé demonstranty ke „svržení vlády“. Úřady mobilizovaly na 6000 policistů a uzavřeny byly dvě stanice metra poblíž parlamentu. Protesty se nakonec obešly bez vážnějších následků.
Řecko je zemí s největší mírou korupce v Evropské unii
Odhalila to každoroční studie Transparency International zabývající se mírou korupce ve více než 170 zemích světa. Podle hodnocení Indexu vnímání korupce (CPI) se Řecko letos umístilo na 94. místě světového žebříčku. Na špatném výsledku Řecka se projevila vleklá ekonomická krize a bobtnající korupce ve veřejném sektoru. Na druhém nejhorším místě ze zemí EU se umístila Itálie, která v Indexu vnímání korupce figuruje na 72. pozici, třetí nejméně transparentní zemí v EU je podle Transparency International Rumunsko, které obsadilo 66. příčku.
Před sídlem řecké parlamentní strany explodovala bomba
Na athénském předměstí Aspropyrgos, v místech, kde má své kanceláře parlamentní strana Zlatý úsvit (GD) dnes ráno vybuchla bomba, podle agentury Reuters nebyl nikdo zraněn a škody způsobené explozí jsou materiálního charakteru. Podpora třetí nejsilnější parlamentní strany se od červnových voleb zvýšila ze 7 % na 14 %. GD, která disponuje 18 křesly v řeckém parlamentu, se staví proti přistěhovalcům, korupci ve státní správě a plánovaným škrtům. Podle některých analytiků je působení strany nezákonné, neboť se svou rétorikou a symboly podobá nacistické straně a řecké vojenské juntě v letech 1967 – 1974, to ale strana odmítá.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.
Jednání ministrů financí eurozony o pomoci Řecku selhalo
Řecku se podle ministrů podařilo přijmout úsporná opatření ke snížení státního dluhu, nicméně eurozona bude potřeba více času na dořešení technických záležitostí ohledně dalšího balíčku pomoci. Ministři by se měli sejít opět příští pondělí. Řecko, aby se vyhnulo insolvenci, musí obdržet od evropského společenství finanční injekci. Do roku 2020 by země měla snížit svůj státní dluh ze současných 189 % HDP na 120 % HDP. Zatímco ministři financí eurozony souhlasí s rozšířením termínu na snížení rozpočtu o 2 roky, Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšíření odmítá.
Řecko dostane více času na snížení státního deficitu
Ministři financí zemí eurozony se shodli na tom, že dají Řecku další dva roky na snížení deficitu do roku 2016. Rozhodnutí ministrů může zdržet uvolnění finanční pomoci ve výši 40 miliard USD, bez níž podle řeckého premiéra Antonis Samary dojdou zemi v nejbližších dnech peníze. Finanční pomoc musí schválit ještě některé národní parlamenty eurozony. Ministři financí se znovu sejdou 20. listopadu, aby projednali další finanční pomoc Řecku.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
Řecký parlament schválil úsporný balíček, protesty sílí
Ve středu svými 153 hlasy schválila vládní koalice úsporný balíček, který má přinést škrty v hodnotě 17 miliard dolarů prostřednictvím 5-15% snížením penzí a zvýšením daní. Součástí balíčku je zvýšení věku pro odchod do důchodu z 65 na 67, snížení platů státních zaměstnanců a snížení odstupného o 35 %. Jde v pořadí o čtvrtý úsporný balíček za poslední 3 roky, jenž má snížit vysoký státní dluh. Do neděle teď musí poslanci schválit novou podobu státního rozpočtu, aby Řecko mohlo získat finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 31,5 miliard USD. V Athénách se policie střetla s demonstranty, v centru města se sešly desítky tisíc demonstrantů. Protesty proti úsporám i konaly i v dalších velkých řeckých městech.