Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
Archiv rubriky: Řecko
Nezaměstnanost v eurozoně stoupla na rekordních 11,6 %
O desetinu procenta se v září zvýšila nezaměstnanost v eurozoně oproti předchozímu měsíci, o práci tak přišlo dalších 146 000 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Španělsko, kde podíl lidí bez práce dosáhl 25,8 %, následně je Řecko s 25,1 % a Portugalsko 15,7 %. Na opačném konci žebříčku je Švýcarsko s nejnižší nezaměstnaností kolem 4,4 % a Lucembursko s 5,2 %. V září stoupl počet lidí, kteří hledají práci, i v USA, kde bylo bez práce 7,8 % obyvatel. Celkové procento nezaměstnanosti Evropské unie, tedy se státy bez eura, se nezměnilo a zůstalo na 10,6 %.
Řecký novinář stane před soudem za zveřejnění 2000 lidí s účtem ve Švýcarsku
Novinář a vydavatel časopisu Hot Doc Costas Vaxevanis je stíhán za zveřejnění jmén 2000 Řeků, kteří měli či dosud mají účty ve švýcarské bance, ačkoliv není prokázané, že by spáchali daňové úniky. Ve čtvrtek bude novinář Vaxevanis souzen za porušení zákona o uveřejnění osobních údajů. Bývalá francouzská ministryně financí a v současnosti šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) měla předat seznam jmen řecké vládě již před dvěma roky, Řecko se ale seznamem nikdy řádně nezabývalo. Na seznamu figuruje řada podnikatelů, politiků i méně známých lidí. Celý proces vyvolává u řecké společnosti rozhořčení, ekonomickou krizí zdecimovaná a zadlužená země chce případ vyřešit a staví se na stranu novináře.
Řecko jedná o programu úspor ve výši 11,5 miliardy eur
Řečtí koaliční partneři se sešli tuto středu aby prodiskutovali program úspor ve výši 11,5 miliardy eur potřebný pro udělení další půjčky od EU a MMF. Koaliční partneři premiéra Antonise Samarase se však vzpírají proti plánovaným škrtům důchodů a dávek a snížování platů armádního a policejního personálu. Nové úspory mají být uplatňované v příštích dvou letech. Řecko dále doufá, že dostane možnost prodloužit program úspor o dva roky, tedy do roku 2016, aby tak zabránilo dalšímu prohloubení recese.
Řecký ministr financí: „Naše země musí zůstat v eurozóně“
V rozhovoru publikovaném v neděli prohlásil řecký ministr financí Yannis Stournaras, že Řecko musí zůstat v eurozóně, nechce-li zažít chudobu, s jakou se dosud nesetkalo. Proto, aby získalo další pomoc od mezinárodních věřitelů – EU a MMF- potřebuje snížit státní výdaje o zhruba 11,5 miliardy eur v letech 2013-14. Ministr dále potvrdil, že tyto nepopulární škrty jsou zdrojem napětí v nové vládní koalici, podotkl však, že se jedná o kroky, které je nutné podniknout co nejdříve. „Máme nejdražší sociální stát v eurozóně, nemůžeme v tom pokračovat s vypůjčenými penězi“. Kontroloři EU, MMF, a Evropské centrální banky (ECB) mají zemi navštívit opět v září, aby se přesvědčili, že země pokračuje s nutnými reformami, které jsou podmínkou 2. záchranného plánu, jenž byl zemi poskytnut v březnu letošního roku.
Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem
Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.
Poptávka po zlatě klesla ve druhém čtvrtletí letošního roku na dvouleté minimum
A to zejména v důsledku poklesu spotřeby na největších trzích, mezi které patří především Čína a Indie. Objem obchodu se zlatem poklesl o 7%, přičemž pokles poptávky po investičním zlatě předčil pokles šperkařského zlata. Další vývoj se bude odvíjet především od ekonomické situace v Indii, kde objem obchodu se zlatem ve druhém čtvrtletí poklesl o 38%, od druhé poloviny roku se ale očekává zlepšení situace, a to sice z důvodu rostoucí poptávky v době oslav a festivalů. Mezi další klíčové faktory podle odborníků bude patřit také otázka vyloučení Řecka z eurozóny. Navzdory celkovému poklesu byl však výrazný nárůst poptávky zaznamenán ze strany státních institucí, nákup centrálních bank vzrostl o 27%.
Řecký HDP by mohl v tomto roce klesnout o více než 7%
Ve svém úterním projevu to prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Cílem jeho vlády je zmírnění recese v zemi již koncem letošního roku a oživení řecké ekonomiky začátkem roku 2014. Pokles HDP však přímo souvisí s menšími danovými příjmy, což negativně ovlivní plnění cílů na snižování zadlužení země. Dle některých analytiků zpráva představitelů EU, Evropské centrální banky a MMF o pokroku vlády v zavádění potřebných reforem odhalí nutnost další restrukturalizace řeckého dluhu. Řecká vláda se proto snaží zmírnit podmínky 2. záchranného plánu, jenž zemi poskytne 130 miliard eur. Německo se však slovy ministra zahraničních věcí staví proti dalším jednáním o této věci.
Německý ministr zahraničí vyloučil jakékoliv obnovené jednání o řeckém programu úspor
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle pro deník Bild uvedl, že ačkoliv v Řecku vidí touhu po projednání programu úspor a zpochybnění závazků země zavést potřebné reformy, dle Westerwelle se jedná o „rubikon, jenž nelze překročit“. Ministr dále vyzval Atény, ale prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. Ve středu řecký ministr financí Yannis Stournaras přiznal, že země potřebuje více času aby získala 11,5 miliard eur z výdajových škrtů, které požadují řečtí věřitelé EU a MMF výměnou za čerstvé úvěry.
Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám
Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.
Nová řecká vláda získala důvěru parlamentu
Během nedělního hlasování o důvěře se více jak polovina z 300-členného parlamentu vyjádřila pro vládu nového řeckého premiéra Antonise Samarase, která voličům slíbila pozastavení úsporných opatření při dodržení požadavků Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF. Došlo tak k potvrzení silné pozice nové vládní koalice složené ze stran Nová demokracie, PASOK a Demokratická levice (DIMAR).
Řecký premiér Antonis Samaras: „Jsme připravení provádět strukturální reformy“
Řecký premiér Antonis Samaras v pátek uvedl,že jeho vláda je připravená provádět strukturální reformy v širokém rozsahu. Připustil také, že stávající opatření pro sanaci státních financí byly neúčinné. Premiér dále prohlásil, Řecko bude privatizovat státní firmy více, než se původně očekávalo. Některé z nich ukončí svou činnost, jiné budou sloučeny. Premiér dále slíbil daňovou amnestii pro řecké občany, kteří převedou své peníze ze zahraničních bank do bank domácích. Posledním projednávaným bodem pátečního zasedání byla žádost, aby věřitelé EU a MMF udělili zemi dvouletý odklad splácení dluhu ve výši 237 miliard EUR.
Řecko má nového ministra financí
Dle očekávání se jím stal Jannis Sturnaras. Předchozí kandidát Vasilis Rapanos odstoupil poté, co se zhroutil 22. června ještě dříve, než byl uveden do úřadu. Sturnaras se chce údajně v co nejbližší době setkat s tzv. trojkou – představiteli Evropské centrální banky (ECB), Evropské komise (EK) a MMF a začít pracovat na vyvedení Řecka z dluhové krize.
Post řeckého ministra financí zůstává neobsazen, novým kandidátem Jannis Sturnaras
Nový řecký premiér Antonis Samaras stále pokračuje v hledání ministra financí, neboť jeho dosavadní kandidát Vasilis Rapanos zkolaboval a své funkce se předem vzdal. Kancelář premiéra však dnes informovala o tom, že post by mohl zastávat ekonom Jannis Sturnaras, jenž je v současné době ředitelem think-tanku IOBE. Řeckou delegaci na summitu EU, který se tento týden uskuteční v Bruselu, povede prezident země Karolos Papoulias, neboť Samaras se zotavuje z operace oka, kterou před časem podstoupil.
Podle německého ministra financí by Řecko mělo rychle a bez dalšího prodlení schválit dohodnutý program reforem
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble to uvedl ve svém rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag. Dále uvedl, že v Evropě Řecko během dluhové krize ztratilo velikou část důvěry a nyní to má Řecko ve svých rukách, aby získalo důvěru zpět. Podle německého ministra financí toho Řecko může dosáhnout pouze konkrétními činy a skutky a ne vyjednáváním o odkladu plnění dohodnutých cílů.
Nová řecká vláda se bude snažit vyjednat dvouletý odklad pro splnění fiskálních cílů
Vláda premiéra Antonise Samarase představila své plány na zmírnění dopadu úspor, ty by ale znamenaly oddálení či porušení mnoha závazků, které má Řecko plnit. Závazky byly podmínkou k poskytnutí záchranného balíku, který 130 miliardami eur pomohl Řecku před státním bankrotem. Podle prohlášení řecké vlády, může být konečný fiskální cíl splněn i bez dalšího snižování platů a penzí. Dosáhnout tohoto cíle by se podle vlády mělo omezováním plýtvání a cíleným bojem s korupcí a s neplacením daní. Dále chce řecká vláda snížit daně, zavést pomoc pro nezaměstnané a chudé nebo například přestat s propouštěním ve veřejném sektoru.
Řecké strany PASOK a Demokratická levice podpoří vládu Nové demokracie, premiérem se stal Antonis Samaras
Zprávu potvrdil Evangelos Venizelos, lídr socialistické strany PASOK, která společně s menší Demokratickou levicí podpoří vládu vedenou vítěznou Novou demokracii (ND) Antonise Samarase. Politik dále komentoval summit hlavních představitelů EU v Bruselu, které proběhne příští týden. Uvedl, že nová vláda se pokusí vyjednat revizi stávajícího záchranného plánu a představí rámec, který podpoří hospodářské oživení a boj proti nezaměstnanosti. Venizelos dále potvrdil, že strana PASOK ani Demokratická levice nebudou mít v nové vládě své ministry, k podpoře dojde tedy pouze vyjádřením důvěry. Seznam nově jmenovaných ministrů by měl být zveřejněn ve čtvrtek, již nyní však řecká média informovala o tom, že ministrem financí se stane dosavadní guvernér řecké centrální banky Vasilis Rapanos.
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Proevropské strany by v řeckých parlamentních volbách mohly získat většinu
Z dosavadních výsledků dnešních parlamentních voleb v Řecku vyplývá, že na 1. místě se umístila strana Nová demokracie se ziskem 30,45% hlasů, která by společně s 3. nejsilnější stranou PASOK, která obdržela 12,85% hlasů, dle agentury Reuters mohla získat potřebnou většinu v 300- členném parlamentu. Na 2. místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), která 2. záchranný plán navržen EU a MMF odmítá. Obdobně jako v květnovém hlasování se umístila neonacistická strana Zlatý úsvit, která získala dle odhadů 6-7,5% a znova se tak dostane do parlamentu.
V Řecku se v neděli uskuteční parlamentní volby
Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
V neděli proběhnou v Řecku nové parlamentní volby
V souvislostí s tím uvedl německý ministr financí Wolfgang Schaeuble názor, že se Řekové budou muset s další vlnou úspor vyrovnat ať už zvolí strany podporující 2. záchranný plán nebo ne. Předseda řecké konzervativní strany Nová Demokracie Antonis Samaras Řeky znovu vyzval k tomu, aby nepodporovali strany, které s podmínkami finanční pomoci zemi nesouhlasí. Dle analytiků rozhodnou nedělní volby o setrvání země v eurozóně.
Ratingová agentura Moody’s varovala před snižováním ratingů nejlépe hodnocených zemí eurozóny
Takováto situace by dle agentury mohla nastat, pokud Řecko opustí eurozónu. Dle Moody’s je změnou ratingu ohrožena i největší ekonomika bloku jednotné měny, Německo. O svůj AAA rating by však mohly přijít i Rakousko, Francie, Finsko, Lucembursko a Nizozemsko. Možná pomoc španělskému bankovnímu sektoru by pak mohla ovlivnit snížení ratingu této země, především kvůli „zvýšenému ohrožení její věřitelů“.
Americký prezident Barack Obama vyzval evropské státníky k urgentnímu jednání při řešení ekonomické krize
Ve svém projevu mimo jiné řekl, že „(evropští státníci) si uvědomují vážnost celé situace a naléhavost jednat k jejímu řešení. Spojené státy mohou poskytnout podporu, doporučení či návrhy, ale nakonec bude muset Evropa učinit svá vlastní rozhodnutí.“ Prezident Obama reagoval především na poslední vývoj ve Španělsku, které bude čtvrtou evropskou zemí nucenou požádat Evropskou unii (EU) o finanční pomoc, konkrétně při rekapitalizaci svých bankovních domů. Zároveň se s napětím očekávají výsledky řeckých voleb, které proběhnou 17. června a pravděpodobně rozhodnou o dalším setrvání země v EU.