Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.
Archiv rubriky: Švýcarsko
Obžalovaní v kauze Mostecké uhelné společnosti žádají zproštění viny
Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti ve čtvrtek požádali švýcarský soud v Bellizoně o zproštění viny ve všech bodech obžaloby a o uvolnění zablokovaných peněz, jimiž by uhradili soudní výlohy. Zároveň žádají o náhradu za způsobenou osobní újmu. V pondělí prokuratura navrhla pěti obžalovaným, Marku Čmejlovi, Jiřímu Divišovi, Oldřichu Klimeckému, Antonínu Koláčkovi a Petru Krausovi, trest pěti let vězení nepodmíněně, Belgičanovi Jacquesi de Grooteovi dva roky vězení podmíněně.
Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných
V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Švýcarsko na další rok omezuje přísun pracovníků z EU
O rok bylo prodlouženo omezení pro imigranty z Evropské unie, kteří do Švýcarska cestují za prací. Švýcarsko tvrdí, že se imigrace dostala na příliš vysokou úroveň, kdy jednu čtvrtinu populace tvoří právě přistěhovalci. Země sice není členem EU, ale podepsala dohodu o volném pohybu osob, prodloužení kvót může podle evropské komise vést k ochabnutí vztahů. Největší část přistěhovalců tvořili Němci, Španělé, Portugalci a Italové. Míra nezaměstnanosti se přitom pohybuje pod 3 % a země ekonomicky roste rychleji, než se původně předpokládalo. Imigranti ze dvou nejmladších členů EU – Bulharska a Rumunska – mají vstup na pracovní trh Švýcarska i nadále zakázán, počet přistěhovalců z ostatních evropských zemí je regulován.
Čínský prezident ve čtvrtek navštívil Švýcarsko
Čínský prezident Li Keqiang ve čtvrtek večer přijel na oficiální návštěvu Švýcarska. Je to jeho první zahraniční návštěva na evropském kontinentu po svém březnovém jmenování do funkce. Volba Švýcarska, jakožto první země na evropském kontinentu, kterou navštívil, nebyla podle jeho slov náhodná. Čínský prezident i premiér doufají, že se jim podaří s touto evropskou zemí prohloubit stávající bilaterální vztahy a že je posunou na další úroveň, která bude ku prospěchu obou států. Prezident Li Keqiang přímo prohlásil: „Věřím, že vzájemné čínsko-švýcarské vztahy vstupují do nové fáze.“
K přelíčení o Mostecké uhelné společnosti se nedostavila polovina obžalovaných
V pondělí začal ve švýcarském městě Bellizona soud se 6 bývalými manažery a majiteli Mostecké uhelné společnosti. Ti jsou obviněni z korupce, podvodů, praní špinavých peněz a dalších trestních činů v souvislosti s privatizací dolů. K pondělnímu líčení se nedostavila polovina obžalovaných a soud tak rozhodl kauzu prozatím rozdělit na dvě části. V úterý bude pokračovat se 3 přítomnými – Markem Čmejlou, Jiřím Divišem a Petrem Krausem. Nepřítomní, Antonín Koláček, Oldřich Klimecký a Jacques de Groote, budou obesláni 10. června. Podle obhájců se Antonín Koláček se k soudu nedostavil z osobní důvodů, Oldřich Klimecký ze zdravotních důvodů a de Groote se kvůli svému vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu procesu zřejmě vůbec neúčastní. Soud sledují jako pozorovatelé také 2 právníci zastupující vládu České republiky, která totiž není součástí obžaloby, protože promeškala lhůtu pro učinění potřebných opatření.
Kauza Mostecké uhelné společnosti ve Švýcarsku se začne projednávat na začátku týdne
V pondělí bude zahájen ve švýcarském městě Bellinzona případ Mostecké uhelné společnosti, jeden z největších procesů v historii švýcarské justice. U soudního jednání bude Česká republika stát na straně poškozených, zastupovat ji budou právníci a pracovníci z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Švýcarská prokuratura obžalovala v říjnu 2011 bývalé manažery a majitele Mostecké uhelné společnosti Antonína Koláčka, Petra Krause, Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Odřicha Klimenckého, dnes již zesnulého Luboše Měkotu a belgického obchodníka Jacquesa de Grooteho z podvodu a korupce, kdy Českou republiku měli připravit zhruba o 3 miliardy korun. V České republice vyšetřování stále probíhá.
Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU
Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.
Zemřel bývalý alžírský prezident Ali Kafi
Ve věku 85 let v úterý zemřel ve švýcarské Ženevě Ali Kafi, prezident, který vládl Alžírsku v době krvavé občanské války v letech 1992-1994. Plukovník Národní lidové fronty (FLN), jenž bojoval ve válce proti francouzským kolonizátorům byl svého času velvyslancem v několika státech, například Egyptě, Sýrii, Itálii. Do anti-koloniálního boje se zapojil už v raném věku těsně před koncem 2. světové válce po masakru, k němuž došlo u města Sétif na severovýchodě země. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika vyhlásil 8 denní státní smutek. Bývalý představitel Alžírska Ali Kafi bude pochován ve městě Alžír.
Peru a Švýcarsko se dohodly na zlepšování ochrany životního prostředí
Ministr zahraničních věcí Švýcarska Didier Burkhalter podepsal v Limě s ministrem životního prostředí Peru Manuelem Pulgar-Vidalem dohodu o projektech, které směřují k větší ochraně životního prostředí. První plán se snaží pomoct severní provincii Chiclayo s propagací lokálního turizmu spojeného s ochranou životního prostředí. Druhý projekt se zaměřuje na snižování pevných odpadů a integraci udržitelných recyklačních technik ve společnostech na celém území Peru.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Švýcarsko podpoří ekonomicky Honduras a Nikaraguu
Honduras a Nikaragua obdrží od švýcarské vlády celkem 210 milionů USD, které jsou určeny na programy zabývající se politikou, sociálními problémy a životním prostředím. „Spolupráci jsme zahájili letos a potrvá do roku 2017, jejím cílem je rozvoj regionu,“ řekl ředitel Švýcarské kooperace pro Střední Ameriku Hubert Eisele. Projekty schvalují Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) a Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (DEZA). Pro Nikaraguu je určeno 100 milionů USD, pro Honduras 110 milionů USD. Výrazným problémem obou zemí je chudoba, v současnosti jí trpí 42 % Nikaragujců a 60 % Hondurasanů. Peníze mají rovněž pomoci vytvořit novou veřejnou politiku, zabývat se problémem násilí proti ženám a hledat strategie pro přizpůsobení se klimatickým změnám.
Švýcarsko uzákoní rychlé navrácení majetku Husního Mubaraka Egypťanům
Ačkoliv původní verze zněla, že navrácení Švýcarskem odstaveného finančního majetku bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka bude možné až tehdy, vrátí-li se Egypt ke stabilitě a klidu, švýcarské orgány schválily zákon na dřívější navrácení jmění. „Hovoří se o celkové částce kolem 767 milionů USD,“ oznámil šéf egyptského státního zastupitelství Kamel Gergs a dodal, že v prosinci federální trestní soud (FCC) ve šýcarské Bellinzoně zamítl vydání pašovaných peněz zpět do Egypta.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Nejstarší švýcarská banka může skončit, měla napomáhat daňovým únikům
Švýcarská banka Wegelin, která byla založena v roce 1741, byla obviněna z napomáhání daňovým únikům ve Spojených státech amerických. Wegelin souhlasila již s tím, že zaplatí americkým úřadům pokutu ve výši 57,8 milionů USD a přiznala, že více než 100 Američanů k ní vložilo 1,2 miliardy USD. Jde o první zahraniční banku, která svou vinu na daňových únicích v USA přiznala. Před 4 roky se do podezření dostala větší švýcarská banka UBS, jež souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 780 milionů USD, americký soud nikdy obvinění rozsudkem nepotvrdil, banka se dohodla na zaplacení pokuty za stažení žaloby.
Nezaměstnanost v eurozoně stoupla na rekordních 11,6 %
O desetinu procenta se v září zvýšila nezaměstnanost v eurozoně oproti předchozímu měsíci, o práci tak přišlo dalších 146 000 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Španělsko, kde podíl lidí bez práce dosáhl 25,8 %, následně je Řecko s 25,1 % a Portugalsko 15,7 %. Na opačném konci žebříčku je Švýcarsko s nejnižší nezaměstnaností kolem 4,4 % a Lucembursko s 5,2 %. V září stoupl počet lidí, kteří hledají práci, i v USA, kde bylo bez práce 7,8 % obyvatel. Celkové procento nezaměstnanosti Evropské unie, tedy se státy bez eura, se nezměnilo a zůstalo na 10,6 %.
Řecký novinář stane před soudem za zveřejnění 2000 lidí s účtem ve Švýcarsku
Novinář a vydavatel časopisu Hot Doc Costas Vaxevanis je stíhán za zveřejnění jmén 2000 Řeků, kteří měli či dosud mají účty ve švýcarské bance, ačkoliv není prokázané, že by spáchali daňové úniky. Ve čtvrtek bude novinář Vaxevanis souzen za porušení zákona o uveřejnění osobních údajů. Bývalá francouzská ministryně financí a v současnosti šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) měla předat seznam jmen řecké vládě již před dvěma roky, Řecko se ale seznamem nikdy řádně nezabývalo. Na seznamu figuruje řada podnikatelů, politiků i méně známých lidí. Celý proces vyvolává u řecké společnosti rozhořčení, ekonomickou krizí zdecimovaná a zadlužená země chce případ vyřešit a staví se na stranu novináře.
Švýcarsko zmrazilo další majetek exprezidenta Mubaraka
Mluvčí švýcarského federálního prokurátora Jeannette Balmer uvedla, že země zmrazila další aktiva bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka v hodnotě 700 milionů USD. Od začátku arabského jara Švýcarsko zablokovalo finanční prostředky Muammara Kaddafiho, tuniského exprezidenta Zune al-Abidine Ben Ali a syrského prezidenta Bashar al-Asada ve svých bankách. Země rovněž vyjednává s Egyptem a Tuniskem o navrácení zmraženého majetku, který má pocházet z nelegální činnost.
Mise OSN v Sýrii končí, její velitel odjíží ze země
Pozorovatelská mise OSN v Sýrii končí. Důvodem je nemožnost mírovými prostředky zajistit mír v zemi a zabránit eskalaci násilí. Mise OSN již v červnu pozastavila část své činnosti a nyní její mandát končí úplně. Velitel mise generál Robert Mood již dnes opustil Damašek a zamířil do Ženevy. Podle jeho slov udělala mise OSN vše, co bylo v jejích silách, aby ukončila konflikt, ale vzhledem k neochotě obou válčících stran uzavřít příměří nebylo možné rezoluci OSN prosadit. Rada bezpečnosti OSN zasedne, aby rozhodla, zdali prodloužit misi o 45 dnů. Stálý člen Rady bezpečnosti Rusko ovšem zatím prodloužení odmítá.
Zasedání v Ženevě o Sýrii skončilo závěrem, že v Sýrii by měla vzniknout přechodná vláda
Ministři zahraničí Ruska, USA, Číny, Velké Británie, Francie, Turecka, Kataru, Kuvajtu a Iráku spolu s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generální tajemníkem Arabské ligy Nabilem El-Araby se shodli na jednání o Sýrii ve švýcarské Ženevě, že v Sýrii by měl vzniknout přechodný řídící orgán, který „může zahrnovat členy současné vlády i opozice stejně jako dalších významných skupin, a to na základě vzájemného souhlasu. Oznámil to zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy pro Sýrii Kofi Annan. Původní znění návrhu doporučení přechodné vlády počítalo s „vyloučením stran, které by mohly vést ke ztrátě důvěry v přechodnou vládu, ovšem proti tomuto se ostře postavilo Rusko i Čína, kteří podporují syrského prezidenta Bashara al-Assada.