Sobotní výbuchy si vyžádaly 91 lidských životů. Bomby v autech vybuchovaly na trzích, poblíž kaváren a v parcích, které byly plné lidí slavící konec ramadánu. Většina obětí pocházela z Bagdádu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že nejspíše za útoky stojí irácká odnož al-Kaidy. Nabízí 10 milionů USD za informace vedoucí k usmrcení či chycení vůdce irácké al-Kaidy Abu Bakr al-Baghdadi, který dle ministerstva vzal osobní odpovědnost za teroristické útoky v Iráku od roku 2011. USA odsoudily sobotní útoky, řekly, že útoky udělaly nepřátelé Iráku a mezinárodního společenství. V neděli bylo zabito nejméně 7 lidí, mezi nimi byli 3 muži z protiteroristické jednotky. Premiér Nuri al-Maliki prohlásil již dříve: „Nenecháme naše děti těmto vrahům a těm, co stojí za nimi a podporují je jak uvnitř, tak z venku.“ V Iráku narůstá násilí již delší dobu, panují obavy z návratu sektářského násilí. Šíité si stěžují, že jsou vládou marginalizováni. Konflikt v sousední Sýrii též zhoršuje situaci v Iráku.
Archiv rubriky: Amerika
Jednání mezi Izraelem a Palestinou budou pokračovat v Jeruzalémě
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že izraelští a palestinští vyjednavači se sejdou 14. srpna v Jeruzalémě, aby pokračovali v jednání o ukončení dlouholetého sporu. Následovat bude jednání v Jerichu. Na konci července se obě strany po téměř 3 letech sešly ve Washingtonu. USA se obávají, že nová plánovaná výstavba izraelských osad by mohla narušit jednání, což byl i důvod pro přerušení mírových rozhovorů v roce 2010. Přesto všechny strany doufají, že dosáhnou dohody o dvou státech. Ministr zahraničí USA John Kerry vyzývá Izrael a Palestinu, aby našly „rozumné kompromisy“ pro mír. „Vím, že jednání budou těžká, ale také vím, že důsledky nesnažení by byly horší,“ dodal.
Jemen považuje akce amerických bezpilotních letadel za nelegální
Tento názor vyjádřila hlasováním jemenská Konference národního dialogu, instituce, která mimo jiné s podporou USA, hledá řešení pro rozdělený Jemen potýkající se s řadou problémů. Konference tak vyslala signál dočasnému prezidentovi Hadimu, který s operacemi amerických bezpilotních letadel na území Jemenu souhlasil. Útoky amerických bezpilotních letadel se snaží eliminovat příslušníky al-Kaidy, která má v jižním Jemenu silné zázemí, při operacích však někdy umírají i civilisté, což posiluje protiamerické nálady v oblasti a tím usnadňuje al-Kaidě nábor nových členů.
Jemen: Zabránili jsme spiknutí al-Kaidy
Jemen řekl, že se mu podařilo zabránit al-Kaidě vyhodit do povětří ropovody a zabrat některé hlavní přístavy. Mluvčí jemenské vlády Rajeh Badi řekl: „Byly tam pokusy o kontrolu klíčových měst v Jemenu jako Mukala a Bawzeer. Měly být koordinovány s útoky členů al-Kaidy na plynová zařízení ve městě Shebwa a vyhození do povětří plynového potrubí v městě Belhaf.“ Nicméně bezpečností situace zůstává nadále napjatá. Obrněná vozidla chrání některé budovy. USA údajně připravují speciální síly na případnou operaci proti al-Kaidě. Sedm údajných bojovníků al-Kaidy bylo zabito ve středu, šlo o pátý útok za méně než 2 týdny.
Prezident Rouhani chce vážné jednání o jaderném programu
V prvním prohlášení po své inauguraci íránský prezident Hassan Rouhani vyzval k jednání s mezinárodním společenství o íránském jaderném programu. Dle něj mohou být obavy obou stran vyřešeny rychle. USA vidí v novém íránském prezidentovi Rouhani naději pro jednání. „Pokud tato nová vláda si vybere zapojit se věcně a vážně plnit své mezinárodní závazky a nalézt mírové řešení tohoto tématu, najde ochotného partnera ve Spojených státech.“ Západní mocnosti se domnívají, že Írán vyvíjí jadernou zbraň, což Teherán odmítá. Prezident Rouhani je ochoten jednat, ale požadavky nesmí přesáhnout právní a logický rámec, odmítá hrozby. Rusko též vítá slova nového prezidenta Rouhani. V neděli prezident Rouhani představil svou vládu, která se skládá především z technokratů z bývalé vlády exprezidenta Rafsanjani. Nová vláda musí řešit několik problémů, včetně vysoké inflace či sankcí.
USA a Velká Británie vyzývají své občany k opuštění Jemenu
Oba státy již uzavřely svá velvyslanectví v hlavním městě Jemenu Sanaa a stáhly své diplomatické pracovníky. Dle New York Times byly zaznamenány rozhovory mezi Ayman al-Zawahiri, nejvyšším vůdcem al-Kaidy, a Nasser al-Wuhayshi, nejvyšším představitelem al-Kaidy v Jemenu. Americké ministerstvo zahraničí varuje před teroristickými aktivitami a občanskými nepokoji v Jemenu. USA urgují své občany, aby odložili své cesty do Jemenu a ti Američané, kteří tam žijí, aby ho okamžitě opustili. Obdobně vyzývá i vláda Velké Británie. Upozorňuje na zvýšené napětí kolem svátku konce muslimského svatého měsíce ramadánu, který začne buď ve středu či čtvrtek. Dle zdroje BBC do Sanaa v posledních dnech přijely desítky členů al-Kaidy kvůli přípravě velkého akce, jejíž součástí mají být výbuchy a sebevražedné atentáty zaměřené na západní diplomatické mise.
Američtí senátoři Graham a McCain jsou na návštěvě Egypta
Lindsey Graham a John McCain, republikánští senátoři USA, vycestovali na návštěvu Egypta na prosbu amerického prezidenta Baracka Obamy. USA apelují na vládu Egypta, aby prosadila časový plán voleb a dokončení nové ústavy. Vyzvaly ji též, aby se usmířila s Muslimským bratrstvem a jeho příznivci. Oba senátoři řekli, že v Egyptě došlo k převratu, když byl více než před měsícem svržen exprezident Mursi, protože toto předání moci nebylo volbami a ti, co byli zvoleni, jsou nyní ve vězení. Tomuto označení se prezident Obama brání, protože pak by USA musely zastavit pomoc do Egypta. Senátoři Graham a McCain jednali v Káhiře s generálem Abdel Fattah al-Sisi, šéfem armády. Obě strany jednání si vyměnily názory na politickou situaci v Egyptě. Senátor Graham poznamenal k setkání: „Musíte si sednout a mluvit spolu, přestože nemusíte mít rád lidi na druhé straně stolu.“ Odděleně jednali i s viceprezidentem Mohammed El-Baradei a premiérem Hazem el-Beblawi.
USA dočasně uzavírají své ambasády v muslimském světě
Spojené státy americké dočasně uzavřely v neděli 21 svých velvyslanectví a konzulátů v převážně muslimských zemích. Některé evropské státy uzavírají svá velvyslanectví v Jemenu. Kanada oznámila, že uzavře svou misi v Bangladéši. Panují obavy, že al-Kaida plánuje útoky na západní cíle v tomto měsíci. Interpol vydal globální bezpečností upozornění poté, co stovky bojovníků bylo osvobozeno z iráckých věznic. Interpol prosí svých 190 členských států, aby mu pomohly se zjišťováním, zda útoky na věznice v 9 státech včetně Iráku, Libye a Pákistánu bylo propojeno. USA vydaly také globální cestovatelské upozornění pro své občany kvůli možnosti teroristického útoku. V sobotu byla těžká vojenská přítomnost kolem amerického a britského velvyslanectví v hlavním městě Jemenu Sanaa. Ve Washingtonu se sešli nejvyšší američtí představitelé, aby prozkoumali možnou hrozbu. Setkání vedla Susan Rice, poradkyně prezidenta Obamy pro národní bezpečnost. Žádné oficiální prohlášení k setkání nebylo vydáno.
USA a EU tlačí na Egypt, aby ukončil krizi
Zástupci EU a USA se setkali se zástupci současné egyptské vlády i se stoupenci exprezidenta Mursi. Ze strany USA přijel jednat v minulých dnech náměstek ministra zahraničí William Burns a na setkání s ministrem zahraničí Egypta Nabil Fahmy se k nim připojil i vyslanec EU Bernardino Leon. Snaží se vyvíjet na Egypt tlak, aby našel kompromis a ukončil měsíční krizi, kdy při následných střetech bylo od 3. července zabito minimálně 100 příznivců exprezidenta Mursi. USA a EU vyjádřily obavu poté, co egyptská vláda oznámila, že chce ukončit protest příznivců Muslimského bratrstva v Káhiře. V sobotu ministerstvo vnitra žádalo protestující, aby ukončili své setkání pokojně. Tisíce příznivců exprezidenta Mursi kempuje od jeho sesazení u mešity Rabaa al-Adawiya a na náměstí Nahda.
Kuba rozvíjí alternativní zdroje energie
Na jaře Kuba spustila solární farmu se 14 000 panely. Farma leží přibližně 300 kilometrů od Havany v provincii Cienfuegos. Jde o solární projekt z celkových sedmi spuštěných farem za poslední období. Kuba je nicméně dlouhodobě závislá na dodávkách ropy ze zahraničí. Vedení země bylo donuceno ke změnám poté, co neuspěl pokus o vlastní těžbu ropy v pobřežních vodách Kuby. Prezident země Raul Castro proto vytvořil 7 pracovních skupin, které mají vytvořit patnáctiletý plán pro alternativní zdroje energie, čímž by se zajistila větší energetická soběstačnost země a snížila by se závislost na ropě. Plán má zahrnovat solární, větrnou energie a také energii z biomasy.
Do Egypta se chystají američtí senátoři
Prezident USA Barack Obama požádal republikánské senátory Johna McCaina a Lindsey Graham, aby navštívili Egypt a setkali se s vojenskými lídry a opozicí. Oba senátoři se již v minulosti setkali s členy Muslimského bratrstva. Měli by do Egypta odjet v příštím týdnu. Senátor Graham řekl, že armáda by měla předat moc do civilních rukou a že zabíjení opozice ukazuje, že se jedná o puč. Senátor Graham upozorňuje na symboliku vyslání senátora McCaina, který byl soupeřem v prezidentských volbách pro prezidenta Obamu. USA tak ukáží Egyptu, jak skutečně funguje demokracie. Administrativa prezidenta Obamy nechce označit sesazení prezidenta Mursi jako převrat. Předsedkyně senátního výboru pro zpravodajskou činnost Dianne Feinstein řekla, že Kongres by měl zvážit další podporu pro Egypt po sobotních střetech, které si vyžádaly přes 70 lidských životů.
Dohody mezi Izraelem a Palestinou má být dosaženo do 9 měsíců
První jednání po téměř třech letech se konala v pondělí a úterý ve Washingtonu. Hlavní vyjednavači za Izrael a Palestinu by se měli sejít znovu během 2 týdnů a do 9 měsíců chtějí uzavřít konečnou dohodu. Dle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se sejdou v Izraeli či na palestinských území. Dodal, že jednání byla pozitivní a korektní, obě strany jsou připraveny jednat o sporných bodech, jako jsou osady, Jeruzalém či hranice. Je přesvědčen, že mohou dosáhnout míru. Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat prohlásil: „Palestinci trpěli dost a nikdo nebude z tohoto úsilí těžit více než palestinský lid. Jsem šťasten, že všechny otázky finálního statusu jsou na stole.“ Izraelská ministryně spravedlnosti Tzipi Livni, která se účastní jednání za izraelskou stranu, poukázala, že není důležité se zabývat minulostí, ale soustředit se na budoucnost. Dodala, že mohou společně pracovat na něčem, co bude skutečné a trvalé.
Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou začnou v pondělí ve Washingtonu
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, které byly přerušeny v roce 2010, začnou v pondělí večer ve Washingtonu. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co Izrael schválil propuštění 104 palestinských vězňů. V neděli večer ministr Kerry telefonoval s izraelským premiérem Netanyahu a palestinským prezidentem Abbasem. Oba vyjádřili souhlas, že jednání bude sloužit na vytvoření procesního plánu, jak jednání budou pokračovat v dalších měsících. Izraelskou delegaci povede ministryně spravedlnosti Tzipi Livni a palestinskou Saeb Erekat.
Ropná katastrofa v Mexickém zálivu byla odvrácena
Poté, co v úterý vypukl požár na těžební plošině nedaleko pobřeží Louisiany, nebylo jasné, kdy se podaří oheň uhasit. Ve čtvrtek představitelé The Bureau Safety and Environmental Enforcement oznámili, že se podařilo požár dostat pod kontrolu. Nehoda byla způsobena prosakujícím zemním plynem z vrtu a vlivem sedimentu a písků, které narušily stabilitu vrtu. V úterý ráno společnost Walter Oil and Corp. během přípravných prací na těžbu ztratila kontrolu nad prosakujícím plynem, který se následně vznítil. Společnost oznámila, že integrita konstrukce zůstala neporušena a katastrofa byla tedy odvrácena. Při této nehodě nedošlo k žádnému zranění.
Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně
Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.
USA zdržují dodávku stíhaček do Egypta
Čtyři stíhačky F-16 měly být dodány z USA do Egypta, ale jejich dodání se opozdí dle mluvčího Pentagonu George Little kvůli současné situaci v Egyptě. Dodal: „Zůstáváme věrní americko-egyptskýmu obrannému vztahu, protože zůstává základem našeho širšího strategického partnerství s Egyptem a slouží jako jeden z pilířů regionální stability.“ Ministr obrany USA Hagel o rozhodnutí informoval egyptského ministra obrany generála al-Sisi. USA stále zkoumají, zda v Egyptě nedošlo k převratu, protože pak by existovaly právní nároky na zastavení vojenské pomoci do Egypta. Dříve americké úřady tvrdily, že 4 stíhačky F-16 mají být dopraveny, jedná se o součást již dříve schválené dodávky 20 letadel, z nichž již 8 bylo dodáno. Dle analytiků je nynější rozhodnutí způsob, jak USA ukazují Egyptu, že nesouhlasí se současnou situací.
V Mexickém zálivu hoří ropná plošina
V úterý ráno vypukl požár na ropné plošině přibližně 88 km od amerického státu Louisiana. Požár nastal po prudkém vývěru zemního plynu z podmořského vrtu. Ihned bylo evakuováno 44 pracovníků plošiny. Problémem je, že se nedaří uhasit vzniklý požár. V oblasti poškozené plošiny byla zrušena letecká i námořní doprava. Americké úřady vyslaly do oblasti inspektory životního prostředí, kteří nahlásili v blízkosti vrtné plošiny ropné skvrny, které se ale poměrně rychle rozpouštějí. Prozatím není zcela jasné, co přesně bylo příčinou nehody na plošině. Vrtnou plošinu provozuje společnost Hercules na základě smlouvy s těžařskou společností Walter Oil & Gas Corporation.
EU zařadila vojenské křídlo Hizballahu na seznam teroristických organizací
Ministři zahraničních věcí států EU se dohodli na zařazení vojenského křídla libanonského Hizballahu na seznam teroristických organizací. K tomuto kroku byl třeba souhlas všech 28 členských států. Umožňuje to zmrazit aktiva organizace v EU a posílat jí finance se stalo ilegální. Některé členské státy EU se obávají, že tento krok destabilizuje situaci v Libanonu. Upozorňují, že je obtížné rozlišit mezi politickým a vojenským křídlem. USA přivítali tento krok, jelikož mají Hizballah na seznamu teroristických organizací již několik let. V pátek se libanonská vláda snažila přemluvit EU, aby opustila od tohoto kroku, protože Hizballah je součástí libanonské společnosti. Diplomaté EU upozorňují nejen na zapojení Hizballahu v syrské válce, ale i na loňský útok na izraelské turisty v Bulharsku či na přípravu útoku na izraelské turisty na Kypru, se kterými je Hizballah spojován.
Austrálie musí soupeřit s levným americkým plynem
Z USA se stává díky těžbě břidlicového plynu čistý vývozce zkapalněného plynu (LNG), a tudíž vytváří výraznou konkurenci pro další exportní země, jako jsou Rusko, Norsko, Katar a Austrálie. Austrálie byla donedávna jedním z nejvýznamnějším lídrem exportu LNG, jelikož má obrovské zásoby suroviny, panuje zde politická stabilita a je mírný daňový systém. Austrálie ale musí bojovat s nedostatečnou kvalifikovanou pracovní silou a s posilováním měny, což výrazně navyšuje náklady projektů související s exportem LNG. Těžařské společnosti jako Chevron, Exxon, Shell a další vložily do plánovaných projektů 160 miliard USD. Nyní společnosti odkládají projekty kvůli vysokým nákladům, které by tak byly nerentabilní. Například odkládají rozšiřování vrtů v ložisku Gorgon, kde by se podle odhadů investice vyšplhaly na 52 miliard USD. Australští exportéři musejí kvůli americké expanzi na trh s plynem jít s cenou dolů, a to až o 25 %.
Ministr Kerry: Izraelci a Palestinci jsou připraveni pro mírové rozhovory
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Jordánsku poté, co hovořil s oběma stranami, že Izraelci a Palestinci dosáhli shody, díky níž mohou začít mírové rozhovory. „Dosáhli jsme dohody, která vytváří základ pro obnovení přímých jednání o konečném statusu mezi Palestinci a Izraelci.“ Počáteční jednání mají být v příštím týdnu ve Washingtonu, kam by měl přijet hlavní vyjednavač Palestinců Saeb Erekat a z Izraele Tzipi Livni. Ministr Kerry poděkoval Lize arabských států, která podpořila jeho plán. Potřetí v tomto týdnu jednal s palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem a telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu. „Zástupci dvou hrdých národů se dnes rozhodli, že obtížná cesta vpřed se vyplatí,“ chválil se. Přesto existuje mnoho problematických oblastí pro zahájení jednání. Hamas, který ovládá Pásmo Gazy, odmítá právo prezidenta Abbase hovořit za Palestince.
Texaských guvernér podepsal zákon omezující potraty, patří k nejpřísnějším v USA
Nový zákon, který podepsal texaský guvernér Rick Perry, neumožňuje interrupci po 20. týdnu těhotenství. Republikáni argumentují snahou zlepšit zdravotní péči v zemi. Potrat podle zákona, jenž začne platit v říjnu, mohou provést pouze chirurgická centra doktory, kteří na interrupci budou mít oprávnění. Pouze 5 současných klinik ze 42 splňuje nové požadavky. „Je naší povinností chránit ještě nenarozené jedince,“ uvedl na obranu zákona guvernér Perry. Podobné zákony zrušily federální soudy po podání stížnosti v některých amerických státech.
Palestinci se nedohodli na mírovém plánu
Čtvrteční setkání palestinských lídrů v Ramallahu skončilo bez přijetí rozhodnutí ohledně mírového plánu, který navrhl ministr zahraničí USA John Kerry. Na setkání ho prezentoval palestinský prezident Mahmud Abbas. Zprávy naznačují, že plán nezaručuje, že jednání by zajistila Palestinu v hranicích před rokem 1967. Někteří členové Fatahu žádají USA o změnu amerického plánu. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) tvrdí, že plán není dostatečný, aby mohly rozhovory být obnoveny. Mezitím Bílý dům zveřejnil, že prezident Barack Obama telefonicky mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu a snažil se ho přimět, aby mírové rozhovory začaly co nejdříve. Existuje několik problematických bodů mírových jednání, mezi nimi jsou hranice, osady, palestinští uprchlíci a status Jeruzaléma.
Detroit vyhlásil bankrot, jde o vůbec největší bankrot v historii USA
Krizový finanční manažer Detroitu Kevyn Orr požádal za město Detroit o bankrotovou ochranu před věřiteli, dluhy města mají dosahovat až 365,7 miliard USD. Guvernér státu Michigan RIck Snyder návrh na konkurz přijal se slovy, že „finanční potíže Detroitu se bez toho řešit nedají“. Město, které dříve bylo známé pro svůj automobilový průmysl, nyní patří mezi nejchudší města USA, kde více než jedna třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Detroit neposkytuje plně ani základní služby, jen třetina městských sanitek je v provozu a na 40 % veřejného osvětlení nefunguje