Zástupci EU a USA se setkali se zástupci současné egyptské vlády i se stoupenci exprezidenta Mursi. Ze strany USA přijel jednat v minulých dnech náměstek ministra zahraničí William Burns a na setkání s ministrem zahraničí Egypta Nabil Fahmy se k nim připojil i vyslanec EU Bernardino Leon. Snaží se vyvíjet na Egypt tlak, aby našel kompromis a ukončil měsíční krizi, kdy při následných střetech bylo od 3. července zabito minimálně 100 příznivců exprezidenta Mursi. USA a EU vyjádřily obavu poté, co egyptská vláda oznámila, že chce ukončit protest příznivců Muslimského bratrstva v Káhiře. V sobotu ministerstvo vnitra žádalo protestující, aby ukončili své setkání pokojně. Tisíce příznivců exprezidenta Mursi kempuje od jeho sesazení u mešity Rabaa al-Adawiya a na náměstí Nahda.
Archiv štítku: krize
Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU
Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.
Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.
V Portugalsku odstoupil další ministr, premiér ale rezignovat nehodlá
Ze svého postu odstoupil v pondělí ministr financí Vitor Gaspar, den na to rezignoval i ministr zahraničních věcí Paulo Portas. Premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že on nehodlá rezignovat a i nadále povede vládu. Zároveň řekl, že nepřijme rezignaci ministra zahraničí. Ten podobně jako ministr financí Gaspar nesouhlasí s úspornými škrty, k nimž muselo Portugalsko přistoupit a které v posledních týdnech vyvolávají napětí ve společnosti. Krize, která postihla Portugalsko, je největší od sedmdesátých let minulého století, nezaměstnanost se pohybuje skoro na 18 % a země je již 2 roky v recesi.
EU se nedohodla na záchranných mechanismech pro krize v bankovním sektoru
Ministři financí EU nenašli společné řešení, jak budou rozděleny náklady za zkrachovalé banky. Po dvacetihodinovém jednání jsou ministři v otázce stále rozděleni, sejít se mají ještě ve středu před summitem Evropské unie. Ministři diskutovali o nových pravidlech, která by určovala pořadí, v němž by věřitelé a investoři museli zaplatit za záchranu bank. Velká Británie je jedinou zemí, která odmítá striktní pravidla a požaduje určitou míru flexibility. Od roku 2008, kdy propukla finanční krize, byly do bankovního sektoru vloženy miliardy USD. Záchranný fond eurozóny by měl mít možnost poskytnout záchrannou injekci problematickým bankám až ve výši necelých 80 miliard USD, nicméně odpovědnost za splacení bude mít vláda a její věřitelé.
Jednání selhala, řecká koalice se nedomluvila na obnovení vysílání veřejnoprávní ERT
Na 2 700 pracovníků veřejnoprávní televize a rozhlasu ERT hrozí, že přijdou o svou práci. Vysílání bylo přerušeno minulý týden, kdy se jej rozhodla pozastavit řecká vláda. Premiér Antonis Samaras chce ERT restrukturalizovat, učinit transparentnější a zmenšit. V pondělí řecký soud rozhodl, že vláda musí obnovit vysílání ERT, rozhodnutí soudu je ale podle analytiků dvojznačné. Představitelé vládní koalice se sešli ve středu již po třetí, aby se snažili překonat své rozdílné postoje. Situace kolem ERT zůstává i nadále nejistá, objevují se hlasy, zdali řecká koalice krizi ustojí.
Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko
První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.
Slovinsko představilo nové reformy, mají zabránit prohlubující se ekonomické krizi
Slovinsko se potýká s hospodářskými problémy, aby se vyhnulo finanční pomoci od EU, představila vláda úsporný balíček. Škrty zahrnují i zvýšení daní, zásadní restrukturalizaci bankovního sektoru a rozsáhlou privatizaci. Slovinsko je v recesi od roku 2011 a podle analytiků je další zemí, která pravděpodobně bude muset požádat EU o finanční výpomoc. Ekonomické situaci země nepomohlo ani snížení ratingu Slovinska od agentury Moody’s. Podle plánu slovinské premiérky Alenky Bratusek a ministra financí Urose Cufera by mělo být zprivatizováno až 15 státních podniků, veřejně druhé největší banky Nova KBM nebo aerolinií Adria Airways. Státní deficit by měl podle premiérky vystoupat letos k 7,8 % vHDP, důsledkem škrtů by se v příštím roce měl snížit na 3,3 %.
Finanční pomoc může Kypr dostat z rozpočtu Evropské unie
Evropská unie poskytne ze svých fondů Kypru finance na podporu ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti. Evropská komise tak přerozdělí Kypru z evropských regionálních fondů 27,3 milionů USD. Peníze budou k dispozici pro malé a středně velké podniky a pro rozvoj městský a venkovských oblastí. Kypr by se měl díky poskytnutým financím lépe vypořádat s finanční krizí a s hospodářskými problémy. Podpora z rozpočtu EU nesouvisí s programem mezinárodní pomoci pro Kypr, který zajišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF). O tuto pomoc požádal kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
Portugalská vláda hledá alternativní úspory
Portugalský premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že důsledkem rozhodnutí ústavního soudu ohledně zamítnutých úsporných opatření se budou muset učinit velké škrty v rozpočtech a výdajích veřejných sektorů, včetně sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Evropská komise varovala premiéra, aby se země neodchýlila od plnění podmínek záchranné pomoci, neboť pouze provádění dohodnutého programu může být předpokladem pro další půjčku. Premiér Coelho opakovaně popisuje portugalskou situaci jako stav národní nouze. Dále uvádí, že je třeba nalézt alternativní úspory nebo usilovat o druhou finanční pomoc od evropských partnerů, ale ujišťuje, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila další žádosti o pomoc.
Čínská centrální banka varuje před inflací
Čínská centrální banka varovala před nejistotou z budoucí inflace navzdory současného relativně stálého ekonomického růstu. Informaci ve čtvrtek přinesla čínská média s odkazem na blíže nespecifikovaný zdroj přímo z Čínské centrální banky. Na svém pravidelném čtvrtletním setkání za měsíce leden a březen, konaném ve středu, Měnová politická rada Čínské centrální banky zopakovala potřebu dodržení střídmé měnové politiky, která by měla být vyrovnaná s ohledem na zajištění stability a rozvoje ekonomiky. Guvernér Čínské centrální banky Zhou Xiaochuan po setkání řekl, že „globální ekonomika se pomalu zotavuje, ale stále čelí komplikacím“.
Bulharsko chce pomoci nejchudším bulharským rodinám milionovými dotacemi
Na 25,6 miliónů USD chce bulharská vláda investovat do programů, které by měly zlepšit zaměstnanost v Bulharsku a přinést různé benefity a výhody nejchudším bulharským obyvatelům. Prozatímní ministryně práce a sociálních věcí Deyana Konstadinova uvedla, že celkovou sumu 25,6 miliónů USD poskytnout dohromady všechna bulharská ministerstva na úkor svého ročního rozpočtu. Jak se jednotlivé částky rozdělí do programů, by se mělo rozhodnout do pátku, uvedla ministryně Konstandinova.
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
V Bosně a Hercegovině se zvýšilo politické napětí
Bosenský premiér Nermin Niksic se 3 ministry ze Sociálnědemokratické strany (SDP) uvedl, že se ostatní politické strany pokusily uskutečnit puč 20. března. Podle premiéra Niksice mělo k puči dojít na základě odhlasování změny jednacího řádu vlády, který podpořily krom SDP všechny vládní strany. Strana demokratické akce (SDA), Chorvatská strana práva Bosny a Hercegovina (HSP) a Lidová strana prací k blahobytu (NSRZB) odhlasováním změny jednacího řádu vlády schválili, že jednání vlády bude moci svolávat krom premiéra Niksice i místopředseda vlády, který nepochází z SDP.
Japonskou centrální banku povede její kritik
Novým guvernérem Japonské centrální banky (BJ) je od minulého pátku Haruhiko Kuroda. Ekonomická situace země není příznivá, proto před novým guvernérem stojí snaha stabilizovat ekonomiku. Podle deníku New York Times současný premiér Shinzo Abe, který do své funkce nastoupil v prosinci minulého roku, svými mnohými rozhodnutími v monetární politice přispěl k prohloubení ekonomické krize Japonska. Od nového guvernéra se především očekávají progresivní kroky vedoucí ke stabilizaci japonského bankovního sektoru. Přitom guvernér Kuroda byl dlouholetým kritikem bankovního systému a rozšiřující se monetární politiky, která podle něj měla přibrzdit bankovní systém během globální ekonomické krize.
Kolumbijský ministr navrhuje nové reformy na redukci nerovností mezi obyvateli
Ministr financí Kolumbie Mauricio Cárdenas předložil na 54. výroční schůzi Meziamerické banky rozvoje (BID) návrh na prosazení nových reforem, které by rychleji snižovaly propastné rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva a zvýšily ekonomickou produktivitu. Ministr Cárdenas považuje ekonomiky Latinské Ameriky za stabilní a připravené vyrovnat se dokonce i s mezinárodní krizí. Teď se musí země zaměřit na odstranění problému nerovného rozdělení bohatství. Od BID očekává přinejmenším technickou pomoc pro rozvinutí revoluční strategie reformy sociálního systému. Právě BID by se měla podle ministra Cárdenase stát vůdčím orgánem pro rozvoj projektů v regionech.
Prodej aut v celé EU klesá
Automobilky v celé Evropě prochází nejhorším obdobím za více než 20 let. Prodeje aut v lednu meziročně klesly o 8,5 % na 918 280 vozů a a dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 1990. Z hlavních evropských automobilových trhů se podařilo zvýšit prodej jen Velké Británii. Itálie se propadla téměř o 18 %, Francie o 15 % a Španělsko o desetinu navzdory tomu, že prodej španělské značky Seat naopak o 6 % vzrostl. V samotné EU se prodej aut v lednu meziročně propadl o 8,7 % na 885 159 vozů.
Portugalsko rozprodává své národní bohatsví
V dubnu 2011 se Portugalsko zavázalo, že bude privatizovat svůj majetek, aby se dostalo z dluhové krize. Za příslib privatizace země získala 104 miliard USD od mezinárodního společenství. Nyní se Portugalci proti vládní politice bouří, neboť země bude muset přistoupit k odprodeji svých prosperujících firem. Obyvatelé se obávají nejistoty a ztráty suverenity, nesouhlasí s tím, aby například firmy zabývající se lodní dopravou přešly pod zahraniční vlastníky. Státní deficit Portugalska by v roce 2014 neměl překročit 3 % HDP, v minulém roce se politikům podařilo státní dluh snížit na 5,6 % HDP.
Mladí Řekové naleznou práci u aerolinek
Arabské aerolinky Emirates nabízí práci mladým Řekům. V Řecku je bez práce každý druhý mladý člověk a jako steward by si mohl vydělat až 2 665 eur. Společnost nepožaduje praxi, takže i lidé, kteří vystudovali jiný obor, mají u společnosti šanci. V současnosti vzhledem k finanční krizi neváhají neváhají Řekové opustit domovy a rodiny kvůli práci. Míra nezaměstnanosti v Řecku stoupla v listopadu na rekordních 26,6 %, což je více než dvojnásobek průměru eurozóny.
Srbská opozice vyloučila současného předsedu Valného shromáždění OSN ze strany
Vuk Jeremic, který v době vlády dnes opoziční Demokratické strany (DSS) vykonával funkci ministra zahraničí, byl zbaven ve čtvrtek členství ve straně, protože odmítl podle vyjádření DSS složit mandát poslance. Bývalý ministr zemědělství Dusan Petrovic byl rovněž zbaven členství ve straně ze stejného důvodu již minulý týden. Poté, co se stal v listopadu 2012 předsedou DSS starosta Bělehradu Dragan Djilas, strana prochází novou reorganizací. DSS se potýká od prohry v květnu 2012 s vnitřní krizí, v současné době se také řeší korupce politiků uvnitř DSS.
Chorvatské aerolinie čekají velké škrty
V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.
Řecku mohou pomoci velké firmy
„Věříme Řecku a pomůžeme mu opět se postavit na nohy,“ prohlásil ve středu výkonný ředitel jedné z divizí společnosti Johnson & Johnson v Řecku Gerasimos Kosmatos. Do Řecka hodlá investovat peníze i Hewlett Packard (HP) či Unilever, což by pro Řecko mohlo znamenat naději na stabilizaci. Skutečným důvodem zájmu zahraničních investorů je podle analytiků spíše rozsáhlý klientelismus a netransparentní nabízení výhod v řeckém podnikání. Důležitou výhodou je podle analytiků také pokles průměrné mzdy a s ním spojené menší náklady na práci. Naopak Řecko může investorům nabídnout rozvinutou infrastrukturu, stabilitu legislativy v souladu s Evropskou unií. Nezanedbatelné je také strategické geografické umístnění země.
EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou
Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.