Britský kancléř státní pokladny představil ve svém projevu balíček opatření ke zlepšení důvěry bank a slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka. Bankovní zákazníci budou moci převádět peníze mezi účty v rámci hodin, nikoliv dnů. Kreditní a debetní karty společností budou rovněž nuceni převést peníze podnikům ve zlomku času. Dále slibuje, že bude mnohem snazší pro zákazníky převedení svého účtu k jinému poskytovateli služby. Podle kancléře Osborna je možnost volby nejmocnějším nástrojem, jak zlepšit trh a zákaznický servis. Finanční krize poznamenala bankovní sektor, ve kterém dominuje jen několik velkých bank. Předseda bankovní komise Andrew Tyrie předložil návrh kancléři Osbornovi a nyní je nutné přesvědčit veřejnost o výhodnosti nových pravidel.
Archiv štítku: krize
Eurokomisař pro rozšíření navštíví Albánii před parlametními volbami
Současná situace ohledně nadcházejících červnových parlamentních voleb je napjatá, vládní Demokratická strana (DP) premiéra Saliho Berishy a opoziční Socialistická strana (SPA), jejímž předsedou je Edi Rama, se nedokážou shodnout na průběhu voleb. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle chce svojí návštěvou docílit navázání dialogu mezi politickými stranami a přijetí dalších reforem. Samotná ústřední volební komise (CEC) je politicky rozdělena, podle některých názorů je otázkou, zda bude moci dohlížet na průběh svobodných a spravedlivých voleb. Poslední parlamentní volby v roce 2009 zapříčinily politickou krizi, která trvá dosud.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.
Rusko deklaruje svou sílu armády ve východním Středomoří
Skupina ruských bitevních lodí zahájila ve východním Středomoří hlavní fázi vojenských manévrů, které mají zvýraznit roli Moskvy jako významného hráče v syrské krizi. Do oblasti bylo převeleno víc než deset velkých plavidel ruské armády, včetně nové jaderné ponorky generace Jurij Dolgorukije, která má obnovit slávu ruského vojenského námořnictva. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je rozvoj silné námořní flotily jednou z nejdůležitějších priorit Ruska. Flotila má být během několika let doplněna o více než sto plavidel, která vyjdou přibližně na 125 miliard USD. O síle Ruska a jeho postavení mezi světovými velmocemi hovoří Putin v Kremlu často a právě vizitkou moderního Ruska by měla stát jeho armáda
Makedonii ohrožují další protesty v zemi
Pokud vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) premiéra Nikoly Gruevskeho neukáže ochotu vést dialog do pátku, opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) uvedla, že zintenzivní protesty a blokády na hlavních dopravních křižovatkách v zemi. VMRO-DPMNE vyzvala opozici, aby ukončila protesty a neohrožovala příští parlamentní volby, zároveň odmítla výzvu SDSM, aby se uskutečnily vedle obecních voleb v březnu také předčasné parlamentní volby. Protesty v Makedonii probíhají od prosince, kdy VMRO-DPMNE odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy kontroverzní rozpočet na rok 2013, odpůrci vlády označují současný stav za nedemokratický a vybízejí k anarchii. Vůdce SDSM Branko Cervenkovski vyzval v úterý představitele EU pro rozšíření Stefana Sannina, aby EU nezavírala oči před současnou krizí v Makedonii.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon: projev prezidenta Assada nebyl žádným přínosem v rámci ukončení konfliktu
Syrský prezident Bashaar al-Assad v nedělním projevu označil opozici za loutku západu a za teroristy. Navrhl několik kroků k řešení současné krize, v první řadě žádá ukončení dodávky zbraní rebelům zahraničními státy, za což slibuje ukončení ozbrojených akcí proti opozici. Projev se nesetkal s optimistickým přístupem a uznáním mezinárodního společenství. Podle generálního tajemníka syrský lid v současné době potřebuje skutečné řešení konfliktu, nikoliv planá slova a opět zdůrazňuje potřebu řešit situaci v Sýrii nevojenským přístupem.