Profesoři, studenti a zaměstnanci různých venezuelských univerzit vyšli v sobotu do ulic v snaze přesvědčit vládu, aby schválila větší rozpočet pro vzdělávání a aby byla respektována univerzitní svoboda. Protestující pocházeli z univerzit se sídlem v hlavním městě Caracas. Navíc již od začátku června stávkuje skupina profesorů, co způsobilo, že přibližně 15 % z celkových 2,5 milionů studentů zůstalo bez vyučování. Prezident Nicolás Maduro nicméně prohlásil, že profesoři nemají na sabotování přednášek žádné právo.
Archiv štítku: finance
Kandidaturu fidžijských politických stran nově upravuje dekret
K novému dekretu upravujícímu podmínky kandidatury se vyjádřily fidžijské politické strany, jsou ochotné se jim podrobit. Dekret ukládá každé politické straně, která chce kandidovat ve volbách, povinnost doložit detailní zprávu o majetku a účetnictví. Pokud tak neučiní, bude čelit zrušení volební registrace. Podle Mohammed Saneema, hlavního registračního úředníka, jsou podmínky zcela jasné a nelze je nijak obejít. Do nejbližších voleb, které by měly proběhnout v roce 2014, se zatím přihlásily Fidžijská labouristická strana (FLP), Fidžijská lidová strana (SDL) a Národní federální strana (NFP). Všechny strany souhlasily s prokázáním jejich finančních aktivit. Problémem nicméně může být skutečnost, že povinnost prokázat majetek a účetnictví platí i pro rodinné příslušníky kandidátů. V opačném případě dojde ke zrušení registrace. Veškeré informace o majetku stran a nakládání s ním budou zveřejňovány v médiích.
Ratingová agentura Moody‘s snížila dlouhodobý rating Slovinska o dva stupně
Hodnocení závazků Slovinska dnes ratingová agentura Moody’s snížila do spekulativního pásma. Důvodem pro rozhodnutí byl stav veřejných financí, bankovní sektor země a nejistý výhled dalšího financování. Agentura Moody‘s snížila dlouhodobý rating Slovinska z Ba1 na Baa2 a další výhled zůstává negativní, což může vést k dalším snížení ratingu. Nicméně konkurenční ratingová agentura Standard & Poor‘s hodnotí úvěrovou spolehlivost Slovinska známkou A – se stabilním výhledem. Ratingová agetura Fitch ocenila Slovinsko rovněž stupněm A-, ovšem podle ní je další výhled negativní.
Britský kancléř George Osborne slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka
Britský kancléř státní pokladny představil ve svém projevu balíček opatření ke zlepšení důvěry bank a slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka. Bankovní zákazníci budou moci převádět peníze mezi účty v rámci hodin, nikoliv dnů. Kreditní a debetní karty společností budou rovněž nuceni převést peníze podnikům ve zlomku času. Dále slibuje, že bude mnohem snazší pro zákazníky převedení svého účtu k jinému poskytovateli služby. Podle kancléře Osborna je možnost volby nejmocnějším nástrojem, jak zlepšit trh a zákaznický servis. Finanční krize poznamenala bankovní sektor, ve kterém dominuje jen několik velkých bank. Předseda bankovní komise Andrew Tyrie předložil návrh kancléři Osbornovi a nyní je nutné přesvědčit veřejnost o výhodnosti nových pravidel.
USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III
Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.