Západoafrická země Ghana ve spolupráci s čínskou energetickou společností Sinopec začala budovat továrnu na zpracování zemního plynu z ropného pole na ghanském jihozápadním pobřeží. Projekt, který by za plného provozu měl zpracovat denně 150 milionů kubických metrů, se potýkal s problémy ohledně plateb pro čínské společnosti podílející se na výstavbě. Potřebnou částku Sinopecu předala minulý týden China Development Bank (CDB) jménem Ghana National Gas Company, což bylo součástí dohody o půjčce ve výši 3 miliard USD z roku 2011 mezi CDB a Ghanou. Továrna doplní ghanské zdroje energie, čímž přispěje k zajištění rychle rostoucí domácí energetické poptávky, která činí 1400 MW za den a ročně vzrůstá o 10 %. Navíc by se Ghana mohla stát dalším významným exportérem plynu v Africe.
Archiv rubriky: Ghana
Íránský prezident Ahmadinejad je na návštěvě Afriky
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.
Společné velvyslanectví Pacifické aliance začne fungovat v Ghaně
Ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín potvrdila, že velvyslanectví Kolumbie v městě Accra v Ghaně se bude již za dva měsíce velvyslanectví Pacifické aliance, do které patří taky Mexiko, Peru a Chile. Ministryně Holguín prohlásila, že tenhle projekt jako první dokazuje, že Pacifická aliance je schopná realizace společné agendy. Hlavní cílem společenství je vytvořit zónu volného obchodu, přičemž státy patřící do Pacifické aliance zdůrazňují svůj demokratický charakter a společné zájmy
USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky
Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
Ghanská opozice bojkotovala inauguraci prezidenta
Hlavní opoziční Nová vlastenecká strana (NPP) se nezúčastnila slavnostní ceremonie uvedení prezidenta Johna Mahamy do funkce, volby, v nichž byl prezident zvolen minulý měsíc, považuje NPP za zfalšované. Podle oficiálních výsledků získal prezident Mahama 50,7 % hlasů, čímž k jeho zvolení postačilo jen 1. kolo. Ve svém projevu prezident Mahama, který se do čela země postavil již v červenci po náhlé smrti prezidenta Johna Atta Millse, vyzval politické strany ke sjednocení Ghany. NPP podala v prosinci stížnost k Ústavnímu soudu k průběhu voleb, kdy měli hlasovat i neregistrovaní voliči. Vládní strana Národní demokratický kongres (NDC) nicméně volby označila za „nejtransparentnější v historii země“. Podle mezinárodních pozorovatelů byly volby svobodné a spravedlivé
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
Soudní dvůr OSN rozhodl osvobodit argentinskou loď Libertad
Mezinárodní tribunál OSN pro mořské právo rozhodl o vydání argentinské lodě, kterou více než dva měsíce zadržuje Ghana. Jedná se o vojenské plavidlo a nelze ho tedy využít jako zástavu. Nejpozději do 22. prosince musí loď opustit přístav. Ghana zadržela argentinskou loď Libertad v říjnu letošního roku, ghanský soud vyhověl žádosti mezinárodních věřitelů, kteří nechali plavidlo zadržet, neboť jim Argentina dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002. Záměrem zadržení bylo přinutit Argentinu, aby iniciovala vyjednávání s lidmi, kteří jsou odpovědní za problémy týkající se zmíněných dluhopisů.
OSN ocenila klidný průběh ghanských voleb
Generální tajemník OSN Ban Ki-mon ocenil dodržení tzv. Kumasi deklarace, jíž se ghanští politici zavázali k tomu, že prezidentské volby proběhnou bez násilí. Prezidentem se stal John Dramani Mahana se ziskem 50,7% odevzdaných hlasovacích lístků. Po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse v červenci letošního roku zaujal post právě prezident Mahana.
Vítězství ve volbách obhájil současný ghanský prezident Mahama
Volební komise oznámila, že v pátečních prezidentských volbách zvítězil dosavadní prezident John Mahama, který nastoupil do úřadu po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse. Prezident Mahama získal 50,7 % hlasů, jeho oponent Nana AkufoAddo obdržel 47,74 % hlasů, volební účast byla na 80%. Opozice obvinila vládnoucí stranu Národní demokratický kongres (NDC) z manipulace s volbami, prezident Mahama vyzval politické oponenty k respektování voleb. V hlavním městě Accra protestovali opoziční demonstranti proti výsledkům voleb.
Politici v Ghaně si zvýšili plat, společnost nešetří kritikou
Ghanský parlament schválil bez veřejného projednání výrazné zvýšení platů pro prezidenta, ministry a poslance. K navýšení navíc došlo zpětně, vztahuje se k roku 2009 a později. „Máme právo to vědět, vždyť jsme plátci daní,“ rozhořčil se předseda antikorupční skupiny Vitus Azeem. Měsíční plat prezidenta se navýšil ze 4 240 USD na 6 357 USD, poslanci obdrží měsíčně 3 800 USD namísto 2 225 USD a ministři dostanou 4 770 USD a k osobnímu užití mohou například využít dva automobily. Podle BBC je minimální plat v Ghaně 75 USD a státní úředníci si nevydělají více než 500 USD. V čele západoafrické země stojí John Dramani Mahama, který v červnu nahradil zesnulého exprezidenta John Atta Mills. Nové prezidentské volby se budou konat v prosinci.
Exprezident Pobřeží slonoviny zůstane ve vazbě v Haagu
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zamítl požadavek bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagbo, který požádal o vycestování do zahraničí za zdravotní léčbou. Soudci jeho žádost nevyslyšeli, obávali se, že by mohl uprchnout. Exprezident čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během čtyř měsíců trvajícího povolebního násilí v roce 2010, kdy o život přišlo na 3 000 lidí a na milion obyvatel ztratilo své domovy. Bývalý prezident Gbagbo obvinění odmítá. Konflikt propukl, když exprezident odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách a zpochybnil vítězství svého oponenta a současného prezidenta Alassane Ouattary. Podle lidsko-právní organizace Amnesty International od srpna bylo v Pobřeží slonoviny nelegálně vězněno a mučeno více než 200 lidí, včetně příznivců exprezidenta Gbagbo. Země nařčení rezolutně popřela. V říjnu uvedla OSN, že část podporovatelů bývalého prezidenta se skrývá v Ghaně, ze které cílí své útoky na policii a vojenské základy v Pobřeží slonoviny.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely
Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Pobřeží slonoviny otevře svůj vzdušný prostor pro Ghanu
Po útocích, kdy ozbrojenci napadli armádní kontrolní stanoviště v příhraničním městě Noe, uzavřelo Pobřeží slonoviny své hranice pro sousední Ghanu. Země z útoků viní stoupence svrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který se skrývá v Ghaně. Nyní chce znovu otevřít vzdušný prostor, nicméně pozemní a námořní hranice zůstanou uzavřené. Po prezidentských volbách v roce 2010 dnes již bývalý prezident Gbagbo odmítl uznat porážku ve volbách a v zemi se rozpoutalo krvavé povolební násilí, v němž zemřelo na 3000 lidí.
Ghanská vládnoucí strana vybrala svého kandidáta na prezidenta
Ghanská vládnoucí strana Národní demokratický kongres (NDC) vybrala jako kandidáta na prezidenta Johna Mahama, který se stal v srpnu hlavou státu poté, co bývalý lídr John Atta Mills náhle zemřel. Podle ghanské rádiové stanice Joy FM získal Mahama více než 99 % odevzdaných hlasů NDC. V prezidentských volbách bude proti nynějšímu prezidentovi Johnu Mahama stát Nana Akufo-Addo z Nové patriotické strany (NPP), jež ve volbách v roce 2008 prohrál s rozdílem pouhých 0,5 % hlasů.
Burkina Faso navrhuje 20% daň z prodeje těžebních licencí
V Burkině Faso jsou důlní společnosti povinny se zaregistrovat u vlády pokaždé, když chtějí prodat licenci. Nyní vláda navrhuje, že každý prodej těžebních licencí bude zdaněn ve výši 20 %. Návrh by do konce roku měl projednat parlament. Nová daň by podle analytiků mohla odrazit potenciální investory. Země je významným producentem drahých kovů a je bohatá na zinek. K podobnému kroky se podle těžebních společností chystá i sousední Ghana, která plánuje zvýšit daň z těžby z 25 % na 35 % a zavést 10% daň z prodeje těžební licence.
Ghana zatkla hledaného spojence exprezidenta Pobřeží Slonoviny
Justin Kone Katinan, který sloužil jako ministr pro rozpočtové záležitosti pro bývalého prezidenta Pobřeží Slonoviny Laurenta Gbagbo během povolebního násilí, byl zatčen v Ghaně. V roce 2010 exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku v prezidentských volbách, jejichž vítězem se stal současný prezident Alassane Outtara. Během násilí zemřelo na 3000 lidí a exprezident Gbagbo čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Vláda Pobřeží Slonoviny vydala na Katinana mezinárodní zatykač minulý rok a viní ho z ekonomických krizí v zemi. Katinan žil jako politický uprchlík v Ghaně, vláda nyní jeho zatčení potvrdila.
Ghanský prezident náhle zemřel
V brzkých ranních úterních hodinách náhle zemřel 68letý ghanský prezident John Atta Mills poté, co dostal silný infarkt. Ve funkci ho zastoupil viceprezident John Dramani Mahama, který zůstane v čele země do prosincových prezidentských voleb. Zesnulý prezident John Atta Mills si vysloužil respekt doma i v zahraničí svou ekonomickou politikou a oddanosti k demokracii.
Inflace v Ghaně se během května zvýšila
Meziroční inflace zaznamenala v květnu nárůst na 9,3 % z dubnové hodnoty 9,1 %. Inflace se v zemi zvýšila už třetím měsícem za sebou. Vláda přitom předvídala, že do konce roku 2012 sníží inflaci na 8,5 %. Naopak analytici předpokládají i nadále její růst.
Ghana prodlouží smlouvu s Mezinárodním měnovým fondem do prosince
Podle ministra financí Kwabena Duffuora země prodlouží smlouvu s Mezinárodní měnovým fondem (MMF) do prosince. Program, na základě něhož získala Ghana 600 milionů USD, má totiž skončit na konci června. Důvodem prodloužení programu je podle ministra Duffuora snaha pokračovat ve fiskální politice navzdory volebnímu roku a uklidnění zahraničních investorů.
Ministr financí: Ghana dosáhne snížení inflace na 8,5 %
Podle ministra financí Kwabena Duffuora Ghana splní svůj cíl snížit inflaci do konce letošního roku na hodnotu 8,5 %. Dosáhnout toho chce posílením fiskálních a monetárních opatření, včetně podpory místní měny cedi. Inflace Ghany se v dubnu zvýšila na 9,1 %, podle analytiků bude i nadále růst.