Bulharský prezident Rosen Plevneliev vetoval změnu v rozpočtu s tím, že současná socialistická vláda neprokázala dostatečnou transparentnost ve využívání veřejných prostředků. Bulharský parlament Lidové shromáždění je od voleb v květnu 2013 složený ze socialistické strany a z turecké etnické strany MRF a spoléhají na pasivní podporu nacionalistickou stranu ATAKA. Minulý čtvrtek parlament podpořil návrh, kterým by se navýšil rozpočtový deficit z 1,3 % na 2 % HDP na podnět slabé ekonomiky. Parlament na mimořádné schůzi 30. srpna přezkoumá prezidentovo prohlášení a učiní nové rozhodnutí. Analytici očekávají, že prezidentovo veto bude přehlasováno a zákonodárci si rozhodnutí ospravedlní. Premiér Plamen Oresharski uvedl, že prezidentovo veto zemi uškodilo, a i když bude nejspíše přehlasováno, tak zpoždění negativně ovlivní vývoj v zemi.
Archiv rubriky: Bulharsko
Evropská komisařka pro spravedlnost podporuje bulharský boj proti vládní korupci
Evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podporuje bulharské demonstranty, kteří již 5 týdnů vycházejí do ulic na protest proti vládní korupci. Svojí podporu v boji proti korupci vyjádřila i na sociální síti Twitter a při online rozhovoru v diskuzním pořadu s názvem „Dialog občanů v Sofii“. Lidé vyzývají komisařku Redingovou k pomoci reformovat nejchudší členskou zemi EU. Komisařka Redingová v této souvislosti vyjádřila znepokojení s prací komisaře pro politiku regionálního rozvoje Johannese Hahna, který má dohlížet na výdaje nejchudších zemí EU. Bulharsko, stejně jako jeho sousední postkomunistické země, spoléhá na pomoc při financování jeho slabé ekonomiky ze strany EU. Komisařka Redingová dodává, že pokud bude chtít Evropská komise zasahovat, musí jasně vidět jak pracují s finančními prostředky.
Bulharskou vládu nakonec budou sestavovat socialisté
Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Při pokusu propašovat do Španělska 13,8 kilogramů kokainu bylo zadržených 5 lidí
Až 5 lidí různých národností bylo zadrženo peruánskou policií při pokusu propašovat do Španělska 13,8 kilogramů kokainu. Zadrženi chtěli nastoupit na letadlo na mezinárodním letišti v Limě, kde byli taky chyceni. Během minulého týdne policie odhalila nejdřív Španěla, který měl při sebe 5 kilogramů drog. Dále se jim podařilo zadržet Portugalce, Bulhara, Mexičana a Peruánce. Jejich věk se pohyboval v rozmezí od 25 do 42 let.
Předčasné parlamentní volby v Bulharsku zatím vyhrává pravice
V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku podle předběžných výsledků vede pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska v čele s bývalým premiérem Bojkem Borisovem, který chtěl před 3 měsíci odebrat české energetické společnosti ČEZ Bulharia licenci na distribuci elektřiny v zemi. Otázka cen energií hraje ve volbách klíčovou roli. Politická strana Občané za evropský rozvoj získala podle prvních odhadů 31 % hlasů, ale zatím nedosáhla většiny a v 240členném parlamentu bojuje přibližně o 100 mandátů. V těsném závěsu za stranou Občané za evropských rozvoj je opoziční strana Bulharská socialistická strana s prozatím 25 % hlasů. Je pravděpodobné, že většiny nikdo nedosáhne a sestavit stabilní a akceschopnou vládu bude velmi obtížné.
Energetická společnost Energo-Pro dostala v Bulharsku pokutu
Česká energetická společnost Energo-Pro porušila podle bulharských úřadů legislativu, když v minulém roce přerušila dodávky elektřiny vodárenskému podniku. Bulharský antimonopolní úřad tak vyměřil společnosti Energo-Pro pokutu téměř 1,2 milionů USD za zneužívání dominantní pozice na trhu. Podobným problémům v Bulharsku čelí také česká energetická společnost ČEZ po masových protestech obyvatel Bulharska proti vysokým účtům za elektřinu, lidé dále požadují znárodnění energetických distribučních firem v zemi. Protesty vyústily v pád bulharské pravicové vlády Bojka Borisova.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Na 67 politických stran se zúčastní parlamentních voleb v Bulharsku
V předčasných parlamentních volbách v Bulharsku, které jsou naplánované na 12. května by se mělo podle údajů bulharské Ústřední volební komise ze čtvrtka utkat 67 politických stran. Od posledních voleb v roce 2009 vzrostl počet stran a koalic o 18 z původních 49. Ústřední volební komise ve čtvrtek rovněž uvedla, že 4 stranám bylo odepřeno se nadcházejících voleb zúčastnit včetně komunistické strany. Podle názorů odborníků se utká v předčasných parlamentních volbách bývalá vládní strana GERB se Bulharskou socialistickou stranou.
Společnost ČEZ podala stížnost u EU na Bulharsko
Český výrobce elektrické energie ČEZ podal u Evropské komise stížnost proti Bulharsku kvůli vládnímu rozhodnutí odebrat společnosti licenci v balkánských zemích. Vysoké ceny za elektřinu společnosti ČEZ zapříčinily v Bulharsku veřejné protesty a nakonec pád vlády premiéra Boiko Borisova. Bulharští energetičtí regulátoři obviňují ČEZ z porušení zákonů o zadávání veřejných zakázek. Společnost ČEZ se obhajuje, že nezjistila žádné podstatné chyby v rámci její činnosti a že obvinění by nemělo vést ke ztrátě licence. Ředitel distribuce a zahraničních aktivit ČEZu Tomáš Pleskač uvedl, že společnost ČEZ požádala Evropskou komisi o nezávislé posouzení situace s cílem zjistit objektivní a spravedlivé zacházení. Společnosti ČEZ byla kvůli konfliktům odebrána licence v Albánii a firma musela odejít ze země a uhradit odpisy v hodnotě 289 miliónů USD.
Bulharsko chce pomoci nejchudším bulharským rodinám milionovými dotacemi
Na 25,6 miliónů USD chce bulharská vláda investovat do programů, které by měly zlepšit zaměstnanost v Bulharsku a přinést různé benefity a výhody nejchudším bulharským obyvatelům. Prozatímní ministryně práce a sociálních věcí Deyana Konstadinova uvedla, že celkovou sumu 25,6 miliónů USD poskytnout dohromady všechna bulharská ministerstva na úkor svého ročního rozpočtu. Jak se jednotlivé částky rozdělí do programů, by se mělo rozhodnout do pátku, uvedla ministryně Konstandinova.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.
Bulharský prezident odmítl zbytečné výdaje země a přislíbil dodržení fiskální politiky
Na summitu ministrů financí v Bruselu bulharský prezident Rosen Plevneliev řekl, že jeho země i nadále bude dodržovat fiskální disciplínu a stabilitu. Jedním z bodů programů byla i efektivní liberalizace bulharského energetického trhu. Prezident rovněž uvedl, že úřednická vláda nebude „nerozumně utrácet“ a připraví zákony pro liberalizaci energetického sektoru tak, aby země již dále nebyla kritizována za nedodržování evropské legislativy. Bulharsko v Bruselu požádalo o začlenění do programu Evropské komise pro získání finanční podpory pro členské země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, v zemi na 27 % mladých Bulharů marně hledá práci.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Po ustavení nové prozatimní vlády proběhly v Bulharsku další protesty
V hlavním městě Bulharska se odehrály další protesty, i když v menším rozsahu. Podle zástupců protestů Miroslava Paskaleva a Ivana Boneva nová vláda diplomata Marina Raykova připraví cestu, aby se bývalá vládní strana GERB opět ujala po předčasných parlamentních volbách vlády. Jednotlivé skupiny demonstrantů se dosud nesjednotily, zda se zúčastní předčasných voleb v květnu, ani na základních požadavcích k vládě. Pravoslavný patriarcha Neofit vyzval po sebeupálení Plamena Goranova protestující, aby neobětovali své životy, přesto Dimitar Dimitrov jako další následoval Goranova, nicméně není dosud podle bulharských médií jasné, zda souviselo Dimitrovo upálení s protesty.
V Bulharsku byla jmenována nová prozatimní vláda
Bulharský prezident Rosen Plevneliev v úterý uvedl, že do předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 12. května, se postaví do čela úřednické vlády diplomat Marin Raykov. Politicky neutrální Raykov bude vykonávat funkci i jako ministr zahraničí. V čele ministerstva vnitra zasedne poprvé v historii žena Petya Purnavova. Podle prezidenta Plevnelieva se bude prozatimní vláda řídit heslem: „Pro Evropu, pro demokracii, pro hospodářský rozvoj„.
Bývalá eurokomisařka představila plán pro řešení krize v Bulharsku
Strana Bulharsko pro občany bývalé komisařky EU Megleny Kunevy představila v rámci předvolebního boje 31bodový protikrizový plán na řešení špatné politické a ekonomické situace v Bulharsku. Plán obsahuje požadavek na změnu Ústavy, zvýšení příspěvků do vzdělání a zdravotnictví a větší dotace malým a středním podnikům. V protikrizovém plánu zaznívají i běžné předvolební sliby, jako jsou snížení dotací politickým stranám a omezení moci poslanců. Strana Bulharsko pro občany byla založena v roce 2012.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Bulharsku se nedaří ustanovit prozatimní vládu
Prezident Rosen Plevneliev ve středu uvedl, že se dosud neobjevil nikdo, kdo by byl ochotný a schopný sestavit a vést prozatimní vládu do předčasných parlamentních voleb v květnu. Ve spojitosti s bulharskými protestujícími se objevilo jméno ekonoma Dimitara Ivanova, který by mohl být vhodným kandidátem na post prozatimního předsedu vlády pro politiky i demonstranty. Nicméně některým vadí jeho socialistická minulost. Situace v zemi je dosud nejistá, na základě ankety zveřejněné v bulharských novinách je až 45 % Bulharů připraveno vyjít opět do ulic a demonstrovat.
Bulharský prezident hodlá přejít na produktivnější politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče
Bulharsko v posledních měsících trápí protesty kvůli výši elektřiny, ekonomickým problémům a rozsáhlé korupci. Předčasné volby, pravděpodobně konané v květnu, mají za následek rozdělení parlamentu mezi frakce, které nechtějí spolupracovat, což vyvolává otázky, zda je možné udržet přísnou fiskální politiku potřebnou k udržení měnové fixace na euro. Prezident Rosen Plevneliev novinářům uvedl, že rozpočet je jasně daný, ale hodlá provést přechod na více produktivní politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče. Prezident Plevneliev se snaží v zemi získat nějaký význam, protože 13. března bude vybírat a volit prozatímní vládu a bude mít také vliv na formování nové koalice po volbách.
EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru
EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.