Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Archiv rubriky: Polsko
Visegrádská čtyřka uzavřela dohodu o jaderném výzkumu
V Budapešti v pátek země Visegrádské čtyřky (V4) uzavřely dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko jako členy V4 má dohoda přispět ke sdílení informací a zdrojů při hledání trvale udržitelné jaderné energii. Na základě dohody vznikl program V4 G4 Excellence Centre, na kterém se podílejí organizace zabývající se jadernou energetikou z jednotlivých členských států. Program má podpořit vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace. Pál Kovács z maďarského Ministerstva pro rozvoj se vyjádřil, že „státy V4 chtějí využít příležitosti, kterou výzkum v jaderné oblasti nabízí„.
Visegrádská čtyřka odmítá další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů EU se Srbskem
Česká republika a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, usilují o to, aby Evropská unie nekladla další podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů se Srbskem. První rozhovory s Bělehradem by se měly konat v lednu 2014. Na návrh Německa se bude v prosinci ještě konat vrcholná schůzka pro přijetí rámce jednání se Srbskem a mohlo by tak dojít k posunu zahájení rozhovorů. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby byl právě tento rámec zamítnut a zahájení rozhovorů se Srbskem bylo potvrzeno. Srbsko usilovalo o zahájení do konce roku 2013, kdy budou zahájena jednání o asociační dohodě s Kosovem a byly by tak oba kroky provedeny najednou.
Potraviny v ČR jsou dražší, ale levnější než v ostatních zemích EU
Údaje Eurostatu za minulý rok ukazují, že ačkoliv potraviny v České republice v posledních letech podražily, tuzemské potraviny stále nepatří mezi nejdražší v EU. Nejlevnější potraviny lze koupit u severního souseda – Polska. Naopak nejdráže vyjdou potraviny v Dánsku. To, že ČR patří mezi země s levnými potravinami (v porovnání s ostatními zeměmi EU), způsobuje také fakt, že ČR patřila i v minulosti k tradičnímu výrobci potravin. Dle slov programového a strategického ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny však v Česku přetrvává jakýsi mylná představa o tom, že potravina musí být levná. To způsobuje, že české obchodní řetězce dělají marketingové tahy právě s důrazem na levné potraviny. Často tak však děje na úkor kvality potravin.
Ruská ropná společnost Rosněfť dodá do ČR miliony tun ropy
Přes ropovod Družba bude do České republiky dodáno na 8 milionů tun ropy do roku 2016. Ruská státní ropná společnost Rosněfť a polská největší rafinerská společnost PKN Orlen spolu podepsaly tříletou dohodu o dodávkách ropy do České republiky přes zmíněný ropovod. Cena za dodané množství ropy se pohybuje ve výši 7 miliard USD. Ropovod Družba však není jediným zdrojem dodávek ropy. Česká republika získává ropu také díky dodávkám z ropovodu IKL, přičemž se jedná a pojistku, která by měla zajistit energetickou bezpečnost v ČR v případě, že by byl zastaven přívod ropy na Ukrajinu, jako tomu bylo v letech 2008 – 2009. Nicméně podle slov ekonoma Martina Kopáčka na ruské ropě Česko závislé není a nemusí se obávat, že by byl ropy nedostatek.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Ekonomiky střední Evropy se zpomalují
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled rozvíjejících se ekonomik ve střední Evropě. Odhad letošního ekonomického růstu zemí střední Evropy snížila EBRD na 0,8 %, přestože doposud počítala s růstem o 1,2 %. Tempo hospodářského růstu se zpomalilo v Polsku a na Slovensku, ekonomiky Maďarska, Chorvatska a Slovinska zůstávají v recesi. Avšak navzdory odhadům se export sledovaných zemí zlepšuje, což by mohlo znamenat zmírnění negativních dopadů finanční krize v eurozóně na hospodářství těchto zemí. Česká republika se mezi tyto země neřadí, protože podle EBRD patří mezi vyspělé země.
Francie hodlá utužit vztahy s Polskem
Francouzský prezident Francois Hollande hodlá měnit politiku svých předchůdců prezidenta Sarkozyho a Chiraca a plánuje budovat úzké vztahy s Polskem. Francie, Německo a Polsko obnovují po čtyřech letech spolupráci v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, který může být základem nového obranného evropského systému. Shodli se na tom v Paříži nejvyšší představitelé Francie a Polska prezident Francois Hollande a Bronislav Komorowski. Výmarský trojúhelník, který vznikl před více než 20 lety, má za cíl podpořit integraci Polska za francouzsko-německé spolupráce a později se zaměřil na evropské bezpečnostní otázky.
Polská Občanská platforma prožívá vážnou krizi
Současná vládnoucí strana v Polsku Občanská platforma prochází největší krizí ve své historii. V Občanské platformě totiž dochází k vážným střetům mezi liberály a konzervativci, které ohrožují křehkou většinu vládní koalice v polském parlamentu. Konflikty vznikají v politice o registrovaném partnerství a umělém oplodnění. Polský premiér Donald Tusk odvolal ministra spravedlnosti Jaroslawa Gowina, který vede právě konzervativní křídlo strany, za obvinění klinik, jež umělé oplodnění provádějí. Exministr Gowin polské kliniky obvinil z prodeje embryí na pokusy německým laboratořím. Konzervativní křídlo Občanské platformy se proti krokům premiéra Donalda Tuska bouří a hrozí, že premiér ztrátou tohoto křídla přijde o většinu v parlamentu, což by mohlo vést k jeho pádu.
Polsko postaví svůj protiraketový štít
Polsko ve čtvrtek oznámilo plány na vybudování vlastního protiraketového štítu za miliony USD. Od roku 2023 by měl štít chránit nejdůležitější strategické objekty a vojenské základny v zemi. Štít má Polsko ochránit proti raketám středního a krátkého doletu a proti nejnovějším letadlům. Na zakázce by se mohly podílet i české firmy.
Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla
Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Polsko by mohlo čekat referendum o přijetí eura a ústavní změny
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že se nebrání uskutečnění referenda ohledně přijetí eura, kterému se dříve snažil vyhnout. S referendem o jednotné měně premiér Tusk souhlasí výměnou za potřebné ústavní změny. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel bude pravděpodobně hlasovat proti přijetí. Vláda premiéra Tuska má nepatrnou většinu v parlamentu, a tudíž bude potřebovat podporu pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), aby dosáhl dvou třetinové většiny v dolní komoře a mohlo dojít k nutným ústavním změnám včetně jednotné měny. Strana PiS již dříve oznámila, že je proti přijetí eura a referendu. Analytici pro agenturu Reuters uvedli, že EU očekává, že největší východní ekonomika přijme euro v roce 2019.
USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska
Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.
Vůdkyně kubánských disidentek navštíví Španělsko, Polsko a Německo
Berta Soler, která reprezentuje skupinu kubánských disidentek Dámy v bílém, navštíví během své zahraniční cesty jako první Španělsko. Pokračovat bude do Polska, Německa a Panamy s cílem informovat tamější veřejnost o útlaku vlády a potřebách její země. Soler, které je 49, bude moct vycestovat díky migrační reformě Kuby. Organizace vznikla v roku 2003, když vláda zadržela odpůrce režimu, kteří byli později známi jako Skupina 75. Jejich ženy se rozhodly sdružit a vytvořily tak Dámy v bílém s cílem mírumilovně bojovat za politické vězně.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Dovoz potravin z Polska stále roste, zákaz importu je nepravděpodobný
Od roku 2000 vzrostl dovoz polských potravin na český trh více než čtyřnásobně. Za minulý rok přesáhla hodnota dovezených potravin částku 20 miliard korun. Důvodem zájmu o polské produkty je především jejich nízká cena. Růst jejich prodeje nezastavily ani aféry týkající se nekvalitních polských potravin. Poslední se objevila minulý týden, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala o možném výskytu jedu na potkany v oplatkách dovezených z Polska. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) sdělil, že ačkoliv se v posledních dnech objevily spekulace o možném zákazu potravin z Polska, byl by tento krok jen obtížně proveditelný. Česká republika může zakázat dovoz pouze těch výrobků, které by byly příslušnými úřady shledány jako zdravotně závadné.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.
Představitelé EU začali jednat o podobě rozpočtu EU na 7 dalších let
V Bruselu začalo jednání nad výší 7letého rozpočtu EU, některé země požadují snížení rozpočtu, k němuž přistupují i vlády na národní úrovni. Státy bývalého komunistického bloku v čele s Polskem nicméně chtějí nechat rozpočet na minimálně stávající výši, země, jako je například Velká Británie, požadují úsporná opatření, mluví se o 1 245 miliardy USD úspor. Francie se postavila proti škrtům v zemědělství, do něhož EU vložila 37,5 % z celkové rozpočtu, země střední a východní Evropy naopak odmítají snížení peněz ve fondu Soudržnost, na něhož jde 32 % z celkového rozpočtu.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Po dohodě Polska a Ruska bude platit bezvízový styk mezi ruskou oblastí Kaliningrad a polskou příhraniční oblastí
Dohoda mezi Polskem a Ruskem se však bude týkat pouze obyvatel žijících 50 kilometrů okolo hranice mezi Polskem a ruskou exklávou Kaliningradem. Obyvatelé Kaliningradu budou moci však cestovat v Polsku pouze 50 kilometrů od hranic. Těm, kdo by toto omezení porušili, hrozí až pětiletý zákaz vstupu do Evropské unie. Rusko tuto dohodu považuje za krok vpřed k celkovému zrušení vízové povinnosti.
Historicky nejvíce dotazovaných Poláků je proti vstupu země do eurozóny
Dle závěrů Centra pro průzkum veřejného mínění (CBOS) je nyní 68% Poláků proti vstupu země do eurozóny. Ještě před několika měsíci polská vláda včele s premiérem Donaldem Tuskem uváděla, že ačkoliv se blok jednotné měny nyní ocitá v krizi, Polsko je ochotno přejít na euro nejspíše již v roce 2015. Dle některých analytiků by nyní vláda měla od těchto projevů ustoupit. Co se týče postoje vůči eurozóně samotné, je Polsko rozděleno. Dle průzkumu by 29% obyvatel přivítalo její rozpad, 31% jí chce zachránit za každou cenu.