Ruský státní podnik Gazprom upozornil, že v podzemních zásobnicích v západní Ukrajině nejsou dostatečné zásoby plynu na pokrytí stabilních zimních dodávek do evropských států. Je nutné nashromáždit během léta 19 miliard m3 plynu, v současnosti je ale v ukrajinských zásobních kapacitách pouze 7,5 miliard m3. Ukrajinská strana uvedla, že vytvoří zásobu pouze mezi 14 a 16 miliardy m3, což je o 5 až 7 miliard méně než v loňském roce, kdy zásoby plynu dosahovaly 21 miliard m3. Ukrajinská strana odmítá nadále vytvářet pojistku pro stabilní dodávky do Evropy, jelikož podle ní nese zodpovědnost ruský Gazprom. Ruská společnost tvrzení odmítá s ohledem na negativní zkušenosti z minulosti. Naftohaz se snaží dohodnout s německou společností RWE, která by mohla zajistit doplnění zásobníků, nicméně RWE a Gazprom mají dlouhodobě negativní vztahy kvůli neshodám ohledně cen plynu. Podle odborníků by zásoby ve výši 14 až 16 miliard m3 stačily pouze na mírnou zimu.
Archiv rubriky: Ukrajina
Na Ukrajině se konal první pochod homosexuálů, v Rusku se naopak zatýkalo
Přestože soud pochod homosexuálů hlavním městem Ukrajiny Kijevem zakázal, na 100 aktivistů uskutečnilo první pochod v zemi. Policie zatkla 13 lidí, kteří se snažili pochod přerušit. Homofóbie je totiž na Ukrajině rozšířená a všeobecně přijímaná. Aktivisté plánovali svůj první pochod již minulý rok, ten byl na poslední chvíli odvolán důsledkem výhrůžek ze strany pravicových radikálů. V sousedním Rusko bylo naopak na 20 homosexuálních aktivistů zatčeno, když se pokoušeli o pochod k parlamentu, který nedávno schválil zákon zakazující „homosexuální propagandu“, důvodem je podle ruských poslanců ochrana dětí.
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu
Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy
S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.
EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Ukrajina a společnost Shell se dohodly na dodávce plynu
Dohodou s Royal Dutch Shell by Ukrajina ráda snížila závislost na ruském plynu. Smlouva v údajné hodnotě 10 miliard USD byla podepsána na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dohodu mezi státní společností Nadra Yuzivska a Shell podepsali ředitel společnosti Peter Voser a ukrajinský ministr pro energetiku Eduardo Stavytsky. Odpůrci dohody varují před vysokým rizikem možného znečištění země. V roce 2006 a 2009 Rusko odstavilo důsledkem platební neschopnosti v zimě Ukrajině plyn, dohoda se společností Shell má podle Ukrajiny podobným případům předejít.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina se znovu nemohou domluvit na dodávkách energie
Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Ukrajina má nového premiéra, volbu doprovázely fyzické útoky
Novým premiérem Ukrajiny se ve čtvrtek stal Mykola Azarov, který byl parlamentem zvolen 252 hlasy. Pro jeho zvolení hlasovala především vládnoucí Strana regionů (PR) a její koaliční partneři. Samotný průběh volby premiéra však doprovázely fyzické střety poslanců. Bouřlivou atmosféru zapříčinily protesty opozičních politiků, kteří blokovali řečnickou tribunu, aby se volba nemohla uskutečnit. Premiér Azarov je spojencem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, volba nového premiéra byla i testem pro ukrajinského prezidenta, kterého v roce 2015 čeká obhajoba mandátu.
Ukrajinský kasační soud zamítl stížnost opoziční političky Juljie Tymošenko
Bývalá ukrajinská premiérka podala k soudu stížnost týkající se sedmiletého trestu odnětí svobody, jenž jí byl udělen kvůli překročení pravomocí při podpisu smlouvy o dodávkách ruského plynu v roce 2010. Evropská unie, která celý případ sleduje, uvedla, že je „rozhodnutím soudu zklamaná“. Již dříve právníci bývalé premiérky uvedli, že pokud dojde k nynější situaci, obrátí se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Dle političky bylo její zatčení politicky motivované a nedošlo k žádnému soudnímu přezkumu.
Ukrajinská ex-premiérka Julie Tymošenko je údajně vyléčená
O úspěšném ukončení léčby bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko v pátek informovala ukrajinská ministryně zdravotnictví Rajsa Bohatyrjov, která údajně vychází ze závěrů mezinárodní komise složené z německých a ukrajinských lékařů, kteří se podíleli na léčbě Tymošenko. Politička by se tak měla vrátit zpět do vězení.
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině
Ukrajinský parlament v úterý ve druhém čtení schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině, který podstatně rozšiřuje celkovou sféru užití ruského jazyka v zemi. Dokument podpořilo 248 členů Nejvyšší rady, minimální počet hlasů nutný k přijetí zákona byl 226. Pokud ukrajinský prezident zákon podepíše, získá ruský jazyk status regionálního jazyka tam, kde je rodným jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva, tedy ve 13 z 27 administrativně-územních jednotek Ukrajiny. Ukrajinská opozice vystupuje proti přijetí tohoto zákona, povede podle ní jen ke zhoršení konfliktu mezi ukrajinsky a rusky mluvícími občany. Podle různých průzkumů považuje jedna třetina až jedna polovina Ukrajinců ruštinu za svůj rodný jazyk.
Amnesty International: Čína, Ukrajina a Súdán poslaly zbraně do Jižního Súdánu
Podle zprávy Amnesty International (AI) získal Jižní Súdán súdánské zbraně, čínské nášlapné miny a ukrajinské tanky. Dodávka zbraní se konala v roce 2007 navzdory mírové dohodě mezi Súdánem a Súdánským lidovým hnutím (SPLM), které bojovalo za nezávislost jihu země, v roce 2005. Zbraně jsou podle zprávy AI využívány v konfliktu v regionu Mayom Country v jihosúdánském státě Unity, který leží na severu země při hranici se Súdánem.
Ukrajinští poslanci v prvním čtení schválili zákon o používání ruštiny ve veřejných institucích
Pokud dojde ke schválení tohoto zákona ve druhém čtení, status ukrajinštiny jako úředního jazyka zůstane nezměněn, v oblastech, kde více jak 90% obyvatel hovoří jinou řečí než ukrajinštinou bude však ruština a další menšinové jazyky povolená k jednání s veřejnými institucemi. Ruština by se jako regionální jazyk mohla dle návrhu uplatňovat i v televizním vysíláni. Proti zákonu se staví ukrajinská politická opozice, neboť se obává rozbití ukrajinské národní jednoty.
Ruský prezident: „Rusko-ukrajinské plynové smlouvy nejsou v rozporu s ukrajinskými zákony“
Rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách plynu, za jejichž podepsání byla odsouzena bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenko k sedmi letům odnětí svobody, jsou plně v souladu s ruskými, ukrajinskými i mezinárodními právními předpisy. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým francouzským protějškem Francoisem Hollandem. Prezidenti obou zemí se shodli v nezákonnosti věznění ukrajinské ex-premiérky. Ruský prezident dále zdůraznil, že nepodporuje bojkot fotbalového šampionátu Euro 2012 na Ukrajině, na kterém trvá řada evropských lídrů.
Nejvyšší rada Ukrajiny bude jednat o sporném návrhu zákona o statusu ruského jazyka
Nejvyšší rada Ukrajiny dnes bude pokračovat v jednání o sporném návrhu zákona, na základě nějž by ruština získala status úředního jazyka v regionech, kde je mateřským jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva. Jednalo by se přibližně o polovinu země. Včerejší jednání o tomto návrhu skončilo rvačkou mezi opozičními poslanci a zástupci vládnoucí Strany regionů, která návrh zákona předložila. Podle opozice by přijetí tohoto zákona vedlo k rozkolu uvnitř země.
Ukrajina bude hledat alternativu k ruskému plynu
Uvedl to dnes ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v rozhovoru pro ukrajinský televizní kanál První Národní. Kyjev podle prezidenta stále doufá v úspěch jednání o snížení ceny s Ruskem a považuje je za svého strategického partnera, nemůže si však dovolit nadále platit cenu za plyn, která je dle jeho slov nejvyšší v Evropě. Prezident dále zdůraznil, že vysokou cenou nelze zatěžovat ukrajinské podniky a spotřebitele, a proto jsou v současné době ztráty plynárenské společnosti Naftogaz plynoucí z nevýhodných smluv s Ruskem podepsaných ex-premiérkou Julií Tymošenko hrazeny ze státního rozpočtu, přičemž za poslední dva roky tyto ztráty činily okolo 12 miliard dolarů. Dle vyjádření prezidenta Janukovyče patří mezi potenciální alternativy k ruskému plynu například ukrajinská ložiska břidlicového plynu, která chce Kyjev s pomocí zahraničních partnerů v nejbližší době prozkoumat. Zároveň Ukrajina zahájila spolupráci v plynové otázce s Katarem, který je jedním z hlavních soupeřů Ruska na tomto trhu.
Kazachstán vykázal za první čtvrtletí roku 2012 nárůst objemu zahraničního obchodu o 11,2%
Země tak dosáhla přebytku obchodní bilance v hodnotě 12,9 miliardy USD. Dovoz vzrostl o 38,7% zatímco vývoz o 32,3%. Hlavními obchodními partnery Kazachstánu jsou Itálie, Čína, Francie, Rusko a Ukrajina.
Ministři zahraničních věcí EU budou jednat o bojkotu Eura 2012 na Ukrajině
Dle diplomatického zdroje agentury UNIAN proběhne diskuse na zasedání Evropské rady 14. května v Bruselu. „Bude to neformální diskuse, ale doufáme, že na konci najdeme společný směr, kterým se budou členské státy EU ubírat,“ řekl zdroj. Ukrajina ohlášený bojkot fotbalové soutěže některými představiteli členských států EU odsoudila.
Ukrajina odložila summit v Jaltě kvůli bojkotu ze strany zemí EU
Kvůli odmítnutí účasti na summitu zemí střední a východní Evropy v Jaltě ze strany 14 evropských politických lídrů, kteří takto vyjadřují svůj nesouhlas s vývojem procesu s ukrajinskou ex-premiérkou Julií Tymošenko, bude Ukrajina nucena tuto událost přesunout na pozdější datum. Informovala o tom agentura RBK s odkazem na mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Alexandra Dikusarova.