Francie má nového rozpočtového ministra a nového ministra pro Evropu

Thierry Repentin byl, po podpoře nového úřadujícího rozpočtového ministra Bernarda Cazeneuvea, jmenován francouzským ministrem pro Evropu. Nový ministr Cazeneuve nahradil na postu rozpočtového ministra Jérômeho Cahuzaca, který rezignoval po nařčení z daňových úniků. Bývalý ministr Cahuzac popírá jakékoli provinění a obhajuje se, že odstoupil z funkce, aby mohl bojovat proti obvinění. Ministrova rezignace je první změnou v socialistické vládě premiéra Jean-Marc Ayraulta. Prezident François Hollande i premiér Ayrault se ujali moci ve Francii po socialistickém vítězství ve volbách loni v červnu. Ministr Repentin je i v současné době ministrem pro odbornou přípravu na ministerstvu práce a podílí se na hlavních vládních iniciativách v pomoci v zaměstnanosti.

EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí

V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank  Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.

EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru

EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.

Belgický ministr financí podal demisi kvůli bankovním sporům

Belgický ministr financí Steven Vanackere odstoupil ze své funkce kvůli bankovním sporům. Vanackere byl ministrem financí od roku 2011, podle obvinění měl údajně manipulovat s finančními dohodami mezi EU a belgickou bankou ACW. Bývalý ministr Vanackere se obhajuje, že si nedokáže představit, že by zneužil své povinnosti ministra financí nestranným způsobem a dodává, že odstoupil kvůli „nespravedlivým náznakům a nebezpečným obviněním“. Belgická vláda tento měsíc plánuje zahájit přípravu nového státního rozpočtu, který zahrnuje změny ve stávajících výdajových plánech, aby se snížil deficit a dodržel cíl dohodnutý s EU.

Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr

Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.

Bojkot makedonské opoziční strany ohrozil vstup země do EU

Opoziční Sociálně demokratická unie Makedonie (SDSM) skočila s bojkotem parlamentu a místních voleb 24. března, který vedl k politické krizi a patové situaci mezi politickými stranami, díky které hrozilo zrušení nabídky členství v EU. Evropské unii se podařilo situaci prolomit dohodou, zprostředkovanou evropským komisařem pro rozšíření Štefanem Fülem, britským členem Evropského parlamentu Richardem Howittem a polským europoslancem a bývalým prezidentem Evropského parlamentu Jerzy Buzkem. Pokud se podaří spory uklidnit, na květnovém summitu by se mohl projednávat vstup Makedonie do EU a do prosince by na doporučení komisaře Füleho mohly započít přístupové rozhovory. Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005, ale nabídku komplikují  špatné vztahy s Bulharskem a nesnášenlivost albánských separatistů kvůli občanské válce z roku 2001, přičemž 25 % obyvatel Makedonie tvoří Albánci.

EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.

EU zahájí rozhovory s USA ohledně dohody o zóně volného obchodu

Vedoucí představitelé členských států EU souhlasí se zahájením jednání o obchodní dohodě s USA s tím, aby se vytvořila zóna volného obchodu s USA dohodou, která by byla největší na světě. Lídři států EU využili konání summitu ohledně dlouhodobého rozpočtu, aby vyjádřili svoji podporu pro komplexní obchodní dohodu s USA a zdůraznili, že vyjednávači by měli věnovat zvláštní pozornost dosažení větší transatlantické regulační konvergence. Po summitu prezident Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že je třeba se posunout kupředu a dodat, že otevřené obchodní styky s USA by měly silný vliv na modernizaci našich ekonomik. V úterý proběhne formální rozhovor na toto téma s americkým prezidentem Barrackem Obamou.

EU schválila misi na pomoc Libyi zpřísnit kontrolu hranic

Ministři zahraničních věcí členských států EU schválili plán na možnou dvouletou misi poskytující pomoc Libyi při zpřísnění kontrol nad svými hranicemi. Podle plánu by EU posílala do Libye poradce a školitele, kteří by poskytli krátkodobou podporu a pomoc při reformě systému hranic. Zájem EU o libyjské hranice trvá již od konce vlády vůdce Muammara Kaddafiho, s nímž EU měla spolupracovat na omezení přílivu migrantů. Po svržení vůdce Kaddafiho v roce 2011 se EU snaží úzce spolupracovat s libyjskými úřady ohledně kontroly hranice u Středozemního moře. Po libyjském povstání má EU podle European Voice obavy, že by zbraně a drogy mohly procházet za hranice Libye, které byly zdůrazněny konfliktem v Mali, který byl údajně zásoben zbraněmi od sil věrných vůdci Kaddafimu.

Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU

Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.

Rakouský exministr uvězněn za úplatek

Bývalý rakouský ministr vnitra a europoslanec Ernst Strasser byl soudem ve Vídni shledán vinným a odsouzen k 4 letům vězení poté, co byl usvědčen z braní úplatku. Poslanec konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) byl zachycen britskými novináři Sunday Times, kteří ho natočili při činu, když se zájmové skupiny snažily ovlivnit legislativu Evropské unie výměnou za peníze. Poslanci byla nabídnuta roční platba 130 000 USD za ovlivňování právních předpisů EU v Evropském parlamentu (EP). Exministr Strasser jakékoli obvinění popřel a hájil se, že odstoupil z funkce v roce 2011, aby chránil svoji stranu.

Na Maltě se budou konat předčasné volby

Rozhodnutí o konání předčasných parlamentních voleb dnes v pondělí oznámil premiér Lawrence Gonzi. Učinil tak poté, co se vládnoucí Národní straně (NP) nepodařil schválit rozpočet na rok 2013. Proti rozpočtu se postavil jeden ze členů NP Franco Debono a návrh byl v poměru 34:35 zamítnut. Parlament by měl být rozpuštěn 7. ledna a předčasné volby jsou plánovány na 9. března 2013.

Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila

Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko.  Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.