Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl odložit neformální schůzku předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny kvůli vládní krizi v ČR a politickému vývoji kolem české vlády. Schůzka premiérů se měla uskutečnit 24. srpna na severozápadě Maďarska na zámku Fertőd, nedaleko od rakouských hranic. Mezi členské státy Visegrádské skupiny patří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsednictví Visegrádské skupiny po Polsko převzalo Maďarsko. Za polského předsednictví v březnu 2013 diskutovali členské státy ve Varšavě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a v červnu 2013 s japonským premiérem Šinzó Abem.
Archiv rubriky: Francois Hollande
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.
Tuniský prezident Marzouki vyloučil přelití převratu z Egypta
Dle prezidenta Moncefa Marzouki není možné očekávat, že by se do Tuniska přelilo dění z Egypta, kde armáda sesadila prezidenta Mursi. „Mohlo by Tunisko sledovat stejný (egyptský) scénář? Já si to nemyslím, protože mu chybí základní ingredience. Zde máme profesionální, republikánskou armádu, která se nikdy nezapletla s politikou,“ řekl prezident Marzouki. Uznal, že i v Tunisku mají ideologickou propast mezi islamisty a sekulárními modernisty, ale na rozdíl od Egypta nejsou v konfliktu. Uvědomuje si ekonomické a sociální požadavky. Jeho slova podpořil francouzský prezident Hollande, který je na první návštěvě v Tunisku od arabského jara z roku 2011.
Francouzský prezident v úterý přivítal investory z Číny
Francouzský prezident Francois Hollande v úterý řekl, že jeho země chce být atraktivnější především pro čínské investory. Toto prohlášení patřilo skupině čínských podnikatelů a potenciálních investorů, kteří prezidenta navštívili v Elysejském paláci. „Evropa potřebuje Čínu, pro to, aby mohla růst, a Čína potřebuje Evropu k rozvíjení svých obchodních aktivit,“ řekl na setkání francouzský prezident. Podle francouzské investiční agentury je Čína osmým největším zahraničním investorem ve Francii a za poslední rok uskutečnila v evropské zemi 31 investičních projektů. Francouzský prezident se také vyjádřil k obchodnímu sporu mezi Čínou a EU o dodávky solárních panelů. Prohlásil, že obě strany by se měly vyhnout jednostrannému řešení této situace.
Političtí představitelé Mali a Tuaregové podepsali mírovou dohodu
Malijská vláda uzavřela mír s Tuaregy, otevřela se tak cesta k prezidentským volbám, které by se měly konat příští měsíc. Mírová dohoda nařizuje okamžité příměří a stažení vládních jednotek z města Kidal na severu země, které ovládají Tuaregové. Dohodu oznámil francouzský prezident Francois Holland po skončení summitu G8. Jednání mezi malijskou vládou a tuarežskou MNLA probíhala skoro dva týdny v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou. Tuaregové prosazují svou nezávislost na severu země od získání nezávislosti Mali na Francii v roce 1960 a obviňují centrální vládu v Bamaku z marginalizace severu země. Do Mali by před červencovými volbami mělo celkem dorazit na 12 600 mírových jednotek OSN.
Francouzský prezident vyzývá k vyřešení sporů mezi EU a Čínou v oblasti obchodu
Francouzský prezident Francois Hollande ve svém sobotním prohlášení řekl, že EU musí bezpodmínečně vyřešit své obchodní neshody s Čínou ohledně zavedení antidumpingových opatření, vztahující se na dovoz solárních panelů z této asijské země. Francouzský prezident své stanovisko zveřejnil několik dní poté, co jeho země kritizovala podobná antidumpingová opatření, která čínská vláda zavedla na importovaná vína, což se citelně dotýká právě vín francouzských. Prezident Hollande svůj projev přednesl v rámci konference s japonskými podnikateli v Tokiu. Francouzský prezident zároveň vyzval k větší spolupráci mezi EU a Čínou.
První homosexuální pár ve Francii vstoupil do manželství
Před několika dny francouzský prezident Francois Hollande podepsal zákon, který umožňuje stejnopohlavním párům uzavřít manželství a adoptovat si dítě. První svatbu homosexuálního páru doprovázela zvýšená bezpečnostní situace, francouzská společnost je ohledně zákonu totiž rozdělená, po schválení zákona propukly v zemi rozsáhlé protesty. Zákon prošel parlamentem 18. května, ústavní soud se případem zabýval a rozhodl, že zákaz manželství pro stejnopohlavní páry se „neslučuje s ústavními principy“.
V Paříži se konal masivní protest proti zákonu umožňující homosexuální manželství
Na 150 000 lidí se v neděli sešlo v Paříži k pochodu proti novému zákonu, který povoluje stejnopohlavní párům manželství. Po střetech s policií bylo na 100 lidí zatčeno. Zákon, jenž rovněž umožňuje stejnopohlavním párům adopci dětí, podepsal prezident Francois Hollande v polovině května po měsících bouřlivých debat. Francouzská společnost je nicméně nad zákonem rozdělena. Opoziční strana UMP slibuje, že pokud bude zvolena, zákon následně zruší. Francie se stala 9. zemí Evropy a 14. státem na světě, který legalizoval manželství stejnopohlavních párů.
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
Francie hodlá utužit vztahy s Polskem
Francouzský prezident Francois Hollande hodlá měnit politiku svých předchůdců prezidenta Sarkozyho a Chiraca a plánuje budovat úzké vztahy s Polskem. Francie, Německo a Polsko obnovují po čtyřech letech spolupráci v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, který může být základem nového obranného evropského systému. Shodli se na tom v Paříži nejvyšší představitelé Francie a Polska prezident Francois Hollande a Bronislav Komorowski. Výmarský trojúhelník, který vznikl před více než 20 lety, má za cíl podpořit integraci Polska za francouzsko-německé spolupráce a později se zaměřil na evropské bezpečnostní otázky.
Radikální levice se bouří proti vládě francouzského prezidenta Hollanda
Proti politice francouzské levicové vlády v neděli v centru Paříže demonstrovaly desetitisíce přívrženců radikální levice. Demonstrace den před prvním výročím vítězství Francoise Hollanda má vyvinout tlak na vládu, která podle radikální levice dostatečně nebrání zájmy pracujících a je proti politice úsporných opatření, kterou prezident Hollande přijal. Radikální levicové křídlo prezidentově vládě vytýká především stále stoupající nezaměstnanost, neschopnost oživit ekonomiku a motivovat ke zvýšení kupní síly obyvatel. Socialistická vláda protest odsuzuje, protože podle nich rozděluje levici.
Ministři francouzské vlády jsou povinni zveřejnit podrobnosti o svém osobním majetku
Ministři francouzské vlády museli na nařízení prezidenta Francois Hollanda odhalit podrobnosti o jejich osobním majetku jako součást snahy znovu získat důvěru veřejnosti. Statistiky byly zveřejněny na speciálně vytvořené webové stránce, kde jsou ministři povinni uvést údaje o svých osobních financích včetně bankovních účtů, životních pojištění, majetku a jiných drahý předmětů, jako jsou auta, umělecká díla a starožitnosti. Tento krok následoval po skandálu kolem bývalého ministra pro rozpočet Jerome Cahuzaca, který se na začátku tohoto měsíce přiznal, že skrývá si 770 000 USD na švýcarském bankovním účtu, které opakovaně popřel. Nyní je obviněn z daňových úniků z tajných bankovních účtů.
Čínský prezident vyzval k prohloubení bilaterálních vztahů s Francií
Čínský prezident Xi Jinping se v pátek sešel s francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem a při této příležitosti řekl, že Čína a Francie by měly prohloubit vzájemnou důvěru, zlepšovat spolupráci a obohacovat bilaterální partnerství. Prezident Jinping také podotkl, že obě země mají stejné zájmy a podobný pohled na některé zásadní otázky, týkající se oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodní ekonomiky. Návštěva francouzského ministra zahraničí předznamenávala očekávanou návštěvy francouzské hlavy státu Francoise Hollanda. Přesné datum návštěvy zatím není známo, ale francouzský prezident se nechal slyšet, že chce být první hlavou státu ze západního světa, která Čínu navštíví v době vlády nového čínského vedení.
Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU
Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.
Prezident Francois Hollande pochválil marockou vládu za první kroky k demokracii
Francouzský prezident Francois Hollande v rámci své 2 denní oficiální návštěvy Maroka ve čtvrtek vystoupil před marockým parlamentem v Rabatu s pochvalou vůči vládě krále Mohammeda VI., která dle jeho slov započala kroky vedoucí k demokracii. Severoafrické království prezident Hollande označil za „říši stability vedoucí k prosperitě“ a Maročany ujistil, že „Francie Maroku důvěřuje a je její povinnosti mu pomoci“. Následně se zmínil o nové ústavě, která v souvislosti s Arabským jarem zachovala toleranci a uznává rozmanitost názorů napříč celou společností. Marockému králi Mohammedu VI. poděkoval za podporu při francouzské operaci v Mali.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Automobilka Renault bude vyrábět v Alžírsku
Francouzská automobilka Renault postaví poblíž alžírského Oranu na západě země továrnu na výrobu vozů. „Výstavba se uskuteční v září letošního roku, k dispozici máme pozemek o výměře 15 hektarů,“ oznámil Jean-Christophe Kugler z výboru evropsko-středomořského regionu EUROMED. První vozidlo by mohlo z pásu sjet na podzim příštího roku a počítá se s objemem výroby 25 tisíc vozů ročně. Firma ujišťuje, že kvalita vozů bude stejná jako ve Francii, neboť bude vyrábět podle stejných technických norem. V blízkosti továrny vznikne vzdělávací centrum pro nové zaměstnance. Projekt společnosti Renault podepsal francouzský prezident Francois Hollande při své prosincové návštěvě Alžíru.
Francie má nového rozpočtového ministra a nového ministra pro Evropu
Thierry Repentin byl, po podpoře nového úřadujícího rozpočtového ministra Bernarda Cazeneuvea, jmenován francouzským ministrem pro Evropu. Nový ministr Cazeneuve nahradil na postu rozpočtového ministra Jérômeho Cahuzaca, který rezignoval po nařčení z daňových úniků. Bývalý ministr Cahuzac popírá jakékoli provinění a obhajuje se, že odstoupil z funkce, aby mohl bojovat proti obvinění. Ministrova rezignace je první změnou v socialistické vládě premiéra Jean-Marc Ayraulta. Prezident François Hollande i premiér Ayrault se ujali moci ve Francii po socialistickém vítězství ve volbách loni v červnu. Ministr Repentin je i v současné době ministrem pro odbornou přípravu na ministerstvu práce a podílí se na hlavních vládních iniciativách v pomoci v zaměstnanosti.
EU se na summitu v Bruselu chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí
V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.