K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Archiv rubriky: Libérie
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Začal odvolací soud s exprezidentem Libérie
Exprezident Libérie Charles Taylor, který byl Speciálním soudem pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsouzen k 50letého odnětí svobody za zločinům proti lidskosti a verbování dětských vojáků, se proti rozsudku odvolal. Bývalý prezident byl shledán vinným v 11 bodech, nicméně i nadále své obvinění odmítá. V úterý se bude soud jeho odvoláním zabývat. Exprezident opakovaně žádá liberijskou sněmovnu o vyplacení doživotní renty ve výši 25 000 USD. Bývalý prezident se stal první hlavou státu, která byla odsouzena mezinárodním soudem.
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
V Libérii budou revidovat smlouvy na využití přírodní zdrojů
Podle prezidentky Libérie Ellen Johnson-Sirleaf budou muset být revidovány a pravděpodobně znovu vyjednávány smlouvy na využití přírodní bohatství, které měly být podle advokátní organizace Global Witness uzavírány nelegálně. „Je pravděpodobné, že mohlo dojít ke změnám smluv. Nyní probíhá vyšetřování policie,“ uvedla prezidentka Johnson-Sirleaf. V roce 2011 podepsala EU a Libérie dohodu o zastavení nelegálního vývozu dřeva do Evropy. Korupce patří k největším problémům Libérie, EU částečně financuje program v hodnotě 21 milionů USD k vytvoření právního rámce pro produkci dřeva.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům
Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.
Prezidentka Libérie odvolala 46 vládních úředníků, včetně svého syna
Liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf suspendovala 46 vládních úředníků poté, co nebyli schopni doložit svá prohlášení o majetku protikorupční komisi. Prezidentka odvolala i svého syna Charlese Sirleaf, který byl zástupcem guvernéra Centrální banky Libérie. Do svých funkcí mohou být znovu jmenováni, pokud předloží svá majetková přiznání. Rozsáhlá korupce je vnímána jako překážka západoafrické zemi, která zůstává jedním z nejchudších států světa téměř po dekádě od konce čtrnáctileté občanské války. Další dva synové prezidentky Johnson-Sirleaf působí ve vysokých vládních funkcích.
Rada bezpečnosti OSN zrušila zákaz vycestování 17 Liberijcům
OSN zrušila sankce v podobě zákazu vycestování a zmražení majetku 17 Liberijcům, včetně dvou bývalých manželek exprezidenta a odsouzeného válečného zločince Charlese Taylora. Svůj krok Rada bezpečnosti OSN neodůvodnila. Charles Taylor byl v dubnu odsouzen Zvláštním soudem pro Sierru Leone v Haagu za poskytování zbraní, střeliva a potravin pro povstalecké síly v Sierra Leone k 50 rokům vězení.
Prezidentka Libérie: Nepokoje jsou důsledkem obchodu s drogami a zbraněmi
Liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf během summitu Africké unie (AU) v Etiopii pro BBC řekla, že rostoucí drogový obchod a trh se zbraněmi napomáhají povstáním a vzniku militantních skupin. Typickým příkladem podle ní je Boko Haram v Nigérii, Al-Shabaab v Somálsku a Ansar Dine v Mali. Libérie proto povede kampaň proti hrozbě militantních skupin. Prezidentka Sirleaf dodala, že apeluje na státy vyrábějící zbraně, aby podepsaly smlouvu o jejich nešíření.
Prezidentka Libérie je obviňována z nepotismu
Nositelka Nobelovy ceny a první žena v čele země Ellen Johnson-Sirleaf čelí dlouhodobé kritice z protěžování příbuzenstva. Tentokrát přichází kritika z vlastní strany Unity Party, kdy část odpůrců požaduje vystoupení prezidentky Johnson-Sirleaf ze strany. Syn prezidentky Robert Sirleaf byl jmenován předsedou státní National Oil Company, syn Charles Sirleaf náměstkem guvernéra Centrální banky a syn Fumba šéfem Národní bezpečnostní agentury. Navzdory nerostnému bohatství v podobě železné rudy a úrodné zemědělské půdě žije mnoho obyvatel v chudobě. Prezidentka Johnson-Sirleaf je i kritizována za nedostatečný boj proti korupci státních úředníků.
Násilí na západě Pobřeží Slonoviny sílí, Libérie vydá do země 41 obviněných
Konflikty na hranici Pobřeží Slonoviny a Libérie vzrůstají. Prezident Alassane Ouattara z násilí obviňuje stoupence bývalého prezidenta Laurent Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách. Povolební konflikt si tehdy vyžádal na 3000 mrtvých. Libérie vydá do Pobřeží Slonoviny 41 obviněných, kteří se měli povolebního násilí účastnit. Exprezident Gbagbo čelí u Mezinárodního trestního soudu (ICC) obvinění z válečných zločinů.
Libérie zvyšuje výdajovou stránku návrhu rozpočtu
Liberijský návrh rozpočtu pro rok 2012/2013 počítá s 26% nárůstem výdajů ve výši 649 milionů USD. Výdaje by podle ministerstva financí měly vykompenzovat vyšší příjmy z daní. Ekonomický růst by podle vládní predikce měl být 7,2 %, Mezinárodní měnový fond (MMF) počítá s 5,1% ekonomickým růstem v roce příštím.
Haagský tribunál odsoudil Charlese Taylora k 50 letům vězení
Speciální soud pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsoudil bývalého liberijského prezidenta k 50 rokům vězení. Státní žalobci žádali trest ve výši 80 let vězení. Bývalý prezident, zvaný „řezník z Monrovie“, se může proti rozsudku odvolat. 64letý Charles Taylor byl shledán vinným v 11 případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone mezi léty 1991-2002. Svou vinu Taylor i nadále odmítá.
Státní zástupci žádají 80 let vězení pro Charlese Taylora
Minulý týden odsouzený bývalý liberijský prezident by mohl dostat za válečné zločiny, včetně verbování dětských vojáků, během občanských válek v Libérii a Sierra Leona až 80 let vězení. Charles Taylor svou vinu odmítá. O výši trestu rozhodne speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu 30. května.
Bývalý liberijský prezident Charles Taylor byl shledán vinným za válečné zločiny
Speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu pod záštitou OSN shledal bývalého liberijského prezidenta vinným z válečných zločinů. Jde o prvního afrického prezidenta odsouzeného mezinárodním tribunálem. Charles Taylor byl shledán vinným ve všech jedenácti případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone, během nichž bylo zabito více než 50 000 lidí. Charles Taylor i nadále vinu odmítá a celý proces považuje za politicky motivovaný. O výši trestu se rozhodne 30. května.
ECOWAS zvažuje možnost pozastavení členství Mali
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) jedná o pozastavení členství Mali poté, co v této zemi došlo k vojenskému převratu. Pozastavení členství má být signálem, že organizace odmítá vojenské převraty jako politická řešení. Dalším krokem může být uvalení sankcí. Na jednání byli přítomni představitelé států Benin, Burkina Faso, Ghany, Toga, Libérie, Nigeru a Sierra Leone.
Termín vynesení rozsudku pro Charlese Taylora stanoven
Bývalý prezident Libérie Charles Taylor čelí 11 obviněním z válečných zločinů a zločinům proti lidskosti, jichž se měl dopustit během občanské války v devadesátých letech. Datum vynesení rozsudku stanovil soud v Haagu na 26. dubna. Jde o první soud, v němž je obviněn bývalý africký prezident. V případě prokázání viny hrozí Taylorovi doživotí. Charles Taylor vinu odmítá a za procesem vidí politickou motivaci.
Nová naleziště ropy v Libérii a Sierra Leone
Ropné společnosti African Petroleum a Anadarko oznámily nalezení nových zdrojů ropy na území těchto dvou států. Přesto je zapotřebí rozsáhlého výzkumu, na kolik jsou naleziště využitelná pro komerční účely. Pro země, které se stále zotavují z dlouhotrvajících občanských válek, by nová naleziště mohla znamenat rychlejší ekonomický rozvoj.
Liberijská opozice uznala znovu zvolenou prezidentku Ellen Johnson Sirleaf
Hlavní opoziční strana Libérie, Kongres za demokratickou změnu (CDC), uznala po dlouhých jednání prezidentku Ellen Johnson Sirleaf za právoplatně zvolenou, a to i přes předchozí námitky a nesrovnalosti. Informoval o tom šéf strany CDC Winston Tubman pro agenturu AFP. CDC se podle svého šéfa bude podílet na vládě v Libérii a její představitelé se zúčastní i slavnostní inaugurace, na kterou dorazí i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton.
V Libérii se spustily tisícové protesty, byl vyhlášen zákaz vycházení
Liberijská vláda uvalila zákaz vycházení od svítání do soumraku pro hlavní město Monrovia, kde vyšly do ulic tisíce mladých lidí. Demonstranti proti vládě, kterým se nelíbí opožděné platby ve státní správě, ničí automobily v ulicích zatímco jsou proti nim nasazeny bezpečnostní síly se slzným plynem, a vodními děly. Hlavní dopravní tepny Monrovie byly zcela ucpány, a to včetně letiště. Liberijský ministr informací Cletus Sieh dále oznámil, že zákaz vycházení bude platit dokud se situace nezlepší. Dále připustil, že vláda je touto vzpourou znepokojena a vyzval mladé lidi ke klidu, podle něj se nyní stát snaží získat peníze na platby.
Prezidentské volby v Libérii chce bojkotovat opozice, dochází k násilí
Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.
Pobřeží slonoviny volá po bezpečnostním plánu z obavy před volbami v Libérii
Pobřeží slonoviny chce vytvořit a spolufinancovat rozsáhlý bezpečnostní plán pro region západní Afriky. Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že již vedl diskusi na toto téma s generálním tajemníkem OSN. Důvodem je obava Pobřeží slonoviny z vývoje voleb v sousední Libérii, která se již několikrát stala epicentrem problémů regionu. Krizový plán by počítal s nasazením bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghany a NigérieTo by znamenalo nasazení bezpečnostních sil z Pobřeží slonoviny, Ghana a Nigérie, které se rozmístí podél hranic Pobřeží slonoviny s Libérií. Pokud by k tomu Libérie dala souhlas, bylo by možné uvažovat i o nasazení vojáků přímo v Libérii. Celkem by každý stát měl nasadit zhruba 350 mužů. Pobřeží slonoviny podle vyjádření prezidenta pak potřebuje od OSN 40 milionů dolarů, které nemá v rozpočtu.