Již na počátku července belgický monarcha Albert II. oznámil, že kvůli svému zdravotnímu stavu již není schopen plnit své povinnosti a vzdal se trůnu ve prospěch svého syna Phillipe. Král Albert, který vládl Belgii od roku 1993, ve svých 79 letech následoval ve svém rozhodnutí dalšího z evropských monarchů, nizozemskou královnu Beatrix, která abdikovala v polovině dubna. Královým nástupcem na trůn se tak stane jeho syn Phillipe, který své královské povinnosti převezme 21. července, na belgický Národní den. Phillipe je veřejností vnímán spíše jako nesmělý a pro část společnosti je i příliš frankofonní. To může v budoucnu znamenat překážku pro vyjednávání a udržování rovnováhy mezi Valony a Vlámy.
Archiv autora: Zuzana Lánová
Maroko se sbližuje se Španělskem
Státní návštěva španělského krále Juana Carlose I. u jeho marockého protějšku, Mohammeda VI., dopadla nad očekávání dobře. Obě strany hodnotí současné vztahy zemí jako mimořádné na všech úrovních. Sám král Juan Carlos přispěl k výsledku jednání i rozhodnutím, že do své delegace přizval všechny ministry zahraničí, nehledě na jejich stranickou příslušnost. Tím dokázal, že zájmy o dobré diplomatické strany s Marokem jsou důležité pro celé Španělsko, nejen pro některé politické strany. Obě země se pak především shodly na nutnosti spojení obou břehů Gibraltarského průlivu. Podle dlouho plánovaného projektu by se mělo jednat o výstavbu tunelu, avšak překážkou zůstává stále otázka financování. Zároveň Španělsko deklarovalo, že plně podporuje marocké přiblížení se Evropské unii.
V Guineji dochází k etnických střetům
K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika se vrátil do země, pochybnosti o jeho zdravotním stavu sílí
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti
Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
Belgie se zase o krok blíže přiblížila reformě státu
V pořadí již šestá reforma belgického státu získala minulý týden konkrétní legislativní úpravu. Na její podobě se shodlo 8 politických stran tvořící vládnoucí koalici, v jejímž čele stojí premiér Elio Di Rupo. Reforma, oznámená již před více než rokem, přenáší více kompetencí ze státu na jednotlivé regiony, které tak získají vyšší autonomii např. při správě rozpočtu nebo daní. V praxi by proměna, jež by měla začít platit od 1. července příštího roku, měla znamenat především úlevu pro státní rozpočet, jelikož rozpočtová zodpovědnost bude přenesena na federální jednotky. Tak má být docíleno větší stability regionu. Změny se avšak belgických občanů dotknou i na sociální úrovni.
Francie oslavila výročí pádu Bastily
V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Agentura Fitch snížila Francii úvěrový rating
Ratingová agentura Fitch snížila Francii úvěrový rating z nejvyššího hodnocení AAA na AA+. Agentura tak s jistým zpožděním následovala další významné agentury Moody’s a S&P, které tak učinily již v uplynulém roce. Důvodem pro rozhodnutí je podle agentury nejistota panující nad perspektivami růstu francouzské ekonomiky a pokračující krize eurozóny. Ve svém prohlášení agentura dále uvádí, že investiční riziko leží i ve váhavém postoji francouzské vlády vzhledem k přijetí opatření ke konsolidaci veřejných financí, ke kterému se Francie v uplynulém roce zavázala. Snížení hodnocení by tak mělo sloužit jako připomínka pro úřadující vládu, jelikož přichází ve chvíli, kdy Francie čelí nejvyšší úrovni nezaměstnanosti od roku 1999 a kdy je předpokládán meziroční pokles HDP o 0,2 %.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker rezignoval
Nejdéle sloužící premiér Evropské unie neustál skandál spojený s lucemburskými tajnými službami. Premiér Jean-Claude Juncker stojící v čele země od roku 1995 byl v tomto týdnu nucen odstoupit v okamžiku, kdy vyšlo najevo, že lucemburská tajná služba (SREL) již delší dobu nelegálně sleduje řadu lucemburských politiků i soukromé osoby. Odcházející Juncker, který ve své době zastával také post ministra financí a zahraničí v evropské sféře působil jako předseda komise, přiznal, že počínání tajné služby příliš nekontroloval. Avšak odmítá, že jako premiér by měl z aféry vyvozovat politickou odpovědnost, nicméně po několikahodinové při v parlamentu se raději rozhodl tlaku opozice, která chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře, ustoupit a rezignoval.
Bývalý prezident Nicolas Sarkozy by se mohl vrátit do politiky
Vzhledem k událostem v uplynulém týdnu se ve Francii vynořují spekulace, že bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy opět míří do středu dění na francouzské politické scéně. Po anulaci účtů za svou prezidentskou kampaň se rozhodl podat demisi na post ve francouzské Ústavní radě a během víkendu se poprvé od prohraných voleb objevil na kongresu Unie pro lidové hnutí (UMP), strany, za kterou kandidoval v prezidentských volbách. Mnohými pozorovateli je jeho aktivita vnímána jako pokus o návrat do vrcholné politiky, což by mnozí voliči UMP a sami členové strany podle průzkumů uvítali. Sám bývalý prezident se zatím k návratu do politiky nevyjádřil, avšak uvedl, že vzhledem k situaci ve straně by mohl přehodnotit jeho povolební rozhodnutí o odchodu z politiky.
Muslimská menšina ve Francii se nedokázala shodnout na datu Ramadánu
Ve francouzské muslimské komunitě se v uplynulých dnech rozhořel spor o začátek nejvýznamnějšího muslimského měsíce – Ramadánu. Jeho přesné datum není nijak dáno a určuje se každý rok za pomoci lunárního kalendáře. Datum určila již na počátku května Francouzská rada pro muslimské vyznání (CFCM), instituce reprezentující zájmy francouzských muslimů, na úterý 9. července. Proti rozhodnutí se však v pondělí postavila většina lokálních mešit, která prosazuje myšlenku, že začátek Ramadánu nelze určit jinak než pouhým pohledem na měsíc. Vzhledem k protestům se CFCM rozhodla ustoupit a stanovila oficiální začátek postního měsíce na středu 10. července. Situace nicméně naznačila nejednotnost muslimské obce ve Francii a slabost CFCM ve své funkci reprezentanta muslimských zájmů.
Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara
Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.
Druhá nejsilnější francouzská politická strana se ocitla v krizi
Politická strana bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Unie pro lidové hnutí (UMP) se již od voleb předsedy strany na počátku letošního roku potýká s vnitrostranickou krizí způsobenou názorovým rozštěpením strany. V současné době UMP navíc čelí i krizi finanční, způsobené jednak neúspěchem v legislativních volbách, jednak rozhodnutím francouzské obdoby ústavního soudu ve věci prezidentské kampaně Nicolase Sarkozyho z roku 2012. Podle verdiktu, který dává za pravdu dřívějšímu rozhodnutí Speciální komise pro kontrolu financování kampaní z prosince 2012, francouzský stát neproplatí neúspěšnému kandidátovi účty za vedenou kampaň z důvodu překročení finančního limitu. Účty tak bude muset uhradit sama strana, jejich výše přitom tvoří více než polovinu příjmů UMP, očekávají se proto problémy s financováním dalších aktivit strany.