Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Archiv štítku: konflikt
OSN varuje před negativním vlivem války v Sýrii pro děti
Leila Zerrougui, zvláštní zástupkyně OSN pro děti a ozbrojené konflikty, varuje před negativními vlivy pro děti po návštěvě Sýrie, kde mluvila jak s vládními představiteli, tak povstaleckými veliteli. Nyní již třetí rok konfliktu v Sýrii donutí generaci dětí vyrůstat jako negramotné, plné nenávisti a náchylnější k radikalizaci. Obě strany války páchají násilí na dětech. OSN tvrdí, že již tisíce dětí bylo zabito a existují případy, kdy byly děti mučeny. Zpráva OSN, která byla vydána v červnu, tvrdí, že obě strany konfliktu využívají děti jako sebevražedné atentátníky a lidské štíty. Leila Zerrougui vyzývá, aby byly děti ušetřeny.
V Guineji dochází k etnických střetům
K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
V Itálii podél dálnic nenatankujete, zaměstnanci čerpacích stanic stávkují
V úterý zaměstnanci italských čerpacích stanic vyhlásili třídenní stávku proti vysokým cenám benzinu. Čerpací stanice podél dálnic budou zavřené až do pátečního rána, kdy je stanoven konec stávky. Jejím cílem je přimět vládu, aby vyvinula větší tlak na producenty paliv a donutila je ceny snížit, protože po Nizozemsku je v Itálii nejdražší benzín v Evropě. Vysoké ceny paliv a způsob nastavení spotřební daně snižují čerpacím stanicím výdělky a hrozí jim zavření. O práci by tak mohly přijít tisíce lidí.
OSN: Uprchlická krize Syřanů je nejhorší za 20 let
Šéf OSN pro uprchlíky Antonio Guterres řekl, že průměrně 6000 Syřanů utíká denně a 5000 lidí průměrně zemře každý měsíc. „Neviděli jsme odliv uprchlíků eskalovat v takovém děsivém množství od rwandské genocidy téměř před 20 lety.“ Varoval, aby se konflikt nepřilil do celého regionu. Uprchlická krize má dopad na sousední Libanon, Jordánsko a Irák. Šéfka OSN pro pomoc Valerie Amos sdělila, že 6,8 milionů Syřanů potřebovalo naléhavou pomoc. Dle ní obě strany konfliktu neplní svou povinnost chránit civilisty. Ivan Simonovic, zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva řekl: „V Sýrii se dnes vážné porušují lidská práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou pravidlem.“ V Radě bezpečnosti byla zablokovány akce proti prezidentovi al-Assadovi ze strany Ruska a Číny. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Ja’afari tvrdí, že syrská vláda se snaží dělat vše pro zajištění humanitárních a základních potřeb obyvatelstva.
V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády
Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.
Obžalovaní v kauze Mostecké uhelné společnosti žádají zproštění viny
Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti ve čtvrtek požádali švýcarský soud v Bellizoně o zproštění viny ve všech bodech obžaloby a o uvolnění zablokovaných peněz, jimiž by uhradili soudní výlohy. Zároveň žádají o náhradu za způsobenou osobní újmu. V pondělí prokuratura navrhla pěti obžalovaným, Marku Čmejlovi, Jiřímu Divišovi, Oldřichu Klimeckému, Antonínu Koláčkovi a Petru Krausovi, trest pěti let vězení nepodmíněně, Belgičanovi Jacquesi de Grooteovi dva roky vězení podmíněně.
Nezávisle o syrském konfliktu má informovat nové rádio Rozana
Syrští novináři zahájí vysílání nového rádia Rozana, které bude financovat Canal France International, francouzská agentura pro podporu médií financována ministerstvem zahraničí, a dánská nezisková organizace International Media Support. Finance má poskytnout i francouzské velvyslanectví v Sýrii. Programová editorka Lina Chawaf řekla: „Po mnoho let jsme byli ve stínu diktatury médii, je velmi obtížné pro novináře v Sýrii rozejít se s tímto, ale cílem syrské revoluce byla svobodu projevu.“ Pět novinářů bude koordinovat 30 korespondentů po celé Sýrii. Několik novinářů ze státních médií již od začátku konfliktu uprchlo do Francie. I když má být rádio financováno i Francií, chce si udržet nezávislost, nemá to být propaganda proti prezidentovi al-Assadovi. Chtějí popisovat realitu. Vysílat bude zpočátku 3 hodiny denně. Reportéři byli vyškoleni v Turecku Reportéry bez hranic a jejich identita z bezpečnostních důvodu nebyla oznámena.
Evropská unie zvažuje zrušení přístupových jednání s Tureckem
Evropská unie (EU) zvažuje odvolání zahájení dalšího kola přístupových rozhovorů s Tureckem, které by mělo začít příští středu, kvůli tamní politické krizi. Jednání s Tureckem odmítá především Německo a Nizozemí, protože se v současné vyhrocené politické situaci v zemi odehrávají násilnosti při protivládních demonstracích. Plánovaná přístupová konference měla oživit vztahy a rozhovory mezi EU a Ankarou, které poslední dva roky stagnovaly. Hlavním tématem konference měla být regionální politika.
OSN: Počet uprchlíků v roce 2012 převýšil 7 milionů
V minulém roce bylo podle OSN nejvyšší číslo uprchlíků od roku 1994, jednalo se o 7,6 milionů lidí, kteří přišli o své domovy. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k vyššímu číslu přispívá především konflikt v Sýrii. Na 55 % všech uprchlíků pochází z 5 zemí – Afghánistánu, Somálska, Iráku, Súdánu a Sýrie. Drtivá většina afghánských uprchlíků směřuje do Íránu a Pákistánu. Uprchlíci z rozvojových zemí tvoří 81 %, což je o 11 % více než předchozí dekádu. „Pokaždé když mrknete, jeden člověk je donucen opustit svůj domov,“ řekl komisař UNHCR Antonio Guterrres. Do konce roku by podle UNHCR mohly ze Sýrie odejít až 2 miliony uprchlíků.
Policie začala protestující v Turecku zatýkat
V úterý zahájila turecká policie další vlnu zatýkání v řadě měst, včetně Ankary a Istanbulu. Zatýkání je reakcí turecké vlády na stále pokračující protivládní protesty. Podle tamních médií byly při raziích v bytech a na dalších místech zadrženy desítky lidí, podle agentury AFP jsou zatýkáni hlavně členové a přívrženci menší levicové Socialistické strany utlačovaných, která je v současnosti v protestech a jejich organizování jedna z nejaktivnějších. Protesty se neuklidnily ani po slibu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, že o osudu úprav parku Gezi rozhodne soud. Kabinet rovněž naznačil možnost uspořádat v Istanbulu o stavbě referendum, avšak tomu protestující příliš nevěří.
USA nechá rakety Patriot i stíhačky F-16 v Jordánsku navzdory kritice Ruska
Mluvčí Pentagonu George Little potvrdil, že „dlouhotrvající spojenectví s Jordánskem, které zavazuje k obraně, trvá“. V zemi tak USA ponechá rakety Patriot i stíhačky F-16, s čímž nesouhlasí Rusko. Nicméně další personál i vojenské vybavení by podle mluvčího mělo během příštího týdne opustit zemi. Rusko se domnívá, že USA v Jordánsku stíhačky nechávají pro případ vyhlášení bezletové zóny nad Sýrii, to ale Rusko odmítá. USA se rozhodly poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům poté, co mají údajné důkazy o použití chemických zbraní ze strany syrské armády.
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Dle OSN si syrský konflikt vyžádal již 93 000 lidských životů
OSN vydala novou zprávu o počtu úmrtí v Sýrii, ke konci dubna si konflikt vyžádal 92 901 lidských životů, ale pravděpodobně je toto číslo ještě vyšší. V lednu obdobná zpráva hovořila o 59 000 mrtvých. Mezi mrtvými je přes 6 500 dětí. Každý měsíc umírá v průměru 5 000 lidí. „Stálý proud vražd pokračuje v šokující vysoké úrovni,“ řekla Navi Pillay, vysoká komisařka OSN pro lidská práva. Dle jejího mluvčího Rupert Colville má OSN důkazy, že děti jsou v konfliktu i umučeni k smrti či hromadně popravováni.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných
V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.
Brazilská vláda poslala do oblasti ovládané domorodými kmeny vojsko
Brazilská vláda se rozhodla řešit krizovou situaci na farmě na západě země v státě Mato Grosso, kterou ovládli příslušníci domorodých kmenů. Vlastník farmy je lokální politik, nicméně představitelé kmenu Terena tvrdí, že půda patří na základě historických nároků právě jim. Vláda na pozemek poslala přibližně 200 vojáků, kteří by ji měli opětovně získat pod kontrolu. Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff chce zabránit dalším násilnostem, při kterých minulý týden zemřel jeden příslušník domorodých kmenů.
Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou
Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.
Stovky domorodých obyvatelů okupují v Brazílii kontroverzní půdu
Stovky brazilských příslušníků domorodých kmenů se zmocnili kontroly kontroverzní půdy, která se nachází v rurální oblasti státu Mato Grosso de Sul. Představitelé kmenu Terena požaduje získání území, které momentálně patří soukromému podnikatelovi, do svého vlastnictví na základě historických nároků, jelikož tvrdí, že oblast leží na území jejich předků. Před dvěma dny zemřel jeden z členů kmenu při střetu s policií, která se snažila domorodé obyvatelé z farmy vyhnat. Podobné střety jsou v Brazílii stále častější.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Bulharsko míří k povolebnímu patu, expremiér prosazuje vládu odborníků
Bojko Borisov, vůdce nejsilnější bulharské strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a bývalý bulharský premiér, byl pověřen jako předseda vítězné strany v parlamentních volbách úkolem sestavit bulharskou vládu. Jeho šance jsou avšak malé, protože žádná se tří zvolených parlamentních stran nechce s GERB uzavřít koaliční smlouvu a ani se zavázat k podpoře menšinové vlády. Předseda BERB Borisov vyjádřil v pátek při jednání s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem své obavy nad povolením koalice Bulharské socialistické strany se stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody a s nacionalistickou stranou Akta. Podle slov předsedy Bulharské socialistické strany je potřebná technokratická vláda odborníků s jasnými prioritami, protože současnou situaci nelze řešit na základě stranických zájmů.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.