Šéf OSN pro uprchlíky Antonio Guterres řekl, že průměrně 6000 Syřanů utíká denně a 5000 lidí průměrně zemře každý měsíc. „Neviděli jsme odliv uprchlíků eskalovat v takovém děsivém množství od rwandské genocidy téměř před 20 lety.“ Varoval, aby se konflikt nepřilil do celého regionu. Uprchlická krize má dopad na sousední Libanon, Jordánsko a Irák. Šéfka OSN pro pomoc Valerie Amos sdělila, že 6,8 milionů Syřanů potřebovalo naléhavou pomoc. Dle ní obě strany konfliktu neplní svou povinnost chránit civilisty. Ivan Simonovic, zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva řekl: „V Sýrii se dnes vážné porušují lidská práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou pravidlem.“ V Radě bezpečnosti byla zablokovány akce proti prezidentovi al-Assadovi ze strany Ruska a Číny. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Ja’afari tvrdí, že syrská vláda se snaží dělat vše pro zajištění humanitárních a základních potřeb obyvatelstva.
Archiv štítku: válečné zločiny
Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky
Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.
Syn bývalého vůdce Kaddafiho Saif al-Islam byl u soudu
Saif al-Islam Kaddafi, syn bývalého vůdce Libye Muammara Kaddafiho a jeho předpokládaný nástupce, byl ve čtvrtek u soudu v libyjském městě Zintan. Od listopadu 2011 je zde ve vězení. U soudu byl obviněn z ohrožení národní bezpečnosti, které se měl dopustit v loňském roce, kdy si navzájem předali informace s právničkou Mezinárodního trestního soudu (ICC). Soud byl odročen na 19. září, protože obhajoba nebyla uplná. ICC obvinil Saifa Kaddafiho z válečných zločinů. Právnička ICC Melinda Taylor, která strávila tři týdny ve vězení po předání informací s Saifem Kaddafim, nevěří, že v Libyi dostane spravedlivý proces. Měl by být dle ní souzen v Haagu. Státní zástupce Libye řekl, že chystají obžalobu Saifa Kaddafiho za válečné zločiny. Tento případ by měl jít před soud v dohledné době.
Muž přezdívaný „Monstrum z Grbavice“ byl odsouzen na 45 let za válečné zločiny
Černohorec Veselin Blahovic alias Batko, který sloužil v polovojenské bosensko-srbské jednotce, byl odsouzen bosenským soudem k maximálnímu trestu 45 let za vraždy, mučení a znásilňování v osadách Grbavica, Kovacici a Vraca v Sarajevu, kterých se měl dopouštět na Bosňácích a Chorvatech během občanské války. Blahovic byl uznán za vraždu 35 osob, znásilnění 11 žen a držení a okrádání osob. Zločinů se měl Blahovic dopustit zvlášť brutálním způsobem, oběti si často vybíral náhodně. Za nejhorší čin, jehož se podle soudu dopustil, bylo znásilnění ženy, která byla v 7. měsíci těhotenství. Blahovic byl zatčen v roce 2010 ve Španělsku.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
Příznivci bangladéšské Islámské strany se bouří
Zatímco většina obyvatel Bangladéše přivítala potrestání válečných zločinů spáchaných během války o nezávislost v roce 1971 pozitivně, příznivci Islámské strany se bouří. K nepokojům dochází především na severu země, kde je podpora strany nejsilnější. Poté, co byl její lídr Sayedee tento týden odsouzen k trestu smrti, rozpoutala se vlna násilí, která si vyžádala již nejméně 40 obětí. Strana i příznivci rozsudek odmítají, podle nich je politickou vendetou a sám Sayedee popírá veškerou vinu. Kromě protestů nebo konfliktů s policií došlo i k otevřenému střetu mezi příznivci opoziční Islámské strany a podporovateli vládnoucí strany Liga Awami. Předseda strany Sayedee je již třetím odsouzeným, doposud padl doživotní trest a trest smrti.
Srbský generál, odsouzený za zločiny proti lidskosti, byl zproštěn viny
Srbský generál Momcilo Perisic, který velel jugoslávské armádě během války v Bosně a Chorvatsku, byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) 6. září 2011 odsouzen k 27 letům vězení za zločiny proti lidskosti v Sarajevu a Srebrenici. Ve čtvrtek odvolací senát generála Perisice zprostil všech obvinění. Nedávno stejný odvolací senát zrušil rozsudek nad dvěma chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladen Markacem, kteří byli shledáni vinnými z úmyslného zabíjení civilistů během ofenzívy známé jako Operation Storm v roce 1995. V loňském roce obnovené řízení osvobodilo bývalého premiéra kosovské vlády a velitele kosovské armády Ramushe Haradinaje, který byl odsouzen za válečné zločiny.
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Jediný Makedonec odsouzený haagským tribunálem za válečné zločiny žádá o předčasné propuštění
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého makedonského velitele Johana Tarculovskeho za válečné zločiny k 12 letům vězení, Tarculovski nyní po 8 letech strávených ve vězení žádá o předčasné propuštění. Podle práva může vězněný požádat o předčasné propuštění po odpykání dvou třetin trestu. Tarculovski byl odsouzen v červenci 2008 za etnické čistky na albánském obyvatelstvu v Makedonii v roce 2001.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
V Chorvatsku je poukazováno na oběti znásilnění během války v 90. letech
Na konferenci ve čtvrtek v hlavním městě Chorvatska prezident chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva Mario Mazic upozornil na nedostatek právních předpisů, které by zajistily odškodnění znásilněným obětem z 90. let a potrestání viníků. Znásilňování žen během války patří stále k tabuizovaným tématům uvnitř chorvatské společnosti. Podle zprávy chorvatského státního zastupitelství bylo znásilněno 67 žen během války, z toho 19 případů lze označit za válečné zločiny.
Srbsko požádá haagský tribunál o přezkoumání osvobození Anteho Gotoviny a Mladena Markace
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac se měli dopustit při akci Bouře v roce 1995 etnického vraždění Srbů, v listopadu 2012 byli generálové Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobozeni a při svém návratu do Chorvatska uvítáni jako hrdinové. Srbský ministr spravedlnosti Nikola Selakovic uvedl ve čtvrtek v nizozemském Haagu, že hlavní prokurátor ICTY Serge Brammertz konstatoval možnost, že za určitých podmínek by mohl být případ ohledně spáchaných činů dvěma generály znovu otevřen.
V Bosně a Hercegovině bude postaven památník věnovaný srbským obětem války
Památník bude věnován především asi 30 Srbům, kteří byli zavražděni v hlavním městě Bosny a Hercegony Sarajevu v letech 1992 až 1993 bosenskými vojáky. Památník bude postaven v oblasti Kazani, na místě nalezení hrobů zabitých srbských vojáků. Za vraždy spáchané v Kazani bylo souzeno 14 osob, případ nakonec nebyl označen za válečný zločin. Vraždy byly spáchány vojáky, kterým velel Musan Topalovic, známý jako CaCo, který je pohřben mezi vojenskými veliteli a 1. prezidentem Bosny Alijou Izetbegovicem. Na 6 vojáků z Topalovicovy jednotky bylo však za vraždy odsouzeno od 10 měsíců až do 6 let vězení.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii definitivně rozhodl o nevině velitelů z Kosovské osvobozenecké armády
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu rozhodl, že bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramush Haradinaj a další 2 kosovští velitelé Idriz Balaj a Lahi Brahimaj byli zproštěni obvinění, že se dopustili válečných zločinů na etnických Srbech a Albáncích, kteří kolaborovali se Srby, během občanské války v Kosovu, oprávněně. ICTY prohlásil, že případy velitelů jsou tak definitivně uzavřeny. V roce 2008 ICTY zprostil obžaloby Haradinaje i Balaje za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, Brahimaj byl odsouzen za mučení a týraní na 6 let do vězení. Poté, co došel Odvolací senát ICTY v roce 2010 k závěru, že svědkové byli zastrašováni, byl soud částečně obnoven, v listopadu 2012 nicméně osvobodil všechny 3 velitele.
Srbský velitel byl obviněn z válečných zločinů u města Vukovaru
Radenko Alavanja se měl dopustit válečných zločinů proti chorvatskému civilnímu obyvatelstvu poté, co srbské jednotky obsadily chorvatské město Vukovar v roce 1991. Alavanja byl obviněn v nepřítomnosti za to, že nezabránil svým podřízeným, aby zabili 15 lidí a mučili dalších 31 chorvatských civilistů v srbské obci Borovo Selo, které se nachází u města Vukovar a která v roce 1991 sloužila jako srbská vojenská pevnost a vězení.
Chorvatsko se odmítlo zabývat srbskou žalobou na 3 prominentní vojenské úředníky
Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.