Při své pondělní návštěvě označil chorvatský prezident Ivo Josipovic Bosnu a Hercegovinu (BaH) za důležitého partnera. Prezident Josipovic dále uvedl, že Chorvatsko bude pomáhat při další integraci BaH do EU. Dále také konstatoval, že mezi oběma zeměmi je třeba co nejdříve vyřešit hraniční spor o území v délce 100 km. Vztahy mezi Chorvatskem a BaH nedávno také narušil plán na výstavbu mostu na poloostrově Peljesac na jihu Chorvatska, jehož výstavbou by Chorvatsko zamezilo BaH přímému přístupu k moři. Předseda tříčlenného předsednictva BaH Nebojsa Radmanovic konstatoval, že pokud Chorvatsko nezabrání přítupu BaH k moři, BaH nebude nadále bránit výstavbě chorvatského mostu.
Archiv rubriky: Bosna a Hercegovina
Bosenští muslimové se účastní bojů v Sýrii za radikální islamistickou skupinu Al-Nusra
Bezpečnostní služba v Bosně a Hercegovině (BaH) odhalila, že několik Bosňanů se podílí na bojích v Sýrii v radikální islamistické organizaci Al-Nusra, která má blízko k al-Kaidě. Podnět k šetření poskytlo video z května, na kterém se Bosňané měli před útokem, na syrské město Homs, ukázat. Bezpečnostní služba uvedla, že se jedná o Armena Dzelka, Edina Alijeva, Elvedina Memice a Bajra Ivanovice, který byl v roce 2007 odsouzen za přípravu sebevražedného atentátu. Dzelka a Ivanovic měli odejít do Sýrie v únoru. Muaz Sabic, který byl rovněž identifikován na videu, byl zabit v bojích v dubnu. Dosud není známo, kdo cestu Bosňanů do Sýrie financoval.
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
U hlavního města Bosny bylo údajně objeveno naleziště zlata
Deník BalkanInsight uvedl, že v oblasti Suhodol u hlavního města Sarajeva bylo při kopání tunelu objeveno naleziště zlata, které již stihlo k místu přilákat řadu místních obyvatel. Místní obyvatelé již 10 dní mají hledat další zlato, zatím bezvýsledně. Údajně se za římského období měl v oblasti Suhodol nalézat důl na těžbu zlata. Turecká společnost Cengiz Insaat, které byla zadána výstavba tunelu, se k informaci o nalezišti nevyjádřila.
Zhoršení ekonomie v Bosně přičítá bosenský ombudsman nedodržování lidských práv
Zpráva bosenského ombudsmana Ljubomira Sandice za rok 2012 uvádí, že jednou z příčin zhoršení ekonomické situace v Bosně je nerespektování lidských práv. V roce 2012 bosenský ombudsman obdržel na 3 100 stížností o nedodržování lidských práv. Zpráva dále uvádí, že ombudsman vydal 243 doporučení pro instituce, aby sjednaly nápravu, pouze v 81 případech byla sjednána náprava. Nerespektování lidských práv souvisí podle zprávy s malou zkušeností jejich dodržování, s chybějícím nezávislým soudnictvím a propracovaným systémem, který by dodržování práv zákonně vymáhal.
Muž přezdívaný „Monstrum z Grbavice“ byl odsouzen na 45 let za válečné zločiny
Černohorec Veselin Blahovic alias Batko, který sloužil v polovojenské bosensko-srbské jednotce, byl odsouzen bosenským soudem k maximálnímu trestu 45 let za vraždy, mučení a znásilňování v osadách Grbavica, Kovacici a Vraca v Sarajevu, kterých se měl dopouštět na Bosňácích a Chorvatech během občanské války. Blahovic byl uznán za vraždu 35 osob, znásilnění 11 žen a držení a okrádání osob. Zločinů se měl Blahovic dopustit zvlášť brutálním způsobem, oběti si často vybíral náhodně. Za nejhorší čin, jehož se podle soudu dopustil, bylo znásilnění ženy, která byla v 7. měsíci těhotenství. Blahovic byl zatčen v roce 2010 ve Španělsku.
V Bosně a Hercegovině se zvýšilo politické napětí
Bosenský premiér Nermin Niksic se 3 ministry ze Sociálnědemokratické strany (SDP) uvedl, že se ostatní politické strany pokusily uskutečnit puč 20. března. Podle premiéra Niksice mělo k puči dojít na základě odhlasování změny jednacího řádu vlády, který podpořily krom SDP všechny vládní strany. Strana demokratické akce (SDA), Chorvatská strana práva Bosny a Hercegovina (HSP) a Lidová strana prací k blahobytu (NSRZB) odhlasováním změny jednacího řádu vlády schválili, že jednání vlády bude moci svolávat krom premiéra Niksice i místopředseda vlády, který nepochází z SDP.
Bosňáci se nebudou podílet na nové vládě v entitě Republice srbské v Bosně
Strana demokratické akce (SDA) etnických Bosňáků se odmítla účastnit nové vlády premiérky Zeljky Cvijanovic, protože nebyl akceptován navrhovaný kandidát SDA Dzevad Mahmutovic na ministra. Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) navrhla, aby SDA nominovala jiného kandidáta na ministerský post. Premiérka Cvijanovic již dříve uvedla, že proběhne výměna 6 ministrů, zbylá ministerstva ponechá v dosavadních rukou ministrů z předchozí vlády premiéra Aleksandra Dzombice. Opoziční Srbská demokratická strana (SDS) se zároveň vyslovila, že bude bojkotovat novou vládu v entitě, nicméně SNSD disponuje většinou v Parlamentu entity, takže by krok SDS neměl mít větší dopad.
OBSE bude pomáhat Bosně urychlit procesy s válečnými zločinci
Projekt na urychlení procesů s válečnými zločinci vytvořila v pondělí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s Bosnou. 15měsíční projekt má především pomoci s případy, které probíhají paralelně ve dvou entitách v Bosně a Hercegovině (BaH), vBosně a Republice srbské (RS). Nejzásadnější případy by měly být vyřešeny do roku 2016, zbylé do roku 2028. OBSE by měla v rámci projektu také pomoci se speciálním výcvikem právních osob a spolupodílet se na financování nákladů.
Bosna chce zachránit státní aerolinky
Bosenský ministr dopravy Enver Bijedic v úterý uvedl, že ministerstvo již pracuje na řešení ohledně dluhu bosenských aerolinií v celkové hodnotě 4,6 miliónů USD rakouské bance Hypo Alpe Adria Bank. Ministr dopravy Bijedic rovněž uvedl, že nabídl bance dohodu, na které by měla získat kolem 9 miliónů USD navíc. Majoritním vlastníkem aerolinií s 51 % je federace Bosna a Hercegovina (BaH), zbylou část vlastní turecké aerolinie, nicméně se před několika měsíci pokusily od bosenských aerolinií a svých závazků distancovat.
Nová vláda v entitě Republice srbské bude možná zahrnovat i stranu Bosňáků
Premiérka Zeljka Cvijanovic nabídne 1 ministerstvo ve vládě bosenské Straně demokratické akce (SDA). Podle médií by se novým bosenským ministrem v entitě mohl stát Dzevad Mahmutovic. Rozhodnutí premiérka oznámila po setkání své strany Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) s koaličními partnery Socialistickou stranou (SP) a Demokratické lidové unie (DNS). Premiérka Cvijanovic byla jmenována prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem 27. února.
Entita Republika srbská má novou předsedkyni vlády
Po rezignaci dosavadní vlády ve středu v Republice srbské (RS) v Bosně jmenoval prezident entity Milorad Dodik na místo premiéra Alexandra Dzombice novou předsedkyni vlády Zeljku Cvijanovic, která je považována za jednu z nejbližších spolupracovnic prezidenta Dodika. Nová premiérka uvedla, že novou vládu bude jmenovat co nejdříve, následně ji musí schválit i parlament SR.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
V Bosně byl přijat zákon o posunutí sčítání lidu na říjen
Bosenský parlament přijal v úterý zákon, který posune o 6 měsíců sčítání lidu na říjen. Zákon byl přijat na základě návrhu Rady ministrů důsledkem technických problémů v bosenském statistickém úřadu. Sčítání lidu v Bosně se uskuteční poprvé od války za nezávislost v letech 1992 až 1995, poslední sčítání se uskutečnilo v roce 1991.
V entitě Republice srbské v Bosně rezignuje vláda
Na základě dohody mezi prezidentem entity Republiky srbské (RS) Miloradem Dodikem a dosavadním premiérem Aleksandarem Dzombicem složí současná vláda mandát ve středu, kdy by měl být zároveň ustanoven nový premiér RS, nicméně někteří dosavadní ministři budou moci setrvat na svých postech. V současné době disponuje vládní Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) 12 pozicemi ve vládě, koaliční partneři Lidově demokratická aliance (DNS) a socialisté mají každá po 2 postech. Nový kabinet bude muset schválit Parlament RS Národní shromáždění. Rezignace vlády byla zapříčiněna špatnou ekonomickou situací a vysokou nezaměstnaností.
Srbové v entitě Republice srbské se měli dopustit diskriminace na Bosňácích a Chorvatech
Na základě bosenského zákona, kdy veřejné symboly musí obsahovat tradice a dědictví všech občanů, Ústavní soud Republiky srbské (RS) rozhodl, že města Banja Luka a Nevesinje porušila tento zákon reprezentací měst srbskými symboly a dopustila se diskriminace na Bosňácích a Chorvatech. Starosta Banja Luky Slobodan Gavranovic uvedl po vynesení rozsudku, že bude sjednána náprava. Bosenský klub delegátů v Lidové radě RS podal žádosti na odstranění samostatných srbských symbolů do dalších 35 měst v RS.
Vládní strana v entitě Republice srbské čelí vnitřní i vnější krizi
Lídr Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a prezident Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik v pondělí uvedl, že jednání SNSD se neslo v diskuzi o změně způsobu politického vedení v zemi a vnitřní reorganizaci SNSD, zároveň uznal potřebu změny ve vedení politiky. Média v RS minulý týden psala o špatné ekonomické situaci v zemi, díky které by mohl rezignovat na post premiéra Aleksandar Dzombic. Partner vládní koalice Lidově demokratická aliance (DNS) v čele s Markem Pavicem reagoval na jednání SNSD tvrzením, že pokud SNSD vytvoří nové členské pozice, počet křesel v Parlamentu tímto z krokem SNSD nenavýší. V současné době má SNSD v Národním shromáždění 37 z 83 křesel, kde se 6 poslanci z DNS a 4 socialisty tvoří většinu.
Bosna a Chorvatsko budou řešit mezistátní sporné otázky
Minulý týden se setkala chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým bosenským protějškem Zlatkem Lagumdzijou za dohledu eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho v Bruselu, aby projednali sporné body mezi zeměmi. Jedná se především o využívání chorvatského přístavu Ploce, na který si činí nárok i Bosna. Na základě ujednání bude moci Bosna i po vstupu Chorvatska do EU 1. července využívat přístav Ploce, pokud jeho zemědělské produkty budou odpovídat standardům EU. Dalším bodem jednání bylo vytvoření asi 50 zahraničních přechodů mezi zeměmi, po vstupu Chorvatska do EU budou moci bosenští obyvatelé příhraničních měst uplatnit speciální karty, které by měly sloužit k přechodu přes hranice bez pasů.
Bosna bude jednat o zákonu na podporu obětem válečných vězeňských táborů
Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.
Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO
Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
Bosenští vězňové chtějí žalovat ve Štrasburku Republiku srbskou za týrání během občanské války
Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.