Opětovné začlenění Paraguaye do fungování Sdružení volného obchodu jihu (MERCOSUR) považuje prezident Federico Franco za klíčové pro další rozvoj země. Prezident Franco požaduje od ostatních členů restartování sdružení, protože podle jeho prohlášení zastavení členství Paraguaye minulý rok porušilo základní principy z roku 1991. Prezident Franco také považuje začlenění Venezuely do struktur MERCOSUR jako ilegální a tvrdí, že zesnulý prezident Venezuely Hugo Chávez podporoval aktivně povstaleckou skupinu Vojsko paraguayského lidu.
Archiv štítku: členství
Evropská komise vyzvala Chorvatsko k boji proti korupci a obchodování s lidmi
Evropská komise vyzvala Chorvatsko, aby více bojovalo proti korupci a obchodování s lidmi před vstupem do EU. Ve zprávě, která byla zveřejněna v Bruselu, Evropské komise uvedla, že Chorvatsko bude připraveno na členství k 1. červenci 2013. Evropská komise má v současné době asi 50 zaměstnanců v Záhřebu, kteří sledují pokroky země. Ve zprávě dále chválí balkánské země ohledně spolupráce s tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, omezení nevyřešených soudních procesů, ochrany menšin, přístupu k informacím, hraničních kontrol, překladu zákonů EU do všech rodných jazyků menšin. Dále Evropská komise uvádí, že by Chorvatsko mělo zavést opatření k ochraně veřejných zakázek, zabránění zneužívaní státem vlastněných firem, ochraně informátorů, aby se nedošlo ke střetu zájmů ve veřejné správě a ujistit se, že úředníci jsou podporováni na základě zásluh.
Chorvatský prezident vyhlásil datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Premiér Cameron: Velká Británie by měla mít své místo v zreformované EU
Premiér David Cameron by rád zajistil Velké Británii místo v reformované Evropské unii. Pokud konzervativci vyhrají příští všeobecné volby, premiér Cameron pravděpodobně dostojí svého slibu a vyhlásí referendum ohledně členství Velké Británie v EU. Labouristická strana a liberálně demokratická strana varují, že vystoupením z EU by se v zemi vytvořila nejistota pro podnikání a investice. Premiér Cameron zatím neuvedl žádný seznam požadavků, které by měla EU splnit, nicméně řekl, že EU zašla příliš daleko v sociální, pracovní a environmentální legislativě. „Snažím se udělat vše, co mohu, aby se posílila britská ekonomika a společnost a zajistit Velké Británii místo ve světě a v reformované Evropské unii. Toho chci dosáhnout, protože věřím, že je to správná cesta pro Velkou Británii, ale i pro Evropu,“ prohlásil premiér.
K odchodu Velké Británie z EU se země staví rozdílně
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius řekl, že podle Francie má Velká Británie mnoho výhod a pozitiv, které může EU nabídnout, ale pokud se rozhodne EU opustit, Francie jí nebude stát v cestě a k vystoupení jí „položí červený koberec“. Ministr zahraničí Fabius jen zopakoval názor Francie, že pokud je země v EU, musí respektovat pravidla a zákony, které jsou stanovena. Německo naopak by uvítalo, aby Velká Británie zůstala plnohodnotným členem EU. Podle německého ministra zahraničních věcí Guido Westerwelle si země nemohou vybírat jenom ty výhody a aspekty členství v EU, které se jim líbí.
Srbsko se snaží urovnat vztahy s Kosovem
EU požaduje, aby země vytvořily funkční sousedské vztahy, aniž by Srbsko muselo formálně uznat nezávislost Kosova. Kosovská vláda požaduje uznání státnosti ze strany OSN. Členství Kosova v OSN nicméně blokuje Rusko, které je spojencem Srbska. Premiér Ivica Dacic ve svém parlamentním projevu řekl, že srbská svrchovanost nad Kosovem prakticky neexistuje. Srbský parlament přijal usnesení, které implicitně nabízí uznání autority kosovské vlády na celém území, výměnou za širokou autonomii pro desítky tisíc Srbků, kteří tam žijí. Kosovo vyloučilo jakýkoli zvláštní status pro sever země.
Islandská vláda pozastavila jednání o vstupu do EU
Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.