Belgie se zase o krok blíže přiblížila reformě státu

V pořadí již šestá reforma belgického státu získala minulý týden konkrétní legislativní úpravu. Na její podobě se shodlo 8 politických stran tvořící vládnoucí koalici, v jejímž čele stojí premiér Elio Di Rupo. Reforma, oznámená již před více než rokem, přenáší více kompetencí ze státu na jednotlivé regiony, které tak získají vyšší autonomii např. při správě rozpočtu nebo daní. V praxi by proměna, jež by měla začít platit od 1. července příštího roku, měla znamenat především úlevu pro státní rozpočet, jelikož rozpočtová zodpovědnost bude přenesena na federální jednotky. Tak má být docíleno větší stability regionu. Změny se avšak belgických občanů dotknou i na sociální úrovni.

Brazilská prezidentka chce dostat na 10 000 doktorů do chudinských čtvrtí

Součástí rozsáhlých reforem po vlně protestů napříč Brazílií by mělo být zlepšení lékařské péče a její dostupnost i pro chudé. Brazilská prezidentka Dilma Rousseff představila plán na zaměstnání 10 000 doktorů, kteří by pracovali v chudinských čtvrtích. Plán zahrnuje přijetí i zahraničních lékařů, pokud nebude možné naplnit pracovní pozice místními lékaři. Reformou má projít i vzdělávací systém lékařů, kdy ti, kteří budou promovat po roce 2015, by měly povinně odpracovat 2 roky ve veřejném zdravotnictví s platem kolem 4 500 USD měsíčně. Během 4 let by podle brazilské prezidentky mělo vzniknout na 11 500 nových pracovních míst ve zdravotnictví.

Americkým senátem prošla dlouho diskutovaná imigrační reforma

Pro reformu hlasovalo 68 senátorů, proti se postavilo po dlouhých měsících jednání na 32 politiků. Nový přistěhovalecký zákon umožní získat občanství pro 11 milionů imigrantů bez dokumentů. Zákon nyní míří do Sněmovny, kde mají většinu republikáni, kteří se k zákonu vyjadřují kriticky. Prezident Obama, pro něhož se imigrační reforma stala jedním z hlavních témat druhého funkčního období, vyzval Sněmovnu, aby zákon přijala. Zákon také navrhuje zvýšení finančních prostředků do fondů na bezpečnost hranic. Vzniknout by mohlo dalších 1000 kilometrů oplocení podél státní hranice, využití bezpilotních letadel a posílení jednotek na hranicích. Jde o nejrozsáhlejší změnu v oblasti přistěhovalecké politiky od roku 1986.

Představitelé států jižní Afriky žádají odložení voleb v Zimbabwe

Na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které se konalo v sobotu, žádali představitelé států odložení voleb v Zimbabwe. V zemi narůstá napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe a opozičním premiérem Morganem Tsvangirai, který odmítl termín konání voleb. Volby by se měly konat po rozhodnutí ústavního soudu na konci července, nicméně opozice tvrdí, že jde o příliš brzké konání voleb, které zastaví reformy médií a bezpečnostních sil. Zároveň se očekávalo, že na summitu bude diskutována možná pomoc s přípravou voleb v Zimbabwe a finanční pomocí ve výši 132 milionů USD, což se nestalo.

Maďarská demokracie v rukou Viktora Orbána s přízviskem „nedemokratická“

Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k  volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel. 

Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy. Čtěte dále ->

Japonský premiér nastínil připravované ekonomické reformy

Japonský premiér Shinzo Abe ve středu nastínil chystané reformy, které by měly oživit domácí ekonomiku. Hlavními cíli reforem je zvýšit počet žen v zaměstnání, podpora průmyslových inovací a motivace domácích podniků k větším investicím. Premiér Abe ve své úvodní řeči přislíbil strukturální reformy, které by měly posilovat sílící japonskou ekonomiku po několik dalších let. „Nyní je čas pro zotavení japonské ekonomiky,“ řekl ve své řeči japonský premiér. Nová reforma zasáhne hned několik oblastí a to od státní správy až k zemědělství a průmyslu. Investoři však i po premiérových slibech zůstali klidní, burzovní index Nikkei zaznamenal po premiérově řeči 3,8% snížení. Premiér také sliboval, že růst domácího hospodářství by se měl v budoucnu pohybovat kolem 3 % ročně a to i z důvodu ochrany spotřebitelů.

Ministr Kerry: Bez reforem USA Egyptu nepomohou

V rámci summitu Africké unie (AU) se setkal americký ministr zahraničí John Kerry s egyptským prezidentem Mohammedem Mursi. Jednali spolu především o ekonomické situaci Egypta. Podle zdroje agentury Reuters ministr Kerry řekl, že USA nebudou dál podporovat Egypt, pokud neuvidí ze strany Egypta snahu k provedení nutných reforem. Egypt získává od USA značnou vojenskou podporu od uzavření míru s Izraelem před více než 30 roky, dosud nebyla podpora závislá na reformách. Naopak finanční prostředky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde USA mají poskytnout 190 milionů USD z celkových 450 milionů USD, se již od reforem odvíjejí.

Barmské volební zákony čeká reforma

Volební komise provede revizi stávajících volebních zákonů a příslušných stanov, účelem reforem je zajistit svobodné, spravedlivé a transparentní parlamentní volby, které proběhnou v roce 2015. Ze závěrů Volební komise plyne, že stávající zákony mají mnoho nedostatků, především v oblasti registrace voličů, předvolebního hlasování – volba na dálku poštou nebo e-mailem, politických kampaní a rozšiřování povědomí o volbách a jejich mechanismu obecně. V neposlední řadě je pak třeba upravit i financování politických stran, jelikož mezi nimi v současnosti existují výrazné rozdíly. Jednání u kulatého stolu se zúčastnili úředníci svazové volební komise, zástupci 21 politických stran a rovněž zástupci organizací občanské společnosti a OSN. Minulý měsíc proběhla diskuze mezi komisí a 56 politickými subjekty, které získaly registraci pro volby v roce 2015. Zda dojde v souvislosti s reformami i k omezení zastoupení armády v parlamentu se zatím neví.

Kambodžská opozice protestuje proti státní volební komisi

Hlavní opoziční strana Kambodžská národní strana osvobození (CNRP) zorganizovala nenásilný protest a vyjádřila tak svůj požadavek zásadní reformy státní volební komise. Podle místopředsedy CNRP Kem Sokhy je stávající komise úzce napojena na vládnoucí Kambodžskou lidovou stranu (CPP) premiéra Hun Sena. Požadavek Kambodžské národní strany osvobození přichází v době blížících se parlamentních voleb, které by měly proběhnout 28. července. Místopředseda CNRP Sokha dále dodává, že v současné době by státní volební komise nedokázala zajistit svobodné a spravedlivé volby. CNRP volá po přijetí doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Kambodži a auditu celostátního seznamu voličů. Pokud státní volební komise ani vláda nepodniknou žádné kroky vedoucí k řešení požadavku CNRP, podle místopředsedy Sokha strana a její podporovatelé  znovu vyjdou do ulic.

Papež František chce reformovat Vatikán

Nově zvolený papež František chce ve Vatikánu zavést úsporná opatření. Pět kardinálů, kteří jsou členy dozorčí rady Vatikánské banky, tak přijde o roční odměnu 32 500 USD. Rovněž nebude vyplacena zvláštní odměně výši 650 USD 4 000 zaměstnancům Svatého stolce. Cílem reforem je zredukovat církevní administrativu a přivést do ní více žen a zprůhlednit hospodaření Vatikánské banky.

Argentinská prezidentka usiluje o reformu soudnictví

Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner navrhla před 2 týdny reformu soudnictví, která se skládá z 6 bodů. Tvrdí, že přispěje k demokratizaci a rychlejšímu fungování soudního systému, podle četných hlasů opozice však soudní moc přestane být nezávislá na moci výkonné a legislativní. První změnou má být zvýšení členů v Soudní radě, která vybírá a odvolává soudce. Její členové mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Druhým bodem je vytvoření 3 soudů třetí instance. Jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Dále by soudy nemohly přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. Čtvrtou změnou je zpřísnění výběrů soudních úředníků, které má zabránit obsazení pracovních míst přáteli soudců. Pátým požadavkem je, aby soudy druhé a třetí instance a Nejvyšší soud poskytovaly na internetu přístupné všechny informace týkající se probíhajících kauz. Posledním bodem reformy je přiznání majetku, které by měli zveřejnit všichni činitelé soudní moci.

Mexický senát schválil reformu omezující zadlužení jednotlivých států, poslanci nesouhlasí

Senátoři v Mexiku úterý schválili ústavní reformu, která má umožnit větší kontrolu zadlužení mexických států. Reforma má zabránit tomu, aby guvernéři jednotlivých mexických států, mohli dluh státu mnohonásobně znásobit. Bývalý guvernér státu Chiapas z let 2006 až 2012 Juan Sabines zvýšil za 6 let státní dluh o 5 000 %. Poslanecká sněmovna tvrdí, že Senát nemůže zahájit prosazování reformy týkající se zadlužení. Senát oponuje, že ústavní reforma může vzniknout v obou komorách. Sedm zástupců stran v Poslanecké sněmovně požádali poslance, aby návrh zákona schválený Senátem odmítli.

Vláda by měla dodržovat své sliby, řekl guvernér japonské centrální banky

Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda v sobotu komentoval svá očekávání budoucího vývoje japonské ekonomiky. Podle něj by vláda měla především dodržovat své sliby a začít pomalu uskutečňovat ekonomickou restrukturalizaci, která je z hlediska součinnosti vlády a centrální banky pro japonskou ekonomiku zásadní. „Očekáváme, že vláda učiní takové kroky, které japonskou ekonomiku posunou dopředu,“ prohlásil guvernér Kuroda. Dále dodal, že změny by nakonec měly vést k reformě fiskální struktury, která se, s ohledem na budoucnost japonské ekonomiky, zdá být životně důležitá. Cílem budoucího směřování japonské ekonomiky bude v nastávajících letech udržení inflace na 2 % a především zabránit neúměrnému snižování cen, které může Japonsko v nastávajících letech postihnout.

Turecko schválilo reformu proti-teroristických zákonů

Turecký parlament ve čtvrtek večer hlasoval pro reformu svých proti-teroristických zákonů v souladu s požadavky EU. Reforma zúží definici teroristické propagandy. Turecko často stíhá velké množství politiků, aktivistů a novinářů za svá vyjádření. Reforma má zvýšit svobodu slova v zemi. Ministr spravedlnosti Sadullah Ergin řekl, že reforma nemá usnadnit propouštění vězňů spojovaných s kurdskými povstalci. Ti budou souzeni za členství v Kurdské straně pracujících, která je považována za teroristickou organizaci EU i USA, a ne za šíření propagandy. Přesto je reforma v souladu s úsilím turecké vlády ukončit ozbrojené kurdské povstání, které trvá již 28 let.

Bolívie, Ekvádor a Chile se staly novými oblíbenými destinacemi emigrantů z Kuby

Za posledních 20 let se staly státy Bolívie, Ekvádor a Chile nejoblíbenějšími místy, kam směřují emigranti z Kuby. Kromě toho již tradičně obyvatelé Kuby utíkají do Mexika a Venezuely. Hlavními důvody pro emigrace je ekonomická situace, nicméně neexistují žádné přesné statistiky o tom, kolik lidí se již z Kuby odstěhovalo při hledání lepšího života. Vycestování je po migrační reformě pro Kubánce o mnoho jednoduší, jelikož  mohou vycestovat bez povolení a čas, který v zahraničí mohou strávit, se zvýšil z 11 na 24 měsíců.

Čínská vláda spouští experimentální program zemědělské reformy

Čínská vláda ve čtvrtek zahájila testování první velké zemědělské reformy ke zrychlení moderního zemědělství. „Vláda velmi dobře zvážila rozvoj moderního zemědělství a strategického plánování pro zvýšení ekonomického růstu,“ prohlásil čínský premiér Le Keqiang. Experimenty v zemědělství jsou prozatím omezeny jenom na provincii Heilongjiang, která drží prvenství v pěstování obilí v rámci severovýchodní Číny. Vláda už nyní přislíbila další prohlubování reforem, především ve venkovských oblastech.

V Barmě mohou po 50 letech vycházet soukromé deníky

Barmská vláda po 50 letech povolila vydávání soukromého denního tisku, od pondělí vycházejí 4 nové tituly – Union Daily, Golden Freshland Daily, Standard Times Daily a Voice Daily. Povolení se celkem vztahuje na 16 deníků, v případě Union Daily se jedná o stranický tisk vydávaný vládnoucí Stranou solidarity a rozvoje Svazu. Zbývající deníky by se měly objevit v krátké době. Dosud bylo v Barmě vydáváno pouze 6 státních deníků a na 200 soukromých týdeníků a jiných periodik, vycházejících obvykle v čínštině nebo angličtině. V zemi rovněž působí zahraniční zpravodajské agentury. Povolení vydávat soukromý denní tisk je součástí rozsáhlé mediální reformy, v jejím rámci již došlo v roce 2012 k liberalizaci tehdejších barmských médií. V témže roce byla reformována prozatímní Barmská tisková rada. Barma tímto směřuje k celkové reformě médií a vydavatelské činnosti, tento proces se však setkává i s kritikou.

Vůdkyně kubánských disidentek navštíví Španělsko, Polsko a Německo

Berta Soler, která reprezentuje skupinu kubánských disidentek Dámy v bílém, navštíví během své zahraniční cesty jako první Španělsko. Pokračovat bude do Polska, Německa a Panamy s cílem informovat tamější veřejnost o útlaku vlády a potřebách její země. Soler, které je 49, bude moct vycestovat díky migrační reformě Kuby. Organizace vznikla v roku 2003, když vláda zadržela odpůrce režimu, kteří byli později známi jako Skupina 75. Jejich ženy se rozhodly sdružit a vytvořily tak Dámy v bílém s cílem mírumilovně bojovat za politické vězně.

EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru

EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.

Mexiko odsouhlasilo naftovou reformu

Institucionálně-revoluční strana (PRI) odsouhlasila změny týkající se soukromých investic do společnosti Pemex, hlavní mexické naftové firmy. Změny inicioval sám prezident Enrique Peña Nieto. Podle prohlášení vlády zabezpečí reforma nový energetický systém, který se stane motorem nových investic a rozvoje. Vláda odmítla obvinění z pokusu o privatizaci Pemexu. Strana PRI rovněž souhlasila s fiskální reformou, která by měla zdanit léky a potraviny.

Čínští intelektuálové vyzývají vedení země k reformám

Čínští prominentní vědci, novináři a aktivisté zaslali novému vedení země otevřený dopis, ve kterém jej žádají k provedení reforem. V dopise vyzývají Peking k ratifikaci mezinárodní dohody o lidských právech, kterou doteď podepsalo 100 čínských intelektuálů. Podle BBC jde o druhou výzvu vládě za poslední 3 měsíce. Za několik dní se v Pekingu koná zasedání čínského parlamentu, na němž má být schválen nový vůdce země Si Ťin-pching, čímž by měla být dokončena generační výměna čínské politické reprezentace.

Eurozóna preferuje oddálení splátek záchranných půjček od Irska a Portugalska

Vlády členských zemí eurozóny diskutovaly o způsobech, jak pomoci Portugalsku a Irsku  rychle se vrátit na kapitálové trhy a vyjádřily preference pro odložení splácení záchranných půjček ze strany obou států. Irsko získalo prostřednictvím mezinárodní finanční výpomoci  88,5 miliard USD a Portugalsko dokonce 104 miliard USD se závazkem provedení několika programů strukturálních reforem, aby se země mohly plnohodnotně vrátit na finanční trhy. Irský program skončí v letošním roce, portugalský program v příštím roce. Plná návratnost zemí na finanční trhy by byla největším úspěchem pro eurozónu, která se snaží přesvědčit, že její záchranné balíčky jsou použitelné v krizi, jako je nezaměstnanost.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády

Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.