Celková výše půjčky dosáhne téměř 5,3 miliard USD, z které obě mezinárodní organizace poskytnou každá polovinu částky. Půjčka by měla být čerpána 2 roky a je určena především pro nalákání investorů do Rumunska a k ozdravení rumunské ekonomiky. Smlouva o poskytnutí půjčky by měla být podepsána na podzim.
Archiv rubriky: Rumunsko
V rumunské Bukurešti stávkují kvůli plánovaným škrtům pracovníci železnic
Ve čtvrtek se uskutečnily v hlavním městě Rumunska Bukurešti protesty zaměstnanců zadlužené rumunské železniční společnosti Caile Ferate Romane (CFR) kvůli propouštění a snižování mezd. V roce 2008 měla CFR 240 000 zaměstnanců, v současné době ve společnosti pracuje asi 51 000. Rumunská vláda již delší dobu plánuje privatizovat a restrukturalizovat několik železničních společností, do kterých patří i CFR.
Rumunsko chce uzavřít novou preventivní smlouvu s EU a Mezinárodním měnovým fondem
Od středy mají probíhat jednání o nové preventivní smlouvě mezi Rumunskem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Rumunsko doufá, že by smlouva mohla být podepsána na podzim. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že nová smlouva by měla pomoci Rumunsku zlepšit důvěryhodnost v očích zahraničních investorů a pomoci restrukturalizovat státní firmy. Výši částky případné finanční pomoci od MMF premiér Ponta nezmínil.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
Podle údajů statistického úřadu v Rumunsku se země dostává pomalu z hospodářské recese
Rumunský Národní statistický úřad (INS) ve středu zveřejnil údaje, které uvádějí nárůst HDP o 0,7 % v roce 2012 oproti prognózám, kdy měl růst HDP dosáhnout maximálně růstu o 0,3 %. Domácí spotřeba se zvýšila za rok 2012 o 1,3 %. Nové údaje byly vypočítány po změně způsobu počítání jednotlivých ukazatelů, v nominální hodnotě HDP vykazuje stejné hodnoty 169 miliard USD. Podle rumunských analytiků avšak Rumunsku zatím chybí jasná strategie, jak v zemi posílit ekonomiku. Rumunsko postihla v roce 2009 krize, která přiměla Rumunsko souhlasit s velkými škrty za pomoc v hodnotě 25,6 miliard USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF), EU a Světové banky (SB).
Rumunský premiér nominoval jména osob na šéfa rumunského protikorupčního úřadu
Do čela Národního protikorupčního ředitelství (DNA) navrhl rumunský premiér a prozatimní ministr spravedlnosti Victor Ponta na post hlavního státního žalobce jeho dosavadního zástupce Tiberia Nitu, jako hlavu DNA nominoval premiér Ponta hlavní státní žalobkyni Codrutu Kövesi. V úterý 26. března nahradil premiér Ponta v čele ministerstva spravedlnosti Monu Pivniceru. Po nominaci ministra spravedlnosti postů do čela DNA musí schválit navrhovaná jména prezident Traian Basescu, který dosud všechny navrhované osoby do čela DNA odmítl.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku si zvolila nového lídra
Staronovým lídrem Demokratické liberální strany (PDL) se stal dosavadní předseda Vasil Blaga, který v sobotu obdržel 51 % hlasů od delegátů na sjezdu PDL v hlavním rumunském městě Bukurešti. Po svém zvolení předseda Blaga vyzval v projevu stranu k jednotnosti a soudržnosti. Největší konkurentka předsedy Blagy Elena Udrea označila volby za zfalšované. Ke zvolení Blagy za lídra PDL se vyjádřil čestný předseda a současný rumunský prezident Traian Basescu tvrzením, že nechce být dále spojován s PDL a že bude respektovat jiný směr PDL, prezident Basescu podporoval ve volbách na lídra PDL Elenu Udreu.
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
Obyvatelé Velké Británie protestují proti otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům
Přes 100 000 Britů podepsalo on-line petici za rozšíření omezení na pracovním trhu pro Rumuny a Bulhary, která končí 1. ledna příštího roku. Mnozí obyvatelé žádají, aby restrikce byly prodlouženy o dalších 5 let. Podle odborníků je prodloužení nepravděpodobné, žádný členský stát totiž nemůže samostatně restrikce prodloužit. Omezení platila po dobu 7 let poté, co Rumunsko a Bulharsko vstoupilo do EU. Někteří politici se obávají „masivního přílivu pracovníků z východní Evropy“.
Hlavní město Rumunska řeší problém enormního počtu toulavých psů
Podle údajů Úřadu na kontrolu a dohled zvířat (ASPA) ze září 2012 se nachází v Bukurešti, které obývá 1,6 miliónů obyvatel, na 65 000 toulavých psů. Každý rok je v Bukurešti pokousáno asi 10 000 osob, z toho 2 000 jsou děti. Úřady v Bukurešti přijaly dosud některá opatření, jako například povinnou kastraci psů, nicméně na vykastrování všech toulavých psů chybí finanční prostředky. Obyvatelé Bukurešti začínají proti neuspokojivým opatřením proti toulavým psům protestovat. V roce 2011 prošel zákon, který umožňoval toulavé psy zabít, po 2 měsících byl avšak Ústavním soudem zrušen.
V potravinách dovážených z Rumunska se našly stopy po lécích
Německo oznámilo, že stáhlo krůtí maso, které obsahovalo stopy po antibiotikách a bylo dovezeno z Rumunska. Rumunský zdravotní a veterinární úřad (ANSVSA) již celou záležitost prošetřuje, všechna jatka, která vyváží krůtí maso, budou podřízena kontrole. Výsledky kontroly by měly být podle ANSVSA v průběhu příštího týdne. Krůtí maso, v němž se v Německu našly stopy po enrofloxacinu, což je druh antibiotika, který léčí salmonelu či hepatitidu, bylo posláno i do Rakouska a Velké Británie. Pokud se prokáže přítomnost antibiotik v krůtím mase i jinde, může to citelně zasáhnout rumunskou ekonomiku, která již byla ohrožena prodejem koňského masa za hovězí do celé Evropy.
Rumunsko jedná o novém zákonu týkajícího se zabavení majetku komunisty po 2. světové válce
Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
EU pozdržela rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru
EU pozdržela rozhodnutí o tom, zda by Rumunsko a Bulharsko mělo být přijato do schengenského prostoru. Ministři z 27 členských zemích EU se sešli v Bruselu a projednávali žádost obou zemí a rozhodli, že Rumunsko ještě není připraveno k připojení. Jednání předsedal irský ministr pro spravedlnost Alan Shatter a vydal prohlášení, že Evropská rada se bude otázkou znovu zabývat koncem roku 2013. Ministr Shatter zdůraznil, že obavy byly politické povahy. Nizozemská vláda se domnívá, že v Rumunsku neproběhla dostačující reforma vymáhání práva a soudního systému a také dostatečně nezajišťuje právního státu. Německo podporuje nizozemský postoj a dodává, že místní německé samosprávy se musí vypořádávat s přílivem občanů z Rumunska, kteří hledají sociální podporu v Německu.
Německo po vzoru dalších zemí plánuje vetovat přístup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Poté, co německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich uvedl, že Německo má v plánu zablokovat přístup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, rumunská vláda v neděli reagovala, že chce od všech zemích, které mají v plánu zamezit vstupu Rumunska do Schengenu, znát všechny argumenty pro možná zablokování. Jednání Rady EU mezi ministry vnitra a spravedlnosti by se mělo odehrát ve čtvrtek v Bruselu.
Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU
Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až na 14,9 %.
Rumunsko řeší problém s přeplněnými věznicemi
Především přeplněnost, špatné stravovací podmínky a nedostatečná lékařská péče jsou v rumunských věznicích problémem, vláda ročně vynakládá na chod věznic kolem 53,7 miliónů USD, což vychází denně na 1 vězně asi 143 USD. V současné době obývá rumunské věznice na 31 800 vězňů, přičemž před 5 lety jich bylo ještě na 27 000. Přestože se do jisté míry situace za posledních 20 zlepšila, vězňové stále žijí často v podmínkách, které podle serveru Balkan Insight nejsou v souladu se západními normami.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Rumunská vláda plánuje opět otevřít dosud uzavřené doly
Ministr hospodářství Varujan Vosganian uvedl, že by připravovaný návrh zákona měl umožnit znovuotevření některých dolů, kde se nacházejí naleziště uhlí a uranu, rumunská vláda chce tímto krokem reagovat na poptávku zahraničních investorů. Rumunsko disponuje podle Evropské asociace pro uhlí a lignit (EURACOAL) na 650 miliónů tun zásob černého uhlí, z něhož je 252,5 miliónů tun komerčně využitelných. V současné době je v provozu 12 uhelných dolů, kdy za rok 2011 Rumunsko vytěžilo 35,5 miliónů tun uhlí. Asi 550 dolů bylo v roce 1997 kvůli neziskovosti zavřeno.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku je rozdělená vnitřními spory
V březnu by se měly uvnitř Demokratické liberální strany (PDL) uskutečnit volby, v současné době je však nejisté, zda po stranických volbách nedojde k další degradaci strany. PDL dlouhodobě trpí na vnitřní spory především kvůli nejednotě hlavních představitelů strany. Dosavadní lídr PDL Vasile Blaga v pondělí uvedl, že strana musí přijmout další reformy, zároveň odmítl spekulace, že by PDL uvažovala o vstupu do koalice s některou z vládních stran. Prohlášení Blagy následovalo po oznámení kandidatury bývalé ministryně cestovního ruchu Eleny Udrey na šéfa PDL. Rumunský prezident a dřívější lídr PDL Traian Basescu podpořil záměr Udrey kandidovat, podle analytiků tato podpora může straně ještě uškodit další ztrátou voličstva. PDL je bývalou vládní stranou, v parlamentních volbách v prosinci 2012 strana však získala pouze 18 % oproti vítězné Sociální liberální unii (USL), která obdržela 56 % hlasů.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii
Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.
Rumunská vláda oznámila záměr změnit Ústavu
Vládní koalice Sociální liberální unie (USL) oznámila v prohlášení záměr zřídit komisi, která by se zabývala změnou Ústavy. Vedoucím komise by se měl stát lídr Národní liberální strany (PNL) Crin Antonescu, která je součástí vládní koalice. Vzhledem k tomu, že vládní koalice disponuje dvěma třetinami hlasů v parlamentu, mohla by bez problémů vyhrát referendum o změně Ústavy, jehož uskutečnění je naplánované do konce října. Změna Ústavy se týká především omezení role prezidenta, včetně jmenování předsedy vlády prezidentem. Dále by mohlo v případě změny Ústavy nahradit 41 krajů 8 regionů, nicméně tento návrh naráží na odpor početné maďarské menšiny, která požaduje přerozdělení země na 15 autonomních regionů, a to na základě etnického rozdělení. V současné době asi 1,37 miliónu z celkového počtu 19,5 miliónů jsou etničtí Maďaři.