Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Archiv rubriky: Alexandr Lukašenko
Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání
Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost zlepšení běloruské ekonomiky
Běloruský prezident navštíví Kubu, Venezuelu a Ekvádor
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podnikne v následujících dnech oficiální návštěvu Kuby, Venezuely a Ekvádoru. Podle tiskové služby bude ústředním tématem jednání s vůdčími představiteli těchto zemí rozvoj bilaterálních obchodních a ekonomických vztahů, politického dialogu, stejně jako několik dalších slibných oblastí spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky.
USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států
K ekonomickým a vízovým sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Běloruská policie zadržela 30 účastníků protestní akce opozice
Soud v Minsku odsoudil k 10 až 15 dnům vazby účastníky včerejší protestní kampaně „Černobylská cesta“, kterou běloruská opozice pořádá každoročně při příležitosti výročí černobylské katastrofy (26. dubna 1986). Podle aktivistů se jedná o 30 zadržených. Účastníci akce vyzdvihli jednak požadavky týkající se ochrany životního prostředí, včetně upuštění od výstavby jaderné elektrárny v Bělorusku, a jednak požadavky politické, kdy znovu vyzvali k propuštění politických vězňů.
Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Představitelé opozice mohou být propuštěni pouze v případě podání žádosti o milost“
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko v sobotu oznámil, že zbývající vězněné představitele opozice je možné propustit jen v případě podání žádosti o milost. „Ti, kteří tam zůstali a nenapíšou žádost prezidentovi, budou sedět. To je vše. Nikdo na mě v této věci nebude vyvíjet nátlak.“ Jak bylo oznámeno koncem minulého týdne, na základě nařízení prezidenta byl z vězení propuštěn bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikov a jeden z vůdců běloruské opozice Dmitrij Bondarenko, který byl zmocněncem A. Sannikova během volební kampaně. Ve vězení stále ještě zůstávají opoziční vůdci Dmitrij Dashkevich, Eduard Lobov, Pavel Sevyarynets a Nikolai Statkevich.
Evropská unie vítá propuštění představitelů běloruské opozice
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton uvítala propuštění bývalého kandidáta na běloruský prezidentský úřad Andreje Sannikova a jeho zmocněnce, koordinátora opozičního hnutí „Evropské Bělorusko“ Dmitrije Bondarenka. Zároveň opět vyzvala běloruské orgány k tomu, aby bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a zrušily veškerá omezení jejich občanských a politických práv. Podle vyjádření diplomatky to „nepochybně přispěje k pokroku směrem k lepším vztahům mezi EU a Běloruskem“. Oba opoziční aktivisté byli odsouzeni k pětiletému trestu odnětí svobody za organizaci masových protestů po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci 2010, oba se rovněž obrátili k běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi s žádostí o udělení milosti.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
Tři představitelé běloruské opozice byli zadrženi na cestě do Bruselu, soud jim uložil pokutu
Předseda největší běloruské opoziční Sjednocené občanské strany Anatolij Lebedko, vůdce levicové strany Spravedlivý svět Sergej Kalyakin a jeden z předních aktivistů hnutí Evropské Bělorusko Alexander Otroshchenkov byli zadrženi v noci na čtvrtek ve vlaku mířícím do Moskvy, odkud se měli letecky dopravit do Bruselu, aby se zde setkali s představiteli Evropské unie. Všichni tři byli drženi v policejní vazbě na základě obvinění z výtržnictví a čekali na rozsudek soudu v běloruském městě Orsha, který jim podle posledních informací agentury ITAR-TASS ve čtvrtek uložil pokutu ve výši 350.000 běloruských rublů (cca 800 Kč).
Evropská unie vyzvala Bělorusko k uvalení moratoria na tresty smrti
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton ve svém prohlášení vyzvala běloruské úřady k uvalení moratoria na tresty smrti poté, co běloruská média informovala o vykonání popravy druhého z pachatelů odsouzených za loňský teroristický útoku v minském metru. Podle slov šéfky evropské diplomacie je trest smrti krutým a nelidským trestem. Upozornila také na neodpovídající průběh soudního procesu.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Běloruský prezident chce modernizovat politický systém země
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko sdělil, že chce modernizovat politický systém země po vzoru Číny. Prezident sdělil, že ho k tomuto kroku nutí světové dění. „Hlavní myšlenkou je být o krok napřed před událostmi, které se v zemi budou odehrávat, jde také o udržení stability a zaručení občanům jejich práv.“ Kroky jsou prý reakcí na hospodářskou krizí v Bělorusku a politickou situaci v Rusku. Pomoc Číny v slibovaných reformách by mohla přitáhnout do země čínské investory.
Bělorusko se bojí možnosti politického pádu ruského premiéra Putina
Běloruská media prvních několik demonstrací proti stávajícímu ruskému premiérovi a výsledku parlamentárních voleb ignorovala. Sobotní demonstraci však označila za nevyvedenou. „Místo několika očekávaných tisíc účastníků jich přišly pouze stovky. Část skupiny byla opilá, druhá část se mezi sebou hádala,“ hlásila běloruská televize ONT ve svém zpravodajství. Polský list Gazeta Wyborcza informoval o tom, že za mediální útokem stojí pravděpodobné obavy z pádu ruského dosavadního režimu, který by mohl ohrozit postavení běloruského prezidenta, jímž je Alexandr Lukašenko. Bělorusko zároveň teď bedlivě sleduje reakci Moskvy na tyto protesty. Obává se totiž možného „dominového efektu“, který nastal během arabského jara.
Polsko končí s půlročním předsednictvím Evropské unie
Po šesti měsících polská média kriticky zhodnotila svou roli předsednického státu Evropské unie. Během této doby se unie dohodla na jednotném evropském patentu a minulý týden došlo k podepsání přístupové smlouvy s Chorvatskem, obě tyto situace jsou vnímány velmi pozitivně. Jako svůj největší neúspěch vidí neúspěch východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost unie vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku či soudnímu procesu s Julií Tymošenko na Ukrajině. Polská média se však shodují na tom, že majoritní podíl klíčových jednání byl veden jinými státy – v otázce krize především Německem a Francií. Pomyslnou štafetu přebírá od ledna 2012 Dánsko.
Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
Rusko s Běloruskem jsou dohodnuti na nových podmínkách dodávek plynu i ropy
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že Rusko se s Běloruskem dohodlo na budoucích vzájemném obchodu s plynem, přičemž země jsou blízko k uzavření ropných kontraktů. Podle běloruského prezident do uzavření nových dohod zbývá již jen dořešit bonusy, které budou ruské exportní společnosti v Bělorusku mít.
Běloruský prezident propustil 4 zatčené disidenty a chce diskutovat s opozicí
Alexandr Lukašenko omilostnil 4 účastníky demonstrací proti jeho znovuzvolení, kteří byli spolu s 24 dalšími lidmi vězněni od loňského prosince. Lukašenkův režim nabídl opozici zahájení dialogu o budoucnosti země, od něhož si autoritářský prezident zřejmě slibuje zlepšení vztahů se západem. Běloruská opozice však naznačuje, že se A.Lukašenko pouze snaží zajistit hospodářkou pomoc pro zbídačenou běloruskou ekonomiku.
Minsk: Zadrženy desítky demonstrantů
Minská policie zadržela desítky účastníků protivládního protestu, který propukl během oslav dnešního Dne nezávislosti v Bělorusku. Běloruské úřady zároveň zablokovaly internetové stránky opozičních organizací, pomocí nichž opozice demonstrace organizuje. Prezident Alexandr Lukašenko při příležitosti oslav promluvil k několikatisícovému shromáždění a reagoval také na protesty, které označil za „pokusy o svržení vlády“.