Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.
Archiv rubriky: Argentina
Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím
Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.
Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.
Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->
Minimálně 3 lidi zemřeli a na 155 se jich zranilo při srážce vlaků v Argentině
Podle oficiálních údajů hlavního města Argentiny Buenos Aires při srážce vlaků ve čtvrtek zemřeli nejméně 3 lidi a na 155 jich bylo zraněných. Nehoda se stala v blízkosti stanice Castelar, když regionální vlak narazil v nejrušnější hodině do druhého prázdného stojícího vlaku. Příčina nehody se ještě stále vyšetřuje, média spekulují o možné závadě na brzdách regionálního spoje. Nicméně ministr vnitra Florencio Randazzo prohlásil, že brzdy byly úplně nové, a proto bude předmětem vyšetřování i to, jestli srážka nebyla cíleným útokem. V únoru na té samé trase zemřelo při jiné nehodě na 51 lidí a více než 700 jich bylo zraněných.
Zisky z exportu masa vzrostly v Paraguayi za poslední desetiletí o 1 500 %
V roce 2012 se Paraguay stala třetím největším vývozcem masa v Jižní Americe po Brazílii a Uruguayi a devátým v celém světě. Země nyní těží také ze snížení produkce masa v Argentině a jsou v ní ideální podmínky k rozšíření chovu dobytka. V roce 2012 Paraguay získala z prodeje masa 1078 milionů USD, v roce 2003 pouze necelých 70 milionů USD. „Větší export je důsledkem zvýšení světové poptávky a kupní síly. Paraguay má ohromnou výhodu, že produkuje velmi levně,“ řekl ředitel Rurální paraguayské asociace (ARP) Germán Ruiz. Zhruba 60 % masa z Paraguaye kupovalo do roku 2011 Chile, nyní je největším zájemcem Rusko. Nejdůležitější exportní surovinou v Paraguayi však nadále zůstává sója.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb
Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.
Argentina sklízí druhou největší zemědělskou úrodu v historii
Sklizené plodiny za sezónu 2012/2013 v Argentině podle odhadů celkově dosáhnou váhy 102,6 milionu tun. „Tato úroda převýší tu předchozí více než o 11 milionů tun a stane se druhou největší v historii Argentiny,“ se píše v prohlášení ministerstva zemědělství. Nejúrodnější sezóna byla pro zemědělce na přelomu let 2010 a 2011, kdy sklidili 104,6 milionů tun plodin. Podle nejnovějších dat se v letošní sezóně významně zvýšila produkce arašídů, čiroku (obilnina), ječmene, kukuřice a sóji. Sklizeň sóji má být 50,6 milionů tun, kukuřice 25,7 milionů tun, ječmene 5,16 milionů tun, čiroku 4,5 milionů tun, arašídů 900 000 tun.
V Chile bylo evakuováno přes 2 000 lidí kvůli sopce Copahue
Chilské autority vyhlásily v blízkém okolí sopky Copahue nejvyšší stupeň nebezpečí, kvůli zvýšení seismické činnosti sopky v posledních 24 hodinách. Více než 2 000 Chilanů muselo být evakuováno. Sopka se nachází na jihu země v regionu Bio Bio, který sousedí s Argentinou. I v Argentině úřady vyhlásily nejvyšší stupeň pohotovosti, ale nevydaly rozkazy k evakuaci obyvatel.
Argentina oslavuje 10 let „kirchnerismu“
Tisíce Argentinců vyšlo v sobotu do ulic, aby oslavilo 10 let moci „kirchnerismu“, vládnoucího hnutí, kterého hlavními představiteli jsou již zesnulý bývalý prezident Néstor Kirchner a jeho manželka a současní prezidentka Argentiny Kristina Fernández Kirchner. Datum oslav se překrývalo s 203. výročím Mayské revoluce, která znamenala začátek nezávislosti jihoamerické země na Španělsku. „I když se to některým nelíbí, tohle bylo desetiletí výhry lidu,“ řekla na oslavách prezidentka Fernández Kirchner. „Nejsem nesmrtelná, už jsem to řekla mnohokrát, a ani ní nechci být,“ vyhlásila prezidentka Fernández Kirchner na konci svého projevu, ve kterém vyzdvihla ty nejdůležitější věci ze svého období vlády a taky z doby mandátu svého muže Néstora Kirchnera.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky
Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.
Ze země neodejdu, prohlásil syrský prezident Assad
Argentinské noviny Clarin vydaly v sobotu rozhovor se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. V něm říká, že nemá v plánu rezignovat či uspořádat dřívější prezidentské volby. „Nevím, zda americký ministr Kerry nebo někdo jiný získal sílu syrských lidí mluvit jejich jménem o tom, kdo má jít a kdo má zůstat. To bude určeno syrskými lidmi v prezidentských volbách roku 2014.“ Mírové rozhovory by se měly dle něj omezit na teroristy, i když je skeptický o tom, že by mohly uspět. Během rozhovoru zpochybnil záměry západních zemí, že skutečně chtějí konec konfliktu, a odmítl jejich obvinění z použití chemických zbraní.
Zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce argentinské vojenské junty
V pátek zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce vojenské junty během let 1976 až 1981. Za jeho vlády zmizelo nebo bylo zavražděno zhruba 30 000 osob. Nikdy neřekl, jaký byl osud zmizelých osob a ukradených dětí. V roce 1985 uvedl v argentinské televizní stanici, že „pohřešovaní nejsou ani mrtví, ani živí, jsou prostě pohřešovaní“. Jorge Rafael Videla zemřel přirozenou smrtí ve věku 87 let ve věznici Marcos Paz nacházející se zhruba 50 kilometrů od Buenos Aires. V roce 2010 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.
Brazilský exprezident pochválil argentinskou hlavu státu, opřel se ale do tamních médií
Bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inácio Lula da Silva podpořil argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. Reagoval na některá média, která ji kritizují. „Žádné médium nemůže popřít, že vláda argentinské prezidentky nachází u chudých podporu,“ řekl. Podle něj se tisk vyjadřuje negativně jednak o něm, jednak o současné brazilské prezidentce Dilmě Rousseff. „Když my média kritizujeme, říkají, že na ně útočíme, zatímco když oni kritizují nás, říkají, že je to demokracie,“ dodal. Prohlášení se dějí po obnoveném sporu mezi argentinskou vládou a mediální skupině Clarín. V novinách se objevily zprávy o praní špinavých peněz, na kterém se měli podílet podnikatelé v blízkém kontaktu s manželi Kirchner. Skupina argentinských poslanců přišla s návrhem vyvlastnit většinu akcií jediné novinové papírny v zemi, kterou nyní ovládá uskupení Clarín a deník La Nación. Starosta Buenos Aires Mauricio Macr podepsal listinu, ve které slibuje, že bude hájit svobodu tisku.
Argentina láká turisty na místa spojená s papežem Františkem
Obchodníci na náměstích v Buenos Aires prodávají upomínkové předměty s obrázky papeže Františka. Opodál čekají turističtí průvodci v typickém vatikánském oblečení, černém obleku, bílé košili a žlutém šátku okolo krku. Okruh začíná v katedrále, ve které kardinál Jorge Bergoglio vykonával mše. Průvodci také turistům ukazují budovu, ve které papež František dříve bydlel, jeho holičství a obchody, do nichž chodil. Existují rovněž vyhlídkové jízdy v autobusech, které projíždí částmi města, v nichž dříve trávil čas papež František.
Argentina upozornila na obchodné omezení v Evropské unii, spor se bude řešit ve WTO
Argentina podala oznámení v Ženevě ve Švýcarsku, kde sídlí hlavní orgán Světové obchodní organizace (WTO) pro řešení sporů, přičemž v něm upozorňuje na obchodní omezení dovozu argentinské bionafty do Evropské unie. Podle vysvětlení argentinské vlády chce tímto krokem dosáhnout mezinárodního respektu pro argentinské biopaliva a jeho rovné postavení při vstupu na evropský trh. Argentina považuje podmínky dovozu svého produktu do Evropy za znevýhodněné v porovnání s produkcí samotné Evropy, která je navíc podporovaná vládními financemi. Základní rozhovory mezi oběma stranami sporu můžou trvat až 60 dní. Jestli se do té doby nedohodnou, o jejich sporu bude rozhodovat panel expertů určených mezinárodní organizací.
Venezuela bude dovážet více potravin z Argentiny
Venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal při návštěvě Argentiny několik dohod s prezidentkou země Cristinou Fernández de Kirchner. Mezi tématy, o kterých představitelé obou státu jednali, byl obchod. Argentina zvýší vývoz potravin do Venezuely. „Měli jsme dříve problémy se zásobováním, máme je i nyní. Podílí se na nich různé faktory, jedním z nich je ekonomická sabotáž,“ řekl Nicolás Maduro. kterých Podle některých ekonomických analytiků hospodářské problémy ve Venezuele v čele s vysokou inflací, nedostatkem surovin a všeobecnou nejistotou posilují politickou opozici.
Venezuelský prezident vyráží na první zahraniční cestu
Prezident Venezuely Nicolás Maduro navštíví Argentinu, Brazílii a Uruguay. Cesta by měla trvat 3 dny a jedním z jejích cílů je zabezpečit zemi dostatečný přísun potravin. „Nicolás Maduro cestuje na jih kontinentu, aby se vyfotil s prezidenty a zakryl ilegitimitu voleb,“ okomentoval zahraniční cestu poražený prezidentský kandidát Henrique Capriles, který tvrdí, že volby byly zmanipulované a požaduje přepočítání hlasů nebo nové volby
Argentina koupila španělské vagony metra, ty avšak nejezdí
Radnice v Buenos Aires roku 2011 koupila 36 vlakových vozů, které používal španělský železniční dopravce Renfe. Šest souprav mělo být zařazeno do provozu metra. Jedná se o model CAF 5000, který byl uveden na trh v roce 1974. Pouze jeden z vozů však mohl vyjet na trať, ostatních 5 bylo ve velmi špatném stavu. Nákup vozů stál 23,6 milionů USD. Podle deníku Crónica vozy dorazily do Argentiny již v nepojízdném stavu, což popřel člen Podzemních drah Buenos Aires (Sbase) Juan Pablo Piccardo. Případ bude vyšetřován kvůli možné korupci.
Argentinská Poslanecká sněmovna schválila část reforem soudnictví
Po dvacetihodinovém jednání Poslanecká sněmovna Argentiny ve čtvrtek schválila 3 ze 6 plánovaných bodů reformy soudnictví. Dva z nich vstoupí v platnost, třetí navrhovaná změna byla sice Poslaneckou sěmovnou přijata, ale musí se vrátit k projednávání zpět do Senátu. Byly schváleny následující změny: členové Soudní rady, kteří vybírají a odvolávají soudce, mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Dále budou vytvořeny 3 soudy třetí instance – jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Poslední přijatou změnou je, že soudy nebudou moci přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. V zemi vznikla silná opozoce, která navrhované reformy kritizuje.
Stovky tisíc Argentinců protestovaly proti vládě
Ve čtvrtek se v několika velkých argentinských městech uskutečnily protestní průvody proti současné vládě. Jedná se čtvrtou protestní akci v 7 měsících. Cílem pořadatelů bylo sjednotit na náměstí v Buenos Aires 100 000 osob, konečná účast byla o něco nižší. Důvody jednotlivých demonstrantů se lišily. Prezidentka země Cristina Fernández de Kirchner je mnohými kritizována za omezování demokracie na úkor posilování pravomocí vlády. Další ji viní za zvýšení korupce. Mezi důvody, které vyvolaly nepokoje, se nacházela rovněž plánovaná reforma soudnictví či míra inflace v zemi. Opoziční parlamentní politické strany vyjádřily protestu svou podporu. Argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner se v době protestu nacházela v Peru na mimořádné schůzi Unie jihoamerických národů (UNASUR), která byla svolána proto, aby se nejvyšší představitelé států Jižní Ameriky vyjádřili k napjaté politické atmosféře ve Venezuele, která zde panuje po prezidentských volbách, které proběhly minulou neděli.
Argentinská prezidentka usiluje o reformu soudnictví
Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner navrhla před 2 týdny reformu soudnictví, která se skládá z 6 bodů. Tvrdí, že přispěje k demokratizaci a rychlejšímu fungování soudního systému, podle četných hlasů opozice však soudní moc přestane být nezávislá na moci výkonné a legislativní. První změnou má být zvýšení členů v Soudní radě, která vybírá a odvolává soudce. Její členové mají být nově voleni ve všeobecných volbách a musí se přihlásit k nějaké politické straně. Druhým bodem je vytvoření 3 soudů třetí instance. Jeden pro oblast pracovního práva, druhý pro občanské a třetí pro obchodní. Mají se zabývat odvoláními od soudů druhých instancí a spor vyřešit dříve, než se dostane k Nejvyššímu soudu. Dále by soudy nemohly přijímat preventivní opatření, které by pozastavovaly platnost zákonů po dobu delší než 6 měsíců. Čtvrtou změnou je zpřísnění výběrů soudních úředníků, které má zabránit obsazení pracovních míst přáteli soudců. Pátým požadavkem je, aby soudy druhé a třetí instance a Nejvyšší soud poskytovaly na internetu přístupné všechny informace týkající se probíhajících kauz. Posledním bodem reformy je přiznání majetku, které by měli zveřejnit všichni činitelé soudní moci.
Argentinský zaměstnanci soudů zvolali 72-hodinovou stávku proti reformám
Odbory zaměstnanců soudů v Argentině zvolaly 72-hodinovou stávku, která se uskuteční budoucí týden. Tak mají občané vyjádřit odpor vůči připravovaným reformám. Proti novému návrhu zákona o soudnictví se staví taky představitelé opozice, kteří již ohlásili petici pro zastavení polemického zákona, jenž zavádí do soudnictví novinky, jako například zvýšení počtu členů Soudní rady z 13 na 19 členů, přičemž členové mají být zvoleni lidem. Odpůrci zákona prohlásili, že změny vyvedou argentinské soudnictví z rovnováhy. Prezidentka Cristina Fernández de Kirchner reformy v soudnictví považuje za nevyhnutné pro větší objektivitu argentinských soudů.