Od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu na Súdánu v červenci 2011 obě země dlouhodobě sužují spory ohledně transportu ropy a jeho poplatcích. Jižní Súdán proto zvažuje výstavbu nového ropovodu na jih, jednání s prezidenty Ugandy, Keni a Rwandy se podle BBC blíží k úspěšnému konci. Ropovod by měl vést z Jižního Súdánu do keňského města Lamu a dále to Rwandy až do Mombasy. Ugandský ministr zahraničí Sam Kutesa potvrdil jednání. Východní Afrika zažívá v posledních měsících boom v rozvoji energetiky poté, co byly objeveny zásoby ropy a plynu v Keni, Ugandě a Tanzanii. Doposud Jižní Súdán vyvážel ropu přes Súdán, kvůli dlouhodobým neshodám o transportních poplatcích, sporným územím a bezpečnosti při hranicích byl na rok ropovod uzavřen, což výrazně poškodilo ekonomiky obou zemí.
Archiv rubriky: Uganda
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Rada bezpečnosti OSN žádá prošetření případů pytláctví slonů
Armáda božího odporu (LRA) má být údajně zapojena do pytláctví afrických slonů a do pašování jejich slonoviny. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostoucích rostlin (CITES) se snaží zachovat biologickou rozmanitost a regulovat mezinárodní obchod s více než 35 000 druhy rostlin a živočichů. Nyní bude spolupracovat na vyšetření obvinění z pašování LRA, která byla založena v roce 1980 v Ugandě. Na jejího vůdce Josepha Konyho vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač za válečné zločiny.
Situace na východě Demokratické republiky Kongo i nadále zůstává napjatá
Mluvčí OSN pro mírové operace Kieran Dwyer uvedl, že zůstávají v okolí města Goma na východě Demokratické republiky Kongo rebelové z hnutí M23. Přítomnost rebelů v této oblasti je přitom v rozporu s rezolucí 2076, která byla schválena na konci listopadu poté, co rebelové obsadili hlavní město provincie Severní Kivu. Ozbrojenou skupinu M23 tvoří vojáci bývalých národních jednotek v čele s generálem Ntagandou, údajně je skupina podporována Ugandou a Rwandou.
Africké státy žádají o zastavení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Prezidenti zemí Uganda, Keňa, Tanzanie a Demokratická republika Kongo se sešli na summitu, kde projednali bezpečnostní situaci v regionu. Představitelé zemí vyzvali hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo a v minulém týdnu obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma, aby upustilo od boje. OSN varuje před humanitární krizí na východě země, kde dochází zásoby jídla i lékařského vybavení. Země žádají o vytvoření neutrální zóny v Goma za pomoci mírových jednotek OSN.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
Na východě Demokratické republiky Kongo propukly nové boje
Střety mezi vládními jednotkami a rebely v hnutí M23 znovu propukly na východě Demokratické republiky Kongo u města Goma. Podle analytiků se jedná o největší boje od dubna, kdy střety začaly. Důsledkem nepokojů opustilo své domovy na 500 000 obyvatel. V úterý uzavřela Uganda své hranice s Demokratickou republikou Kongo v oblasti Bunagana na žádost konžské vlády, podle níž jsou rebelové v hnutí M23 financováni ze zahraničí.
Uganda plánuje nový zákon proti homosexualitě do konce roku
V úterý uvedla předsedkyně ugandského parlamentu Rebecca Kadaga, že vláda by mohla do konce roku schválit zákon, který zakazuje homosexualitu. Uganda musí podle předsedkyně parlamentu reagovat na „požadavek obyvatelstva“. „Lidé chtějí zákon jako vánoční dárek. Žádají o zákon a my jim ho jako dárek dáme,“ řekla předsedkyně Kadaga. Projevy homosexuality na veřejnosti jsou v Ugandě trestným činem, za něž hrozí až doživotní odnětí svobody. Mezinárodní společenství pohrozilo africké zemi, že pozastaví rozvojovou pomoci, jestliže nebudou práva homosexuálů a leseb tolerována.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
V Tanzanii má dojít k restrukturalizaci státní petrolejářské společnosti a regulaci odvětví
Tanzanie plánuje restrukturalizovat státní petrolejářskou společnost The Petroleum Development Corporation (TPDC), aby východoafrická země mohla lépe regulovat své zásoby zemního plynu. Společnost TPDC má být rozdělena na dvě samostatné, přičemž jedna bude působit jako regulátor v rychle rostoucím odvětví průmyslu a druhá se stane obchodní ropnou firmou. „V současnosti pracuje TPDC na bázi střetu zájmu, když pracuje jako regulátor a investor zároveň,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro státní podniky Zitto Kabwe. V červnu země ztrojnásobila odhad zásob zemního plynu, Tanzanie proto chce vytvořit legislativu, která povede k regulaci ropného průmyslu. Oblast východní Afriky se v posledních letech stala potenciálním producentem ropy a zemního plynu, když v roce 2006 byla objevena ložiska ropy v Ugandě, následně zásoby zemního plynu oznámila i Tanzanie, Mosambik a Keňa.
Světová zdravotnická organizace varuje před šířením eboly v Demokratické republice Kongo
Viru ebola, který zasáhl Demokratickou republiku Kongo, podlehlo již 31 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před dalším šířením do velkých měst. V severozápadní provincii Orientale byla 17. srpna oficiálně vyhlášena epidemie. Představitel WHO Eugene Kabami prohlásil, že situace je velmi vážná a není pod kontrolou. Dále dodal, že nedojde-li k zásahu, jsou ohrožena i hlavní města republiky. Ebola je vysoce nakažlivá a až 90 % infikovaných nemoci podlehne. Minulý měsíc propukla ebola v Ugandě, kde zabila 16 lidí. Podle zdravotníků ale spolu případy nesouvisí.
Jižní Súdán zřídí nové aerolinie
Jihosúdánský náměstek dopravy Mayom Kouc Malek uvedl, že Jižní Súdán přibližně do měsíce vybere partnerskou společnost, s níž by stát zřídil nové aerolinie. Cílem je propojit vnitrozemský národ s okolním světem. V současné době využívá letiště v Jubě asi 22 aerolinií převážně ze sousedních států, jako jsou Keňa, Uganda a Etiopie. Akcie nových aerolinií budou rozděleny mezi vládu, která bude vlastnit 20 %, místní privátní sektor 31 % a zahraniční investoři 49 %. Melek prozatím nesdělil jméno potenciálního investora ani datum, do kdy by mělo dojít k zprovoznění aerolinek.
Deset lidí na východě Demokratické republiky Kongo zemřelo pravděpodobně na ebolu
Agentura AP s odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) v úterý uvedla, že se 15 lidí na východě Demokratické republiky Kongo nakazilo virem ebola, 10 z nich na virus zemřelo. Ebola propukla v Ugandě před několika týdny a 16 lidí na virus zemřelo. Ugandské úřady tvrdí, že mají šíření virus pod kontrolou. Ebola patří k nejnebezpečnějším chorobám na světě, po jejím nakažení umírá až 70 % lidí.
Regionální politici se nedohodli na řešení konfliktu v Demokratické republice Kongo
Na jednání v Ugandě se rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila nedohodli na řešení konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo, kde od dubna letošního roku působí hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ugandský prezident Yoweri Museveni uvedl, že se prezidenti znovu sejdou za čtyři týdny. V červenci Africká unie (AU) vyzvala k zastavení bojů, které vyhnaly na 250 000 Konžanů ze svých domovů, i za použití vojenské síly. Mezitím rebelové napadli letiště u důlního města Lumbumbashi na východě Demokratické republiky Kongo.
OSN požaduje ukončení pomoci rebelům v Demokratické republice Kongo
Rada bezpečnosti OSN chce, aby země, které podporují rebely na východě Demokratické republiky Kongo v tzv. hnutí M23, svou pomoc ukončily. Požadavek směřoval podle diplomatů na Rwandu a Ugandu. Rwanda už před časem účast na vyzbrojování a vycvičování rebelů odmítla, OSN avšak ve své zprávě deklaruje opak. Kvůli podezření z podpory Rwanda už přišla o část mezinárodní pomoci.