V úterý to uvedl černohorský ministr zahraničí Igor Luksic, nicméně jako požadavek stanovil, aby byli kosovští Černohorci uznání jako menšina a mohli mít své zastoupení v kosovském parlamentu. Kromě Černohorců nemají statut menšiny v Kosovu také Chorvaté, kosovská vláda avšak slíbila, že statuty obou minorit budou změněny. Černá Hora uznala nezávislost Kosova již v říjnu 2008.
Archiv štítku: nezávislost
Nezávisle o syrském konfliktu má informovat nové rádio Rozana
Syrští novináři zahájí vysílání nového rádia Rozana, které bude financovat Canal France International, francouzská agentura pro podporu médií financována ministerstvem zahraničí, a dánská nezisková organizace International Media Support. Finance má poskytnout i francouzské velvyslanectví v Sýrii. Programová editorka Lina Chawaf řekla: „Po mnoho let jsme byli ve stínu diktatury médii, je velmi obtížné pro novináře v Sýrii rozejít se s tímto, ale cílem syrské revoluce byla svobodu projevu.“ Pět novinářů bude koordinovat 30 korespondentů po celé Sýrii. Několik novinářů ze státních médií již od začátku konfliktu uprchlo do Francie. I když má být rádio financováno i Francií, chce si udržet nezávislost, nemá to být propaganda proti prezidentovi al-Assadovi. Chtějí popisovat realitu. Vysílat bude zpočátku 3 hodiny denně. Reportéři byli vyškoleni v Turecku Reportéry bez hranic a jejich identita z bezpečnostních důvodu nebyla oznámena.
V Jemenu protestovaly tisíce lidí za odpojení jihu od severu
Tisíce lidí v úterý protestovalo v Adenu, největším městě v jižním Jemenu, za odtrhnutí se od severního Jemenu po 23-ti letech od spojení. Vláli vlajkami bývalé Lidové demokratické republiky Jemenu a portréty exilového vůdce jihu Ali Salem al-Baid, který nyní žije v Libanonu. Provolávali hesla: „My jsme přísahali, že Sanaa nám již déle nebude vládnout. Vypadni.“ anebo „Nezávislost je náš cíl.“ V Sanaa probíhá od 18. března národní dialog, kterého se účastní i Jižní hnutí aliance separatistů a federalistů. V roce 1994 došlo ke krátkému odtržení jihu, které skončilo občanskou válkou.
Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem
Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.
EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem
Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.
Nezávislé Skotsko by nadále chtělo využívat britskou měnu
Na popud Skotské národní strany (SNP), která vede decentralizovanou vládu, se Skotsko chystá 18. září roku 2014 uspořádat referendum o odtržení od Velké Británie. Aktivisté pro nezávislost Skotska chtějí nadále používat britskou libru (GBR) využívanou v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, následně později by se rozhodlo, zda přejít na vlastní měnu nebo přijmout euro. Britský konzervativní ministr financí George Osborne ve zprávě uvedl, že neexistuje žádná formální dohoda o měnové unii Velké Británie a nezávislého Skotska. Dodal, že zkušenost z posledních let v eurozóně ukázala, že je velmi náročné udržet úspěšnou měnovou unii bez úzké fiskální integrace a společných opatření pro řešení problémů bankovního sektoru. Velká Británie chce mít případný dohled na fiskální politiku nezávislého Skotska a je složitou otázkou je, zda by Bank of England byla nadále poslední instancí pro skotské banky. Ministr financí Osbourne nadále trvá na tom, že pro Skotsko je výhodnější zůstat součástí Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 30 % Skotů jsou v současné době ve prospěch nezávislosti, zatímco 50 % je proti odtržení.
Německý europoslanec zdůraznil potřebu uznání Kosova Srbskem
Předseda výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci Elman Brok uvedl, že aby Kosovo se Srbskem mohly se stát členy EU, musí nejdříve oba státy vzájemně deklarovat nezávislost. Srbsko dosud považuje Kosovo za součást svého území přes současná jednání mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Další německý europoslanec Doris Pack uvedl, že souhlasí s europoslancem Brokem, dále uvedl, že by Kosovo a Srbsko po vzájemném uznání měly vstoupit do EU současně. Další jednání mezi zeměmi se odehrají 2. dubna.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.
Lucembursko varuje Skotsko před nezávislostí
Lucemburská vláda varuje Skotsko před vyhlášením nezávislosti. Lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn se vyjádřil, že kvůli současné hospodářské krizi v Evropě, by mezi členskými státy EU měla být spíše solidarita než volba vlastní cesty. Lucembursko a Velká Británie jsou jediné země EU, které se oficiálně a veřejné vyjádřily k možnosti nezávislosti Skotska. Ministr Asselborn sice uznává, že budoucnost Skotska rozhodnou jeho voliči, ale nechce zůstat diplomaticky zdrželivý jako zbytek členských států EU. Skotská vláda usiluje o plné členství v EU, což britská vláda nepodporuje.
Německý ministr zahraničí požaduje po Albánii nezávislé parlametní volby
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval Albánii, aby dodržela mezinárodní standardy při konání parlamentních voleb, které by se měly uskutečnit v červnu. Zároveň minister Westerwelle varoval před nacionalistickou rétorikou některých albánských činitelů, která se stupňuje od 100. výročí vzniku Albánie v listopadu 2012. Prohlášení ministr Westerwelle učinil na společné tiskové konferenci s albánským ministrem zahraničí Edmondem Panaritim.
Pokud Skotsko v referendu odhlasuje nezávislost, bude muset znovu požádat o členství v EU
Podle právního poradenství britské vlády bude muset Skotsko znovu projednat členství v Evropské unii a v dalších mezinárodních organizacích, pokud příští rok v referendu odhlasuje svoji nezávislost. Rozhodnutí zveřejnit oficiální právní stanovisko by mohlo zintenzívnit debatu o podmínkách, za kterých by Skotsko mohlo dosáhnout nezávislost na Velké Británii. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že nezávislé Skotsko bude muset požádat o členství v EU, což by pro Skotsko znamenalo, stejně jako ostatní nově přijaté země, povinné přijetí eura. Mnozí britští analytici tvrdí, že nezávislé Skotsko by se stalo novým státem, zatímco zbytek Velké Británie by byl považován za „pokračující stát s automatickým pokračováním všech členství, smluvních vztahů a pravomocí„.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Skotský parlament plánuje vyhlášení možné nezávislosti v březnu 2016
Skotská vláda vypracovala dokument nastiňující přechod k nezávislosti, který by na základě úspěšného referenda z roku 2014 proběhl v březnu 2016. Politici se nyní snaží vyjednat podmínky nezávislost s britskou vládou. Předseda opoziční skotské liberálně demokratické strany (SLD) Willie Rennie řekl, že Skotská národní strana (SNP) podcenila rozsah a složitost požadavku nezávislosti, jelikož budou muset projednat 14 000 mezinárodních smluv, měnu, rozdělení majetku, členství v NATO a v mnoha dalších organizacích. Příprava psané ústavy by měla být zahájena pod záštitou nezávislého skotského parlamentu a měla by odrážet hodnoty skotských obyvatel.
Katalánský regionální parlament schválil prohlášení o sebeurčení Katalánců
V debatě o potenciální nezávislosti Katalánska, na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, došlo k novému obratu. Katalánský regionální parlament ve středu schválil prohlášení o svrchovanost práv území. Ačkoliv se nejedná o úplné prohlášení o nezávislosti, regionální parlament trvá na tom, že občané Katalánska mají právo na sebeurčení. Přes ostrou kritiku opozice z konzervativní španělské vlády v Madridu, katalánský parlament hlasoval pro prohlášení, jehož součástí je, že „katalánský lid má z důvodu demokratické legitimity charakter suverénní právnické a politické osoby“. To znamená, že Katalánsko bude jednat samostatně se španělskou vládou, evropskými institucemi a mezinárodním společenstvím ohledně vlastního sebeurčení. Španělská vláda trvá na tom, že ústava neumožňuje žádnému ze 17 regionů Španělska jednostranné odtržení.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Katalánsko se chystá vypsat referendum o nezávislosti
Strana Konvergence a jednota (CiU) vyhrála loňské regionální volby a společně se separatistickou stranou Republikánské levice Katalánska (ERC) sestavila návrh na deklaraci o suverenitě Katalánska. Podle obou stran je katalánský národ v politickém a právním ohledu svébytným subjektem a má právo na sebeurčení, tedy má národ na vznik nového státu v rámci Evropské unie. Deklaraci musí schválit regionální poslanci a o návrhu bude katalánský parlament hlasovat 23. ledna. Regionální poslanci předpokládají, že návrh bude schválen, jelikož CiU a ERC disponují v katalánském parlamentu většinou. Návrh také předpokládá uspořádání referenda o nezávislosti, které by se mělo konat v příštím roce. Katalánsko nemá ale stále zaručen úspěch, protože vláda v Madridu dala několikrát najevo, že případné referendum bude považovat za nelegální a napadne jej u ústavního soudu.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.