Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.
Archiv štítku: přístupová jednání
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.
EU dala Srbsku poslední šanci zajistit si přístupová jednání
EU svolala balkánské země k novým rozhovorům o ukončení etnického rozdělení bývalé srbské provincie Kosovo, a tím dala Srbsku poslední šanci, aby si zajistili jednání o členství v EU. Evropská komise zváží celou situaci a 22. dubna vydá prohlášení o připravenosti Srbska k přístupovým jednáním. Komisař pro rozšíření EU Štefan Fuele, který má za úkol směrovat země západního Balkánu k členství v EU, uvedl, že je přesvědčený o blízké dohodě. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová 17. dubna pozvala premiéry obou zemí do Bruselu. EU v Srbsku vidí potenciál jako největší ekonomiky bývalé Jugoslávie.
Srbsko zamítlo dohodu zprostředkovanou EU
Srbsko odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problém etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, mohlo by to ohrozit zahájení přístupových jednání ohledně členství v EU. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyjádřila zklamání nad zamítnutím návrhů a vyzvala srbskou vládu, aby dojednala poslední a hlavně platnou dohodu. V prohlášení srbské vlády pronesl premiér Ivica Dačic, že návrhy EU země nemohla přijmout, protože dohodou Kosovo nedosahuje požadované široké autonomie a řešení nezaručuje bezpečnost a dodržování lidských práv Srbů v Kosovu. Vláda Kosova uvedla, že je připravena podepsat dohodu a nadále tvrdí, že jediným řešení situace je dialog. Šéfka Ashtonová vydá zprávu 16. dubna o pokroku a rozhodnutí, zda EU zahájí přístupová jednání se Srbskem.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku
Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Na Slovinsko je vytvářen nátlak, aby nebrzdilo vstup Chorvatska do EU
Po setkání se slovinským prezidentem Borutem Pahorem v prosinci 2012 předseda Evropské komise Jose Manuel Barosso prohlásil, že očekává od Slovinska dodržení lhůty a ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, aby Chorvatsko mohlo přistoupit 1. července. Mezi Slovinskem a Chorvatskem není dosud vyřešen 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Po vstupu Chorvatska do EU by mohla vyplatit úspory nástupnická Nová Ljubljanska banka (NLB), Slovinsko však tuto možnost odmítá. V roce 2007 až 2009 Slovinsko blokovalo přístupová jednání Chorvatska kvůli hraničnímu sporu o Jadranské pobřeží.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU
Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.