Již od začátku července setrvávají příznivci sesazeného exprezidenta Mohammeda Mursi v Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya a poblíž univerzity, nyní vláda rozhodla, že je na čase s tím skončit. Úředník řekl v televizi: „Vláda se rozhodla přijmout veškerá nezbytná opatření k boji proti těmto rizikům a ukončit je.“ Ministr informací Dorreya Sharaf el-Din prohlásil, že pokračující nebezpečná situace následována terorismem a blokádami není dále přijatelná. Tři vrcholní představitelé Muslimského bratrstva jsou obviněni z podněcování k násilí. Mezitím se šéfka diplomacie EU Catherine Ashton a delegace Africké unie setkaly s exprezidentem Mursi, který se dle Ashton má dobře.
Archiv štítku: Catherine Ashton
Šéfka diplomacie EU Ashtonová vyzývá egypťany, aby se zdrželi se násilí
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová se v hlavním egyptském městě Káhiře setká na jednání s viceprezidentem Muhammadem Baradejem, s prozatímním prezidentem Adlím Mansúrem a zástupci politických sil. Egypt v současnosti prožívá těžkou politickou krizi, která se blíží stavu občanské války. Demonstrace a násilnosti probíhají od 3. července, kdy vojsko přinutilo prezidenta Muhammada Mursího odstoupit z funkce. Tento víkend při krvavých střetech stoupenců svrženého egyptského prezidenta Mursího s policisty a vojáky zahynulo v Káhiře 72 lidí. K Mursího stoupencům patří hlavně islamisté z Muslimského bratrstva, kteří neuznávají jeho svržení a považují ho za legálně a demokraticky zvoleného prezidenta. Odpůrci Mursího vlády a politiky tvrdí, že vládl nekompetentně a vlekl Egypt do společenského konfliktu.
Kosovo a Srbsko jednají o důležitých dohodách v oblasti telekomunikací a energie
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton uvedla v pondělí, že kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic pravděpodobně brzy uzavřou zásadní smlouvy v oblasti telekomunikací a energie. Sama baronka Ashton měla v úterý jednat o potencionálních dohodách v Bělehradu s kosovským i srbským premiérem. Podepsání těchto smluv je jednou z podmínek pro Srbsko, aby mohlo započít přístupové rozhovory do EU.
EU ukončí embargo na dovoz zbraní syrským povstalcům
Ministři zahraničí EU se nedohodli na pokračování embarga na dovoz zbraní do Sýrie, které skončí v sobotu, proto schválili alespoň ostatní sankce. Mezi ně patří zmrazení majetku prezidenta al-Assada a jeho spolupracovníků, omezení obchodu s ropou a finanční transakce. Nyní jednotlivé členské státy EU si samy upraví pravidla na posílání zbraní do Sýrie. Nicméně státy požadují záruky, že zbraně se nedostanou do rukou teroristů. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton řekla, že před 1. srpnem přezkoumají tento postoj vzhledem k vývoji v Sýrii. George Jabboure Netto, který působí ve Washingtonu DC jako prostředník syrské opozice, řekl, že vyzbrojení Syrské osvobozenecké armády a diplomatické úsilí je nadějí pro úspěch.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.
Srbsko a Kosovo uzavřely předběžnou dohodu
Srbsko a jeho bývalá provincie Kosovo uzavřely předběžnou dohodu, že si navzájem nebudou bránit v pokroku a zájmech. Srbsko po dlouhých jednání uznalo svrchovanost Kosova. Srbský premiér Ivica Dačic slíbil, že nebude bránit Kosovu získat členství v OSN a kosovský premiér Hashim Thaci se zaručil, že nebude Srbsku blokovat přistoupení do EU. Dohoda byla mezi zeměmi uzavřena v pátek 19. dubna v Bruselu na setkání zprostředkovaném šéfkou zahraniční politiky Catherine Ashtonovou, která se snaží urovnat vztahy již od ledna 2013. Oba premiéři se nyní míří na velitelství NATO na setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rassmusenem, který má dohled nad mírovými silami v Kosovu. Obě země budou usilovat o užší vztahy s EU. Evropský komisař pro rozšiřování EU Štefan Füle upozornil, že je třeba aktivně se podílet na realizaci dohody, včetně obyvatel obou zemí.
EU tlačí Srbsko a Kosovo k historicky první dohodě
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová EU, která se snaží zprostředkovat dohodu mezi Srbskem a Kosovem, pozvala zástupce obou zemí do Bruselu, srbského premiéra Ivica Dačić a kosovského premiéra Hashim Thaci. Bez dohody o příměří a etnické rozdělení v Kosovu nebudou moci započít přístupová jednání se Srbskem do EU. Ukončení etnických sporů by Kosovu mohlo pomoci k místu v OSN, jakožto poslední zemi z rozpadlé Jugoslávie. Dohoda by dále znamenala zotavení regionu a rozvinutí ekonomického potenciálu Srbska. V pondělí 22. dubna EU vydá rozhodnutí, zda přistoupí k jednání se Srbskem o členství v EU.
Volby v Albánii by měly podle EU obnovit důvěru lidí ve vládu
EU vyzvala Albánii, aby obnovila důvěru svých lidí v červnových parlamentních volbách. Podle mezinárodních pozorovatelů se v Albánii konají svobodné a spravedlivé volby již od jejich přechodu k demokracii od režimu diktátora Envera Hodži, tedy téměř 20 let. Albánie je členem NATO a chce se připojit i k EU, ale USA vyjádřily obavy, protože vláda premiéra Sali Berisha nahradila členy ústřední volební komise. Dále albánská vláda opustila vládní koalici a připojila se k vedoucí opozici před volbami 23. června. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová se domnívá, že je nejdůležitější, aby volby proběhly v souladu s mezinárodními a evropskými normami. Situace je zkouškou pro Albánii ohledně fungování jejích demokratických institucí a možného pokroku k EU. Nabídka k přístupovým jednáním byla pozastavena právě z důvodů politické polarizace, obav o demokracii, pomalých reforem, kdy má mladá albánský demokracie stále sklony k nestabilitě.
Srbsko zamítlo dohodu zprostředkovanou EU
Srbsko odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problém etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, mohlo by to ohrozit zahájení přístupových jednání ohledně členství v EU. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyjádřila zklamání nad zamítnutím návrhů a vyzvala srbskou vládu, aby dojednala poslední a hlavně platnou dohodu. V prohlášení srbské vlády pronesl premiér Ivica Dačic, že návrhy EU země nemohla přijmout, protože dohodou Kosovo nedosahuje požadované široké autonomie a řešení nezaručuje bezpečnost a dodržování lidských práv Srbů v Kosovu. Vláda Kosova uvedla, že je připravena podepsat dohodu a nadále tvrdí, že jediným řešení situace je dialog. Šéfka Ashtonová vydá zprávu 16. dubna o pokroku a rozhodnutí, zda EU zahájí přístupová jednání se Srbskem.
Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu
Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.
Na konci týdne proběhnou další rozhovory s Íránem o jaderném programu
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala Írán, aby reagoval na předloženou nabídku mezinárodního společenství ohledně jaderného programu. Další jednání proběhnou v pátek. Írán tvrdí, že jaderný program je mírový a že má svrchované právo obohacovat uran pro mírové účely, k nimž patří i manipulace s pohonnými hmotami jaderných elektráren. Západní mocnosti mají podezření, že vyvíjejí a ukrývají jaderné zbraně. V únoru proběhlo jednání mezi 6 představiteli západních mocností a Íránem ve snaze prolomit patovou situaci v jaderném programu Teheránu. Úředníci tvrdí, že by mohli nabídnout Íránu zmírnění zákazu obchodování ve zlatě a jiných drahých kovech a uvolnění dovozního embarga na íránské petrochemické produkty a Írán by na oplátku musel zastavit obohacování uranu. Írán naznačil, že s nabídkou není spokojen, ale že se blíží jeho požadavkům.
Německo navrhuje posílit pravomoci Evropské služby pro vnější činnost
Německo navrhuje, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) dostala nové pravomoci ohledně vztahů a politiky se sousedními státy a rozvojové pomoci, které jsou v současné době v rukou Evropské komise. Diplomatický sbor ESVČ je nezávislý na dalších institucích EU a jeho hlavní představitelkou je od roku 2009 Catherine Ashtonová. Návrh byl předběžně schválen 13 zeměmi EU, vyjma Velké Británie a Francie. Podle ESVČ by její pravomoci měly být posilovány, aby se zajistil jednotný, komplexní a integrovaný přístup EU k vnější činnosti. Je třeba zodpovědné politiky se sousedními státy a součinnosti na strategických a víceletých programech v oblasti rozvojové spolupráce. Německo dále požaduje, aby ESVČ mělo na starosti jednání EU o přidružení a partnerských smlouvách s mocnostmi, jako jsou Čína, Izrael nebo Rusko.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Šéfka zahraniční politiky EU se setká s představiteli Kosova a Srbska před dalším oficiálním jednáním
Baronka Catherine Ashton by měla jednat během přístího týdne s představiteli Kosova a Srbska před 7. jednáním o normalizaci vztahů mezi zeměmi v Bruselu, které se má uskutečnit 20. března. Na čtvrtek je naplánováno setkání mezi baronkou Ashton a kosovským premiérem Hashimem Thacim a představiteli politických stran. V pátek by mělo následovat setkání v Bruselu se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem, premiérem Ivicou Dacicem a místopředsedou vlády Aleksanderem Vucicem. Tématem jednání bude pravděpodobně otázka severního Kosova.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Šéfka evropské diplomacie navštíví Peru a Chile
Nejvyšší představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton podnikne zahraniční cestu do Peru a Chile a v rámci několika bilaterálních setkání bude jednat s představiteli latinskoamerického regionu. V Santiago de Chile se zúčastní summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC), který se uskuteční jako první svého druhu od doby, kdy se CALAC stalo partnerem EU. V souvislosti s jednáním s prezidentem Peru Ollantom Humalom šéfka diplomacie Ashton zdůraznila potenciál spolupráce při boji proti organizovanému zločinu a ilegální distribuci drog.
Kosovská vládní vozidla byla zapálena na protest proti EU
V Prištině byla ve čtvrtek v noci zapálena tři vládní kosovská vozidla na protest proti EU, která zprostředkovává jednání mezi Srbskem a Kosovem. Kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic jednali v Bruselu ohledně normalizování vztahů. EU požaduje, aby se sever začlenil se zbytkem Kosova, jinak nebude moci být Srbsku nabídnuto členství v EU. Srbsko se na druhou stranu snaží o autonomii pro oblast Severního Kosova, s tím, že uznají vládu Thaciho na celém území. Kosovští Albánci se obávají, že vláda Hashima Thaci bude dělat Srbům ústupky. Ministryně pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton, která předsedala rozhovorům, oznámila, že premiéři obou vlád dosáhli prozatímního porozumění o výběru cla a daních na sporném území.