Velké Británii se nepodařilo přesvědčit státy EU o zařazení libanonského Hizballahu na seznam teroristických organizací. Údajně kvůli obavě, že by to zvýšilo napětí v Libanonu a nestabilitu na Blízkém východě. Navíc je obtížné rozdělit politické a ozbrojené křídlo Hizballahu. Proti se postavila Česká republika a Rakousko. Většina státu návrh Velké Británie podpořila, ale k přidání na seznam je potřeba jednomyslná shoda. Jednání nejsou uzavřena, problém se může řešit například na červencovém zasedání ministrů zahraničí EU.
Archiv rubriky: Rakousko
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
V pondělí pokračují jednání o Sýrii
Ministři zahraničí zemí EU budou v pondělí diskutovat o návrhu Velké Británie a Francie na zmírnění sankcí na dovoz zbraní do Sýrie. Současný režim sankcí skončí na konci tohoto týdne. Nicméně některé státy jsou proti ukončení embarga. Dle BBC jsou proti Rakousko, Česká republika, Nizozemsko, Finsko a Švédsko. Britský ministr William Hague tvrdí, že kdyby povstalecké skupiny dostaly zbraně, tak by to pomohlo mírovému procesu, protože by byly silnější při jednání s režimem prezidenta al-Assada. Obavy panují z toho, že povstalci nemají centrální velení a zbraně by se mohly dostat do rukou teroristům. V pondělí o Sýrii a připravované konferenci budou mluvit v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry s ruským protějškem Sergei Lavrov. Jednání Syrské národní koalice v Istanbulu se protáhlo o dva dny, zatím nebyl jmenován nový předseda.
Únosci v Jemenu propustili Finy a Rakušana
Ve středu v noci byli po 4 měsících propuštěni dva Finové a jeden Rakušan. Byli předáni na hranicích mezi Jemenem a Ománem, který dle bezpečnostního zdroje agentury Reuters zaplatil vysokou částku za jejich propuštění. Všichni 3 byli letecky přepraveni ve čtvrtek do Rakouska, kde se dostali do lékařské a psychologické péče. Rakouský vicekancléř Michael Spindelegger poděkoval ománskému sultánovi Qaboos za jeho podporu. Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja řekl, že jeho země nezaplatila výkupné a neví, zda tak učinil Omán.
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla rekordu, inflace se naopak zpomalila
Nezaměstnanost v eurozóně dosáhla podle Eurostatu rekordních 12,1 %. V 17 zemích používajících euro jako svou měnu je nyní celkem 19,2 milionu nezaměstnaných. Největší nezaměstnanost ze zemí eurozóny má Řecko s 27,2 % a Španělsko se 26,7 %. Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v Rakousku a to 4,7 %, v Německu, kde se míra nezaměstnanosti drží na 5,4 %. Naopak inflace zpomalila na 1,2 % z původně předpokládaných 1,6 %.
Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman
Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.
Několik států EU usiluje o daňovou transparentnost
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie uzavřely dohodu zaměřenou na společný boj proti daňovým únikům a na snahu o větší transparentnost. V úterý 9. dubna zaslali ministři financí 5 největších ekonomik EU dopis Evropské komisi, ve kterém píší o dohodě ohledně pilotního projektu výměny informací a bankovních dat. Ministři financí zapojení do projektu vyzývají všechny členské státy EU, aby se připojili k projektu a pomohli odstranit úkryty pro ty, kteří se snaží vyhnout placení daní. Ministři financí vyvíjejí tlak na Rakousko a Lucembursko, aby se vzdali svého práva o zachování bankovního tajemství pro tuzemské i zahraniční klienty. Lucembursko naznačilo otevřenost k diskuzi o bankovním tajemství a rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že jeho země je připravena k intenzivnímu jednání o výměně informací o mezinárodních investorech, ale dodal, že bankovní tajemství požaduje pro domácí zákazníky.
Chorvaté vydělávají asi jednu čtvrtinu evropského průměru
Podle chorvatského statistického úřadu Chorvaté vydělají za 1 hodinu asi jednu čtvrtinu průměrného výdělku občanů EU. V porovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU, jako je Německo a Rakousko, Chorvaté vydělávají čtyřikrát méně, jen 7,77 USD na hodinu. Vyšší mzdy v Chorvatsku se pohybují kolem 1 424 USD měsíčně, nižší platy v průměru 1 036 USD. Platy od října do prosince 2012 se v EU zvýšily o 1,3 % až na Slovinsko a Španělsko, kde došlo k poklesu mezd.
Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách
Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
V potravinách dovážených z Rumunska se našly stopy po lécích
Německo oznámilo, že stáhlo krůtí maso, které obsahovalo stopy po antibiotikách a bylo dovezeno z Rumunska. Rumunský zdravotní a veterinární úřad (ANSVSA) již celou záležitost prošetřuje, všechna jatka, která vyváží krůtí maso, budou podřízena kontrole. Výsledky kontroly by měly být podle ANSVSA v průběhu příštího týdne. Krůtí maso, v němž se v Německu našly stopy po enrofloxacinu, což je druh antibiotika, který léčí salmonelu či hepatitidu, bylo posláno i do Rakouska a Velké Británie. Pokud se prokáže přítomnost antibiotik v krůtím mase i jinde, může to citelně zasáhnout rumunskou ekonomiku, která již byla ohrožena prodejem koňského masa za hovězí do celé Evropy.
Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle
Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.
Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU
Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až na 14,9 %.
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas na dostavbu jaderné elektrárny Temelín
Na páteční tiskové konferenci oznámil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jelikož veřejnost a neziskové organizace podaly přes 60 tisíc připomínek, se kterými se bylo potřeba vypořádat, hodnocení rozsahu dopadu dostavby Temelína na životní prostředí bylo označeno jako doposud nejrozsáhlejší proces svého druhu. MŽP zároveň vydalo přes 90 podmínek, které bude muset energetická společnost ČEZ při realizaci projektu splnit a respektovat. Mezi stanovené podmínky patří například zajištění vody, půdy a ovzduší nebo požadavek na minimální zátěž pro okolí. Na kladné rozhodnutí MŽP se ozvala kritika ze strany rakouského ministra životního prostředí Nicolasue Berlakoviche, ale také ze strany českých a rakouských ekologických organizací či sdružení.
Rakouský exministr uvězněn za úplatek
Bývalý rakouský ministr vnitra a europoslanec Ernst Strasser byl soudem ve Vídni shledán vinným a odsouzen k 4 letům vězení poté, co byl usvědčen z braní úplatku. Poslanec konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) byl zachycen britskými novináři Sunday Times, kteří ho natočili při činu, když se zájmové skupiny snažily ovlivnit legislativu Evropské unie výměnou za peníze. Poslanci byla nabídnuta roční platba 130 000 USD za ovlivňování právních předpisů EU v Evropském parlamentu (EP). Exministr Strasser jakékoli obvinění popřel a hájil se, že odstoupil z funkce v roce 2011, aby chránil svoji stranu.
Rakousko uspořádá referendum o zrušení všeobecné branné povinnosti
Vojenská reforma má zabránit neshodám mezi rakouskými politickými silami. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPO) včele s kancléřem Wernerem Faymannem je pro vytvoření zcela profesionální armády, Rakouská lidová strana (OVP), kterou zastupuje vicekancléř Michael Spindelegger, je však pro udržení branné povinnosti. O záležitosti tak v lednu 2013 rozhodnou Rakušané. Výsledek referenda bude závazný a příjme podobu zákona nejpozději na podzim roku 2013, bez ohledu na výsledek voleb. Rakousko spolu s Dánskem, Řeckem, Norskem, Finskem a Švýcarskem jsou mezi posledními evropskými zeměmi, kde branná povinnost přetrvává.
Rakousko požaduje možnost v budoucnosti vyloučit členské státy eurozóny, které neplní své fiskální závazky
V kontextu nynější situace v Řecku, které s mezinárodními věřiteli rokuje o dalším úsporném balíčku, nejprve finský ministr zahraničních věcí Erkki Tuomioja uvedl pro Daily Telegraph, že země připravila akční plán pro případ rozpadu eurozóny. To však údajně není oficiálním stanoviskem finské vlády. K diskuzi o budoucnosti bloku jednotné měny následně přispěl rakouský ministr zahraničních věcí Michael Spindelegger, jenž uvedl, že dle jeho názoru by členské státy bloku měly mít právo v budoucnu vyloučit ty státy, které neplní cíle svých fiskálních politik. Pro tuto možnost by bylo potřeba změnit některé evropské smlouvy, což by mohlo trvat přibližně pět let.
Ministři zahraničí Rakouska a Slovenska: „Makedonie patří do EU a NATO, spor o její pojmenování by neměl být překážkou“
„Rakousko a Slovensko silně podporují integraci Makedonie do EU a NATO a věří, že země čeká příliš dlouho na zahájení přístupových rozhovorů s EU a budou lobovat za to, aby se tak stalo do konce roku,“ řekli ministři zahraničních věcí těchto zemí Michael Spindelegger a Miroslav Lajčák po společné úterní tiskové konferenci, které předcházelo setkání s makedonským protějškem Nikolou Poposkim. „Sporné pojmenování země je mimořádně citlivou záležitostí. Jsme si toho vědomi, je to však stále bilaterální záležitost, která by již neměla blokovat zahájení přístupových jednání. Musíme oddělit otázku názvu Makedonie od začátku jednání s jasnou zprávou, že problém musí být vyřešen před dokončením přístupových rozhovorů,“ zdůraznil rakouský ministr.
Rakousko a další evropské země se opět staly součástí EU- Battle groups
350 rakouských vojáků se 1. července opětovně připojilo k programu EU-Battle groups. Hlavním smyslem konceptu Battle Groups je reagovat na nastalé krizové situace ne kvantitou, ale kvalitou jednotek – tedy schopností rychlého rozmístění a jejich efektivitou. Program byl Evropskou radou (ER) schválen v roce 2004. Mezi další země, které se k programu připojily, patří: Česká republika, Německo, Chorvatsko, Irsko a Makedonie. Rakušané se budou podílet především na logistice a celkovém zaopatření jednotky.
Carlos Slim koupil 21% akcií společnost Telekom Austria
Informaci přinesl mexický deník El Universal. Podle něj se šéf společnosti Telekom Austria ke koupi p. Slima, který je považován za nejbohatšího muže světa, vyjádřil se slovy, že spolupráce a investice p. Slima jsou pro společnost velmi strategické. Podle britského listu Financial Times p. Slim koupil nyní jen 4% akcií společnosti. Předběžně ale, podle deníku, podepsal smlouvu na koupi dalších 16% do konce tohoto roku.