Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.
Archiv rubriky: Pra
Za nezaměstnaností na Slovensku nejsou vládní kroky, ale krize
Údaje o struktuře nezaměstnaných podle ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že přestože nezaměstnaných na Slovensku v posledních měsících přibývá téměř nejrychleji v Evropské unii, důvodem nejsou změny v zákoníku práce a nové daňové pravidla, které zavedla vláda. Příčina je podle analytiků hlavně v hospodářské krizi a přílišné otevřenosti slovenské ekonomiky, přesto mohla vláda například obnovit souběh výpovědní lhůty a odstupného. Jiní vládu kritizují za to, že se měla věnovat problému dlouhodobě nezaměstnaných, kteří tvoří asi polovinu ze 400 000 lidí bez práce. Premiér Fico připustil možnost úpravy některých přijatých opatření, kdyby se v budoucnu prokázalo, že brzdí tvorbu pracovních míst.
Za přestupky dětí mají zodpovídat rodiče, opětovně navrhuje slovenský poslanec
Slovenský poslanec za SDKÚ Ludvík Kanika znovu předložil do sněmovny novelu zákona o přestupcích, podle které by odpovědnost za přestupky nezletilých nesli rodiče nebo jejich zákonní zástupci. Poslanec Kanika novelu zdůvodňuje potřebou bojovat proti přestupkové imunitě části obyvatelstva, která má důsledkem současného zákona značné možnosti, jak se vyhnout pokutám za spáchané přestupky. Novelou by se měly odstranit situace, kdy rodiče záměrně nechávají děti páchat přestupky s vědomím, že nemohou být trestaní. Pokud by pachatel neměl na zaplacení sankce, navrhuje poslanec náhradní řešení v podobě prospěšných prací. Pokud by rodiče k prospěšným pracím nepřistoupily, pokuta by se zvyšovala. V případě, že by pachatel varování v podobě zvýšení pohledávky ignoroval i potřetí, stal by se přestupek trestným činem maření výkonu soudního rozhodnutí se sazbou od 1 do 5 let. Návrhem se bude parlament zabývat příští úterý.
Na důchod se bude muset na Slovensku pracovat déle
Penzijním věkem je nyní na Slovensku 62 let, k tomu byla potřeba mít odpracováno 15 let. K dosažení důchodu podle nového návrhu bude potřeba mít odpracováno 20 nebo až 30 let. Kdo odpracuje méně, nebude od státu dostávat penzi, jen nižší sociální dávky. Vláda svůj krok zdůvodňuje stárnutím populace. Zatímco před 60 lety bylo zhruba 300 000 penzistů, dnes je jich více než milion a počet bude přibývat. S prodlužováním minimálního počtu odpracovaných let souhlasí analytici i opozice. Podobně minimální počet odpracovaných let pensistům zvyšují i jiné státy. V Maďarsku je hranice 20 let, v Polsku 25 let, v Česku to bude 35 let a v Rakousku 45 let.
Na funkci předsedy slovenské NKÚ je pouze jediný kandidát
Na post předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenska znovu kandiduje pouze Vladimír Klimeš, jehož do funkce navrhla strana SaS. Klimeš má také podporu dalších opozičních stran SDKÚ, KDH a Mostu-Híd. Na posty dvou místopředsedů NKÚ dostala Kancelář Národní rady SR pouze jednoho kandidáta, poslanci Mikuláš Huba a Radoslav Procházka navrhli Milana Galandu. Nová volba předsedy NKÚ se bude konat na schůzi Národní rady Slovenska 14. března.
Na Slovensku je nedostatek léků, většina se totiž vyváží
V lékárnách se již začaly psát pořadníky důsledkem nedostatku medikamentů. Jde hlavně o léky pro pacienty se srdečními, neurologickými a onkologickými problémy. Ústav pro kontrolu léčiv může vývoz zakázat, jestliže léky chybí na domácím trhu. Firmy prodávají část léků do zahraničí za vyšší cenu a část na Slovensko, čímž se země někdy ocitne bez dostatečného množství léků. Čekající pacient si může koupit lék v zahraničí, nicméně tam za něj zaplatí plnou cenu. Léky koupené v zahraničí totiž pojišťovna neproplácí.
Slovenská vláda změnila rozdělení investiční pomoci
Slovenský vládní kabinet ve středu schválil nařízení, na základě kterého by měly nejvyšší nabídky získat investiční projekty, jež směřují do odvětví s vysokou přidanou hodnotou umístěné v zaostalých regionech Slovenska. Toto rozdělení by mělo podle ministerstva hospodářství umožnit poskytnout vyšší procento pomoci odvětvím hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a naopak omezuje pomoc pro hospodářská odvětví, které jsou z hlediska tvorby přidané hodnoty méně atraktivní. Výše investiční podpory bude í nadále závislá na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Nové nařízení vlády by mělo začít platit od 15. března tohoto roku.
Slovenské dráhy prodělávají
Slovenské vlaky nejsou ziskové a podle deníku Pravda potřebují dotace od státu. Vysoká cena jízdenek odrazuje Slováky k cestování vlakem. Slevu poskytují Slovenské dráhy jen na regionálních tratích v podobě cestovného Regional na vzdálenosti do 60 kilometrů, kde je 15% sleva ze základní ceny. Národní dopravce by rád zachoval provoz na všech tratích, nicméně přiznává, že v budoucnu bude muset některé trati zrušit.
Prezidentem by neměl být politik, ozývá se na Slovensku
Předseda občanské společnosti OĽaNO Igor Matovič uvedl, že by politici neměli kandidovat na post prezidenta a post by měl připadnout občanskému kandidátovi. Tím odmítl i případnou nominaci Radoslava Procházky, kterého ostatní politici považují za dobrého kandidáta, naopak doporučil zakladatele nadace Dobrý Anjel Andreje Kisku. Prezidentské volby se budou konat na jaře 2014. Svou kandidaturu zvažuje bývalý předseda KDH Ján Čarnogurský nebo europoslanec SDKÚ Peter Šťastný. Často se ozývá i jméno ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka či expremiérky Ivety Radičová, oba prozatím kandidaturu odmítli.