„V současné krizi Evropa potřebuje sociální stát a nepopulární rozhodnutí musí stát na sociálnědemokratických zásadách,“ apeloval slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení před delegáty sjezdu ČSSD v Ostravě. Východisko z krize se podle něj nesmí hledat ve zvyšování DPH. Toto řešení odmítla slovenská vláda s tím, že dopadá na nejchudší. Správnou cestou je prý zvýšení daně z příjmů a progresivní dani. Nepopulární rozhodnutí se prý musí dělat i za cenu dočasné ztráty podpory občanů.
Archiv autora: Blanka Libichova
Zmocněnec pro romské komunity Pollak na Slovensku chce zefektivnit využívání eurofondů
Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.
Strana Sloboda a Solidarita volí nového předsedu
Tvář pravicové opozice se od voleb moc nezměnila, přestože prochází krizí důvěry. Ze čtyř někdejších vládních stran vyměnila svého předsedu jen SDKÚ a o víkendu se rozhodne, jestli svého šéfa změní i Sloboda a Solidarita (SaS). Výsledek tajného hlasování o předsedovi SaS se odhaduje jako velmi těsný. Mezi přední kandidáty patří současný předseda Richard Sulík a Jozef Kollár. Politolog Michal Horský předvídá, že pravice musí provést jednak rekonstrukci svých programů, jednak personální změny, aby získala opět větší voličskou podporu.
Slovenský post NKÚ je i nadále prázdný
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na Slovensku nemá ani po 5 volbách nového ředitele. Kandidát Vladimír Klimeš, kterého podporují i KDH, SDKÚ a Most-Híd, dostal od poslanců jen 39 ze 126 odevzdaných hlasů. Za zvolení Klimeše nehlasovali kromě Smeru ani poslanci OľaNO, jejichž lídr Igor Matovič před hlasováním přišel do jednacího sálu s cedulí s nápisem „stranické nominace = korupce“. Strana SaS ale hodlá navrhnout Klimeše i potřetí po sobě. Předseda Matovič žádá, aby nového kandidáta vybrali ve veřejném výběrovém řízení za přítomnosti médií.
Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách
Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.
Jednání o novele zákona o veřejných zakázkách bylo na Slovensku odloženo
Diskuse o zásadní novele zákona o veřejných zakázkách na Slovensku skončila, k rozsáhlé právní normě je avšak velké množství pozměňovacích návrhů, a tak předkladatel zákona ministr vnitra Robert Kaliňák (Smer) požádal o odklad hlasování. Nově se bude rozhodovat o novele v úterý 19. Března. Novela má od července změnit pravidla zadávání veřejných zakázek, zásadní změnou, která podle ministerstva vnitra zvýší transparentnost, by mělo přinést zřízení elektronického tržiště pro zakázky běžného zboží, služeb a stavebních prací při tzv. podlimitních zakázkách. Opozice velký rozsah pozměňovacích návrhů kritizovala a novelu označila za chaotickou. Nesouhlasí ani s centralizací veřejných zakázek, která podle ní nebude sloužit veřejnému zájmu a nepřispěje ani k transparentnosti veřejných zakázek.
Za nezaměstnaností na Slovensku nejsou vládní kroky, ale krize
Údaje o struktuře nezaměstnaných podle ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že přestože nezaměstnaných na Slovensku v posledních měsících přibývá téměř nejrychleji v Evropské unii, důvodem nejsou změny v zákoníku práce a nové daňové pravidla, které zavedla vláda. Příčina je podle analytiků hlavně v hospodářské krizi a přílišné otevřenosti slovenské ekonomiky, přesto mohla vláda například obnovit souběh výpovědní lhůty a odstupného. Jiní vládu kritizují za to, že se měla věnovat problému dlouhodobě nezaměstnaných, kteří tvoří asi polovinu ze 400 000 lidí bez práce. Premiér Fico připustil možnost úpravy některých přijatých opatření, kdyby se v budoucnu prokázalo, že brzdí tvorbu pracovních míst.
Ombudsmanka Doubravcová navrhuje vznik Domu lidských práv
Na Slovensku by mohl vzniknout Dům lidských práv, kde by sídlila kancelář veřejného ochránce práv, Slovenské národní středisko pro lidská práva, Centrum právní pomoci a Ústav paměti národa. Tím by se vyřešily i materiální podmínky, protože v současné situaci jde 69% přidělených peněz na nájem, mzdy a pojistné. Ušetřené peníze by se podle ombudsmanky mohly použít například k práci v terénu a v regionech. Iniciativu představila ombudsmanka Jana Dubovcová ve zprávě, kterou se zabýval lidskoprávní výbor parlamentu. Snahu šetřit poslanci sice podporují, ale šéfka poslaneckého klubu Smer Jana Lašáková uvedla, že požadavkem poslanci zabývat nebudou, ombudsmanka má údajně zažádat jako ústavní orgán.
Ministrem obrany bude Vlastimil Picek
Nynější první náměstek na ministerstvu Vlastimil Picek se stane ministrem obrany, kterou dočasně vedl premiér Petr Nečas (ODS). Premiér se na předání úřadu již shodl s ministrem zahraničí a lídrem koaliční TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Předsedkyně Karolína Peake (LIDEM) s touto volbou nesouhlasí, než byla z postu ministryně odvolána, náměstka Picka odvolala. Exministru obrany Alexandru Vondrovi (ODS), který z funkce odešel v loňském roce, se výběr Picka naopak zamlouvá. Podle něj Picek rozumí situaci v resortu a také se podílel na důležitých reformách v minulých letech.
ČSA bude skoro z poloviny patřit korejské společnosti
Společnost Korean Air za více než 8 milionů USD koupí na 44% podíl Českých aerolinií. Firma má v plánu vybudovat přepravní uzel, který garantuje rozvoj mezikontinentální přepravy, což by mělo přinést nová pracovní místa. Na druhou stranu prodejem přijde stát o možnost rozhodovat v zásadních věcech spojených s ČSA. Vláda ve středu, na doporučení ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), prodej schválila. Jedním z důvodů byl argument, aby aerolinie nepřišly o status národního přepravce. Stát zatím vlastní 95,7 % akcií, zbytek je ve vlastnictví města Bratislavy a České pošty. K prodeji by mělo dojít 9. dubna.
Slovensko schválilo novelu zákona o pobytu cizinců
Okruh cizinců, kteří budou moci dostat dlouhodobý pobyt na Slovensku, se od května rozšíří o osoby s uděleným azylem nebo poskytnutou doplňkovou ochranou. Vyplývá to z novely zákona o pobytu cizinců, kterou ve středu schválili poslanci 93 hlasy. Poslanci v rámci změny legislativy změnily i zákon o azylu, v něm se kromě jiného rozšiřují důvody zániku azylu a zastavení řízení o azylu, nově se upravuje zánik doplňkové ochrany a také se rozšiřují důvody zániku. Podle ministerstva vnitra všechny změny vyplynuly z praxe. Došlo také ke sloučení služby hraniční a cizinecké policie jako dalšího prvku v postupném budování Integrovaného systému řízení vnějších hranic.
Inflace v České republice zpomalila, nejvíce ale zdražily potraviny
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen z hlediska meziročního srovnání na 1,7 % z lednových 1,9 %. Dražší byly zejména potraviny, levnější naopak služby za telekomunikaci, poklesla i cena obuvi, oděvů a osobních automobilů. Meziměsíčně zrychlila inflace o 0,1 %. Přestože byly potraviny v loňském roce levnější, tempo jejich zdražování kleslo. Nicméně zvýšilo se čisté nájemné, vodné a stočné.
Hackery jen těžko dopátráme, připustil šéf NBÚ
Autora hackerských útoků na zpravodajské weby a internetové stránky bank se nejspíš vypátrat nepodaří, řekl šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil. Smyslem útoků byla nejspíše jejich velká medializace. „Není vyloučeno, že došlo k testování českého státu nebo nějaké zkoušce někoho,“ tvrdí šéf NBÚ. Důsledkem napadení některých webů má vzniknout komise ředitele NBÚ pro kybernetickou bezpečnost, která má shromažďovat informace o útocích a pomáhat jejich předcházení.
Protikorupční požadavky inicitiativy Rekonstrukce státu má zatím 22 podpisů
Nová iniciativa nevládní protikorupční organizace, odborníků a zástupců podnikatelů má za cíl přimět zákonodárce, aby do konce současného mandátu odhlasovali 9 požadavků, které mají efektivně bojovat s korupcí. Organizace požaduje, aby vláda opatření realizovala předtím, než se složení zákonodárců změní. Iniciátoři chtějí jít cestou společného tlaku na politiky, jemuž nebudou moci ustoupit. Iniciativou vytvořený požadavek nyní podepsalo 22 poslanců a senátorů, například vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) vnímá všech 9 požadavků jako prioritních i ve vládou vypracované protikorupční strategii.
Až na 50 tisíc vězňů se dostalo na svobodu díky amnestii
Novoroční amnestie dnes již bývalého prezidenta Klaus osvobodila přes 50 tisíc odsouzených či obviněných, z toho více než čtvrtinu nepodmíněně trestaných. Podle analytiků se nejedná o konečné číslo, pravděpodobně se zvýší ještě počet osvobozených s podmíněnými tresty. Podle odhadů Probační a mediační služby se amnestie dotkne dalších 8 825 odsouzených k alternativním trestům, jako je domácí věznění nebo veřejně prospěšné práce. Zprávu s nejnovějšími údaji bude ve středu projednávat vláda Petra Nečase, který amnestii podepsal, řešit se bude i kontroverzní článek, jenž zastavuje dlouhotrvající trestní stíhání, na základě něho bylo prozatím amnestováno 3 120 obviněných.
Kontroloři si posvítili na restaurace a bary na Slovensku, neuspěla polovina
Kontroloři Finančního ředitelství v únoru během akce s názvem Večerní město, zjistili, že skoro polovina ze 171 barů, restaurací, diskoték a klubů po celém Slovensku krátila daně. Kontrola se poprvé zaměřila i na 15 restaurací v centru Bratislavy, které by měly být ukázkou restauračních služeb, uvedl šéf daňové a celní sekce Finančního ředitelství Daniel Čech. Osm z nich však neprospělo. Některé restaurace nezaevidovaly tržby do pokladny, nevydaly bloky zákazníkům či vydávaly pouze předběžné doklady, které vypadají jako účtenky, ale důkazy o nich ve fiskální paměti pokladny neexistují. Byly uděleny pokuty od 38 USD do 390 USD v závislosti na závažnosti přečinu – nejvyšší jsou třeba za černou pokladnu pod pultem. Do budoucna vláda plánuje tvrdší postihy, např v podobě odnětí živnostenského listu. Zároveň se připravuje i tzv. white list, tedy seznam provozoven, kde kontrola nezjistila žádné porušení zákona. Oblast služeb patří mezi odvětví, kde ročně unikne na daních podle deníku SME až 195 milionů USD.
Příští týden by měl být znán nový prezident NKÚ, mluví se o Miloslavu Kalovi
Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pravděpodobně stane kandidát ČSSD a nynější viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Podle dohod mezi poslaneckými kluby ho podpoří občanští demokraté i další politické strany. Vládní TOP 09 nominovala do čela NKÚ šéfa Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslava Vaňka, člena ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že dosadit do čela NKÚ je tajná dohoda mezi ODS, ČSSD a KSČM. Kandidáta na prezidenta NKÚ zvolí Poslanecká sněmovna příští týden, do funkce ho následně jmenuje prezident republiky.
Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí
Za den zmizí půda o rozloze 13 Staroměstských náměstí, tedy 13 hektarů. Rozloha polí a volné krajiny se snižuje důsledkem výstavby domů, továren, skladů nebo jiných objektů. Staví se dál, přestože i rozlehlé sklady zůstávají podle ČT24 mnohdy nevyužité. V roce 2011 se zvýšily poplatky za povolení ke stavbě, nyní ale senátoři navrhují, aby se za rozšiřování průmyslových zón opět platilo méně. Vláda se zatím k návrhu nevyjádřila. Často stavby vznikají na hodnotné zemědělské půdě, která v době klimatických změn bude v budoucnosti možná opět potřebovat.
Nový občanský zákoník ruší tabulky určující ceny za zranění nebo smrt
S novým občanským zákoníkem, který začne platit od příštího roku, přestanou platit ceníky, které určují výši náhrady za ublížení na zdraví či smrt. Podle nového zákoníku musí soudy zohlednit všechny okolnosti případu, jednotné ceníky tak přestanou platit. Zohlednit bude nutné například to, zda bylo poškozenému nehodou znemožněno dále se věnovat své kariéře nebo to, jak blízký vztah k usmrcené osobě měli pozůstalí, kteří mají dostat náhradu.
Z ŘSD bude akciová společnost, zdražit by se mohly dálniční známky
Plánovaný převod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na akciovou společnost by podle ČT24 mohl znamenat zdražení dálniční známky až o 300 korun. Tím by ŘSD získala finance na placení DPH, které by jako akciová společnost musela platit. Cena dálničních známek je stanovena zákonem, takže by se musel změnit i zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Za dálniční známku by se na místo 1 800 korun mohlo platit až 2 034 korun, což odpovídá ceně za známku v Rakousku. Ministr dopravy Zbyňek Stanjura si myslí, že změna se u správce silnic vyplatí, po přechodu na akciovou společnost si totiž bude moci na výstavbu dálnic půjčit u bank a nebude odkázáno pouze na peníze od státu nebo z Bruselu. Podle opozice ale mohou jít peníze mimo rozpočet a tím budou skoro nekontrolovatelné. Vedení ŘSD ubezpečuje, že dálnice bankám do zástavy nedá a bude zastavovat oproti třeba zisku z mýta a z dálničních známek. Převod ŘSD na akciovou společnost by měl být definitivně dokončen do poloviny roku 2014.
Slovenské Harakovce jou již dva roky bez řádně zvoleného starosty, o post není zájem
Víkendové volby na post starosty v Harakovce v okrese Levoča nebudou. Řádné komunální volby se konaly v listopadu 2010, nové volby se měly konat 12. března 2011, další by měly proběhnout loni v únoru. Nikdo se ale nepřihlásil a letos se situace opakuje znovu. V nejmenší obci okresu tak nadále tuto funkci vykonává Božena Melíšková (HZDS), protože podle zákona o obecním zřízení vede obec původní starosta až do dob, dokud nový nesloží slib. Melíšková je starostkou a obecní úřednicí zároveň, neboť na úřadě nemají ani jednoho zaměstnance. Starostka, jíž ke konci roku skončil pracovní poměr a momentálně je nezaměstnaná, pracuje nyní pro obec zdarma. Budoucnost v obci vidí pouze ve spojení se sousední větší obcí Dúbrava, jak to bylo do roku 1989. O přičlenění obou obcí však musí rozhodnout obyvatelé obou z nich ve dvou referendech. Potřebná je i legislativní změna, která by přičlenění umožnila.
Slovenské justici nedůvěřují občané ani investoři
Podle průzkumu Eurobarometru slovenské justici nedůvěřuje 67 % občanů. Nezávislý poslanec Radoslav Procházka si myslí, že vláda spoléhá na to, že lidé dnes mají jiné starosti, než trápit se tím, že ve státě nefunguje základní spravedlnost a rovnost před zákonem. Problém slovenské justice podle poslance spočívá v nepředvídatelnosti a nespolehlivosti: „Investoři se nebojí daňové sazby, obávají se, že je někdo povede a místní právní systém s tím nedokáže nic udělat.“ Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra z roku 2012 je Slovensko v oblasti vynutitelnosti práva na 140. místě ze 144 hodnocených zemí.
Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou
Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.